top of page

HLINÍK

Jak třídit hliník, jak se recykluje hliník

Hliníku se říká hliník proto, že se vyskytuje v hlíně. Jeho latinské pojmenování aluminium je převzato z jeho sloučeniny kamence, který je odjakživa znám jako alumen. Oxidu hlinitého si poprvé všiml právě v kamenci jistý A. Margaraaf někdy v polovině 18. století. V roce 1827 z něj Němec F. Wohler vyrobil kov. A to rozkladem bezvodého chloridu hlinitého s kovovým draslíkem. Toliko rodný list aluminia.

​

„V počátcích měl čistý hliník dokonce větší cenu než zlato“

HLINÍKOVÉ OBALY, KTERÉ JE MOŽNÉ  TŘÍDIT

 

  • nápojové plechovky

  • konzervy

  • hliníkové nádobí 

  • hliníkové konstrukce

  • plechy a ostatní hliníkové součástky.

​​

JAKÝ HLINÍK NETŘÍDIT
​

  • obaly od žvýkaček, másla, margarínu, vnitřní obaly cigaret

  • obaly, ve kterých je hliník neoddělitelně spojen s jiným materiálem.

  • hliníkové nádobky pod tlakem (tzv. aerosoly)

​​

Aluminum Supplier

Jak třídit hliník

Obalový hliník nebo drobné hliníkové předměty vhazujte do kontejnerů na drobný kovový odpad (šedivé). Popřípadě odvážejte do sběrného dvora. Doma můžete hliník shromažďovat třeba v plastové tašce. V některých lokalitách naleznete i sběrné nádoby přímo na hliníkové obaly. Nebo samozřejmě na sběrné dvory.

​

Obalový průmysl používá často hliníkové obaly v kombinaci s jinými materiály. Děje se tak buď z nutnosti ochrany potravin, popřípadě neochoty změnit zaběhnuté postupy. Nešťastná kombinace je hliník a železo (např. sprejové nádobky). Ty obsahují často malé množství hliníku. Velmi matoucí je i obal, který se tváří jako hliník, ale ve skutečnosti jde o jeho imitaci – o plast (např. některá víčka od jogurtu). Mimo to jsou často hliníkové fólie spojeny s papírem a pokryty barvami (potisky). Při pátrání jde-li nebo nejde o hliník, pak si stačí zapamatovat

  • hliník nereaguje na magnet – co na magnet zareaguje patří do „starého“ železa

  • mačká se (zatímco jeho plastová nebo papírová imitace se vrátí zpět do původního tvaru)

  • lze ho snadno trhat a jinak deformovat

​​

Překážkou zpracování hliníku je jeho znečištění obsahem. Zbytky nápojů, tuků, apod. Tu a tam se setkáte s radou, že tyto obaly je vhodné před odevzdáním do kontejneru vymýt, aby se dostaly ke zpracování čisté. To je zbytečné. Zbytky obsahu se dostávají do kanalizace, kde přispívají k jejímu ucpávání. Nevymývejte, pouze větší zbytky obsahu vysypejte do směsného odpadu.

Vlastnosti a schopnosti hlíníku

Z chemického pohledu vyniká hliník odolností proti korozi. Je kujný s dobrou pevností v tahu. Oblíbený byl svou pověstnou elektrickou vodivostí, která mu zaručila dočasnou kariéru v elektrotechnickém průmyslu, než ho nahradila k vodivosti ochotnější měď. 

 

Hliník je obviňován, že je (možná) příčinou některých závažných chorob. Jedná se například o záněty kloubů, nádorová onemocnění i to, že by mohl být jednou z příčin Alzheimerovy choroby. Nicméně, jedná se o nepřímé důkazy. 

​

Ponecháme-li stranou hliník průmyslový – tedy hliník např. z kapotáží letadel, stavebních prvků nebo hliník obsažený v elektroodpadu, zbude nám hliník použitý při výrobě předmětů denní potřeby, nebo z obalového průmyslu. Říkáme mu hliník tlustostěnný a tenkostěnný. Zásadní je tloušťka hliníkové fólie / plechu.

​

Z jednorázových obalových materiálů je z environmentálního hlediska nově vyráběný hliník jedním z nejméně vhodných.

​

Čím je hliníková fólie tenčí, tím větší potíž s ní je. A potíž je zejména s hliníkem v kombinaci s jinými materiály. Čistě hliníkové produkty, jako je třeba nádobí nebo komponenty nábytku, lze vyhodit do sběrných kontejnerů nebo odvézt do sběrného dvora. Využijí se při další výrobě.

