CD/DVD

CD DVD A OSTATNÍ PLACKY

KAM S ILEGÁLNÍ DISKOTÉKOU NEBO BEZCENNÝMI DATY

NA ODPADY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S ROZUMEM. A TAKY S HUMOREM :-)

Kompaktní disky jsou vyrobeny z prevítu zvaného polykarbonát. Mimo něj obsahují i mikrofilm, který tvoří, mimo jiné, hliník, zlato, titan a kdoví co ještě. Jejich pietním uložením na skládku tedy hrozí teoretické nebezpečí, že obsah onoho mikrofilmu prosákne do země a kontaminuje ji těžkými kovy. V případě, že se likvidují žehem ve spalovně mohou se při jejich pálení uvolňovat jedovaté látky ... například rozmilé dioxiny. Netřeba připomínat, že pálení těchto disků v kamnech je naprostá pitomost. Jedovaté látky si tak vypustíte do nejbližšího okolí. Takzvaného sousedství.

Kulaté cédéčko je původním nápadem korporací Sony a Philips někdy z roku 1982 (úplně původní nápad pochází z roku 1970 a vylíhl se v hlavách inženýrů z RCA). Už o rok později stála první lisovna v Německu. Úplně prvním titulem, který byl na CD vydán byla Alpská symfonie, kterou si zadirigoval Herbert von Karajan.

Pro záznam počítačových dat se CD používá od roku 1985. U kolébky CD-ROMu stály společnosti Apple, Microsoft, DEC, Hitachi, Philips, 3M, TMS, Reference Technology, Video Tools, Xebec a jakýsi Yelick.

Jak cédéčko vypadá ví téměř každý. Ale málokdo už ví, že celková délka stopy je přes 5km dlouhá. Týýý jo.

JAK RECYKLUJEME?

Recyklace jako taková v ČR v současnosti neexistuje. První vlaštovkou může být projekt sdružení RemaSystem v rámci sběrných míst Zelených projektů. Rema nyní umožňuje sběr CD/DVD disků prostřednictvím jejich sběrných nádob. Zpracování takto sebraných nosičů zajišťuje v současnosti zahraniční zpracovatel. Jak takový proces vypadá vypovídá například toto video na YouTube.

Jako při většině recyklačních procesů vznikne při prcyklaci nosičů granulát, který pak nachází uplatnění v automobilovém nebo stavebním průmyslu. Jelikož roční odpad CD/DVD nosičů jde do bilionů tun, jedná se o nezanedbatelný přínost nejen pro životní prostředí, ale i ekonomiku.

Dalším řešením zpracování těchto nosičů může být tzv. downcycling. V případě plastů tím rozumíme zpracování různodruhuvých plastů na "druhořadý plast", který se používá při výrobě transportních palet, zatravňovacích dlaždic (například na svazích dálnic), kabelových koryt (takové ty žlaby, kterými se vede kabeláž například v metru nebo podzemních kolektorech) a dalších výrobků, kde je tento nevzhledný a relativně pevný druhořadý plast použitelný. Při tomto prosesu zpracování CD/DVD nosičů nepatrné množství příměsí z mikrofilmu nevadí. O nosičích zde hovoříme jako o dopňku, který se, lidově řečeno, při tomto druhu zpracování mezi ostatními zpracovávanými plasty "ztratí". Nejedná se tedy (to třeba zdůraznit) o primární recyklaci CD DVD.

Nutno podotknout, že tento druh zpracování není dostupný všude. Či lépe řečeno málokde.

Na závěr, pro ty, kterým to ještě nedošlo, můžeme doporučit používání přepisovatelných záznamových médií či flash pamětí. Ostatně úplná digitalizace pravděpodobně odešle na smětiště dějin cédéčka a dévédéčka již brzy tak jako tak.

Jste-li absolventi kroužku dovedných rukou, můžete z cédéček vytvořit skvostné podtácky, svícny nebo odhaněče ptactva, ozdůbky a dokonce i nějaké to umění.

| FANKLUBY | ODPADKY | ÚVODNÍ STRANA |