BIOODPADY

Bioplynové stanice

Většina bioplynových stanic v České republice je v současné době takzvaně zemědělských a zpracovávají téměř výhradně energetickou biomasu a statkové odpady. Pro zpracování bioodpadů musí být uzpůsobeny podle legislativních požadavků procesní podmínky, zejména vyšší fermentační teplota, případně hygienizace. Bioplynky po nějakých dvaceti letech ztrácí nárok na provozní podporu výroby bioplynu a mohou se stát prodělečnými. V ČR je kolem 574 bioplynových stanic. Dodávají necelých 23 % energie ze všech obnovitelných zdrojů v ČR.

​

V ČR je možné vyrobit z odpadů až 185 000 000 m³ biometanu ročně (Zdroj: Air products)

​

Když se bioodpad zpracuje v bioplynové stanici, prochází fermentačním procesem, při kterém je jeho část přeměněna na bioplyn. Jedná se tedy o energetické využití. Jenže využita je jen menší, lehce rozložitelná část. Větší část se stává součástí takzvaného fermentačního zbytku, kterému se říká digestát. Digestáty z bioplynových stanic, zpracovávajících bioodpady, jsou rekultivačním materiálem, což je jakýsi tuhý zbytek po vlastním vyhnití. Ten lze použít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k povrchovým úpravám terénu. A to jen za předpokladu, že takový digestát splňuje přísné předpisy. Další látkou je procesní voda. Říká se jí půvabně fugát. Ta je tekutým vedlejším produktem vyhnívacího procesu a je považována za vodu odpadní. Tato nevábná tekutina je dále zpracovávána v čistírnách odpadních vod. Vedlejším produktem bioplynových stanic je zápach. Jeho nositelem je amoniak, sirovodík a různé těkavé látky vzniklé rozkladem. Nejmodernější bioplynové stanice již tento zápach dokážou eliminovat a nedráždí tak své okolí tolik jako dříve. Více na téma bioplynu ZDE.

Kompostárny

Kompostování je aerobní proces, při němž se činností mikro- a makroorganismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost. A kompost je organický materiál, který slouží ke zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny, získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky (opět poučka). Kompost tedy slouží ke hnojení a navracení živin do půdy. Je to hnojivo. Ačkoli se dnes vehementně využívají škodlivá hnojiva chemická, lze očekávat, že s tím, jak se začínáme více a více zajímat o to, co jíme a jak to vzniká, budou tendence nahrazovat zhoubnou chemii produktem kompostáren. Budou-li budovány smysluplně v závislosti na využití a zdrojích, tak jedinou překážkou bude vyšší cena, kterou si pravděpodobně budeme muset za nechemicky přiživené potraviny zaplatit. A to je zvládnutelné, ne? Kompost je prostředek, který dokáže vrátit zpět do půdy to nejcennější. Humus.

​

Komunitní kompostování

Legislativa po dlouhou dobu obecní komunitní kompostování neuznávala. Až poslední z bezpočtu novelizací Zákona o odpadech uznala smysl této činnosti, avšak zároveň zvyšuje technické požadavky na jejich provoz. Komunitní kompostárna bude muset být vybavena stejně jako jakákoliv jiná kompostárna a provádět i stejnou administrativu. To samozřejmě zvýší finanční požadavky na tuto činnost. Vynikající článek o komunitním kompostování ZDE na ekolist.cz.

​

Kaly z čističek odpadních vod

O kalech z čističek odpadních vod si můžete přečíst ZDE. Jde o „odpad“ z procesu čištění vody. I ten může být zdrojem živin pro půdu. Ovšem tyto kaly v sobě koncentrují škodliviny, které byly odstraněny z čištěné vody. Jde především o patogenní organismy. Neupravené kaly nelze na zemědělské půdě využívat. Musejí projít náročným procesem úpravy. Pokud jsou neupravené, považují se za nebezpečný odpad.

​

První kompostárna v Praze byla postavena v roce 1916