Zcela jiná situace však nastává s tenkými fóliemi. Ty při tavení prostě shoří. A jsou to právě tyto tenkostěnné obaly (nápojové plechovky, tenké fólie, víčka), používané v obalovém průmyslu, které nám dělají těžkou hlavu. Nicméně i tenkostěnný hliník lze zpracovávat. Alobal, plechovky, víčka od jogurtů a tenké potravinové fólie lze v principu zbavit barev, drtit a následně se z tohoto vyrobit hliníkový prášek, který je možné využít jako redukční činidlo při výrobě oceli, které na sebe naváže kyslík a pak přejde do tzv. strusky.  Popřípadě je možné tyto drobné hliníkové obaly lisovat do ingotů, které se pak taví jako celek. Nicméně tento drobný hliníkový odpad pro tyto účely je získáván především z průmyslu, kde ho je pro tyto účely dostatek. Hliníkové plechovky se recyklují jinou technologií – více o ní ZDE.

​

Hliník je jedním z nejpoužívanějších materiálů v průmyslu

Dostupnost hliníku pro tzv. druhotné využití  je relativně nízká. Nasycení trhu je na úrovni zhruba 40 %. Míra recyklace hliníku je ze všech odvětví nejvyšší ve stavebnictví (zhruba kolem 90 %). 

  • Na 1 tunu vyrobeného čistého hliníku připadají dvě tuny odpadu z jeho výroby.

  • 1 tuna hliníku se získá přibližně z 5 tun surového bauxitu.

  • Největšími producenty bauxitu jsou Austrále, Brazílie, Jamajka, Guinea a Čína.

7 pádů odpadu, kniha o odpadech

Jak se vyrábí hliník

Hliník se vyrábí z bauxitu. Bauxit se prý jmenuje podle francouzské vesnice Les Baux de Provence, kde se začal prvně těžit. Z něj se získává oxid hlinitý. A z něho se elektrolýzou produkuje čistý hliník. Elektrolýza hliníku probíhá v elektrolyzérech. To jsou elektrolytické pece. Dno uzavřeného systému je tvořeno uhlíkovou katodou, anoda je uhlíková. Do pece se přidá roztavený kryolit o teplotě cca 960 °C. Následně se přidává v pravidelných intervalech oxid hlinitý, který se vlivem elektrického proudu rozkládá na čistý hliník stékající na dno ke katodě a kyslík oxidující uhlíkovou anodu. Během tohoto procesu jsou spotřebovávány anody, zatímco elektrolyt zůstává. Jak vidno, výroba je tedy poměrně energeticky velmi náročná. Uvádí se, že až 3× více než při výrobě plastu a až 25× více než při výrobě skla. Mimo to je mnohem náročnější na spotřebu vody. A výroba hliníku znečišťuje ovzduší a produkuje množství pevných odpadů. Při výrobě hliníku vzniká velké množství nerozpustného zbytku, kterému se říká červený (nebo hnědý) kal. Odhaduje se, že každoročně na celém světě vznikne při výrobě hliníku 70 000 000 tun těchto kalů. 

​

V bauxitové rudě je hliník zastoupen mezi 19 – 35 procenty

​

Z hliníku a jeho slitin jsou vyrobena i letadla. A to už je nějakých tun hliníku. Proto existuje asociace „pro recyklaci letadel“. Ta sídlí ve Francii a stará se o rozebírání „olétaných“ letadel. Každý rok se vyřadí přibližně 400-500 letadel a zhruba třetina z těchto vraků se dostane do spárů přibližně 40 firmám sdruženým v této „leteckorecyklační“ asociaci (AFRA). Z letadel vyřazených z provozu v roce 2008 tak tyto společnosti dokázaly získat a vrátit zpět do oběhu 217 000 tun hliníku a téměř 4 000 tun kvalitních směsí. A jak že se recyklují letadla? O tom něco ZDE.

​

Nápojové plechovky

Nápojová plechovka je prostě skvělý obalový materiál. Dokonale chrání obsah. Je lehká. Recyklovatelná (pokud se k recyklaci dostane). Ale je i jednoúčelová. To znamená obal na jedno použití, po kterém se stává odpadem. Při výrobě nápojových plechovek se hojně využívá recyklát. O nápojových plechovkách více ZDE.

​

Z 1 kg hliníku lze získat přes 70 metrů hliníkové fólie (tzv. alobal)

​

Mimochodem, podle analýzy IAI (International Aluminium Institute) se v průmyslově vyspělých regionech zrecykluje více než 70 % odpadního hliníku (převážně z průmyslu a stavebnictví). To je údajně dvojnásobek oproti vykazované recyklaci skla nebo plastu.

​

Zdroje, časopis Odpady, Institut Veronica, Alutherm, *Svět balení, Ústav chemie a ochrany prostředí

Odkazy

  • Zpracovatelská linka na hliníkové plechovky. Více ZDE.

  • Poněkud kritičtější článek na téma nápojových plechovek je ukryt ZDE.

Kontejner na drobný kovový odpad

  • Současná celosvětová roční výroba hliníku z bauxitu se pohybuje kolem 130 000 000 tun ročně.

  • Za rok 2014 se globálně vytěžilo 234 milionů tun bauxitu.

  • Ročně vzniká při výrobě hliníku zhruba 90 milionů tun odpadních kalů.

Přeplněný kontejner na drobný kovový odpad
bottom of page