Voda

FANKLUB OBYČEJNÉ VODY

Že je voda obyčejná? Jděte s tím někam. Jistý Thalés z Milétu, jinak velmi nadčasový filosof své doby, tvrdil, že základním principem života na zemi je voda. Došel k tomu vcelku jednoduše. Nedovolával se pomoci tehdejších bohů a spoléhal na svůj rozum a fakt, že vše živé potřebuje k tomu, aby to živé zůstalo, vodu. Tháles z Milétu byl Velký filosof. Krom této myšlenky po sobě zanechal i něco matematických pouček, pro které se stal známým. Nicméně jeho popularitu předčili jiní, méně praktičtí filosofové. Pokud měl tenhle Tháles pravdu, pak by voda byla nejvzácnější látka, se kterou kdy měl člověk co do činění. Tento názor sdílelo i mnoho kultur, které vodě přidělovaly bohy a bohyně. Současný člověk západního typu se k vodě staví spíše rezervovaně. V podstatě ho nejvíce zajímá kolik stojí a kde se v ní dá koupat. Tháles Milétský se naopak vyjádřil ve smyslu že „podstatou všech věcí je voda“. Opačným extrémem byli například Hunové. Ti považovali vodu za posvátnou a odmítali se v ní mýt.

Podstatou všech věcí je voda (Tháles z Milétu)

 

Vzorec vody je pravděpodobně tím nejznámějším, který existuje. Dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Část molekuly s atomy vodíku má kladný elektrický náboj. Opačná strana pak má náboj záporný. Jak prosté, chce se říct. Ale i přes jednoduchost vzorce, do jakého jsme vodu svázali, je voda jednou z nejunikátnějších látek, co známe. Byť lépe řečeno co neznáme. Chemickými vzorci a molekulovými vazbami totiž příběh vody nekončí. Už od školy víme, že voda mrzne při 0°C (byť stačí trocha soli, aby nezmrzla) a začíná se vařit při 100°C. Ale v podstatě nevíme proč. Ve srovnání třeba se sirovodíkem nebo amoniakem jsou tyto hodnoty vody zcela mimo rámce toho, co bychom očekávali. Dalším, všeobecně známým paradoxem je, že voda má nižší hustotu v pevném stavu (led) než ve stavu kapalném. Voda je navíc jedinou látkou, která se na zemi vyskytuje ve třech skupenstvích současně. 

TŘI ZNÁMÁ SKUPENSTVÍ OBYČEJNÉ VODY

Kapalné skupenství

Voda teče. Dokáže rozpouštět široké spektrum látek

a je ideálním prostředím pro biochemické reakce.

Pevné skupenství

Voda zmrzne. Vazby mezi molekulami vytvoří pevnou mřížku.

Toto skupenství má hustoru, která představuje 91% hustoty vody

v kapalném skupenství.

Plynné skupenství

Voda se mění v páru. K tomu spotřebuje obrovské množství energie, které způsobí, že še molekuly začnou pohybovat tak rychle, až překonají elektrostatické síly, které je držely pohromadě.

Odkud je voda? Nemáme páru.

Naše země má veliké štěstí. Tedy ne snad ani tolik naše Země, ale spíš my, kteří ji obýváme. Řečeno zjednodušeně, postavení naší planety je ve Vesmíru unikátní tím, že je dostatečně vzdálená od Slunce. To jí zaručuje, že se všechna voda ihned neodpaří. A zároveň je u Slunce dostatečně blízko, aby ji tento žhnoucí kolos dostatečně ohříval a její atmosféra tak nezamrzla. A tím naše vesmírné štěstí nekončí. Velikost i to, z čeho se Země skládá, a její pozice na oběžné dráze kolem Slunce,  jsou nezbytnými faktory pro existenci životadárné hydrosféry. Naše Země je dost “těžká” nato, aby si vytvořila magnetické pole, které zadržuje atmosferické plyny unikající z jejího povrchu. A v neposlední řadě i to, že Země rotuje kolem své osy, ji zaručuje, že se ohřívá víceméně rovnoměrně. Z pekla štěstí, že ano?

