Kult Standy Dolínka



​​

Proč má Standa u nás svůj článek? Přišlo nám ho líto. Chlapec odněkud ze severu Čech zatoužil stát se hvězdou první velikosti. Prožil si svůj měsíc slávy, zaprudil na několika večírcích, na které se vetřel a neuspěl. Neuspěl v tom, v čem uspět chtěl. Naopak zaujal svou existencí. Něco tak tristního se přeci jen tak nevidí (konkuruje mu snad jen jistý italoidní kolotočář). Stal se jednou z prvních obětí debilních reality show, které hledají pitomce na jedno použití. Popravdě řečeno jsme si Standu vybrali jako vzorek. Vzorek pokleslé úrovně české pop music a komerční televizní kultury vůbec. Za ním v řadě stojí všichni ti úžasní mladí lidé, co „umějí pěkně zpívat“, a na konci celé té fronty mamlasů se slabě pýří zašlá sláva již za socialismu ujetých umělců. Proč o nich tedy sakra píšeme?! Co mají tahle individua společného s odpady — tedy pardon, s recyklací a ochranou životního prostředí? Zde je odpověď (sorry. Stando).

V PŘÍPADĚ INTERPRETŮ A VÍTĚZŮ RŮZNÝCH TALENTOVÝCH SOUTĚŽÍ JE DIGITÁLNÍ ŠÍŘENÍ HUDBY SKUTEČNÁ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Mimo skutečnost, že tihle lidé vytrvale pomáhají udržovat úroveň české hudby (míněna je pop music) na skvostně podprůměrné úrovni, oni také vydávají hudební nosiče. Ano. Polykarbonátová cédéčka. Vydávají jim je vydavatelské firmy, které v nich tuší krátkodobý (nebo, u těch socialistických umělců, naopak nevyčerpatelný) odbyt, popřípadě jejich milenci/milenky/manželé/partneři ... jejich důvody nechme stranou.

Víme, že Standa již vydal své CD. Má děsivý název Standa 001 (v distribuci ho můžete pořídit za 95 Kč). Nicméně pro naši hypotézu budeme pracovat s hypotetickým cédéčkem, které, doufáme, Standa již nikdy nevydá.

Takže:

Při hypotetickém nákladu 10 000 kusů CD nosiče hypotetického cédéčka Standy Dolinka s hypotetickým názvem "Jsem podivín" se dostáváme k 10 000 plastových krabiček, CD disků a bookletů. Taky, pravda, k něco muziky. V poličkách jeho fanynek a fanoušků se toto CD ohřeje tak nanejvýš rok. Pak ho vystřídá nějaký jiný zoufalec, popřípadě dotyčná (ný) dostane rozum a začne poslouchat něco kultivovanějšího.

Bylo by zajímavé vystopovat, kde všech těch 10 000 podivínských CD nosičů skončí. V bazarech o ně příliš zájmu nebude. Sběratelů absurdit taky není mnoho. Skončí nejspíš na skládkách, ve spalovnách nebo někde vespod v krabici ve sklepě.

Zde je náš hypotetický předpoklad:

CELKEM 10 000 CD Standy Dolinka s názvem „Jsem podivín“ se po roce existence bude nacházet na těchto místech:

10 ks autor - tedy pardon, interpret

10 ks rodinní příslušníci

5 ks skalní příznivci a příznivkyně

10 ks různí úchylové (viz výše)

1 ks archiv nahrávací společnosti (někde hodně vespod)

5 ks sběratelé kuriozit a absurdit

CELKEM tedy v oběhu zůstane 9 959 nosičů výše zmíněného alba Standy Dolínka.

Otázkou je, kde všechna tato CD skončí. V komunálním odpadu.

CD Standy Dolinka je jen vzorek. Po třech kolech imbecilní Superstar to máme 3 finálové desítky. Tj. 30 (třicet) zoufalců, kterým se dřív nebo později teoreticky podaří vydat CD (nebo aspoň biografii).

A hypotéza pokračuje: 30 zoufalců x 10 000 vydaných CD = 300 000 zbytečných CD.

Podle výše uvedené kalkulace jich v užívání zůstane 1 230. Takže na skládkách se jich bude čistě hypoteticky povalovat něco kolem 298 770. Uf.

K čemu bylo celé toto přihlouplé matematické cvičení? Jednak jsme chtěli dát vědět Standovi a jeho přátelům, že nebudou zapomenuti. Něco po nich zbude. Dým.

