Hliník

HLINÍK

NEJSLAVNĚJŠÍ OBYVATEL HUMPOLCE

NA ODPADY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S ROZUMEM. A TAKY S HUMOREM :-)

Cimrman měl svérázný smysl pro humor když předpovídal, že budoucnost patří aluminiu. Tenhle prevít se vyrábí naprosto neekologickým způsobem z bauxitu. Při zpracování 4 tun bauxitu vzniknou až 3 tuny odpadu. Částečně i toxického. Stejně tak jeho recyklace je naprosto neekoligická (byť relativně snadná). Jenomže Cimrman byl vizionář. O tom žádná. A tak je dnes hliník obsažen ve spoustě obalů, které končí svou tristní pouť na skládkách. Jisté teorie tvrdí, že hliník “má největší zastoupení v zemské kůře. Nicméně průmyslově se vyrábí až od roku 1859 z bauxitu, jehož zásoby se odhadují na 50 bilionů tun.

Z chemického pohledu vyniká hliník odolností proti korozi. Je kujný s dobrou pevností v tahu. Proslavený je svou pověstnou elektrickou vodivostí, která mu zaručila kariéru v kabelovém průmyslu (než ho nahradila měď). Hliník pronikl i do potravinářského průmyslu a především do průmyslu obalového.

Hliník je obviňován, že je (možná) příčinou některých závažných chorob. Jedná se například o záněty kloubů, nádorová onemocnění i to, že by mohl být jednou z příčin Alzheimerovy choroby. Doposud to však hliníku nikdo neprokázal.

Nicméně nahradíte-li své hliníkové nádobí (pokud ještě nějaké máte) nádobím z nerezu, noc tím nezkazíte. (To použité odevzdejte do sběrného dvorku.)

HLINÍKOVÉ OBALY, KTERÉ JE MOŽNÉ RECYKLOVAT

Plechovky od piva, limonád, energy drinků
Plechovky od deodorantů, holicích pěn (pánských i dámských)
Svrchní ALU fólie od jogurtů, pomazánek, sýrů, apod*.
Alobal (např hliníkové fólie od čokolád)
Šroubovací ALU víčka od nápojů, olejů, apod.
Víčka zavařovacích sklenic typu 'omnia'.
Hliníkové nádobí (příbory, hrnce, ešusy, konvice)
Konstrukce stanů, lehátek, pergol, lyžařské hole, apod
Plechy a ostatní hliníkové součástky

Všeobecně tedy platí pravidlo, že recyklovat lze pouze ty materiálly (obaly), které jsou VYROBENÉ z hliníku. Tyto obaly pak můžete vesele sbírat s vědomím, že děláte něco užitečného :-)

RECYKLOVAT NELZE:

Materiály / obaly, ve kterých je hliník spojen s jiným materiálem, či ve kterých je hliník obsažen. Jedná se například o

Obaly od žvýkaček, másla, margarinu, vnitřní obaly cigaret > směsný odpad
Nápojové kartony > kontejnery na nápojové kartony
Veškeré další obaly, ve kterých je hliník neoddělitelně spojen s jiným materiálem.
Hliník je rovněž často obsažen v elektrotechnických přístrojích > na sběrný dvorek

Seznam firem, kam je možné hliník odevzdat je ZDE.

Hliník můžete odnést nebo poslat i SEM. (Sběrna v Praze 10, Uh. Hradišti, Hlinsku, Olomouci, Kolíně, Hodoníně, Zlíně a Otrokovicích.) Popřípadě je k dispozici kontejner na drobný hlinikový odpad z domácností v areálu Toulcův Dvůr v Praze.

NĚCO O OBLÍBENÉM HLINÍKU

Hliník se vyrábí z bauxitu (těženého v povrchových dolech). Výroba hliníku není příliš ekologicky příznivá, protože spotřebovává příliš mnoho energie (uvádí se, že až 3x více než při výrobě plastu a až 25x více než při výrobě skla) a mimo to je mnohem náročnější na spotřebu vody než druhé dvě uvedené komodity. Mimo to výroba hliníku znečišťuje ovzduší a produkuje množství pevných odpadů. Hliník je tedy co se výroby týká velmi náročný materiál. Bez viny není ani recyklace hliníku. Při ní vzniká řada nebezpečných látek, např. solné strusky, které končí na skládce. Hliník se na skládkách téměř nerozkládá. Při reakci s atmosférickým kyslíkem se totiž vytvoří povrchová vrstva, která zabrání další reakci. Na druhou stranu se hliník tak trochu velmi dobře recykluje. Recyklace hliníkového šrotu znamená velkou úsporu energie, neboť její spotřeba je ve srovnání s výrobou primárního hliníku pouze 5 % (možná proto se u nás příliš nerecykluje).

JAK SE VYRÁBÍ HLINÍK (A CO ŽE SE TO VLASTNĚ STALO V MAĎARSKU?)

Jak víme, v roce 2010 se únik červeného bahna z jedné maďarské hliníkármy stal příčinou naprosté devastace cirka 40 kilometrů čtverečních. Co se vlastně stalo a co z nádrže maďarské hlinikárny vlastně uniklo? Jedná se zde o běžnou praxi při výrobě hliníku. Ten se vyrábí tzv. Bayerovou metodou, což je v principu reakce bauxitu s koncentrovaným louhem. Mletý surový bauxit se za působení vysokého tlaku a teploty ponoří do vysoce zásaditého roztoku hydroxidu sodného. Působením alkálií na rudu bauxitu reaguje oxid hlinitý na hlinitan sodný. Ať už to znamená cokoli ... v další fázi se odděluje roztok bohatý na hliník od pevné složky, která je označována jako “červený kal”. To je v principu složitý chemický mišmaš, který obsahuje jemná zrnka hornin, solí, prvků a sloučenin. Jeho charakteristická červená barva je způsobena vysokým obsahem oxidu železa. Nicméně to, co činí tento červený kal tak nebezpečným, a to, co stálo za devastací oné maďarské vesnice, je vysoký obsah louhu, který byl použit při rafinaci. pH červeného bahna dosahuje hodnoty 13. Louh je tak silný, že bez problémů likviduje vegetaci, způsobuje popáleniny a při nadýchání až fatální zdravotní potíže. A to se právě stalo v Maďarsku. Něco kolem miliónu kubických metrů bahna s vysokým obsahem louhu vyteklo protrhlou hrází odpadní nádrže.

Důvodem, proč se na první pohled tak nesmyslně shromažďuje odpadní červené bahno v jímkách je ten, aby se odpařila voda. Po jejím odpaření je bahno skládkováno nebo jinak likvidováno.

Stejný způsob skládkování, jako v Maďarsku, se samozřejmě používá i u nás. Po havárii v Maďarsku samozřejmě proběhla přísná kontrola všech zařízení tohoto typu u nás a dle očekávání žádné závady nebyly shledány.

Ačkoli je hliník velmi ekologicky náročný, doposud nic nebrání jeho širokému využití. Jeho sběr (podobně jako např. papír nebo plast) neexistuje v dostatečné míře nebo vůbec.

VÍTE, ŽE

Současná roční výroba hliníku z bauxitu se pohybuje kolem 130 000 000 tun ročně.

Největšími producenty bauxitu jsou Austrálie, Brazílie, Jamajka, Guinea a Čína.

Jedna tuna hliníku se získá z přibližně 4 - 6 tun surového bauxitu. Wholalá!

Z hliníku a jeho slitin jsou vyrobena letadla. A to už je nějakých tun hliníku. A proto existuje asociace “pro recyklaci letadel”. Ta sídlí ve Francii a již tři roky se stará o rozebírání “olétaných” letadel. Každý rok se vyřadí přibližně 400-500 letadel a zhruba třetina z těchto vraků se dostane do spárů přibližně 40ti firmám sdruženým v této leteckorecyklační asociaci (AFRA). Z letadel vyřezených z provozu v roce 2008 tak tyto společnosti dokázaly získat a vrátit zpět do oběhu 217 000 tun hliníku a téměř 4000 tun kvalitních směsí.

| FANKLUBY | ODPADKY | ÚVODNÍ STRANA |