Mýty a pověry


Mýty a pověry najdeme všude. Říká se jim celospolečenské pověry a jsou to takové „deriváty víry“. Lidé jim věří, protože jim to usnadní život, rozhodování... a tak vůbec. Takové informace se pak stávají někdy součástí všeobecného povědomí. Tak jak se to mnohdy dělá a tak, jak to máme rádi. A pak se jen nestačíme divit.

Na této stránce naleznete několik alternativních názorů k zaběhnutým pravdám. Věřit jim samozřejmě nemusíte.


Neexistuje mínění, byť sebeabsurdnější, které by si lidé ochotně neosvojili, jakmile se nechají přesvědčit, že je všeobecně přijímané.


V Lithiových bateriích je budoucnost

Možná. Životnost těchto baterií se odhaduje na zhruba 10 let. A lithia máme na zemi vlastně málo. Pokud by se splnily vize majitele Tesly, pak by veškeré zbylé lithium na této planetě skončilo pod kapotami jeho elektromobilů.

Největší průmyslově využitelné zásoby této suroviny má Austrálie, Argentina a Chile. U nás se podle Českého geologického ústavu nacházejí v okolí Cínovce zhruba 3 % z celosvětových zásob. Ročně ho z planety vytěžíme přes 40 000 tun. Lze se tedy domnívat, že pokud bude boom elektromobility (a dalších využití těchto akumulátorů) pokračovat, nebudou nám naše pozemské zásoby stačit, popřípadě ho budeme nahrazovat lacinějšími a méně kvalitními materiály. Navíc a bohužel, recyklace lithiových baterií je momentálně jeden velký průšvih – Více o tom ZDE.


Solární energie je čistá energie

Jde o mýtus, který v sobě spojuje dvě dost rozdílné věci. Existuje sluneční energie. Ta je tak čistá, že už čistější být nemůže. Vzniká někde hodně daleko od Země z procesů, o kterých toho sami moc nevíme. Zkrátka vzniká ve Slunci. A je zatím zdarma. Tahle energie dává Zemi světlo, teplo, a tím i život.

Energie takzvaně solární vzniká vcelku primitivním způsobem, kterým v současnosti převádíme sluneční energii na energii elektrickou. K tomu slouží fotovoltaické panely v solárních elektrárnách. To jsou ty dobře známé plochy pokryté solárními panely. Tady už o nějaké „čisté energii“ úplně hovořit nemůžeme. Solární panely mnohdy hyzdí krajinu. Je třeba je někde vyrobit a v současnosti se jen dohadujeme o délce jejich životnosti a jejich likvidaci (ideálně recyklaci). Řečeno stručně, solární energie je jen dalším odvětvím energetického průmyslu a jejím hlavním přínosem je ta skutečnost, že využívá ekologicky čistého primárního zdroje. Byť tento obor má před sebou velkou budoucnost, pokud se vědcům podaří vymyslet, jak využívat články opravdu efektivně, aby byly efektivní i tehdy, když sluníčko zrovna nesvítí (na čemž se mimochodem usilovně pracuje).


Elektromobilita je ekologická

Je třeba si uvědomit, že zahájení výroby nových druhů pohonných jednotek znamená výstavbu nových výroben. Pokud nevymyslíme skutečně čistý pohon na „čistý zdroj“, jen vytváříme další zátěže a prodlužujeme agónii naší energetické závislosti, jen s tím rozdílem, že předstíráme, že teď to děláme ekologicky. Elektrická energie určená k pohonu elektromobilů se musí někde vyrobit. A energetický průmysl, jak známo, již nyní patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. (Např. v ČR se zhruba 40 % elektřiny vyrábí stále z fosilních paliv.) Elektřina se v automobilech ukládá v bateriích. Zavedení elektromobilů by tedy představovalo značné navýšení výroby baterií (hovoříme zde o milionech tun baterií). A opět, jak známo, baterie nejsou až tak neškodným zařízením. Nutnost vytvoření nabíjecí infrastruktury, V současnosti představuje elektromobilita spíše obchodní příležitost spojenou s vírou v budoucnost, než reálné tzv. ekologické řešení. Ekologickým řešením bychom měli nazývat to, co nahradí původní (neekologické) postupy a způsoby bezezbytku. Budou-li ekologická a neekologická řešení existovat vedle sebe, půjde o obyčejný trh, kdy si zákazník může vybrat.


Šetřím papír, šetřím lesy

Velmi rozšířená domněnka o tom, že šetření papírem šetří lesy. Pravdivá jen částečně. Nicméně natolik populární, že se stala zaběhnutým klišé a tématem počítačových péefek a školní výuky. Proč? Tento mýtus vychází pouze ze skutečnosti, že k výrobě papíru se používá dřevo. V představách mnoha lidí se pak kácejí krásné lesy a stoleté stromy jen proto, aby bylo na co tisknout reklamní letáky. Pravda o stromech, které padnou za oběť papírenskému průmyslu, je však jiná. Tyto stromy nebo lesy, chcete-li, jsou pěstovány účelově. To znamená, že se vysází monokulturní les a v okamžiku, kdy stromy dorostou potřebné velikosti, se pokácejí. Úplně stejně to funguje s vánočními stromečky. I ty se sázejí účelově. Jenomže vánoční stromky se nikomu chránit nechce. Pokud šetříte papírem, tak spíše než šetřením účelově pěstovaných lesních porostů zabraňujete vzniku odpadů z výroby papíru. Papírny jsou chemické, energeticky velmi náročné, továrny. Dřevo stromů je většinou zpracováno beze zbytku. Papírny ale k provozu kromě elektřiny spotřebují enormní množství vody. Použitá voda se musí následně v čističkách vyčistit a odstraněné kaly jsou problematickým odpadem. Dále se pak při výrobě různých druhů papírů používají chemikálie, jejichž zbytky se pak opět stávají odpady. Mýtus o šetření lesů je tedy, jak vidno, spíše okrajový. Pokud tedy budete příště zase někde něco vykládat o šetření lesů, spíše namísto toho říkejte, že šetříte vodu, elektrickou energii, emise ze spalování a snižujete objem nebezpečného odpadu. Ovšem stranou nelze ponechat tu skutečnost, že snížení spotřeby papíru může redukovat výsadbu monokultur na úkor původních lesních porostů! Více o dřevu ZDE.