FANKLUB JEDNORÁZOVÝCH PLEN

Máloco přineslo mamkám takovou úlevu, jako jednorázová plena. Kdo neměl dítě, nepochopí. Jednorázové pleny s staly předmětem mnoha vášnivých diskuzí. Jedno byli pro, jiní proti. A tyhle diskuze neměly – a nemohou mít – vítěze. Fakta jsou jasná. Jakýkoli výrobek, který je určen k jednorázovému použití už z principu nemůže být ekologický. A ne všechny mamky (a taťkové) mají čas praním plen látkových. Na jednorázové pleny je třeba se dívat s racionálním přístupem. Bez emocí, intelektuálních ekologických ideologií a samozřejmě s nimi svéprávně zacházet.

A pamatujte, žádné ekologické jednorázové pleny neexistují. Je to jen marketing. 

468x60_Heroes.png

Stručná historie plen

Potřeba plen u člověka vznikla kdysi v dávné minulosti, kdy se usadil a musel začít dbát alespoň na základní požadavky hygieny. Lze se domnívat, že za první „prapleny“ sloužily zbytky kůže, velké listy, mech. V zemích s teplejším podnebím se plenky neujaly po dlouhou dobu vůbec. Dětská plena, podobně jako ostatní hygienické pomůcky, se vyvíjela jen minimálně. Vyvíjela-li se vůbec. Revoluční 19. století přineslo první zásadnější pokrok. Tehdy se začaly objevovat porůznu střižené kusy látky, které se obalovaly kolem dětských zadniček a spojovaly se kolíky. A nosily se i několik dnů. Jejich praní byl očistec a vzhledem k absenci spolehlivých (bezpečných) pracích prostředků nebylo praní plen hygienicky dostačující. Důvodem bylo to, že se v období průmyslové revoluce více a více lidí stěhovalo do měst, malých krcálků a dodržování hygieny se ukázalo jako nezbytné. Kolem roku 1880 byl objeven zavírací špendlík. Tak bylo možné kusy látky k sobě spojit spolehlivěji (byť s rizikem poranění a infekce). Nicméně mějme na paměti, že ti nejchudší museli používat i špinavé kusy látek – následky je snadné si domyslet. Látkové pleny se začaly vyrábět průmyslově v USA v roce 1887, kdy kohosi napadlo je potiskovat vzorem.

Mezníkem ve vývoji jednorázové pleny byla přeměna buničiny na měkkou celulózu

 

Kdo přišel s nápadem na jednorázovou plenu není známo. Ovšem na základech pokroku německého papírenského průmyslu, kdy se podařilo přeměnit buničinu na měkkou celulózu, vyvinula v roce 1936 švédská firma Paulistrom Bruk první vcelku použitelnou jednorázovou plenu s absorpční schopností. Bylo je ještě nutné ručně vystýlat gázou, ale své uplatnění našly . V USA firma Chicopee Manufacturing Company o dva roky později představila plenové gázy. V 50 letech pak  Paulistrom Bruk nabízel své „plenky“ v roli, zatímco americká  Chicopee kusové plenové gázy. Hlavní (a jedinou) výhodou obou produktů byl savý materiál.  Tyto produkty pak byly následně zdokonaleny jistou Marion Donovanovou z Connecticutu. Navrhla neprodyšnou plenku – obsah se nasál, ale neprotekl. Navíc tato praktická dáma přidala i plastové svorky, které nahradily  nepraktické špendlíky nebo provázky. Později své 4 patenty na jednorázové pleny, kterých byla majitelkou, prodala za milion dolarů firmě Keko Corporation. Mimo praktické pomůcky pro mamky se objevila i gigantická obchodní příležitost.

Každoročně je na světě vyhozeno 200 miliard jednorázových plen

Další osudy vynálezu zvaného jednorázová plenka jsou už zjevné. Jednotlivý výrobci se předháněli v tom, koho plenka bude lepší, hezčí, levnější. Produkce této hygienické pomůcky raketově stoupala a likvidací použitých plen se nikdo nezabýval. Až relativně nedávno, v souvislosti s katastrofálním množstvím produkovaného odpadu, se někteří lidé začali o osudy použitých plen zajímat. Aniž by existoval nějaký hmatatelný výsledek těchto snah, zájmu zákazníků o ekologičtější produkty se chopil marketing, který začal vytvářet iluzi tzv. ekologických plen.

Z čeho jsou vyrobeny jednorázové pleny?

Aby plenka fungovala tak jak má, musí splňovat tři základní požadavky. Absorbovat, neprotékat a držet na těle. Z toho důvodu jsou jednorázové plenky kompilátem hned několika materiálů. V zásadě jde o celulózu, polyprophylenové textílie a absorbenty. Další látky, které mohou pleny obsahovat, jsou LDPE, polyakryláty, polyester, papírová složka, elastany a lepidla. Mimo to v plenkách často najdete přísady v podobě gelů nebo škrobů, popřípadě i bambus a konopí. 

 

Lze jednorázové pleny recyklovat?

Ne. Plenka s obsahem je nezpracovatelná. Lépe řečeno výsledek takového zpracování je v současnosti nepoužitelný. (Pilotní závod na zpracování jednorázových plenek v Evropě byl otevřen v italském Trevisu za podpory firmy Procter & Gamble. O něco dříve se o recyklaci plenek pokoušela Austrálie. Jedna linka funguje v Taiwanu. Výsledky jsou zatím nepovzbudivé, jsou-li nějaké.) Problém není v materiálech, ale v obsahu plenek.  Svým způsobem jsou použité plenky odpadem ze zdravotnictví, popřípadě infekční odpad – byť legislativa to vidí jinak. Každopádně, je zde velká obchodní příležitost.

Za každou hloupostí hledej marketing

Dobrý marketing vytváří v lidech iluze a na jejich základě mění jejich myšlení a chování. Trh s jednorázovými plenami se rozrostl do nebývalých rozměrů. Jelikož spotřebitelé postupně projevují zájem o ekologická témata (udržitelnost, chcete-li), přispěchali výrobci s řešením: ekologické jednorázové pleny. V principu se jedná o naprostý nesmysl. Žádný jednorázový produkt nemůže být nazýván ekologickým. K jeho výrobě je třeba surovin, musí se vyrobit, rozvést a následně zlikvidovat. To vše zcela vylučuje ekologičnost (nebo tu udržitelnost). Jde o princip POUŽIJ - VYHOĎ. Výrobci proto přistoupili k taktice, kdy zákazníky přesvědčují složením, které je (podle jejich výkladu) k tzv. životnímu prostředí ohleduplnější. Výsledkem je, že výrobní procesy plenek se komplikují, spotřebovává další nové materiály a vše mizí v nenávratnu skládek a pecí spaloven. Jde jen o reklamu. Mimo to některé látky, které jsou do plenek přidávány, mohou způsobovat alergické reakce (stejně jako složení pracích prostředků, které se používají k praní klasických plenek). Podobně zavádějící jsou i tzv. kompostovatelné pleny.

Jak se likvidují jednorázové pleny?

V České republice jde stále převážně o skládkování. Jednorázová plena, která je z více než z poloviny vyrobena z plastů, se rozkládá v řádech stovek let. Větší množství použitých jednorázových plen dělá potíže i spalovnám komunálního odpadu. Hoří špatně, protože jejich převážnou část tvoří nehořlavý sorbent. Použité jednorázové hygienické pomůcky tvoří pravděpodobně něco přes 3% světového biologicky nerozložitelného odpaduVzhledem k zacyklení legislativy, centralizovaného přístupu Bruselu (a z něho pramenící laxnosti lokálních vlád) nelze předpokládat, že by byla v blízké budoucnosti tomuto druhu odpadu věnována nějaká zvláštní pozornost. Tu lze očekávat od výrobců, kteří prostřednictvím likvidace, popř. recyklace, budou chránit svůj byznys. Obojí je špatně a proto rozhodnutí je jen a jen na rodičích.

Jak škodí jednorázové pleny?

Pokud odhlédneme od České republiky, pak bezesporu je zajímavý fakt, že jednorázové pleny se uchytily v doposud zaostalejších částech světa. Příkladem budiž Indie, kde se statisticky ročně narodí 27 000 000 dětí, pro jejichž rodiče budou z větší části díky nadnárodním koncernům běžně dostupné – samozřejmě bez toho, aby se likvidací těch použitých někdo zabýval. Podobně na tom jsou země, které korporace nazývají krásným termínem „emerging markets“ - tedy ekonomiky, které se budou dále rozvíjet a je v nich potenciál.

Tam, kde neexistuje žádná odpadová sebereflexe, běžně plenky plavou v řekách spolu s ostatním odpadem. Následně se dostávají do moří a oceánů často ulpívají na korálových útesech nebo jsou mořem vyvrhovány na pobřeží (a ano, i na pláže). V okolí ostrova Java dokonce tvoří většinu plastového odpadu v moři (zdroj: Ecoton). Samostatnou otázkou je pak Afrika, kam nadnárodní korporace soustředí své síly jako na nadějné odbytiště svých produktů – jednorázové pleny nevyjímaje. Od reality nebude daleko tvrzení, že jednorázové pleny brzy dostihnou v popularitě vcelku neškodná plastová brčka.

Na závěr jedno doporučení. Pokud si budete o plenkách zjišťovat více, čerpejte informace z nezávislých zdrojů. Nikoli ze stránek e-shopů a výrobců. 

Odkazy

O plenkách na stránkách ekologického institutu Veronica ZDE.

Zdroje: International Journal of Dermatology, Institut Veronica, Arnika, Téma 2/20. Huffpost.com, 

BYZNYS V PLENKÁCH

Hodnota trhu s dětskými plenkami do roku 2024 je odhadována zhruba na 70,4 miliard USD. To představuje od roku 2016 nárůst o více než 20 miliard USD. Jednorázové pleny mají světový tržní podíl přibližně 65 %. 

Zdroj: Statista.com

Během 2. světové války, kdy i ženy se podílely na válečném provozu, na praní plen nebyl čas. Tehdy ve vyspělejších zemích začal fungovat organizované praní plen včetně svozu a odvozu. Jelikož se jednalo o procesně nadlidský výkon, bylo třeba hledat jiná řešení.

Použité jednorázové pleny
ČÍSLA V PLENKÁCH

Průměrně každý prcek spotřebuje za 2,5 roku nějakých 5000 plenek. Nebudete-li utrácet, vyjde vás průměrných 30 měsíců používání na nějakých 25 000 Kč. Látkové pleny je třeba nakoupit. Opět při průměrných cenách se jedná o jednorázovou investici 10 000 Kč za nové pleny a následné náklady na praní. Budete-li prát každý třetí den, cyklus bude stát zhruba 20 Kč, pak to i se vstupními náklady dělá 16 000 Kč (při druhém potomkovi velký nákup nových plen odpadá, pokud si je schováte).

(Zdroj: Časopis Téma, únor 2020)

PRANÍ PLENEK

Pokud se rozhodnete pro látkové pleny, dejte pozor na to, v čem je perete. Ne každý prací prostředek, na jehož obale se píše, že je vhodný na dětské prádlo, vhodný opravdu je (Uvedené složení vychází z legislativních požadavků a nebývají vždy kompletní). Mnoho ekzémů a alergických reakcí pochází právě z prací chemie. Nepoužívejte aviváže ano bělidla. Doporučit lze produkty tzv. ekologické drogérie. 

BEZPLENKOVÁ METODA

Říká se tomu BKM (bezplenková komunikační metoda) a vychází z principu, že prcek od narození dává najevo sovu potřebu a je na rodičích, zda mu pomůže, aby si mohlo ulevit mimo plenu. Více ZDE.

250x250.jpg
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu