ÚSPORNÉ ŽÁROVKY
Jak třídit úsporné žárovky a ostatní světelné zdroje
Úsporné žárovky byly ne úplně vhodným přechodem od klasických žárovek k technologiím LED. Šetří něco elektrické energie, ale na oplátku se po ukončení služby stávají velmi nepříjemným a problematickým odpadem. Sběrem vysloužilých úsporných žárovek se v ČR zabývá společnost Ekolamp. Tento kolektivní systém byl založen v roce 2005 tuzemskými pobočkami společností Philips, Osram, GE Industrial a Narva B. E. L./ČR. Ekolamp se snaží, aby ve své sběrné síti zachytil nejen co největší množství kompaktních a lineárních zářivek, ale i LEDek a výbojek a předal je k recyklaci nebo likvidaci. Ekolamp to nemá jednoduché. Lidé jsou líní a běžet ke sběrné nádobě s každou vyhaslou žárovkou se jim nechce. Škoda.
JAK TŘÍDIT SVĚTELNÉ ZDROJE
Úsporné žárovky jsou svým způsobem nebezpečný odpad. Třídíme nebo vyhazujeme je následujícícm způsobem:
-
Sběrné boxy společnosti Ekolamp
-
Multifunkční kontejnery na odpad
-
Sběrné dvory
-
V prodejnách (je třeba se předem informovat zda-li tuto službu poskytují
Tímto způsobem třídíme všechny světelné zdroje. Nyní i obyčejné wolframové žárovky!
Úsporná zářivka jako odpad
Tzv. úsporné žárovky obsahují nebezpečné látky. Především je to rtuť, kterou úsporné žárovky obsahují v podobě par. Ostatní toxické látky jsou obsaženy vskutku jen ve stopových množstvích. Úsporná žárovka není klasifikována jako nebezpečný odpad. Pro nás, spotřebitele, je jejich vracení ve zpětném odběru věc dobrovolná. Nicméně, už jen samotná rtuť je dost dobrým důvodem, abychom vyhaslé žárovky odevzdávali. Když vám taková žárovka doma praskne, může to přivodit zdravotní problémy. Obzvláště pro děti mohou být prasklé úsporné žárovky rizikové. Pokud už vám žárovka doma praskne, alespoň na 15 minut vyvětrejte. Rtuť je kumulativní jed. A obzvláště škodí vodě. Říká se, že rtuť obsažená v jedné jediné úsporné žárovce dokáže kontaminovat několik tisíc litrů vody nad takzvaný bezpečnostní limit. Tedy limit, kdy je taková kontaminace nebezpečná i pro člověka. Je rtuť v úsporných žárovkách nebezpečná? Odpověď je: rtuť je vždycky nebezpečná. Mimo tolik zmiňované rtuti, obsahují úsporné žárovky i materiálově znovu využitelné – tedy recyklovatelné – materiály. O ty je škoda přicházet. (Mimo to velké množství rtuti obsahují i LCD displeje televizorů a monitorů.)
V roce 2021 bylo v ČR zpětně získáno 587 tun světelných zdrojů
Dalším důvodem, proč vysloužilé žárovky odevzdávat do sběrných nádob, je ten, že jste si za to zaplatili. Ano, součástí ceny, kterou jste za žárovku zaplatili, je i tzv. recyklační poplatek.
Domácnosti a firmy v roce 2020 sebraly a předaly k recyklaci 587 tun světelných zdrojů. To představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. Díky ekologickému zpracování se podařilo opětovně využít přes 93% materiálů ze světelných zdrojů. Více informací kolektivního systému Ekolamp ZDE.
Společnost Ekolamp provozuje přes 4400 sběrných nádob zpětného odběru úsporných žárovek a zářivek
Klasické, přímo žhavené (wolframové) žárovky původně do zpětného odběru zařazeny nebyly. Od 1. ledna 2021 se však situace změnila. Zákon o výrobcích s ukončenou životností nově nařizuje třídit i klasické a halogenové žárovky. Více ZDE.
