Ekologické katastrofy: Probo Koala – loď plná toxického odpadu

30. 3.
Minut čtení: 4

Aktualizováno: 17. 5.

Ekologická katastrofa jako výsledek snahy ušetřit za každou cenu

Příběh lodi Probo Koala (a jejího toxického nákladu) z roku 2006 je v dějinách jeden z nejkřiklavějších případů tzv. „toxického kolonialismu“. Nebo „ekologického rasismu“, chcete-li. Je ukázkou toho, že pro některé měly peníze větší hodnotu než lidské životy a příroda v Africe. Jinak řečeno rozdíl, mezi bezpečnou likvidací odpadu a způsobením ekologické katastrofy v Africe, byl jen a jen otázkou peněz.

V Panamě registrovaná nákladní loď Probo Koala byla vlastněná řeckou společností. Loď si pronajal jeden z největších obchodníků s komoditami. A sice firma Trafigura Beheer BV. Lodi velel ruský kapitán Sergej Chertov. Pronájmy lodí jsou zcela běžné a nikdo se nad nimi nepozastavuje. Podstatný je vždy náklad.

Kam s toxickým odpadem z lodi Probo Koala?

Trafigura koupila v Texasu (v městě Brownsville) obrovské množství extrémně levného benzínu s názvem coker naphtha. Šlo o silně zapáchající materiál s velmi vysokým obsahem síry. Místo aby Trafigura zaplatila rafinérii na pevnině, aby benzín vyčistila, rozhodli se šetřit. Udělali si rafinérii přímo na palubě lodi Probo Koala během plavby přes Atlantik.

Do nádrží s tímto špinavým benzínem začali dělníci na lodi pumpovat hydroxid sodný (louh) a další chemikálie. Louh fungoval jako chemická houba. Navázal na sebe síru a zápach z benzínu. Tak byl získán čistý benzín, který bylo možné se ziskem prodat. Jenomže v nádržích po tomhle experimentu zbylo kolem 500 tun hustého, černého toxického sajrajtu. Směs louhu, síry, sirovodíku, fenolů. A tohoto odpadu bylo nutné se někde zbavit.

První neúspěšný pokus o vyložení proběhl v Algeciras ve Španělsku. V červenci roku 2006 pak loď připlula do Amsterodamu. Pracovníci firmy APS (Amsterdam Port Services) začali s rutinním přečerpáváním nákladu lodi. Ukázalo se však, že v průvodních papírech něco nesedí. Mělo se jednat o tzv. „slops“ , což je odpad z čištění lodních nádrží. Jenomže zápach, který bylo najednou všude cítit signalizoval, že v nádržích lodi je něco jiného. Nicméně firma APS byla i tak ochotna náklad k likvidaci převzít. Jen s tím, že zvedla cenu za metr krychlový z 20 Eur na 1000. Společnost Trafigura odmítla zaplatit a nechala náklad přečerpat zpět do lodi.

"Tenhle materiál je tak hnusný, že ho v Evropě nikdo nevezme." (z e-mailové korespondence zaměstnanců firmy Trafigura)

Následně se loď Probo Koala přesunula k estonskému Tallinnu, kde se ji marně pokoušely zadržet tamější úřady a hnutí Greenpeace (aktivisté se připoutali k lodi, což donutilo estonské úřady zahájit vyšetřování), ale loď nakonec stejně 19. srpna 2006 evropské břehy opustila a zakotvila u Pobřeží slonoviny.

Toxický odpad vyhozený na běžné skládky

Zde ve města Abidžanu si Trafigura najala místní firmu Compagnie Tommy, která vznikla jen pár týdnů předtím a nejen že neměla patřičnou licenci, ale ani vybavení na zpracování nebezpečného odpadu. Za směšnou částku (asi 17 000 dolarů) firma Compagnie Tommy v noci tajně rozvezla odpad na 18 skládek běžného odpadu v hustě obydlených částech v okolí města. Už během několika hodin se městem šířil dusivý zápach. Lidé začali hromadně kolabovat a zvracet.

Následky byly děsivé. Oficiálně zemřelo na otravu 17 lidí. Přes 100 000 lidí vyhledalo lékařskou pomoc. Symptomy zahrnovaly těžké popáleniny kůže, dýchací potíže, zvracení a neurologické poruchy. Došlo k masivní kontaminaci půdy a spodních vod. Tisíce hospodářských zvířat musely být utraceny, aby se jedy nedostaly do potravního řetězce.

Kontrola následků ekologické katastrofy u pobřeží slonoviny

V zemi vypukly masové protesty a vláda Pobřeží slonoviny podala demisi (později je však většina ministrů znovu jmenována). A zaměstnanci společnosti Trafigura, kteří přijeli situaci „řešit“, byli zatčeni.

Šlo o porušení tzv. Basilejské úmluvy z roku 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států. Úmluva definovala pojem nebezpečného odpadu v mezinárodním měřítku a pokusila se řešit i vývoz odpadu do rozvojových zemí. Úmluva navíc říkala, ze zbavit se odpadu neznamená ho jen někam odvézt, ale i bezpečně ho tam zlikvidovat.

Konečný účet

I přes snahu společnosti Trafigura zamést stopy (včetně pokusu o utajení interních e-mailů, které dokazovaly, že vedení o toxicitě velmi dobře vědělo), následovaly soudní tahanice. V roce 2007 zaplatila Trafigura vládě Pobřeží slonoviny odškodné ve výši 198 milionů USD. Výměnou za to byla stažena obvinění proti jejím zatčeným zaměstnancům a firma nebyla nucena přiznat vinu. Britský soud pak v návaznosti na hromadnou žalobu obětí přinutil firmu vyplatit dalších 45 milionů USD. A ve finále soud v Amsterdamu uznal firmu vinnou z nezákonného vývozu odpadu a falšování dokumentů. Uložil jí pokutu 1 milion EUR. Pro firmu s miliardovými obraty se nejednalo o nijak zásadní částku. Mimochodem odpovědnost za mrtvé Trafigura nikdy nepřijala. A kapitán Sergej Chertov dostal pětiměsíční podmíněný trest.

Konec lodi Probo Kolala

Po skandálu se majitelé pokusili loď zbavit špatné pověsti. Byla přejmenována na Gulf Jash a později na Hua Hua. Lodi se po průšvizích přejmenovávají proto, aby v přístavech nebudily pozornost, zejména bezpečnostních inspektorů. V roce 2011 loď připlula do Číny, kde měla být rozebrána, ale Čína ji odmítla přijmout. Byly zde obavy, že v útrobách lodě jsou stále zbytky silně toxických odpadů. Nakonec nešťastná loď skončila tam, kde končí většina „problémových“ plavidel: na vrakovištích v jižní Asii. V roce 2011 byla prodána do Bangladéše. Loď tam prostě „vytáhli“ na břeh a rozřezali autogeny. Zbytky toxických látek pravděpodobně skončily přímo v moři a na pobřeží.