Odpřírodění


Města jsou uměle vytvořené svébytné ekosystémy, jejichž podstata je založena na ryze ekonomických aspektech. Jsou výdobytkem kultury. A kultura, jak známo, je opakem přírody. Příroda – pokud je ji možné plně kontrolovat a regulovat – je ve městech chápána především jako element dekorativní, kterému je v omezené míře povoleno přežívat uprostřed zastavěných ploch. Popřípadě se ještě můžeme setkat s bizarními zahrádkami na střechách nebo dokonce zdech budov, o kterých jejich majitelé hrdě hovoří jako o budovách ekologických a udržitelných.


Moderní zeleň

Mezi novostavbami z železobetonu najdeme maličké záhony, na kterých přežívají všerůzné importované odolné rostliny. Fontány, v nichž se překvapivě netvoří zelený povlak. Stromky v zapuštěné kořenáčích a obalené železem. Úzkostlivě udržované trávníky, které jsou jen travními pásy položenými na stavebními stroji nadobro zničenou půdou. To, co se některým tolik líbí, protože to hezky vypadá, je ve skutečnosti likvidace už tak poškozeného městského ekosystému. Tušíte, kolik se za posledních deset let postavilo nových skladových hal, nákupních center, kancelářských budov? Stovky. A kolik se otevřelo nových parků, kde by byla snaha o zachování přirozené flóry? Zřejmě žádný. Nové parky jsou opět pečlivě odpřírodněné kusy země, kde jsou místa pro zeleň posypaná kůrou, ze které vyrůstají osamocené, k zániku odsouzené stromky nebo keříky. Odklon městské civilizace od čehokoli, co svobodně žije, je přinejmenším smutný.


Co roste, se musí zalévat, tu a tam vyplevelit. To stojí čas a peníze. A tak se přikročilo k řešení, kdy městská zeleň je redukována na opravdu nezbytné minimum. Inspiraci našli industriální zahradníci v nehostinných částech světa, kde dokáží přežít jen ty nejodolnější druhy. Bavíme se o vysokohorských úpatích, stepích a tundrách. Tato prostředí se tak stala předobrazem snah o maximální redukci čehokoli, co by mohlo volně růst, bylo potřeba opečovávat. Vždyť i to je příroda, tak co, že?



Bez ohledu na to, jak využívají developeři environmentální témata k propagaci své činnosti, konečný efekt jejich práce je zpravidla pravým opakem. V okolí novostaveb nedají přírodě šanci. A příroda – snad ještě stále – je součástí toho, čemu říkáme životní prostředí. Ať se nám to líbí, nebo ne.