MÝTY A POVĚRY

 

Mýty a pověry najdeme všude. Říká se jim celospolečenské pověry a jsou to takové deriváty víry. Lidé jim věří, protože jim to usnadní život, rozhodování... a tak vůbec. Takové informace se pak stávají někdy součástí všeobecného vědomí. Tak jak se to mnohdy dělá a tak, jak to máme rádi. A pak se jen nestačíme divit.

Na této stránce naleznete několik alternativních názorů k zaběhnutým pravdám. Věřit jim samozřejmě nemusíte.

 

Neexistuje mínění, byť sebeabsurdnější, které by si lidé ochotně neosvojili, jakmile se nechají přesvědčit, že je všeobecně přijímané.
V LITHIOVÝCH AKUMULÁTORECH JE BUDOUCNOST

Možná. Životnost těchto baterií se odhaduje na zhruba 10 let. A lithia máme na zemi zoufale málo. Pokud by se splnily vize majitele Tesly, pak by veškeré zbylé lithium na této planetě skončilo pod kapotami jeho elektromobilů.

Největší průmyslově využitelné zásoby této suroviny má Bolívie, USA a Chile. U nás se podle Českého geologického ústavu nacházejí v okolí Cínovce zhruba 3 % z celosvětových zásob. Tím se stáváme tak nějak lithiovou velmocí. Ročně ho z planety vytěžíme přes 40 000 tun. Lze se tedy domnívat, že pokud bude boom elektromobility (a dalších využití těchto akumulátorů) pokračovat, nebudou nám naše pozemské zásoby stačit. Budoucnost v lithiových bateriích tak, jak je vyrábíme dnes, asi nebude.

SOLÁRNÍ ENERGIE JE „ČISTÁ“ ENERGIE

Jde o mýtus, který v sobě spojuje dvě dost rozdílné věci. Existuje sluneční energie. Ta je tak čistá, že už čistější být nemůže. Vzniká někde hodně daleko od Země z procesů, o kterých toho sami moc nevíme. Zkrátka vzniká ve Slunci. A je zatím zdarma. Tahle energie dává Zemi světlo, teplo, a tím i život. 

Energie solární vzniká vcelku primitivním způsobem, kterým v současnosti převádíme sluneční energii na energii elektrickou. K tomu slouží fotovoltaické panely v solárních elektrárnách. To jsou ty dobře známé plochy pokryté solárními panely. Tady už o nějaké „čisté energii“ úplně hovořit nemůžeme. Solární panely mnohdy hyzdí krajinu. Je třeba je někde vyrobit a v současnosti se jen dohadujeme o délce jejich životnosti a jejich likvidaci (ideálně recyklaci). Řečeno stručně, solární energie je jen dalším odvětvím energetického průmyslu a jejím hlavním přínosem je ta skutečnost, že využívá ekologicky čistého primárního zdroje.

AUTA NA ELEKTRICKÝ POHON JSOU EKOLOGICKÁ

Zní to hezky, ale z celkového pohledu to nemusí být úplně pravda. Je třeba si uvědomit, že zahájení výroby nových druhů pohonných jednotek znamená výstavbu nových výroben. Popřípadě zásadní rekonstrukce stávajících - což opět představuje pro tu naši starou dobrou planetu zátěž. Pokud nevymyslíme skutečně čistý pohon, jen vytváříme další a další zátěže a prodlužujeme agónii naší energetické závislosti, jen s tím rozdílem, že předstíráme, že teď to děláme ekologicky.

Elektrická energie určená k pohonu elektromobilů se musí někde vyrobit. A energetický průmysl, jak známo, již nyní patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Elektřina se v automobilech ukládá v bateriích. Zavedení elektromobilů by tedy představovalo značné navýšení výroby baterií (hovoříme zde o milionech tun baterií). A opět, jak známo, baterie nejsou až tak neškodným zařízením. V současnosti představuje elektromobilita spíše obchodní příležitost spojenou s vírou v budoucnost, než ekologické řešení. Ekologickým řešením bychom měli nazývat to, co nahradí původní (neekologické) postupy a způsoby bezezbytku. Budou-li ekologická a neekologická řešení existovat vedle sebe, půjde o obyčejný trh, kdy si zákazník může vybrat.

LCA JE PŘESNÁ METODA ...

