Zdravotnický odpad

ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ

ANEB CO ODPADNE DOKTORŮM Z NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA OD RUKY

NA ODPADY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S ROZUMEM. A TAKY S HUMOREM :-)

Někomu to sepne samo, někomu to třeba naznačit ... odpady, které vznikají ve zdravotnictví jsou dost často nebezpečné. V ČR se jich ročně vyprodukuje kolem 25 000 tun. Z toho necelých 10% je možno směle označit za nebezpečné. Nejedná se tady o pleny, zakrvanevé obvazy nebo prázdné ampulky od léků. Vězte, že špitály produkují odpady, o kterých lze bez obav označit za infekční či dokonce toxické. Nemluvě o předmětech ostrých (skalpely, pily, kleště) či dokonce radioaktivních. (O vyoperovaných či amputovaných orgánech raději ani nepřemýšlíme.) Přiznejme si, že oproti výše uvedenému jsou plasty nebo papír skvostným odpadem.

Zacházením s odpady ze zdravotnictví (a veterinární péče) se věnuje nejeden předpis a vyhláška, která je charakterizuje jako "odpady z porodnické péče, diagnostiky, léčeben nebo prevence nemocí lidí vznikajících ve zdravotnických zařízeních" a “odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat”. Jedná se zkrátka o tzv. podskupinu 18 01 a 18.02 ... ať už to je cokoli.)

Jednou z hlavních snah při nakládání s těmito odpady je jejich třídění na místě - jinými slovy separovat odpady nebezpečné od odpadů ... bezpečných, chcete-li. Oddělený sběr zdravotnických odpadů není jednoduchá záležitost. A měl by probíhat denně (samozřejmě v závislosti na velikosti zařízení). V nonstop provozech alespoň 1x za 24 hodin a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů, vyhlášek i zákonů. Protože věřte nevěřte, s těmito odpady není moc legrace.

Jen pro vaši informaci, barevné označení sběrných nádob ve zdravotnických zařízeních je následující:

CERTIFIKOVANÉ UN OBALY

žluté nádoby - ostré předměty

bílé nádoby - vakcíny

modré se žlutým víkem - infekční biologické materiály

modré nádoby - ostatní zdravotnické materiály

černé nádoby - anatomické odpady

RECYKLÁTY

zelená | modrá - prošlá léčiva, nepoužitelná cytostatika

hnědá | červená - ostatní odpady

PE PYTLE

červené pytle - odpady z chirurgie a větších zařízení

modré pytle - ostatní odpady, zubní, pediatrie, apod

zelené pytle - odpady z gynekologie

černé pytle - patologicko-anatomické odpady

průhledné pytle - kelímky ze stomatologie, roušky, spod.

ZDROJ: odpady

S tříděním zdravotnického odpadu se započalo někdy kolem roku 2004. V roce 2008 pak byly zavedeny přesné metodické pokyny pro jejich třídění. (Metodické doporučení naleznete ZDE.) Nicméně ne všude jsou tyto pokyny plně dodržovány a stává se, že zdravotnický odpad končí ve veřejných kontejnerech na směsný odpad (ať už z důvodu finanční úspory nebo liknavosti). Takto odhozený odpad je velmi nebezpečný zejména pro bezdomovce, kteří se v popelnicích hrabou, popřípadě pro děti či volně pobíhající psy a kočky. Jelikož tyto odpady mohou být infekční není jistě třeba dále rozvíjet, k čemu může dojít. Nicméně takovéto zacházení se zdravotnickými odpady je ojedinělé, ale dochází k němu. Ne že ne.

Ze zdravotnických zařízení jsou odpady sváženy speciálními firmami a předávány k další likvidaci. Část odpadů ze zdravotnictví je určena k dekontaminaci. Po dekontaminaci jsou pak tyto odpady považovány za již ne nebezpečné (nikoli však bezpečné...ach ta čeština). Za finální likvidaci těchto odpadů je považováno jejich spálení (při teplotách vyších než 1000 stupňů Celsia). Skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je v ČR naštěstí zakázáno.

Další část odpadů ze zdravotnictví putuje přímo do (krajským úřadem schvalené) spalovny. Přímo do výhně tedy putují odpady infekční, patologicko-anatomické odpady, krevní vzorky, nepoužitelná léčiva, chamické odpady, cytostatika nebo odpady z dialyzačních oddělení. Obvazy, zbytky sáder či jednorázové oděvy jsou rovněž bez milosti spáleny.

Tohoto druhu odpadu u nás vznikne ročně něco kolem 25 000 tun (včetně léčiv). Všeobecně se dá říci, že podíl nebezpečných odpadů v celkovém množství odpadů ze zdravotnictví neustále stoupá. Což je stav odpovídající všeobecnému trendlu složení odpadu.

A CO U VÁS DOMA?

Předpokládáme, že plastové obaly od léčiv či vitamínů putují do žlutého kontejneru. Nesrozumitelné příbalové letáčky a papírové krabičky do modrého kontejneru. Skleněné lahvičky a ampulky do zeleného kontejneru. A kam putují nespotřebované léky? Vitamíny, antibiotika, sedativa, sirupy, mastičky, vodičky, injekční stříkačky? Pokud náhodou nevíte: zpět do lékáren. Za odevzdání nic neplatíte.

Na první pohled se může zdát, že vyhodit zbytky nedobraných antibiotik do odpadkového koše ničemu neuškodí. Že ta trocha hormonální antikoncepce v záchodové míse se rozpustí. Ze subjektivního pohledu jednoho člověka to může být uvěřitelná pravda. Nicméně je třeba si uvědomit, kolik takových jednotlivců takto přemýšlí a koná. Lékaři denně předepíší tisíce léčiv a tisíce léčiv si kupujeme sami bez předpisu. Výsledek? Tisíce tun prodaných léčiv. Podle údajů České lékařské komory bylo do lékaren odevzdáno za loňský rok kolem 517 tun nepoužitých léčiv v odhadované hodnotě zhruba 2 miliard korun. Z celkového množství léčiv prodaných na našem trhu je to však jen pouhý zlomek! Odpověď na otázku kolik léků se skutečně využije a kolik jich skončí ve směsném odpadu nebo výlevkách nikdo nezná. Ale budou to bezesporu půvabné cifry.

Hospodaření s léčivy má svá úskalí. V zájmu farmaceutických koncernů je jednoznačně prodat co nejvíce léčit. Ať už jako OTC (Over The Counter, tedy bez předpisu) nebo na předpis. Ti vyvíjejí tlak na lékaře a lékaři pak (někdy) na pacienty. Pacient sice nedokáže posoudit, zda-li předepsané nebo doporučené léky skutečně potřebuje, ale dokáže již posoudit, zda-li zbytky vyhodit do odpadkového koše nebo odevzdat v lékárně. Za vším tedy stojí jakási zodpovědnost.

Vcelku zajímavě se na toto téma rozpovídal jeden lékař, jehož názor najdete na tomto odkazu.

Farmacie je byznys. Reklama a prodej různých životabudičů, zhubňovadel, antidementiv a zabijáků bolesti rovněž zvyšuje neúměrnou spotřebu/odpad. Odvažujeme se tvrdit, že skutečně vydaných/spotřebovaných léků pro ty, kteří to opravdu potřebují, nebude ani polovina z celkového množství vyrobených, koupených a vyhozených léčiv. Jasně, nemůžeme chtít aby se nad sebou výrobci/lékaři zymysleli ... natož pak pacienti ... a hypochondři o něčem podobném nikdy nebudou chtít slyšet. Ale kdž už léky z jakýchkoli důvodů konzumujeme, buďme alespoň zodpovědní a nakládejme s nimi smysluplně.

Vhozením zbytků léčiv do směsného odpadu nebo záchoda riskujete, že se ocitnou někde na skládce nebo v ve vodě či půdě. Pokud tedy vyhazujete zbytky léků do směsného odpadu je jasné, že to děláte pro své děti protože je máte rádi.

Pro ty, které to ještě nenapadlo: nespotřebovaná, prošlá léčiva/medikamenty, které již nepotřebujete, shraňujte v krabici někde z dosahu dětí, domácích zvířat a zlodějů a jednou začas je v igelitce odneste do lékárny. Uděláte tím pro životní prostředí víc, než když zasadíte strom. Lékárny by měly být vybaveny sběrnými nádobami a měly by mít smlouvu s odbornými firmami, které provádějí svoz. (V Praze to jsou Pražské služby).

Co se týká teploměrů, injekčních stříkaček a dalšího zdravotnického odpadu z domácností, záleží na majiteli lékárny. Někde je od Vás odeberou, jinde ne. Zeptejte se.

ODPAD Z LÉČIV - TICHÝ ZABIJÁK? Možná ano.

Ne ne, tenhle titulek není laciným tahákem k tomu, abyste si přečetli následující řádky. Je to bohužel titulek možná velmi pravdivý. Tenhle tichý zabiják nepochází z fabrik, ani skládek. Připlouvá potichu a nenápadně odpadními rourami z našich domovů. Z našich čistých a bezpečných toalet a čističky vody si s ním nedokáží poradit. Tak se tento tichý zabiják dostává do vodních toků, kde páchá zlo na vodních živočiších (rybách), které my tak s oblibou pojídáme. Smrtonosný kruh je dokonale uzavřen a většina z nás o tom nemá ani ponětí. O co se vlastně jedná?

Jedná se o léky, které pozříme. Léky proti bolesti, antibiotika, antidepresiva, hormonální antikoncepte atakdál. To vše se poté, co nás “vyléčí”, dostává spolu s naší močí do odpadních rour a protože čističky jsou proti těmto jedům neúčinné (či jen částečně účinné) vše vyteče do vodních zdrojů. Řek, potoků ... možná i vašeho zahradního jezírka. Ryby jsou na podobné látky velmi citlivé. Ve Španělsku našli vědci v tělech ryb 88 druhů různých škodlivých látek. Není žádným tajemstvím, že rybí samci mají v těle jikry - což je následek účinku hormonálních přípravků, které se dostaly do vodních toků. Bude pravděpodobně docházet ke genetickým mutacím a kdo ví čemu ještě.

Zde opačný názor na stránkách vodarenstvi.cz.

| FANKLUBY | ODPADKY | ÚVODNÍ STRANA |