Globální obchod s květinami


Řezané květiny se staly garantovaným úspěšným dárkem pro ženy, politiky, umělce. Zkrátka pro všechny, u kterých nevíme, co jiného bychom jim věnovali. Tenhle nedostatek inspirace dal vzniknout globálnímu obchodu s řezanými květinami.

Jen do České republiky se ročně údajně doveze z Holandska více než 40 000 000 řezaných květin. Odkud se berou? Byl by nesmysl domnívat se, že byly vypěstovány právě v severně položeném Nizozemí. Anebo si to snad opravdu myslíte?

Produkce květin má v chudých částech světa za následek úbytek zemědělské půdy, která by byla jinak využívána k pěstování potravin.

Květinářství (a že jich je požehnaně), kam chodíme řezané květiny nakupovat, jsou zakončením složitého systému řetězce globálního obchodu s květinami, který začíná někde v Keni, Etiopii nebo Ekvádoru. Jinými slovy květiny se pěstují v zemích, kde je místní ekonomickou situací garantovaná levná pracovní síla, absence kontroly používání toxických hnojiv, kde jsou pro pěstování příznivé klimatické podmínky a kde si s pracovními podmínkami a bezpečností práce hlavu nelámou.

Není žádným tajemstvím, že ekonomicky výhodnější pěstování okrasných rostlin (nebo bavlny či surovin k výrobě biopaliv) s největší pravděpodobností postupně způsobuje úbytek použitelné zemědělské půdy vhodné pro pěstování potravin. Tato skutečnost může již v blízké budoucnosti vést k dalšímu úbytku zdroje potravin v chudých zemích. Globální obchod s některými komoditami tak přímo přispívá k plundrování již beztak zplundrovaných končin Afriky nebo jižní Ameriky. Abychom si utvořili kompletní obrázek, musíme ještě připočítat dopravu. Často až na druhý konec zeměkoule. Růže vypěstované někde v africké Keni jsou po důkladném chemickém treatmentu naloženy do letadla, které je odveze do Amsterdamu. Zde se během několika hodin vydraží na burze a jsou naloženy do jiného letadla, které je odveze například do Tokia, New Yorku nebo Prahy.

Není výjimkou, že se při pětování exotických květin používají chemikále, které byly v Evropě a USA již před mnoha lety pro své karcinogenní účinky zakázány.

CHEMIE, CHEMIE A ZASE CHEMIE. Říká se, že pěstování rostlin, které splňují estetické požadavky zhýčkaného západního trhu, je většinou založeno na intenzivním používání pesticidů, fungicidů, fumigantů a dalších tzv. agrochemikálií. Jinými slovy čím více chemie do půdy dostaneme, tím krásnější plody nám půda poskytne. (Je to stejné jako s chemicky ošetřeným ovocem a zeleninou, které tak rádi kupujeme pro jejich lesk a krásné tvary.) Chemie se používá při dezinfekci půdy aplikací postřiků proti plísním, chorobám a škůdcům. Další aplikace chemie přichází v době růstu květin, kdy se používají chemické podpůrné postřiky. Dále se chemie aplikuje před sklizní a v neposlední řadě se chemie využívá za účelem ochrany květin během převozu, kdy je zapotřebí ‘zpomalit’ dýchací proces a zvýšit tak ‘čerstvost’ květin.

Mimo samotnou toxicitu těchto chemikálií je ještě třeba brát v potaz tu skutečnost, že skleníkové/teplé klima dokáže jejich toxicitu až trojnásobně zvýšit! Aplikace chemikálií do půdy má samozřejmě svůj negativní vliv na podzemní vody v těchto oblastech, protože do nich prosakuje. Nemalé množství toxinů končí i v ovzduší, odkud se pak s dešti vrací zpět na zem, kde narušují ekosystém a dostávají se tak i do lidského potravního řetězce. Ale koho by zajímalo životní prostředí někde v Keni, že?

S produkcí okrasných květin je spojena enormní spotřeba vody, které, jak známo, je v některých oblastech nedostatek. Jsou to věci, které běžného spotřebitele při nákupu řezaných květin ani nenapadnou. Při nákupu totiž květiny posuzujeme podle vzhledu a svěžesti. A proto producenti chemií nešetří. Vědí, že my, spotřebitelé, nebudeme šetřit penězi.

Jen v České republice se roční obrat obchodus květinami a okrasnou zelení odhaduje na téměř 9 miliard Kč.

Pokud budeme hovořit jen o České republice, dostaneme se za rok 2008 k následujícím číslům. ČSÚ konstatuje, že za rok 2008 bylo do ČR dovezeno, mimo jiné, 33 milionů kusů růží. 18 milionů karafiátů. 12 milionů chryzantém. 2 miliony orchidejí. A necelý milion gladiol. Celková hodnota obchodu s okrasnými květinami, řezanými květinami a okrasnou zelení v ČR se odhaduje na 9 miliard Kč (*dTest).

Nejvíce (40 000 000 kusů) se dovezlo z burz v Nizozemí, 14 000 000 kusů z Kolumbie, 4 000 000 z Německa, 2 000 000 z Keni a něco přes milión z Anglie.

Pokud byste dnes v květinářství žádali řezané květiny vypěstované u nás, asi byste často ostrouhali, nebo budete podvedeni. Možná tak někde na náměstí na trhu byste pochodili. Většina českých květinářství odebírá květiny právě přes burzu v Holandsku. Minoritní podíl má dovoz z Rakouska a Polska. 98 % všech řezaných květin v ČR pochází z dovozu. Přátelské ceny, umělá krása, tvary a exotičnost dovážených květin, to vše téměř zlikvidovalo všechny tuzemské pěstitele řezaných květin. Naštěstí ne úplně.

Pokud půjdeme do úplných důsledků, je třeba se na obchod s květinami podívat ještě z jednoho úhlu pohledu. Každá taková květina se stane potom, co zvadne, odpadem. Bioodpadem, máme-li být konkrétní. Procento květin, které skončí na kompostech, je minimální. To protože největšími odbytišti řezaných květin jsou města (například hřbitovy). Bez nadsázky tak m