Do sběrných boxů je možné vlazovat i klasické wolframové žárovky
Co je to úsporná žárovka
Zdroj světla. Či lépe řečeno zdroj světla bez tepla. Či ještě lépe řečeno, je to zdroj světla, k jehož výrobě je spotřebováno méně elektrické energie než k výrobě světla prostřednictvím klasické wolframové žárovky. Za úsporu si však připlácíme mnohonásobně vyšší cenou za žárovku samotnou. Tuto skutečnost jsme již většinou vzali za danou dobrou věc. Jak tedy tenhle spořílek funguje? V takové žárovce se nejprve dějí kejkle se vstupním napětím tak, aby se elektrický proud mohl nahnat do trubice, ve které je pod nízkým tlakem směs ionizovaných plynů a rtuťové páry. Jak proud prochází změtí plynu, vydává UV záření. To dopadá na luminofor, který dokáže ze spektra vytvořit dojem, že úsporná žárovka svítí bíle. Nebo tak nějak. K tomu, aby to všechno svítilo, je zapotřebí dát dohromady PVC, polyetylén, skelné vlákno, umělou pryskyřici, cín, křemík, wolfram, rtuť, měď, ocelový plech, yttrium, europium, baryum, argon, stroncium, vápník a celé to schovat do bizarní skleněné baňky. No, teď víme proč úsporné žárovky spoří elektřinu.
Říká se, že 60% z nás ještě úsporné žárovky netřídí
Z celkového odevzdaného množství vyřazených žárovek dokáží firmy napojené na Ekolamp zužitkovat materiálově v ideálním případě přes 90 % materiálů. Z průmyslových svítidel pak něco přes 80%. Statisticky řečeno.
Větší množství zpětně získaných svítidel se očekává i do budoucna. Společnost Ekolamp proto neustále rozšiřuje síť svých sběrných nádob a vytváří edukační kampaně. (Mimo společnosti Ekolamp mají oprávnění k odběru úsporných zářivek ještě kolektivní systémy Rema, Retela a OFO-Recycling.) Ke zpracování dochází, mimo jiné, i v Kovohutích Příbram. Lépe řečeno v jejich dceřiné společnosti Ekovuk.
Recyklace světelných zdrojů je v principu ztrátová. Investice do ní jsou větší než zisk z ní.
Základní rozdělení světelných zdrojů
Mimo úsporných žárovek máme co do činění i s dalšími typy světelných zdrojů. Zde jejich základní přehled.
Klasická žárovka
Baňka z měkkého sodno-vápenatého skla obsahuje svinuté wolframové vlákno. Baňka je vyplněna vakuem, popř. argonem nebo kryptonem s příměsí dusíku. Ke svícení nepotřebuje přídavné obvody. Velká část spotřebované energie se však mění na teplo. V mnoha případech má krátkou životnost. Je křehká… a převážně neškodná. V EU se nesmí prodávat od roku 2012. Nicméně se prodávají dál. Nyní je možné je třídit spolu s ostatními světelnými zdroji.
Halogenové žárovky
Baňka z křemenného skla ukrývá wolframové vlákno. Plynná náplň je krypton a sloučenina halogenu. To vše drží keramická nebo niklová patice. Oproti obyčejné žárovce má zhruba dvojnásobně delší životnost. Její světelný tok je zhruba o 30% silnější. Majitelé automobilů jistě znají. Tyto světelné zdroje EU zakázala vzhledem k velké spotřebě elektrické energie.
Zářivky
Jsou to v podstatě nízkotlaké rtuťové výbojky. Uvnitř trubice vyrobené z sodno-vápenatého skla luminofory (1-3 vrstvy) transformují ultrafialové světlo na světlo viditelné. Na obou koncích jsou elektrody tvořené wolframovými spirálami pokrytými tzv. emisní hmotou na bázi vápníku, stroncia
a uhličitanů barya. K provozu vyžadují předřadný obvod a rtuťové páry. V porovnání s klasickou žárovkou má zářivka až o 8 % nižší spotřebu energie a tabulkově až 10× delší životnost.
