KOVOŠROT
STRÁNKA STAROSTY OCELOVÉHO MĚSTA
NA ODPADY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S ROZUMEM. A TAKY S HUMOREM :-)
Hovoříme-li o kovu, máme většinou automaticky na mysli (mylně) železo. Tahle látka znamenala pro lidstvo v minulosti velký skok vpřed. Přenesla nás od klacků a pazourků k ostrým mečům a ocelářským konglomerátům. Kovů ale existuje mnohem více. Kovy jsou lehké i těžké, tvrdé i měkké, vodivé i nevodivé, jedovaté i neškodné a drahé i laciné. Dobrá zpráva je, že mnoho z nich je recyklovatelných.
Česká republika patří mezi velmi vyspělé země v oblasti sběru kovových odpadů. I když, pravda, mnohdy za cenu trestných činů :-)
CO JE VŠECHNO KOV?
Kov není jen železo. Pojďme tedy promarnit několik minut povídáním o kovech.
TĚŽKÉ KOVY
Kovy, zejména ty těžké, jsou součástí například LCD displejů, některých bateriíí (například v počítačích). Těžké kovy jsou nebezpečné (a nejenom, když vám upadnou na nohu). Pod pojmem těžký kov se skrývá celý zástup látek. Těžké kovy nevzrušují jen metalurgy, ale i toxikology. Z hledisk našeho, tedy z hlediska odpadů, se jedná o nudnou záležitost. Spíše než o recyklaci u těžkých kovů hovoříme o jejich bezpečné likvidaci. Ne všechny jsou totiž bezpečné. Některé se dají označit i za nebezpečné. Některé z nich působí jako kumulativní jedy. To znamená, že se ukládají v organismu a trpělivě vyčkávají na příležitost. Třeba oblíbená rtuť.
Olovo, měď, rtuť, cín, kadmium, chróm, polonium, baryum, arsen, thallium, uran, antimon, thorium, cer, aktinium, protaktinium, neptunium, americium, kalifornium, curium, kalifornium, berkelium, einsteinium, ferium, mendelevium, nobelium, lanthan, praseodym, neodym, samarium, promethium, europium, gadolinium, terbium, holmium, disprosium, holmium, erbium, thulium, ytterubin, lutecium a možná ještě nějaké další.
DRAHÉ KOVY
Někdy se jim tako říká vzácné kovy. To dává smysl. Když je něco vzácné, je to logicky i drahé. Vzácné kovy jsoiu z hlediska odpadu také vzácné. Vyrábějí se z nich například šperky, které se běžně do odpadu nevyhazují. Nebo se využívají v slitinách při výrobě mincí a medailí. Tedy věcí, které opět, až na čestné výjimky, nikdo nevyhazuje. V neposlední řadě jsou vzácné kovy (právě díky skvělé vodivosti) využívány v elektronice. Vzácné kovy jsou oblíbené pro svou odolnost, elektrickou vodivost, snadnou zpracovatelnost a vysokou specifickou hmotnost.
Pokud bychom si chtěli vzácné kovy vyjmenovat, jmenovali bychom zlato, stříbro, palladium, rhodium a platinu.
Velké množství drahých kovů je ukryto v elektrospotřebičích. Ať už se jedná o vinutí motorů, tištěné spoje, kabely, různé lišty a kdovícoještě na čínských výrobních linkách do takových kouzelných strojků montují. Nemálo drahých kovů obsahují i mobilní telefony. K tomu, abychom mohli kovy ukryté v dosloužilých elektrospotřebičích vytřídit k recyklaci není třeba náročná demontáž. Vysloužilé elektrospotřebiče spadají do kategorie zvané elektroodpad a o jejich demontáž se starají odborné firmy řízené sběrnými systémy typu Asekol, Elektrowin apod.
ŽELEZO A OCEL

Mít svaly ze železa není žádná výhra. Být železným mužem taky nepotěší. Železo (Fe) jako takové je totiž až překvapivě měkké. Bez slitin je vpodstatě nepoužitelné. Pokud chceme hovořit o síle a pevnosti, bavme se o oceli. Ocel je slitina železa s uhlíkem a historie recyklace oceli sahá skorem 200 let nazpět. Význam recyklace je významný. Snižuje totiž náklady na výrobu a přitom ocel recyklací vpodstatě neztratí nic ze svých vlastností. Úspora energie získaná recyklací může dosáhnout až 80% (!) v porovnání s výrobou oceli bez přidaného recyklátu. Ocel se recykluje v ocelárnách metodou oxidace v kyslíkových konvektorech. Běžněji se však recykluje tavením v elektrických obloukových pecích (při výrobě oceli s nízkým obsahem uhlíku) nebo v indukčních pecích (pro výrobu železných slitin).
Vše železné a kovové odevzdávajte na sběrný dvůr. Jen namátkou a pro inspiraci:
- kovové konstrukce, traverzy, armatury, účka, apod.
- rámy jízdních kol, kočárků, trakařů, apod.
- plechy, kryty, okapy,
- vraky pluhů a zemědělských strojů po našich předcích a podobné haraburdí
- vše, co v sobě kovy obsahuje (elektronika, jističe, rozvaděče, apod) > třídíme jako elektroodpad
-výrobky ze slitin kovů (dural, mosaz, bronz, apod)
Odevzdáváme buď na sběrný dvorek nebo v rámci zpětného odběru. Tam, kde jsou kontejnery na kov mají štěstí protože mohou drobné kovové předměty házet do nich.
Nejznámější kovy tak jak je zná laik a každý školák
Železo (Fe)
Železo posunulo lidstvo s skok vpřed. Samo o sobě je měkké a na síle a užitečnosti získá až když se z něj utvoří slitina..
Ocel
Je to slitina železa s uhlíkem. Je to nejčastěji používaný železný materiál. Využití oceli je vskutku široké. Je vpodstatě všude kolem nás. Ať se nám to líbí nebo ne. Více o oceli ZDE.
Cín (Sn)
Je zdravotně nezávadný kov. Možná i proto se přidává jako příměs do staniolu - ten ale dnes nahrazuje levnější alobal. Stejně tak všechny konzervy na potraviny jsou pocínované. Mimo to ho najdete v pájecích materiálech a na tištěných spojích. Často se také používal na výrobu nádobí. Více o cínu ZDE.
Olovo (Pb)
Olovo je jedovatý prevít. Je měkké, kujné a má nízký bod tání. Najdete ho v olověných akumulátorech nebo ve střelivu. Někde i jako materiál pro trubky rozvodu vody, bohužel. Donedávna bylo součástí některých barev jako olověná běloba, chromová žluť, kanárkově žlutá (známe z temperek). Popřípadě také oranžového protikorozního nátěru ... kde bylo olovo neškodné do té doby, než byl nátěr omyt něčím kyselým ... třeba deštěm, napadá nás. Více o olovu ZDE.
Hliník (Al)
Jára Cimrman si oblíbil tento kov především pro jeho relativní nepoužitelnost, ve které viděl jeho budoucnost. A nemýlil se. Tento křehký, lehký kov, který nelze obrábět dokáže pouze vést elektrický proud (a to ještě ne moc dobře). Ale jeho slitiny, například dural, to už je něco jiného. Hliník je obsažen v plechovkách na nápoje. Co Jára netušil je to, že se z něj bude vyrábět i legendární alobal. Více ZDE.
Měď (Cu)
Tu najdeme dnes ve vetšině elektrických rozvodů a součástek, mosazných klikách, v podobě plechů, ale také v modré sklalici. Více o mědi ZDE.
Zinek (Zn)
Nerezaví a umí vést elektrický proud. Zinkem se pozinkovávají nezinkové předmět aby byly pozinkované. Taky se zbaběle ukrývá v baterkách. A více o zinku ZDE.
A na závěr něco pro fajšmekry.
Stříbro (Ag)
Každý ví, že se z něj dělají šperky a že krásně vede elektřinu. Použité odevzábejte do klenotnictví nebo na sběrné dvory.
Zlato (Au)
Výtečně vede elektřinu, používá se v klenotnictví a elektrotechnickém průmyslu. V některých zemích je to oblíbená zubní náhražka. Použité zlato odevzdávejte do klenotnictví nebo na sběrný dvůr.
Platina (Pt)
Odolný a velmi drahý kov. Používá se v hodinářství, elektronice, šperkařství, ale také ho najdeme v katalyzátorech automobilů. Nejvíce platiny mají v Jižní Africe. Použitou platinu, prosím, odevzdávejte rovněž na sběrné dvorky.
Jen pro zajímavost v roce 2007 se na území ČR vykoupilo přes 3,5 miliou tun železného šrotu a něco kolem 150 tisíc tun barevných kovů (z toho jsme 130 000 tun exportovali. Podle expertů a odborníků se jedná o nejvyšší čísla v dějinách ČR. příčinu tohoto boomu je třeba hledat v celosvětovém růstu tohoto trhu.

| AUTOSKLA | AUTOVRAKY | AZBEST | BATERIE | BIOODPAD | BIOPLASTY | CD/DVD | ELEKTROODPAD | HLINÍK |
| KOMUNÁLNÍ ODPAD | KOVY | MOBILNÍ TELEFONY | MUNICE | NÁPOJOVÉ KARTONY | NEBEZPEČNÝ ODPAD | PAPÍR |
| PLASTY | PNEUMATIKY | SKLO | STAVEBNÍ ODPAD | TEXTIL | TONERY & INKOUSTY | TUKY A OLEJE | ÚSPORNÉ ŽÁROVKY |
| ZDRAVOTNICKÝ ODPAD | JAK SE CO RECYKLUJE | KAM S TÍM? | SBĚRNÝ DVŮR | ZPĚTNÝ ODBĚR |
| FANKLUBY | ODPADKY | ÚVODNÍ STRANA |