... kterou je přesně možné zjistit působení produktů nebo služeb na životní prostředí. Kéž by. LCA (Life Cycle Assesment), česky: vyhodnocení životního cyklu, je teorie, která potvtzuje, jak snadno se přání může stát otcem myšlenky. Díky LCA a propojení s IWM (Integrated Waste Management), česky: integrovaný systém odpadu, je možné stanovit zatížení životního prostředí. Avšak jen za předpokladu, že je porovnáváno několik odlišných způsobů nakládání s tím kterým odpadem. Nezbytné je i přihlédnout i k lokálním přírodním podmínkám, ekonomické situaci i složení a potřebám obyvatelstva. LCA tak nutně vždy nepřináší nejvíce efektivní přístup k problematice odpadů tak, jak bychom si přáli. Může být pouze vodítkem. Nebo ukazatelem, chcete-li. Navíc smysl má pouze na konkrétní lokální úrovni. Nikoli globální.

Metoda LCA nedokáže postihnout konkrétní ekologickou problematiku. Nelze s ní odhadnout přesné důsledky pro životní prostředí. Vše je vždy závislé na tom, kdy a jak se dané materiály dostávají do životního prostředí. Bohužel, nejeden výrobce slepě věří, že díky metodě LCA získává jakýsi závazný grál všech oblastí působení svého produktu nebo služby na životní prostředí. A mýlí se.

ŠETŘÍM PAPÍR - ŠETŘÍM LESY

Velmi rozšířená domněnka o tom, že šetření papírem šetří lesy. Pravdivá jen částečně. Nicméně natolik populární, že se stala zaběhnutým klišé a tématem počítačových péefek a školní výuky. Proč? Tento mýtus vychází pouze ze skutečnosti, že k výrobě papíru se používá dřevo. V představách mnoha lidí se pak kácejí krásné lesy a stoleté stromy jen proto, aby bylo na co tisknout přiblblé reklamní letáky. Pravda o stromech, které padnou za oběť papírenskému průmyslu, je trochu jiná. Tyto stromy nebo lesy, chcete-li, jsou pěstovány účelově. To znamená, že se vysází monkulturní les a v okamžiku, kdy stromy dorostou potřebné velikosti, se pokácejí. Úplně stejně to funguje s vánočními stromečky. Ty se také sází účelově. Jenomže vánoční stromky se nikomu chránit nechce. Pokud šetříte papírem,  tak spíše než šetřením účelově pěstovaných lesních porostů zabraňujete vzniku odpadů z výroby papíru. Zde je totiž zakopaný pes. Ve výrobě. Papírny jsou v podstatě chemické, energeticky velmi náročné továrny. Dřevo stromů je většinou zpracováno beze zbytku. Papírny ale k provozu kromě elektřiny spotřebují enormní množství vody. Použitá voda se musí následně v čističkách vyčistit a odstraněné kaly jsou docela problematickým odpadem. Dále se pak při výrobě různých druhů papírů používají chemikálie, jejichž zbytky se pak opět stávají odpady. Mýtus o šetření lesů je tedy, jak vidno, dost mimo. Pokud tedy budete příště zase někde něco vykládat o šetření lesů, spíše namísto toho říkejte, že šetříte vodu, elektrickou energii, emise ze spalování a snižujete objem nebezpečného odpadu. OVŠEM stranou nelze ponechat tu skutečnost, že snížení spotřeby papíru může redukovat výsadbu monokultur na úkor původních lesních porostů! Více o dřevu ZDE.

CO₂ JE NEBEZPEČNÝ JED

Ne. Není. Není to jed. Problém je v jeho neustále se zvyšujícím množství v atmosféře. Tenhle plyn se stal veřejným nepřítelem. Dost neprávem. CO₂ je totiž nutný pro existenci života na Zemi. Je ho zapotřebí k fotosyntéze rostlin. Bez CO₂ by neexistoval život na zemi, ani ve vodě. Bez CO₂ bychom všichni umřeli. Pravda, někteří možná s dobrým pocitem. Berte alarmující zprávy o čéóčku s rozumem. Uvědomte si, že tenhle plyn se stává zpeněžitelným a politickým artiklem. Ale s rozumem berte i varování o změnách klimatu. Ty tady sice odjakživa byly, jsou a budou. Problém, který by nám měl dělat vrásky je to, jak RYCHLE se v současnosti klima mění. Tato rychlost totiž může mít za následek vymírání některých organismů, které nebudou schopny se rychlosti těchto změn přizpůsobit. A protože v přírodě všechno souvisí se vším (a my přesně nevíme jak), v ohrožení je svým způsobem i náš druh. Protože i my, aškoli si to neradi přiznáváme, jsme na okolní přírodě závislí.

