JAK SE RECYKLUJÍ BATERIE
Současné technologie nabízejí několik možností recyklace. Nejedná se ale o recyklaci v plném slova smyslu. Jde vlastně o zpětné materiálové využití některých materiálových složek, které současné baterie obsahují. A likvidaci těch nezpracovatelných.
Baterie se v ČR třídí buď ručně (na lince v Kladně) nebo automaticky. (Z elektroodpadu se baterie získávají ve společnosti Enviropol v Jihlavě.) Přesnost je údajně u obou metod přibližně stejná – při mechanickém třídění se baterie třídí podle váhy, magnetického nebo rentgenového spektra).
Společnost Ecobat provozuje na území České republiky více než 22 000 sběrných boxů.
Říká se, že v současnosti je obor recyklace baterií v České republice ekonomicky ztrátový.
Jak se běžně recyklují baterie
Na úplném začátku veškeré recyklace baterií je jejich pečlivé roztřídění. My sice baterie třídíme, ale to je jen oddělíme od ostatního odpadu a vhodíme do nádoby na zpětný odběr. To pravé třídění baterií probíhá na precizní třídicí lince. Nejprve se baterie rozdělí podle velikosti a jejich chemického složení. Roztříděné baterie se pak odvážejí ke zpracování. A to většinou mimo území ČR. Jedná se o Německo, Polsko nebo skandinávské země. Důvodem je to, že k ekonomicky smysluplné recyklaci je zapotřebí velké množství vstupního materiálu. V tomto případě vrácených použitých baterek a monočlánků. V tuzemsku se zpracovávají jen autobaterie s obsahem olova. Dále pak tzv. knoflíkové baterie v Kovohutích Příbram.
Ještě je třeba brát v potaz chemické procesy, které se v bateriích odehrávají, díky kterým mají baterie rozdílné chemické složení při koupi a na konci své životnosti. Poměrně velké množství sebraných použitých baterií není zcela vybito a je nutno brát v úvahu také oxidaci kovu (například nikl-kadmiové baterie se skládají hlavně z hydroxidů niklu a kadmia). Před recyklací je navíc třeba odstranit zbytky plastových obalů (baterie v balíčcích u přenosných počítačů). Z toho jasně vyplývá, že jednotný recyklační proces pro baterie neexistuje.
Vestavěné akumulátory není třeba ze spotřebičů vyndavat ani nijak páčit. O jejich odstranění se postará zpracovatel eketroodpadu.
Recyklace – byť ne úplná recyklace, protože z baterie baterii nevyrobíme – může probíhat v elektrických obloukových pecích, které se používá pro baterie s nízkým obsahem rtuti; železo a mangan se přemění na železo-manganovou slitinu pro ocelářský průmysl. Zinek se znovu získává po sublimaci ve formě oxidu a dále se zpracovává. Používají se rovněž oxido-redukční pece, sublimační pece (pro baterie s vysokým obsahem rtuti a nikl-kadmiové baterie), pyrolýza pro nikl-kovové a lithiové baterie nebo se baterie přidávají do vysokých pecí. Docela věda, že?
Další metodou je drcení. Po oddělení kovů, papíru a plastů vznikne tzv. „černá hmota“, která obsahuje uhlík, mangan a oxidy zinku. Ta se používá pro další zpracování kyselinovou cestou (loužením) podobným postupem, jaký se používá pro zpracování manganových nebo zinkových rud.
Z baterií lze separovat například železo a mangan. Ty najdou své uplatnění v ocelářském průmyslu. Chemickými procesy získat například zinek, nikl a kadmium. Se vzniklou hmotou, která obsahuje uhlík, mangan a oxidy zinku, se dále pracuje podobnými postupy, jako při zpracování manganových a zinkových rud. (Zdroj: hybrid.cz)
Lithiové baterie se rozebírají ve speciálně uzpůsobeném prostředí, aby se zabránilo výbuchu. Obsahují velmi nebezpečné elektrolyty, které vyžadují specifické zacházení. Knoflíkové lithiové baterie jsou nebezpečné zvláště pro děti – čili pozor na to!
Jak bylo uvedeno na začátku, baterie jsou komplikovaný odpad. Proto ani není zarážející, že výrobci tuto skutečnost spotřebitelům nesdělují tak radostně jako nesmysly o jejich výdrži. Maximálně je varují před tím, aby je nevhazovali do ohně (proč asi?). Domnívají se snad, že lidé přestanou baterie používat? To už snad ani nejde.
Jak se recyklují lithiové baterie?
Lithiové baterie se sbírají v rámci zpětného odběru. Po vytřídění na lince v kladně (třídění probíhá zatím pouze ručně, ale do budoucna se počítá s automatizací třídícího procesu) jsou baterie v plastových barelech, které zaručují že nedojde ke zkratu, odváženy do zařízení mimo území ČR, kde zařízení na zpracování tohoto druhu baterií zatím neexistuje. Tato zařízení jsou v Belgii a ve Francii. Nicméně recyklace lithiových baterií je zatím velmi neefektivní a podle současné terminologie je oblast výroby a recyklace lithiových akumulátorů zřejmě nepříliš udržitelná. Více o tom ZDE. Mimochodem v současnosti se při recyklaci lithiových článků zpětně lithium nezískává. Proč? Bylo by to nevli drahé a proto se raději nakupuje lithium od čínských těžařů, kteří ovládají trh. Hloupé, viďte?
Globálně se recykluje pouze 5% všech vyrobených lithium-iontových baterií!
Zdroje: Ecobat, časopis Odpady, internetové materiály
Odkazy
-
Článek o třídění baterií na lince v Kladně si přečtěte ZDE.
-
Mapa sběrných míst Ecobat je TADY.
-
Na téma problematiky recyklace baterií ještě více ZDE.
-
O zpackané recyklaci lithiových baterií ZDE.
Z celkového pohledu je smysluplnější využívat v domácnostech nabíjecí baterie než kupovat (a třídit) baterie jednorázové.
Recyklaci značně komplikuje fakt, že neexistuje jednotné značení obsahu baterií. EU sice nutí členské země ke stále vyšší a vyšší míře recyklace, zároveň však není schopna zavést jednotný systém značení, který by recyklaci usnadnil.
Velká část baterií se ke zpracování dostává i od tzv. kolektivních systémů, které se zabývají sběrem elektroodpadu. Za rok 2015 se jednalo o téměř 150 tun baterií, které byly součástí odevzdaného elektrošrotu.
Je dost dobře možné, že vysokokapacitní li-ionové baterie nebudou recyklovány, ale budou využívány v tzv. sekundárních aplikacích. S kapacitou v řádu jednotek až desítek kilowatthodin totiž budou představovat cennou komoditu jakožto úložiště elektřiny. (Zdroj: E-on)
