“Produkce květin má v chudých částech světa za následek úbytek zemědělské půdy, která by byla jinak využívána k pěstování potravin.”

Květinářství (a že jich je požehnaně), kam chodíme řezané květiny nakupovat, je zakončením složitého sytému řetězce globálního obchodu s květinami, který začíná někde v Keni, Etiopii nebo Ekvádoru. Jinými slovy květiny se pěstují v zemích, kde je místní ekonomickou situací garantovaná levná pracovní síla, absence kontroly používání toxických hnojiv, kde jsou pro pěstování příznivé klimatické podmínky a kde si s pracovními podmínkami a bezpečností práce hlavu nelámou.

“Není výjimkou, že se při pětování exotických květin používají chemikále, které byly v Evropě a USA již před mnoha lety pro své

karcinogenní účinky zakázány.”

Kromě samotné toxicity těchto chemikálií je ještě třeba brát v potaz tu skutečnost, že skleníkové / teplé klima dokáže jejich toxicitu až trojnásobně zvýšit! Aplikace chemikálií do půdy má samozřejmě svůj negativní vliv na podzemní vody v těchto oblastech protože do nich prosakuje. Nemalé množství toxinů končí i v ovzduší, odkud se pak s dešti vrací zpět na zem, kde narušují ekosystém a dostávají se tak i do lidského potravního řetězce.

S produkcí okrasných květin je spojena enormní spotřeba vody, které, jak známo, je v některých oblastech nedostatek. Jsou to věci, které běžného spotřebitele při nákupu řezaných květin ani nenapadnou. Při nákupu totiž květiny posuzujeme podle vzhledu a svěžesti. A proto producenti chemií nešetří. Vědí, že my, spotřebitelé, nebudeme šetřit penězi.

“Jen v České republice se roční obrat obchodu s květinami a okrasnou zelení odhaduje na téměř 9 miliard Kč.”

Pokud budeme hovořit jen o České republice, dostaneme se za rok 2008 k následujícím číslům. ČSÚ konstatuje, že za rok 2008 bylo do ČR dovezeno, mimo jiné,  33 milionů kusů růží. 18 milionů karafiátů. 12 milionů chryzantém. 2 miliony orchidejí. A necelý milion gladiol. Celková hodnota obchodu s okrasnými květinami, řezanými květinami a okrasnou zelení v ČR se odhaduje na 9 miliard Kč (*dtest).

Nejvíce (40 000 000 kusů) se dovezlo z burz v Nizozemí. 14 milionů kusů z Kolumbie, 4 miliony z Německa, 2 miliony z Keni a něco přes milion z Anglie.

Pokud půjdeme do úplných důsledků, je třeba se na obchod s květinami podívat ještě z jednoho úhlu pohledu. Každá taková květina se stane potom, co zvadne, odpadem. Bioodpadem, máme-li být konrétní. Procento květin, které skončí na kompostech je minimální protože největšími odbytišti řezaných květin jsou města. Bez nadsázky tak můžeme říci, že vělká většina z oněch 40 milionů dovezených květin skončí svou neradostnou pouť ve směsném odpadu a následně na skládkách. Zde se zbytky toxických látek, které květina absorbovala během svého růstu, mísí s ostatním skládkovaným odpadem ... prostě nádhera.

Bez zajímavoti není ani to, že v současné době neexistují žádné předpisy nebo normy, které by hlídaly kvalitu řezaných květin a rostlin. Na základě této skutečnosti nelze vyloučit, že kvalita tohoto zboží může být všelijaká. (Pro vysvětlení. Naše normy byly zrušeny v roce 1995. EU zavedlá své, avšak ty posléze zrušila. Nové nezavedla.)

“Holandsko si budovalo svou pozici “středu světa” obchodu s květinami téměř 300 let. Denně se na holandských burzách vydraží až 20 000 000 řezaných květin pocházejících z různých koutů světa.”

Většina květin pochází z Holandska. Pravda, květiny se zde pěstují, ale především zde má sídlo květinová burza Flora Holland, která obstarává přes 90% zdejšího obchodu a je největší burzou květin v Evropě. V roce 2007 se obrat této burzy pohyboval kolem 4 milard (!) EUR. Denodenně přistávají a startují plně naložená letadla, aby přivezla a odvezla vypěstované květiny od pěstitelů k zákazníkům.

Nikoho nepřekvapí, že při tak velkém objemu obchodu nejsou vlastníci farem místní zemědělci, ale nadnárodní společnosti. Následky jejich působení, zejména sociální a ekologické, leží daleko z dosaho jejich zorného pole a odpovědnosti. Již z principu existence nadnárodních společností jednoznačně vyplývá, že možné následky jejich počínání je nezajímají, stejně jako ekonomická stabilita regionů jejich působení.

Na druhou stranu je třeba poznamenat, že pěstování květin přináší do chudých regionů finanční investice a především pracovní příležitosti. V některých zemích tvoří obchod s květinami nezanedbatelnou část přijmů. Bylo by tak krátkozraké hodnotit obchod s květinami jako jednoznačně negativní. Má totiž i své poněkud méně temné stránky. Nicméně zůstaneme-li pouze u ekologického dopadu pěstování květin na životní prostředí, o těch méně temných stránkách hovořit už v žádném případě nelze.

CO MŮŽEME UDĚLAT? Bojkotovat nákup řezaných květin je nesmysl a naivní počínání, které k ničemu nevede. Jak jsme si řekli, i přes své negativní důsledky nese s sebou obchod s květinami jistý ekonomický význam.

My, spotřebitelé, bychom měli věnovat pozornost původu květin, které kupujeme. Existují totiž spotřebitelské značky a certifikace. Nejznámějším je například FairTrade. Dále Floverde nebo FLP. Jelikož informovanost českého spotřebitele o problematice (nejen) obchodu s řezanými květinami je nulová, dost často na certifikované květiny v květinářstvích nenarazíme. Jednoduše proto, že po nich u nás není poptávka...tedy alespoň prozatím. Otázkou samozřejmě je, zda-li se vůbec český spotřebitel chce něčím podobným zabývat. Pokud ano, zepteje se květinářky na původ prodávaných květin. Zeptejte se, jakou mají prodávané květiny certifikaci. Zeptáte se jednou, dvakrát, desetkrát ... květinářka se pak zeptá dodavatele, dodavatel importéra ... a trh s certifikovanými květinami v ČR je na světě :-)

Další možností jak se chovat ‘ekologicky’ při nákupu květin je kupování hrnkových květin. Ty se pěstují přímo u nás a jejich koupí podpoříte nějakého blízkého zahradníka.

Jako ve většině věcí je to na nás, jak se k věci postavíme.

Zdroj:

Bio, internetové materiály, FairTrade, dtest