Odkud se tedy voda vzala? Nevíme. Můžeme se pouze domnívat, že ve své plynné podobě se objevila v dobách, kdy se utvářela planeta Země a možná i Vesmír. Můžeme se také domnívat, že voda je vesmírného původu. Nesmějte se, voda ve vesmíru je. Sice ne taková, jakou balíme do plastových lahví, ale je tam. Dokonce bychom mohli hovořit o čtvrtém skupenství vody, které v pozemských podmínkách nemůže existovat, ale v místech, kde platí jiné fyzikální zákonitosti, to možné je. Tomuto neznámému skupenství - zatím kdovíproč - říkáme ‘ledový gel’. Při troše odvážné představivosti může toto neznámé skupenství potvrdit to, co říkal pokrokový Tháles. Nebo taky ne. Nevíme. Každopádně s H20 to nebude tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát a jak by se nám hodilo. Máme vzorec, známe molekulové vazby a víme o nich, že jsou jedny z nejpevnějších v přírodě. Víme, kdy voda mrzne a kdy se vaří, co je rosný bod, a podobně. Prostě, víme toho hodně. Ale odkud se tady vzala prostě nevíme. Či lépe řečeno na základě vědeckých hypotéz si můžeme myslet, že to víme.

VIRGA_KNIHA.jpg
V přírodě se chemicky ‘čistá’ voda prakticky nevyskytuje

 

Další zajímavostí je, že úplně čistá voda, tedy taková, která by přesně odpovídala našemu oblíbenému vzorci, se v přírodě v podstatě nevyskytuje. S trochou nadsázky by se dalo říci, že nejvíce chemicky čisté vody je v laboratořích. Bez nadsázky tak můžeme říci to, že voda funguje na Zemi jako ideální prostředí pro biochemické reakce a jako jakési univerzální ředidlo. A samozřejmě, opět bez nadsázky, jako hnací motor všeho počasí. Voda je zkrátka mocný živel. A ne jen z pozice nezměřitelných sil vln tsunami, ale i z pohledu skutečnosti, že každý den a každou vteřinou ovlivňuje to, jak žijeme. Jenomže to nás nevzrušuje.

Znečištění vody
Voda nasladko nebo naslano?

Voda je jen jedna. Rozdíl je v obsahu soli, které je v průměru přibližně 35 kg na jednu tunu vody v případě vody, které říkáme slaná. Té je také na zeměkouli neporovnatelně více, nežli vody takzvaně sladké. Či lépe řečeno neslané. Ta má podíl na celkovém množství vody na Zemi něco kolem 3 % a nejvíce je jí vázáno v ledovcích a sněhu. Pro naši existenci je zajímavější právě voda sladká. Její zásoby se podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) snížily v Africe o dvě třetiny, v Asii o tři čtvrtiny a v Evropě o třetinu. Disproporce mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubuje. To není pro členy našeho fanklubu příliš potěšující zpráva protože víme, že lidská populace se neustále zvětšuje voda nevoda. Krom toho, větší spotřebu vody s sebou ponese i nárůst zemědělství, který bude muset pro neustále se zvětšující lidskou populaci produkovat potraviny (a plodiny pro výrobu biopaliv, která musíme chtít využívat).

Lidská populace se každoročně zvýší přibližně o 90 milionů lidí.
K jejich existenci je tedy každoročně třeba o 27 milionů km3 vody navíc.
Kolik je na světě vody?

Hodně. Docela. Odhaduje se, že na planetě Zemi je 1460 milionů km3 vody. Z toho tzv. sladké vody je přibližně 37 milionů km3. Pro lepší představu si zkusme toto množství vody představit jako krychli se základnou přibližně 333 kilometrů dlouhou. Dvě třetiny z tohoto množství je pak voda vázaná v ledovcích a sněhu. 

 

Ale voda není jen na povrchu Země, jak víme. Naše Země, jako jediná z planet Sluneční soustavy, má atmosféru složenou z vody, kyslíku a dusíku. (Na ostatní plyny připadá přibližně pouze jediné procento.)Voda, obsažená v naší atmosféře, zásadně ovlivňuje počasí a podnebí na Zemi.  Tato voda se v atmosféře nachází v podobě par, vody kapalné i krystalků ledu. Množství páry se sice neustále mění, ale nějaká tam pokaždé je. Dostává se tam vypařováním z volných vodních hladin (ale také z půdy a vegetace). Jen pro zajímavost, z oceánů se ročně do ovzduší vypaří přibližně 503 000 km3 vody a z pevniny dalších 74 000 km3. Neustále se v atmosféře Země vyskytuje něco kolem 13 000 km3 vody, což je asi 0,001% veškeré pozemské vody.

Voda tajemná

Vodu samozřejmě doprovází i myšlenky, které se nám do krámu racionálního myšlení nehodí. Věda má totiž, bohužel, jedno pravidlo: když něčemu nerozumím - vyvrátím to na základě toho, co vím. Jenomže věda vychází jen z toho, co ví a snaží se to uplatnit tak, aby prostřednictvím toho poznala to, co neví. To je v principu velmi malomyslný přístup. Bez urážky. Může a nemusí být pravda, že voda má paměť. Toho využívá například homeopatie. Více o tom, že voda může léčit si přečtěte ZDE.

 

Hovoří se o spinování vody  a věda ho vyvrací ZDE. Nesmysl? Těžko říct. S vodou jeden nikdy neví na čem je. Velmi zajímavá je i práce Viktora Schaubergera. O té si můžete něco přečíst třeba ZDE.

 

Ostatně na internetu najdete bezpočet zajímavostí o vodě. Některé vám mohou připadat jako hodně přitažené za vlasy. Jiné vás udiví svou prostotou. Každopádně není na škodu jim věnovat něco málo pozornosti. (Jukněte na odkazy pod článkem.) Už jen z toho důvodu, že voda se nechová tak, jak by se podle našich fyzikálních představ chovat měla. A v neposlední řade: Lidské tělo obsahuje až 65 % vody.

Fanklub vody
Jen zhruba 5% z celkového množství pitné vody se v domácnostech skutečně vypije nebo použije na vaření.
 

Kdyby se energie a finanční prostředky investované do myšlenky Globálního oteplování (dnes tomu říkáme změny klimatu) investovaly do vody věděli bychom s jistotou, že tato naše energie a peníze nebyly investovány do mýtu. Ano. Dnes už můžeme říci, že myšlenka Globálního oteplování z důvodu koncentrace CO2 v ovzduší je udržována při životě spíše svými následky, než vlastní podstatou. Zatímco hloupě přemýšlíme, jaké si koupit auto (aby mělo podle vyjádření výrobce co nejmenší emise oxidu uhličitého), každý den alespoň 10x spláchneme záchod vodou (zhruba 3-6 litrů na jedno spláchnutí). Zatímco nakupujeme úsporné žárovky, abychom ušetřili nějakou tu dvoukačku a zkazili si oči, denně vyplýtváme hektolitry vody mytím aut, podlah nebo naložením se do vany. Zatímco laškujeme s fotovoltaikou, denně vyléváme do výlevek nechutné chemikálie. A tak bychom mohli pokračovat ... ještě dost dlouho. A většinou vždy se plýtvání nebo neúcta k vodě, chcete-li, dostává do pozadí za mediálně zdůrazňované mýty, zbytečnosti a polopravdy vytržené z kontextu. Jinými slovy, my nežijeme skutečností. My žijeme omylem. 

 

Množství pitné vody, které západní civilizace, tedy ta, která má vody prozatím dostatek, vyplýtvá či znehodnotí je enormní. Jen zhruba 5% z celkového množství vyrobené pitné vody se skutečně v domácnostech vypije nebo použije na vaření. Dalších zhruba 10% se použije v potravinářském průmyslu. Zbytek nám slouží ke splachování záchodů, mytí aut, nádobí nebo cvrdliká ve fontánách. To plýtvání je do nebe volající (akorát že to tam nikdo neslyší). Naopak v zemích, kde je vody nedostatek, se umírá. Odhaduje se, že až jedna miliarda lidí trpí akutním nedostatkem vody. Nedostatek pitné vody je problém. To je pro nás, Evropany s plnou hlavou problémů s Globálním oteplováním, velmi těžko pochopitelné. Inu, myšlenka Globálního oteplování je problémem bohaté části světa. Nedostatek vody je problémem té části světa, která tu bohatou pramálo zajímá.

Prý existuje studie, která tvrdí, že množství energie, které se spotřebuje na výrobu a distribuci lahve balené vody je až 1000x větší než na litr vody z kohoutku. 

 

Dalo by se říci, že největší spotřebu vody má v západním světě zemědělství. Přes 60%. Zemědělství nespotřebovává vždy nezbytně vodu pitnou. Ovšem na kvalitní pitné vodě je kompletně závislý průmysl potravinářský. Podobně jako se vymyslela uhlíková stopa, jejíž význam se povaluje především v teoretické a spekulativní rovině, její sestra vodní stopa, je v mnohém realističtější a alarmující. 

Voda špinavá

Znečišťování vody, a jedno jestli slané nebo sladké, je průvodním jevem civilizace. Ponechme stranou spotřebu vody, která je nutná jako vedlejší produkt naší existence. Například skutečnost, že k vypěstování 1 tuny obilí je zapotřebí zhruba 1,5 milionů litrů vody. Nebo  že k získání tuny hovězího masa pohltí až 34 milionů litrů vody. Popřípadě to, že k zavlažování největšího golfového hřiště v Dubaji bylo denně zapotřebí 4,5 milionů litrů vody. Obilí, maso i golf jsou pro naši společnost nezbytné. Ovšem my máme znečišťováním vody na mysli její kontaminaci. Zde se o čestné prvenství hlásí zemědělství. To proto, že jeho existence bez hnojiv je již téměř nemyslitelná. A díky jeho intenzifikaci (větší výnosy) se zbytky těchto hnojiv dostávají do povrchových i spodních vod. V Evropě je takto ohroženo na 20% povrchových vod a přes polovina zemědělské půdy obsahuje koncentrace hnojiv, která kvalitu vody ohrožuje. Máme tu takový zajímavý střet zájmů, dalo by se říci. Nutnost produkce potravin naráží na nutnost ochrany pitné vody. Umřeme tedy hlady nebo žízní? 

 

Chemikálie, které se do vody dostávají ať už ze zemědělské, živočišné nebo průmyslové výroby, se ve vodě (zjednodušeně řečeno) ředí. Tudíž i relativně malé množství znečištění dokáže znehodnotit enormní množství vody. Další, byť méně nápadnou příčinou je změna / úbytek vegetace. Úbytek trvalých travních a lesních porostů. Obojí funguje jako přirozený vodní filtr.

Znečištění řek
I malý zdroj znečištění dokáže znehodnotit miliony krychlových metrů vody.
Slunce zdarma. Vzduch zdarma. Voda za peníze.

Na jiném místě těchto stránek se laškuje s myšlenkou, že jednoho dne si Slunce koupí nějaká nadnárodní společnost a bude si za jeho světlo a teplo účtovat. S vodou už se to víceméně stalo. Voda, stejně jako vzduch nebo sluneční energie, jsou něčím, co je všech a mělo by to být zdarma. Jenomže tomu tak není. Pitná voda se stala velmi lukrativním byznysem. Zejména ta do plastu balená :-)

Kolik máme u nás vody?

Podle toho, jak se jí plýtvá se zdá, že nevíme co s ní. Jenomže ve skutečnosti je to tak, že naše země je na tzv. odtokovém území. Tedy v oblasti, odkud voda především odtéká. Žádné významné přítoky tu nemáme. Krom toho i dešťová voda je odplavována řekami mimo naše území. A aby těch relativně skličujících informací nebylo málo, připomeňme si skutečnost, že většina našeho území je zásobována z povrchových zdrojů (tedy těch, odkud nám voda pořád odtéká) a ne ze zdrojů podzemních. (Mimochodem, podzemní zdroje v ČR se naposledy monitorovaly před nějakými dvaceti lety.) Tudíž odpověď na otázku kolik u nás máme vody je: „zatím je to dobrý“. Nicméně ne zas tak „úplně dobrý“. I u nás se objevují místa s nedostatkem vody. I v celosvětovém trendu přemýšlení se pozvolna objevují názory, že voda se brzy může stát stejně cennou surovinou jako je ropa. Rozdíl bude v tom, že ropu nahradit dokážeme (byť za cenu astronomických výdajů). Vodu nikoli.

Na našem území se nachází rozvodí tří evropských moří.
Labe (Severní moře), Odra (Baltské moře) a Morava (Černé moře). 
Všechna srážková voda tedy z našeho území odtéká! 
Samolepky tříděný odpad

VODNÍ FAKTA V ČR

Délka vodovodních sítí v ČR je něco přes 70 000 km.

 

Délka kanalizačních vedení je něco přes 37 000 km.

 

Počet vodojemů přes 12 000.

 

Počet čistíren vody přes 2 250.

Na záchodě si svítíte úspornou žárovkou, abyste uspořili 0,00nic elektřiny  a  0,000nic emisí CO2.
Pak po sobě záchod spláchnete pitnou vodou.
VODA JE JIŽ DNES STRATEGICKÁ SUROVINA
O nedostatku pitné vody v kontextu se změnami klimatu (dříve globální oteplování)

Změny klimatu jsou velmi abstraktní problém. Nebyl nikdy spolehlivě prokázán, ani spolehlivě vyvrácen. Nedostatek vody je v některých částech světa velmi závažný a reálný problém.

 

 

Změny klimatu jsou starostí bohaté části světa.

Nedostatek vody je problémem chudé části světa.

 

 

Obsah množství CO2 v ovzduší je možné měřit jen složitými, běžně nedostupnými přístroji.

Nedostatek/znečišťování vody se měřit nemusí protože je zřejmý i bez přístrojů.

 

 

Změnami klimatu se dá bohatá část světa zastrašovat a ta je ochotna zaplatit, aby se nemusela bát. Tu chudší část světa změny klimatu nezajímají. Mají svých problémů dost.

Nedostatkem vody nikoho nezastrašíte. A i kdyby, v chudších částech světa nemají peníze. A v bohatších částech světa je zatím vody dost.

 

 

Voda bude ještě po nějakou dobu tak trochu ve stínu jiných globálně-ekologicko-spasitelských témat společnosti. Jednoduše proto, že se na ní nedá vydělat (tedy vyjma vody balené). A nemůžete s ní tak snadno někoho oblbovat. Na to je až moc reálná. Ale co není, může být. Ostatně již brzy se možná setkáme se skutečností, že namísto o ropu, se války povedou o vodu. Ano. O tu obyčejnou vodu.

Co máme tedy dělat?

Dělejte si co chcete. K úspoře nebo ochraně vody můžete přispět relativně triviálními způsoby. Sprchování namísto napouštění vany. Používání myček a praček jen když jsou plné (poloprázdná myčka vám energii ani vodu, jak slibují reklamy, neušetří). Omezit tekoucí vodu při čištění zubů nebo holení. Na záchodech si nainstalujte buď dělenou nádržku nebo spořič vody. Omezte vypouštění větších množství kuchyňských olejů a chemikálií do výlevek, nepoužívejte drtičku kuchyňského odpadu, která zahlcuje čističky a potěší potkany v kanalizačních vedeních. Nezalévejte zahradu pitnou vodou, stejně jako pitnou vodou nemyjte auta. Jsme přesvědčeni, že na sto dalších možností si přijdete sami. A krom toho, že přispějete k úspoře a ochraně vody, uškudlíte i nějaký ten šesták ... o což většině z nás jde stejně ze všeho nejvíc.

 

Zajímavé i nezajímavé odkazy

Mapka zásob povrchových vod

Mapka zásob podzemních vod

Vodohospodářský informační systém

Informační portál o vodě naše-voda

Voda, skvělý ruský dokument o vodě

Katalog studánek a vodních pramenů v ČR

Hezky sesbíraná fakta o vodě

Připravme se na sucho

O využití dešťové vody

Webová stránka monitorující sucho v ČR

Zpráva Českého statistického úřadu o spotřebě vody za rok 2017 je ZDE.

O kalech z čistíren odpadních vod si přečtěte ZDE.

Co je to vodní eroze si přečtěte ZDE.

 

K příspěvku do fanklubu posloužily tyto vodní zdroje: L. Kovář: Tajemství vody, B. Lomborg: Zchlaďte hlavy, časopis Vesmír a Odpady, Wikipedia, nasevoda.cz, PortTV.

 

jak třídit.png
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg