3 min
Aktualizace: 22. srp 2021
Milujeme čísla. Milujeme statistiky. Milujeme je, protože nám předkládají složité věci zjednodušeně. A za tuto jednoduchost jsme ochotni statistikám odpustit i nejakou tu statistickou chybku. Ale čísla statistik jsou zavádějící. Stojí na konci celého řetězce skutečností a mnohdy nevypovídají o skutečnosti jako takové, ale spíše jen o výsledku vzešlého z metodiky, způsobu a často i jen zbožného přání autorů. I přes tyto skutečnosti všek chováme statstiky téměř ve zbožné úctě. Nepídíme se, jak ta či ona statistika ke svým závěrům došla. Nepídíme se, co je za čísly skryto. A to je chyba.
V České republice se sběrem dat o vyprodukovaném komunálním odpadu primárně zabývají dvě organizace. Předně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Český statistický úřad (ČSÚ). Ponechme stranou otázku proč. Obě instituce používají ke sběru dat různých způsobů (a nespolupracují spolu). Mimo skutečnost, že firmy a podnikatelé musí pro potřeby těchto institucí vykazovat data o vyprodukovaných odpadech 2x, což představuje byrokratickou zátěž, logicky dochází i k tomu, že obě organizace na závěr svého sběru vykáží odlišná čísla. Za rok 2013 tak tedy bylo podle MŽP v ČR vyprodukováno celkem 30,6 mil tun odpadů. Ovšem ČSÚ tvrdí, že to bylo 23,7 mil tun odpadů. Rozdíl je právě výše zmíněných 7 000 000 tun. Celá bizarnost je pak završena tím, že zatímco podle čísel ČSÚ patří Česká republika k zemím s nejnižší produkcí komunálního odpadu na obyvatele, podle čísel MŽP patří Česká republika k průměru.
Otevřenou otázkou pak samozřejmě jsou statistiky vyšší úrovně. Tedy ty výkazy, které vytrvale produkuje EU a různé environmentální korporace. Z jakých čísel asi vycházejí? Nebuďme naivní. Podobný zmatek, který je výsledkem byrokratické rivality mezi MŽP a ČSÚ, bezesporu nepanuje jen v ČR. Jakou výpovědní hodnotu pak asi mohou mít statistiky vydávané například evropským statistickým úřadem Eurostat?
Pojďme se projít po tenkém ledu statistik. Pokud nám tedy v ČR někde poletuje 7 milionů tun komunálního odpadu a těch 7 milionů tun vezmeme jako reprezentativní vzorek pro byrokratický zmatek v Evropě, pak postačí vynásobit oněch 7 tun počtem států EU. Těch je (zatím) 28. Podle naší bizarní metodiky by pak statistická chyba vykazovaná Eurostatem mohla být 196 000 000 tun. Statisticky vzato samozřejmě.
Podobná situace panuje například i ve vykazování čísel recyklace. I zde se (logicky) angažuje MŽP. A spolu s ním EKO-KOM, (součást organizace PRO EUROPE, a od r. 2013 člen mezinárodní organizace EXPRA). Tedy organizace, která má na starosti financování a funkčnost celého systému. A která má také v ČR v této oblasti monopol.
A opět. Čísla pocházející z úřadu MŽP jsou značně odlišná od čísel pocházející z kreativní dílny EKO-KOMu. Zmatek nad zmatek.
EKO-KOM uvedl, že v roce 2011 bylo v České republice zrecyklováno až 72 % obalů. A za tento skvělý výsedek se EKO-KOM i náležitě pochválil.
Na druhou stranu MŽP přišlo s nepříliš optimistickým číslem 24 %.
Abychom se v těch hausnumerech dokázali vyznat, můžeme si číselnou kreativitu zjednodušit asi následovně:
Verze EKO-KOMu:
Z celkového množství vyrobených (rozuměj nahlášených) obalů se zrecyklovalo 72%.
Verze MŽP:
Z celkového množství komunálního odpadu se zrecyklovalo 24%.
Rozdíl je zřejmý. EKO-KOM uvádí výsledky na základě množství vyrobených obalů. MŽP pak zohledňuje celkové množství odpadu. Oba výsledky pak opět přinášejí diametrálně odlišný pohled na stav recyklace v České republice. A — opět — můžeme předpokládat podobnou duplicitu výsledků i v jiných zemích.
A pak věřte statistikám, že?
>mhb<
Zdroje: Odpady, Odpadové forum