ZELENÁ ENERGIE JE ... EKOLOGICKÁ

Předně, v současnosti žádnou „ekologickou“ energii nevyrábíme. Neumíme to. Energie jaderná, větrná i solární je náročná na zařízení, které mění dané zdroje energie na energii elektrickou (tepelnou apod.) a produkují odpad. Navíc dost často tato zařízení hyzdí krajinu a  občas mění lokální ekosystém. Navíc finanční rentabilita některých z těchto zdrojů je diskutabilní. Celý tento obor je stále v plenkách a je dobré při čtení tiskových zpráv a sledování médií nevěřit optimistickému zjednodušování a spoléhat se, alespoň minimálně, na vlastní rozum a úsudek. 

Za „zelenou“ energii lze zatím považovat jen tu energii, kterou nevyrobíme. Na místě je tedy šetření elektrickou energií, a ne její umělá nadprodukce za účelem obchodování s ní, jak se tomu v současné době děje. A především, zelená energie splní svůj účel jen tehdy, pokud bude fosilní zdroje nahrazovat, ne jen dodávat energii navíc.

TŘÍDĚNÍ ODPADŮ A RECYKLACE JSOU ZDARMA!

Ani omylem. Byť se to tak na první pohled může zdát. To protože za ty barevné popelnice a kontejnery na tříděný odpad, co máme před barákem, neplatíme. Platí za ně jiní. Ovšem i našimi penězi. Zjednodušeně lze říci, že systém sběru tříděného odpadu je hrazen z poplatků, které výrobci platí společnosti, která celý cirkus s tříděným odpadem zajišťuje. V našem případě se jedná o systém Eko-kom (s monopolním postavením na trhu). A podobně jako prodejci elektroniky, kteří nám bez milosti naúčtují recyklační poplatek, účtují nám ho i výrobci všeho ostatního. Jen to dělají skrytě. Nic na světě není zadarmo. Ani ty barevné kontejnery, jejichž obsah se pak stává vstupní surovinou byznysu se zpracováním odpadů a obchodu s nimi.

NEJVÍCE ZNEČIŠŤUJE OVZDUŠÍ DOPRAVA

Ne že by doprava byla bez viny, ale hlavním znečišťovatelem ovzduší je průmysl a energetika. Možná to bude paranoidní, ale právě od této skutečnosti se jisté síly snaží vaši pozornost odvrátit směrem k „nízkoemisním motorům“ nebo úsporným žárovkám v domácnostech, omezování spotřeby při stand-by režimu domácích elektrospotřebičů. Tzn. omezovat spotřebu tam, kde je v porovnání s průmyslem (který konec konců všechny tyhle pitominky vyrábí) a energetikou (jejíž největší část produkce spotřebuje právě průmysl) relativně mizivá. Doprava jako taková se krčí nesměle až za těmito dvěma špindíry. A pokud se zmiňujeme o dopravě, je třeba mít na paměti, že tady hovoříme především o nákladní dopravě. Kamiónech, nákladních lodích, letadlech. Říká se, že několik největších nákladních lodí světa vytvoří více emisí, než všechna pozemská osobní auta dohromady.

ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE Z BIOMASY JE EKOLOGICKÉ

Předně, ekologickou energii vyrobit neumíme. My, obyvatelé západního světa, máme právo být takhle naivní, protože nevíme, že touhle biomasou si energii získává na 3 miliardy lidí, které nemají přístup k moderním (ani nemoderním) technologiím, který máme my. To představuje přímo děsivé znečištění životního ovzduší, o kterém my na Západě nevíme.  Podpora biomasy, ostatně jako jakákoli jiná byrokraticky řízená podpora, vede jen k dalším zásahům do ekosystémů, vyčerpávání a drancování půdy, protože přírodní procesy se nikdy nezastaví. A že je biomasa považována za neutrální vzhledem k produkci CO₂? Včera jsme si to mysleli. Dnes o tom pochybujeme. A zítra se tomu budeme možná smát. Nicméně biomasa jako taková má nezastupitelné místo v našem portfoliu energetických zdrojů. To nás však neopravňuje označovat ji za tzv. ekologický zdroj.

100% BAVLNA JE EKOLOGICKÝ PRODUKT

Jedná se o úžasný nesmysl, o jehož původu lze jen spekulovat. Bavlna jako taková nemá s ekologií nic společného. A to ani 100% bavlna. Bavlník je v principu rostlina jako každá jiná. Je nesmírně náročná na hnojení chemikáliemi (pesticidy, isekticidy apod.). Bez použití chemických hnojiv je dnes její pěstování doslova nemožné. Mimo to je bavlník náročný na vodu a vyčerpává půdu, ve které roste. Odmyslíme-li si smutnou skutečnost, že se bavlna pěstuje v chudých částech světa, máme zde docela obyčejnou, nezdravě pěstovanou rostlinu, z jejíhož vlákna se dělají příjemné látky. 100% bavlna se často zaměňuje za organickou bavlnu. To je certifikovaná bavlna pěstovaná bez chemických ošetření. Je jí málo a je drahá. V obchodě s lacinou konfekcí ji nejspíš nekoupíte.

LÉTÁNÍ NA BIOPALIVA JE EKOLOGICKÉ

Letecké společnosti se začaly chlubit provozováním letů na biopaliva. V roce 2008 to byly Virgin Airlines. Následovaly Qatar Airways nebo Continental. V nedávné době pak KLM a německá Lufthansa. Ta plánuje být první společností používající výhradně biopaliva namísto vysokooktanového kerosinu. Skvělé!  Jenomže, nejde spíše o akt marketingu? Zásadní otázkou totiž je původ biopaliv, jak se zpracovávají a vyrábějí. Vše se točí kolem emisí CO₂. A jednoznačně se nedá říci, že by biopaliva (nebo biopalivová aditiva) vítězila — nebudeme-li poměřovat samotný provoz. Proti biopalivům hovoří způsob pěstování, který vyžaduje zábor zemědělské půdy jinak mnohdy použitelné pro pěstování potravin. Zpracování a doprava rovněž vyžaduje energii -— a opět způsobuje emise oblíbeného céóčka. Podle článku v Science Daily může používání biopaliv v konečném důsledku vyprodukovat až padesátinásobek emisí CO₂  v porovnání s konvenčními palivy na fosilní bázi. Stručně řečeno, v současnosti je využívání biopaliv v letectví alternativou, o jejíž ekologičnosti je možné spekulovat. 

RECYKLACE JE OPTIMÁLNÍ ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Aniž by někdo toužil znevažovat význam recyklace jako takové, je třeba poznamenat, že recyklace není nijak výjimečně příznivá činnost. Je to jen jakési „východisko z nouze“. Je energeticky náročná a sama o sobě z principu svého procesu vytváří další odpad. Skutečně efektivní a de facto nejlepší je samozřejmě odpady vůbec nevytvářet. Ale to je v naší době vyloučeno. A pokud to nejde, tak alespoň vznik odpadů omezit. To jde také velmi ztuha, jde-li to vůbec. Další možností je „použít znovu“ (reuse). Tenhle jednoduchý způsob funguje například díky bazarům, kdy si použité zboží najde nového uživatele. Jinými slovy bazary a second handy jsou ‘prospěšné’ životnímu prostředí. Recyklace je tedy až na pomyslném třetím místě žebříčku nakládání s (některými) odpady. 

PET PAHVE LZE RECYKLOVAT A VYROBIT Z NICH OBLEČENÍ

Jistě jste zaregistrovali informaci, že z tolika a tolika PET lahví lze vyrobit fleecovou bundu nebo jiné textilie. Je to tak. Recyklace petek na textil není recyklací v pravém slova smyslu. Tento proces, kdy se vyrábí textilní vlákno, se jmenuje rozvlákňování, kdy nejde o nic jiného, než o výrobu textilního vlákna z kapaliny. Více o recyklaci PET ZDE. Jenomže materiály z tohoto materiálu již nelze recyklovat jako PET.

Trideniodpadu.cz_Logo.jpg
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg