AUTOSKLA

Co s čelním sklem po strážce s koroptví

Autosklo je taky sklo. Je totiž i ze skla, které je proloženo bezpečnostní fólií. Autoskla není možné recyklovat spolu s běžným sklem (proto je do kontejnerů na sklo neházejte). Mimo fólie obsahují i různé pryskyřice a tónovací pokovení. V poslední době obsahují autoskla (čelní) i různé senzory. Ty se nacházejí většinou v místě, kde je vnitřní zpětné zrcátko. Mohou být buď pevnou součástí skla, nebo k němu být připojeny pomocí lepidel či gelových podložek. Ve sklech automobilů můžeme najít i antény. V neposlední řadě jsou pak  součástí skel i zařízení pro jejich vyhřívání.

Odkud se vzalo to autosklo?

Počátky toho, čemu dnes říkáme autosklo (nebo bezpečnostní sklo) lze vystopovat kamsi do Francie, kde byl v roce 1902 udělen patent na skleněné objekty obalené celuloidem. V téže zemi – a jen o rok později – spatřilo světlo světa takzvané laminované sklo. Jelikož výroba tohoto skla byla nákladná, používal se tento vynález nejprve  v průzorech plynových masek během první války. Až někdy kolem roku 1936 kohosi v USA napadlo vkládat mezi skleněné desky polyvinylobutyralovou fólii a tím vlastně vzniklo autosklo takové, jaké ho známe dnes.

Pokud nejsme vyložení kutilové, tak opravu nebo výměnu autoskel přenecháváme laskavým pracovníkům specializovaných servisů. Servisy, pokud o to stojí, mohou autoskla dopravit na několik míst v České republice (nebo v Polsku), kde jsou k dispozici recyklační linky. Není tedy úplně pravda to, co radí některé městské části. A sice, že autosklo je pouze velkoobjemový odpad a patří jen do sběrného dvora.

Jak se recyklují autoskla?

Autoskla je možné recyklovat. Ovšem pouze za předpokladu, že se jich dostane velké množství na jedno místo, které je vybaveno patřičnou technologií.

Jak už bylo řečeno, autoskla se nerecyklují jako běžné skleněné obaly. Proto se je do kontejnerů na obalové sklo nesnažíme nacpat. V ještě lepším případě je nenecháváme kolem kontejnerů na sklo povalovat. Je možné je odevzdat jako velkoobjemový odpad do patřičných kontejnerů, ale ještě lepší je odevzdat je v autorizovaných servisech. Legální servisy se o použitá skla musejí chtít postarat.

Recyklace autoskel není vlastně recyklace, ale spíše zbavování autoskla všech látek a komponent, které z něho dělají autosklo.

Před samotným procesem recyklace, který není žádnou raketovou vědou, je třeba autoskla rozdělit podle druhu. A sice na skla, která obsahují (polyvinyl butyralové) fólie a na skla, která fólie neobsahují. Předtřídění autoskel má jednak technologický důvod. Zpracování skel bez fólie je snazší (méně procedur). Dále pak důvod ekonomický. Zpracování fóliových autoskel může být až 3x nákladnější.

Po roztřídění následuje pro recyklaci neodmyslitelné drcení. To za nás obstarávají drtičky (kdo jiný, že?) Drtičky dokáží sešmelcovat jak menší skla z osobáků, tak i ta větší z dodávek a v neposlední řadě i obrovitá skla z kamiónů. Z drtiče pokračuje rozdrcené sklo na dopravníkový pás, který drť dopraví k separátorům. Úkolem těchto separátorů je oddělit od skleněné drtě kovové součásti a nekovové nečistoty. Rozdrcené autosklo postupuje ve své pouti kolem bystrých čidel, které pokračují v odstraňování těch nečistot a příměsí, které prošly před separátory. Jedná se o zbytky gumových těsnění, tmelů, fólií nebo samolepek a dálničních známek. Některé třídicí linky jsou dokonce tak chytré, že dokáží skleněnou drť rozdělit podle barev. To umějí díky optickým separátorům. Čím je výsledná drť čistější, tím je její cena vyšší. Takže pokud drť obsahuje nečistoty, projde si separačním očistcem ještě jednou. 

Jen čistá skleněná drť je připravena k použití pro výrobu dalších skleněných výrobků, popřípadě k výrobě tzv. sklokeramických desek. Takzvaná recyklace autoskel poskytuje materiál pro výrobu dalšího skla. A autoskla nelze s běžným obalovým sklem zpracovávat proto, že vybavení běžných zpracovatelů obalového skla nedokáže autoskla zpracovat.

 

Dalším využitím tónovaných autoskel se zabývá výzkum Ústavu technologie stavebních hmot a dílců Stavební fakulty VUT v Brně. Tam se pokoušejí najít využití střepů z čelních skel (tedy těch s fóliemi), které nevyužijí sklárny, jako surovinu pro výrobu spékaných obkladů. 

 

Odkazy

Jak se mění autoskla (článek z iDnes) najdete ZDE.

Jak rozdělujeme autoskla (Odkaz na GFB Autosklo) najdete ZDE.

Zdroje: Časopis Odpady, Frýdecká skládka, a. s., 

 

V jednom automobilu najdeme v průměru až 33 kg skla, které nelze recyklovat běžným způsobem.

Souboj s realitkou | M. Hobrland
CO JE TO VRSTVENÉ SKLO

Pokud by byla auta vybavena jen běžným sklem, byla by každá srážka katastrofou. Zloději by si libovali. Naštěstí pro nás vývoj, věda a rozum projednou spolupracovaly a světlo světa tak spatřilo vrstvené bezpečnostní sklo – my mu zde říkáme prozaicky autosklo. Tento druh skla se skládá ze dvou (někdy více) jednoduchých skel, mezi které je vložena polyvinyl-butyralová fólie. Zjednodušeně řečeno, tato fólie k sobě skla slepí, takže i při nárazu do skla fólie znemožní, aby se sklo vysypalo tak, jak to má ve zvyku běžné tabulové sklo. Takto lze zjednodušeně popsat rozdíl mezi skly v okně a v autě. Nicméně princip lepených skel je využíván u výlohových skel, výtahových kabin, skleněných stěn... prostě všude tam, kde by vysypání skla při jeho rozbití způsobilo nějakou patálii, popřípadě i něco horšího.

 

Autoskla odevzdáváme v rámci zpětného odběru, popřípadě do sběrných dvorů. NIKDY ne do kontejnerů na sklo, ani u nich.

Špionáž prázdné mysli
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu