Ředitelé Evropy rozhodli, že od září 2009 bude v zemích EU zakázána výroba klasických žárovek o příkonu vyšším než 80W. Dále pak na rok 2012 (rok, který má EU obzvláště v oblibě) se ocitnou na indexu všechny klasické žárovky o příkonu vyšším než 75W. EU tak během několika let zcela změní to, v jakém světle jsme až dopusud vnímali náš svět po setmění. Názornou agitku EU si prohlédněte zde.

Předpokládáme, že EU se již nespokojí s mocenskou podporou pouze úsporných žárovek, ale přeorientuje se na technologii LED, které jsou schopny poskytnout až 70% úspory energie ... za neporovnatelně vyšší náklady samozřejmě.

Klasické žárovky na bázi wolframového vlákna se budou nahrazovat tzv. úspornými (kompaktními) žárovkami (zářivky CFL). V těchto úsporných zářivkách vzniká světlo tzv. vybuzením fluoreskující vrstvy ultrafialovým zářením v rtuťových parách ... ano, bystřejší již začínají tušit ... řeč bude o rtuti. Na obalech žárovek, v reklamách a informačních materiálech jen těžko najdete zmínku o tom, že tyto úsporné (a nechutně předražené) zářivky obsahují rtuť. Navíc v té nejnebezpečnější podobě: lehko vdechnutelných parách. Jedná se průměrně o množství 3 - 3,5 mg na kus (samozřejmě toto množství se může různit a to oběma směry). Pro zajímavost: v roce 2011 se podařilo díky tříděnému sběru zachytit kolem 25 kg rtuti. To je množství, které by hravě dokázalo kontaminovat vodu například ve vodní nádrži Lipno.

Logicky pak tyto svítící zázraky musí obsahovat luminofory ... to aby byla luminiscence a žárovka svítila. O tom, že luminofory jsou z velké většiny toxické, ani na okamžik nepochybujte. I přesto si dost velké množství lidí myslí, že úsporné žárovky jsou zcela bezpečné. Inu, mýlí se.

Rtuť obsažená v jedné úsporné žárovce dokáže znehodnotit až 10 000 litrů vody

Stejně tak se nikde nedočtete o tzv. stroboskopickém jevu. Ony totiž tyhle úsporné žárovky nesvítí tak, jako svítí nenáviděná klasická žárovka. Úsporné žárovky blikají podle rytmu tzv. síťového kmitočtu. Pokud tedy pocítíte v bytě osvíceném úspornými zářivkami bolest hlavy nebo nevolnost už víte, odkud může foukat vítr.

Mimochodem velmi nebezpečné je svítit úspornými zářivkami tam, kde se používají otáčecí a rotační stroje (soustruhy, frézy, apod). Stroboskopický efekt totiž může způsobit optický klam, kdy se nám bude zdát, že se něco netočí i když se to točí ... a to by za těch pár uškudlených desetníků určitě nestálo.

Podle všeobecně akceptované ideologie a někdy až chorobné touze lidstva šetřit kde se dá) je ekvivalentem klasické oblíbené 100W žárovky kompaktní zářivka o příkonu kolem 18W. Toto tvrzení se však zakládá na testech, které byly provedeny v laboratorních podmínkách a s realitou mají pramálo společného. V každodenní praxi, třeba u vás doma (při tzv. pokojové teplotě), má ona 18W úsporná zářivka zhruba o polovinu měnší svítivost než ta nenáviděná 100W klasická žárovka. Jenomže to vy okem nepostřehnete ... možná až oční optik. Pomineme-li optimistická srovnání svítivosti výrobců bude mnohem pravděpodobnější, že pokud byste opravdu chtěli nahradit 100W žárovku úspornou CFL zářivkou, musela by to být zářivka o příkonu 25W. Ale i to pořád nějaký ten halíř může ušetřit. Mimo to je třeba brát v potaz, že díky masové spotřebě tyto zářivky zlevní ... možná. Nebo naopak podraží. Bohužel Evropu neřídí evropané, ani EU, ale Čína, která disponuje největšími zásobami nerostných surovin potřebných k výrobě právě například zářivek. Pokud se pak komunistická Čína zachová tržně, přestane vyvážet suroviny, ale výrobky ... a plaťte evropánci. Ale nebojte, strašíme.

Podíl osvětlení je v celkové spotřebě elektřiny přibližně okolo  5%.

Podle textu na obalech se dozvídáme, že kompaktní CFL zářivky mají životnost kolem 10 000 hodin (někdy méně, někdy více). Opět testováno většinou v laboratorních podmínkách, které nemají s praxí mnoho společného. Obyčejné wolframové žárovky pak mají životnost prachpouhých 1000 až 2000 hodin. To už je pádný argument proč zacvakat pár stovek namísto třiceti korun. Ale pozor! Na obalech kompaktních zářivek se nikde nedočtete, že výrobcem udávaná životnost platí pouze pro nepřetržitý provoz ... tedy když zářivka pernamentně svítí (což je případ, který není v klasických domácnostech příliš běžný). Častým zapínáním a zhasínáním úsporné zářivky dochází k úbytku materiálu elektrod a tím může dojít ke znatelnému snížení životnosti. Některé prameny uvádějí že až o 80-90%. Mimo to životnost CFL žárovek se ještě více sníží pokud budete úsporné zářivky používat ve studeném prostředí (venkovní prostory, nevytápěné místnosti).

V neposlední řadě je nevýhodou kompaktních CFL zářivek jejich tvar, který znemožňuje jejich instalaci do některých druhů svítidel (zde předpokládáme, že po roce 2012 EU nařídí zákaz výroby a používání svítidel, do kterých nebude možno namontovat úspornou CFL zářivku). Doma si ještě poradíte, ale jak se budou vyjímat neforemné úsporné zářivky na historických budovách nebo pouličním osvětlení zůstává otevřenou otázkou na jejíž zodpovězení dozajista čeká nejeden estét.

Budoucností se tal jeví spíše LED technologie, které jsou však v současnosti velmi drahé. Ale svítí skvěle!

Zákaz halogenových žárovek chystají samovládci z EU spolu s obchodními partnery na začátek příštího desetiletí. Těšme se.

A na závěr, téma nám nejbližší. Co s použitými úspornými zářivkami, jejichž množství bude stále větší a větší? Sama EU uvádí, že v současné době pouhých 5% prodaných úsporných zářivek je ekologicky zlikvidováno. O zbylých 95% použitých zářivek EU zarputile mlčí (stejně jako o množství rtuťových par v nich).

Málokoho napadne, že by se úsporné žárovky měly považovat

za zdraví nebezpečný odpad.

Společnost Ekolamp, která se v ČR tímto druhem odpadu zabývá, chce během příštích let dosáhnout efektivity 65% ... což jak tato společnost sama přiznává ... je množství, ke kterému je stejně EU nakonec přinutí.

Čísla jsou čísla. Jak to bude v praxi je věc jiná. Nicméně společnost Ekolamp se činí a zřizuje další a další sběrná místa. Uvažuje se dokonce i o mobilním sběru. Firmě došlo, že samotné směrnice a reklamní kampaně už nestačí a je třeba “přiblížit sběrná místa lidem”. Dobré je, že o instalaci sběrných nádob je zájem. Takže brzy se se sběrnými kontejnery společnosti Ekolamp setkáte již v hyper/super/mega marketech, obecních úřadech, poštách ... nebo dokonce v továrnách a větších firmách. A to je dobře. Společnost Ekolamp tvrdí, že v současnosti (květen 2010)  pokrývá 84% všech obyvatel České republiky.

Zpětný odběr (nebo recyklace, chcete-li) úsporných žárovek má nejen pozitivní dopad na ochranu životního prostředí, vodních zdrojů a půdy, ale je to i věc ryze ekonomická. recyklací úsporné žárovky se dá znovuvyužít přes 90% materiálů. Sklo, plast, kov i ta nešťastná rtuť. Jde jen o to, zacházet s těmi již vysloužilými tak, jak se má.

Nutno ještě podotknout, že právě největší výrobci úsporných zářivek jsou zároveň zakladatelé výše zmiňovaného sdružení Ekolamp. Celkově je v systému zahrnuto kolem 300 výrobců.

Pokud vás napadla myšlenka co se jednou stane, až v okolí skládek komunálních odpadů odborníci a specialisté nečekaně odhalí zvýšené množství rtuti v ovzduší, nezoufejte. EU nás v tom nenechá. Určitě razantně zvýší kvóty pro množství rtuti ve svých vyhláškách a nařízeních. Jak se toto projeví v praxi, to netušíme. Ale jak víme, s praxí si eurokomisaři a jejich poradci hlavu nelámou. Říkáme to protože nepředpokládáme, že by lidé běželi s každou prasklou zářivkou do sběrného dvora nebo sběrné nádobě (pravda, budou tací, ale bude nás málo). Jistě, EU opět přispěchá s řešením: přikáže zvýšit procento odevzdaných CFL svítidel na nějaké zběsilé hausnumero. Obáváme se však, že u příkazu zůstane. Úsporné světlo vaší duši.

Nezapomeňte, náklady na svícení a úspora energie jsou dvě odlišné věci.

Více na toto téma:

Velmi pěkně a erudovaně ZDE | O možné radiaci úsporných žárovek pak ZDE | Kdy úsporné žárovky nespoří? |

-mhb-

Zdroj: internetové materiály, Odpady, nazeleno.cz,