KRABIČKA je (překvapivě) PLAST. Bystří jedinci tuší správně: žlutý kontejner. Ale, zřejmě se nezpracuje.

VNITŘNÍ BOOKLET A ZADNÍ BOOKLET je PAPÍR. Ano. Je to tak. Modrý kontejner. Pouze pokud není povrchově upravený. To pak bude nezpracovatelný.

CD DISK. Ten je na nic. Takže směsný odpad. Lepší než směsný odpad je však lepší hodit je také do žlutého kontejneru. O CD více ZDE. O chemikáliích používaných v polykarbonátech ZDE.

Ne. Možná soutěžícím a komunistickým bizarním pophvězdám křivdíme. Oni Beatles, Rolling Stones, Zappa nebo Madonna taky vydávají cédéčka. Někteří i posmrtně (jak to sakra dokážou, že?). Takže ono když se to vezme kolem a kolem, tak těm našim není zas tak moc co vyčítat. Rozdíl není ve formě. Je v obsahu.

I KDYŽ Česko hledá Superstar není žádným českým vynálezem. Tuhle taškařici vymyslel stejný týpek, který dal kdysi dohromady fenomenálně infantilní girlband Spice Girls. Jenomže to byl tristní podnik. Holkám stoupla sláva do hlavy a bylo po srandě. Vyjma jedné, která se alespoň dokázala chytře vdát, ostatní zmizely na smetišti historie rychlokvašné pop music. Pop Star, Pop Idol… to jsou další názvy stejného cirkusu, který projížděl světem. U nás, národa zvyklého vyčkávat před televizí, aby nám sdělila, co si máme myslet, to cirkusákům funguje skvěle.

Vydavatelské firmy by tedy mohly vedle výhrůžky zapovídající kopírování, půjčování, šíření (proč taky ne sakra poslouchání?), uvádět i fakt, že vyjma vlastního cédé nosiče (který, jak jsme si již řekli, je na prd) se jedná o recyklovatelný materiál (ze kterého, nedej bože, se mohou opět vyrobit další krabičky na CD). Třeba Evy a Vaška. Věděli jste, že tahle vypečená dvojka vydala od roku 1992 již přes 30 (slovy třicet, nekecáme) cédéček?! Pozor, ne 30 kusů, ale 30 řadovek a best of!!! To je skoro víc než Beatles. Víc než Rolling Stones! Možná snad víc než Frank Zappa (a to už je co říct). Na jednu stranu nesporný úspěch. Česká lidovka lidi pořád táhne. Proto se jí také říká lidovka, že jo. Na druhou stranu tak trochu děsivá informace pro ty, které lidovka netáhne, a pro ty, kteří se zamysleli nad obsahem tohoto příspěvku.

Ale aby v tom Stáník nebyl sám. Vydávají i jiní neumětelové. Petr Novotný. Ano, oblíbený bavič socialistického typu s upoceným čelem nahýkal pro své příznivce CD. Pokud to měl být další jeho vtip, pak už jeho smyslu pro humor nerozumíme vůbec. Ester Ládová vydává naprosto zbytečný zvukový nosič Tak už pojď. Je to děsivá záležitost. Jsme přesvědčeni, že kdejaká čínská hračka pro děti bude vyluzovat zajímavější zvuky než toto CD. Jakýsi Petr Zvěřina a jistá Věra Patt rovněž zahltí skládky svými výtvory. Ptáte se, kdože ti dva jsou? Soutěžící v tristní reality show maďarské provenience Vyvolení. Ano, už i tenhle exhibicionistický výkvět národa natáčí CD. Ale pozor, slavný Sagvan Tofi oprášil své staré socialistické hity a šup s nimi na trh. Ve spojení se zoufalou reklamou na jakýsi alkonápoj to bude vskutku mohutný comeback (otázkou odkud kam, že?). Kateřina Brožová se po působení v bezpočtu fádních (avšak kdovíproč oblíbených) muzikálech rovněž rozhodla atakovat hitparády (ale z kterého konce?). Se svou přichází i urputná Gábina Partyšová. Její třetí CD je zde a opět jde většinou z fabriky rovnou do stoupy (někteří umělci jsou zkrátka nepoučitelní). A na závěr tu máme jakousi Nikol Lenertovou. Ta vydává CD s názvem "To se oslaví". Bože, chudáci sousedi

Takže pro pořádek ještě jednou. CD nosič patří do směsného odpadu. Plastová krabička do žlutého a papírový booklet do modrého kontejneru.

#udržitelnýrozvoj

  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu