K obsahu této stránky výrazně přispěla společnost Gumoeko tím, že nám poskytla zajímavé informace a fotografie. Děkujeme.

http://www.gumoeko.cz/index.html

Za to, že říkámě gumě guma by nás odborníci a znalci nepochválili. Gumě se má sakra říkat pryž. Ale když guma prostě zní lépe. Jak víme, guma se získává z přírodního nebo syntetického kaučuku pomocí vhodného síťování a vulkanizace (pozor, vulkanolog není vědec zabývající se gumou, nýbrž podivín lezoucí do sopek).

PNEUMATIKY

Pneumatiku vymyslel jistý skotský lékař John Dunlop. A to někdy kolem roku 1887 proto, aby se jeho synátorovi jezdilo pohodlněji na kole. Jeho vynález se dodnes v principu nezměnil. Pneumatika je pořád kulatá. Nicméně mění se to, z čeho se vyrábí. Vznikají nové směsi na jejich výrobu a hlavně se jich vyrábí čím dál tím víc. Dobré je, že se začínají objevovat i technologie a především firmy, které se recyklací ojetých gum (nebo pryžových povlaků kol, chcete-li) zabývají.

V ČR se podle MŽP každoroční produkce pneumatik sápe k hranici 70 000 tun.

60-70% celkové světové produkce kaučuku se používá k výrobě pneumatik.

Tímhle tempem přírodní kaučuk brzy dojde.

Složení běžné pneumatiky je přibližně následující: Kaučuk 68% | saze 24% | oxid zinečnatý 3% | síra 2% | minerální oleje (změkčovadla) 1% | antioxidanty | urychlovače | textil | ocel

Anebo jinými slovy:

K výrobě pneumatik se používá tzv. polotvrdá pryž ze syntetického butadienového kaučuku pro pneumatiky nákladních vozidel nebo kaučuku butadien-styrenového pro ostatní pneumatiky. Tato polotvrdá pryž obsahuje 16-25 % síry, až 50 % sazí jako plnidlo a v malém množství urychlovače vulkanizace, aktivátory a retardéry (thianoly, oxid olovnatý, oxid hořečnatý a vápenatý). Pěkné, co?

Rozdíl mezi osobními a nákladními pneumatikou se výrazněji liší v poměru jednotlivých komponent. Zatímco guma osobního vozu se skládá zhruba z 85 % z gumové směsi, 10% z ocelových drátů a 5 % z textilu, nákladní pneumatika obsahuje 65 % gumové směsi, 25% ocelových drátů a 10% textilu.

Evropa vyprodukuje za rok 2011 přibližně 3 000 000 tun ojetých pneumatik a předpokládá se, že v příštím roce přibydou další 3-4%. V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování. Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé nebo ve formě drti), kde 1 tuna pneumatik dokáže díky své výhřevnosti nahradit až 750 m3 zemního plynu. Síra a železo jsou využity k výrobě cementu. Dalo by se tedy říci, že pálení ojetých pneumatik v cementárnách není až tak úplně od věci. Nicméně u pálení nás zajímají nejvíce splodiny.

Tradičně jinak se na věc dívají ve Skandinávii a ve Finsku, kde funguje (podobně jako částečně u nás) celoplošný zpětný odběr a recyklaci je věnována velká pozornost. Možná i proto hodlá EU přitlačit na ekologickou likvidaci pneumatik. To nebude na škodu protože, přiznejme si, síť zařízení pro ekologickou likvidaci a recyklaci není stále ani pro stávající objem dostačující.

V ČR funguje v současnosti (rok 2011) několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají jen zhruba 9% české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení jsou (vedle ignorance jisté části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz.

Podle zákona o odpadech 185/2001 Sb. je prý skládkování ojetých pneumatik

na území ČR zakázáno. No budiž.

Dá se předpokládat, že legislativa se přikloní k razantnějšímu řešení problému likvidace ojetých gum. To potěší. Avšak stávající systém likvidace pravděpodobně nebude schopen tlaku legislativy vyhovět. To by mohla změnit společnost Gumoeko, která spouští první celorepublikový plán ekologické likvidace ojetých pneumatik. Svým způsobem se jedná o evropský unikát (tudíž firmu EU možná i pochválí). Možná je i expanze do jiných států Evropy. Více o tomto ambiciózním plánu si přečtěte ZDE.

JAK TO JE SE ZPĚTNÝM ODBĚREM PNEUMATIK

Velcí producenti pneumatik (Barum, Continental, Michelin, Pirelli, Goodyear, Matador, Bridgestone ... a snad ještě nějací další) ve své prodejní síti a u svých smluvních partnerů zajišťují zpětný odběr pneumatik. Dále je tu pak systém sběrných míst pneuservisů a autoservisů, který provádí odbornou výměnu gum. A sběrné dvory.

Pro zajímavost, jen společnost Barum investovala do zpětného odběru pneumatik za rok 2008 přes 70 milionů korun. Barum tak ve svých 286 sběrných místech údajně vybírá ojeté pneumatiky (všech značek) zdarma. Barum Continental je společností, která své závazky plní na více než 100%. Za to ji budiž chvála.

V roce 2011 se podařilo zpětně odebrat přibližně 74% pneumatik z celkového množství dodaného na trh. Za tímto číslem se skrývá něco k 50 000 tun pneumatik. Čísla znějí optimisticky. Ale pozor, zdůrazňujeme ‘z celkového množství pneumatik dodaných na trh’.

U velkých výrobců je znatelná odpovědnost a následná snaha. Na jejich úsilí se pak bezostyšně přiživují menší dovozci a především tzv “nejlevnější” internetoví prodejci pneumatik. Ti do tohoto systému neinvestují a sami zpětný odběr použitých pneumatik nepraktikují (ostatně i proto mohou být tak levní, že? Prostě nakoupí laciný šunt, lacino ho prodají za “super cenu” a o vysloužilé gumy se už nezajímají ... jejich likvidaci pak v mnoha případech zaplatí někdo jiný). Nicméně, ty boží mlýny melou pomalu ...

Mimo to se vám také může stát, že vám v některém malém soukromém auto/pneuservisu odmítnou ojeté gumy převzít. Ačkoli je to vpodstatě v rozporu se zákonem o zpětném odběru. Vysvětlení pak je takové, že dotyčná provozovna prodává pokoutně dovezené zboží, není začleněna do systému sběrných míst, popřípadě na celou věc peče.

Bez zajímavosti není to, že systém, který provozují velcí výrobci nespolupracuje s obcemi (tak jako například provozovatelé zpětného odběru obalů nebo elektroniky). V principu je to proto, že finančně by byla taková spolupráce neúnosná ... a nejspíš by vedla ke zhroucení celého stávajícího systému. Zatím.

Firmy, které se zabývají recyklací ojetých pneumatik v ČR jsou tyto:

Odkaz na společnost Cleroden.

Odkaz na společnost Montstav.

Odkaz na společnost Bonus.

Odkaz na společnost Gumoeko.

Odkaz na společnost Tasy.

>> JAK SE RECYKLUJÍ PNEUMATIKY ČTĚTE ZDE <<

SPALOVÁNÍ A HOŘENÍ PNEUMATIK

Spalování pneumatik je druhou možností jejich využití na energii. Pálení pneumatik doma v kamnech rozhodně nedoporučujeme. Možná se to zdá jako dobrý nápad, ale jako u většiny "dobrých nápadů" se jedná o nebezpečnou věc. Krom toho, že si zaneřádíte komín, vypustíte do ovzduší svinstva, za které vás sousedi ani obecní úřad nepochválí (navíc pamatujte na literu zákona). O smradu nemluvě. Mentálně

Pryž hoří nažloutlým a silně kouřícím plamenem. Vzniká hustý černý dým. Šťouraly bude jistě zajímat, že teplota nutná pro vzplanutí takové pneumatiky je kolem 290 stupňů Celsia a ke vznícení 400 stupňů Celsia. Sirkou tedy haldu pneumatiku nepodpálíte. Zajímavé je i to, že výhřevnost pneumatik je sprovnatelná s výhřevností černého uhlí. Při hoření pneumatik vzniká bezpočet nebezpečných látek a toxických splodin. Největší část se přemění na oxidy uhlíku (oxid uhelnatý) a saze. Ze známějších jmenujme benzen a styren. Ze síry obsažené v pneumatikách vzniká oblíbený oxid siřičitý a sirné deriváty. Součástí hoření jsou i oxidy kovů a to olova, hořčíku a zinku. Nejvíce dráždivý je bezesporu právě oxid siřičitý. Dlouhodobé vystavení splodinám z hoření pneumatik může mít karcinogenní následky. Nicméně nebezpečí hrozí jen při velkých požárech. Hoří-li menší množství splodiny se v ovzduší rychle rozptýlí.

Nejen samotné hoření, ale i hašení hořících pneumatik je problematické. Při hoření totiž vzniká nevábná olejovitá hmota zvaná pyrolitický olej, jakási směs ropných látek. Voda použitá k hašení splachuje tuto směs do půdy, kterou tak kontaminuje.

Více k tématu hoření pneumatik naleznete ZDE.

JE ŘEŠENÍM EKO-PNEUMATIKA?

Máme i ekopneumatiku. Ať už to znamená cokoli, tato ekopneumatika se zdá být spíše zástěrkou pro nutnost vývoje nových technologií z důvodu zásob kaučuku. On totiž poměr zásob kaučuku v poměru k jeho spotřebě je v současnosti nejnižší za posledních deset let (možnou alternativou zdroje kaučuku mohou být pampelišky) . A tak, zatímco nová auta je stále z čeho vyrábět, s pneumatikami je to, zdá, se o něco horší. Za pojmem ekopneumatika se samozřejmě skrývá toliko omílané snižování emisí CO2. Proč ne. Nicméně vývoj pneumatiky z jiného, než stávajícího materiálu na bázi kaučuku, je nejen náročný na výzkum, ale i na finance. Závěr? Pneumatiky nejspíš podraží. Ale budou to ekopneumatiky :-)

ZÁVĚREM: doporučujeme měnit pneumatiky v autorizovaných servisech, popřípadě místech, která jsou začleněna do systému zpětného odběru. Pokud nakupujete laciné gumy přes internet a výměnu si provádíte svépomocí, alespoň ojeté gumy dopravte do sběrného dvora. Díky.

>> JAK SE RECYKLUJÍ PNEUMATIKY ČTĚTE ZDE <<

| AUTOSKLA | AUTOVRAKY | AZBEST | BATERIE | BIOODPAD | BIOPLASTY | CD/DVD | ELEKTROODPAD | HLINÍK |

| KOMUNÁLNÍ ODPAD |  KOVY | MOBILNÍ TELEFONY | MUNICE | NÁPOJOVÉ KARTONY | NEBEZPEČNÝ ODPAD | PAPÍR |

| PLASTY | PNEUMATIKY | SKLO | STAVEBNÍ ODPAD | TEXTIL | TONERY & INKOUSTY | TUKY A OLEJE | ÚSPORNÉ ŽÁROVKY |

| ZDRAVOTNICKÝ ODPAD | JAK SE CO RECYKLUJE | KAM S TÍM? | SBĚRNÝ DVŮR | ZPĚTNÝ ODBĚR |

| FANKLUBY | ODPADKY | ÚVODNÍ STRANA |