Kompaktní zářivky — úsporné žárovky
Jsou v podstatě totéž v menším vydání. Obsahují integrovaný předřadník a patici, která umožňuje použití v závitech určených pro klasické žárovky. Tedy tzv. úsporná žárovka není vlastně vůbec žárovkou, ale zářivkou.
Indukční výbojky
jsou zatavené baňky, ve kterých je feritové jádro s indukční cívkou. Vnitřní stěny baňky jsou pokryty luminofory. Neobsahuje elektrody, vystačí si pouze s inertním plynem a rtuťovými parami. Díky tomu lze dosáhnout velmi dlouhé životnosti.
Vysokotlaké rtuťové výbojky
jsou trubice z křemenného skla. V nich jsou vtaveny wolframové elektrody pokryté emisní hmotou
(a zpravidla jedna pomocná elektroda navíc). Do hořáku se dávkuje rtuť a argon. Vnější baňka je vyrobena z měkkého skla a pro svítidla s vyššími příkony pak z bóro-křemičitého skla. Z vnitřní strany je baňka pokryta luminofory. Jako náplň se používá inertní plyn směsi argonu a dusíku.
Halogenidové výbojky
jsou vysokotlaké výbojky, které jsou konstrukčně příbuzné rtuťovým výbojkám. Světlo v nich vzniká zářením par rtuti a produktem štěpení halogenů.
Sodíkové výbojky
Jak již název napovídá, světlo v nich vzniká především zářením sodíkových par. Ty se uvolňují ze sodíkového amalgamu rtuti. Hořák je vyroben z tzv. polykrystalického korundu (sklo není dostatečně odolné proti sodíku). Trubice hořáku je uzavřena proudovými průchodkami z niobu. K čelu takových průchodek je titanem připájena wolframová elektroda, která je pokryta emisní vrstvou wolframu barya. Je nutné je provozovat v obvodech s tlumivkami a se zapalovacím zařízením. No a patice těchto svítidel jsou většinou z poniklované mosazi.
LED světelné zdroje
Svým způsobem samostatnou kapitolou jsou diodová svítidla. Ta, na rozdíl od úsporek, skutečně svítí, zapínají se bez zpoždění a neblikají. A kromě toho samozřejmě šetří elektřinu. Základem LED diody je polovodičový čip připojený ke zdroji elektrického napětí. Kolem něj je vrstva materiálu (například pryskyřice), která dává vyzařovanému světlu potřebné optické vlastnosti. Na rozdíl od žárovky, kde nezáleží na směru průchodu elektrického proudu, musí být LED dioda zapojena pouze v propustném směru. Zatímco tedy žárovka může používat stejnosměrný i střídavý proud, LED dioda může používat pouze stejnosměrný proud. Pro připojení ke zdroji střídavého proudu (například v běžné zásuvce) proto musí být LED svítidlo vybaveno usměrňovačem. Více o LED světlech ZDE.
Čím je zdroj světla úspornější, tím více dalších materiálů obsahuje. Proto samotná úspora energie neznamená, že je takový zdroj ekologický.
Zdroj: Ekolamp, odpady, fyzweb, moderní obec, odbornecasopisy.cz, proelektrotechniky.cz
Životní cyklus úsporné žárovky. Kliknutím zvětšíte. Zdroj: Ekolamp.
Úsporné žárovky třídí v ČR zhruba 40 % domácností.
Co je to Jevonsův paradox?
Obyčejné žárovky nás svou vyšší spotřebou nutí energio nepřímo šetřit. Tzv. úsporné žárovky nikoli. V důsledku tak může docházet k mnohem vyšší spotřebě elektřiny a tím zároveň i k navýšení emisí CO₂.
Světelné odkazy
-
Zajímavý srovnávač chytrých žárovek naleznete ZDE.
-
Mapa sběrných míst ekolamp ZDE
-
Úspora úsporných žárovek se rozebírá ZDE.
-
O úsporných žárovkách coby odpadu ZDE.