Jak se recyklují baterie a akumulátory

Proč se recyklují baterie

Recyklace baterií a akumulátorů má 2 zásadní důvody

• ekonomický – pomáhá vracet do oběhu materiály, které by jinak přišly vniveč, zejména drahé kovy

• ekologický – baterie obsahují mnoho látek. Mnohé z nich jsou nebezpečné. Zpětný odběr baterií a jejich následné materiálové zpracování předchází úniku těchto látek do životního prostředí

​

Jak se běžně recyklují baterie

Na úplném začátku veškeré recyklace baterií je jejich pečlivé roztřídění. My sice baterie třídíme, ale to je jen oddělíme od ostatního odpadu a vhodíme do nádoby na zpětný odběr. Skutečné dotřídění probíhá na třidících linkách zpracovatelů.

 

• Třídění baterií probíhá na precizní třídící lince. Nejprve se baterie rozdělí podle typu, velikosti a jejich chemického složení.

• Roztříděné baterie se pak odvážejí ke zpracování. A to většinou mimo území ČR. Jedná se o Německo, Polsko nebo skandinávské země. Důvodem je to, že k ekonomicky smysluplné recyklaci je zapotřebí velké množství vstupního materiálu. 

 

V tuzemsku se zpracovávají jen autobaterie s obsahem olova. Dále pak tzv. knoflíkové baterie v Kovohutích Příbram.

 

• Ještě je třeba brát v potaz chemické procesy, které se v bateriích odehrávají, díky kterým mají baterie rozdílné chemické složení při koupi a na konci své životnosti.

 

• Poměrně velké množství sebraných použitých baterií není zcela vybito a je nutno brát v úvahu také oxidaci kovu (například nikl-kadmiové baterie se skládají hlavně z hydroxidů niklu a kadmia).

 

• Před zpracováním je často nutné odstranit plastové obaly nebo celé bateriové moduly (typicky z elektroniky). Jednotný recyklační proces proto neexistuje – každá chemie baterií vyžaduje trochu jiný postup. 

​

„Vestavěné akumulátory není třeba ze spotřebičů vyndavat ani nijak páčit. O jejich odstranění se postará zpracovatel eketroodpadu“.

 

Jak probíhá recyklace baterií

Mechanická recyklace (fyzikální úprava)

• baterie se nejprve bezpečně vybíjejí a rozebírají

• následuje drcení, mletí celých článků

• magnetickou separací se oddělují železné kovy

• třídění podle hustoty, velikosti nebo elektrostatických vlastností odděluje plasty, papír a kovové frakce

• vzniká tzv. „černá hmota“ obsahující směs kovů a oxidů (např. mangan, kobalt, nikl, lithium)

 Jde většinou jen o přípravu materiálu pro další zpracování.

​

Pyrometalurgická recyklace (tzv. vysokoteplotní procesy)

• baterie se taví ve speciálních pecích (až přes 1000 °C)

• organické složky shoří, kovy se roztaví a oddělí podle hustoty

• získává se zejména kobalt, nikl, měď, železo nebo olovo

• lithium či hliník často přechází do strusky a hůře se získává zpět

Výhoda: robustní technologie schopná zpracovat různé typy baterií.
Nevýhoda: vysoká energetická náročnost a ztráty některých kovů.

​

Hydrometalurgická recyklace (tzv. chemická cesta)

• rozemletý materiál se louží v kyselinách nebo zásadách

• kovy se rozpouštějí a následně selektivně vysrážejí nebo extrahují

• umožňuje získat i lithium, kobalt, mangan nebo nikl ve vyšší čistotě

Výhoda: vyšší výtěžnost kovů.
Nevýhoda: chemická náročnost, potřeba přesného třídění vstupu.

​

Existuje ještě tzv. přímá recyklace elektrod, kdy cílem je zachovat strukturu elektrodových materiálů. Tato technologie je momentálně ve fázi experimentů, nebo pilotních projektů bez zásadního dopadu na obor recyklace baterií.

​

Recyklace olověných akumulátorů

• mechanické „rozbití“ baterie

• oddělení plastového obalu, elektrolytu a olověných částí

• olovo se taví a znovu používá při výrobě nových autobaterií

Jde o jednu z nejefektivnějších recyklací vůbec (běžně lze získat přes 95 % materiálu).

​​​​

Co lze recyklací baterií získat

• železo a mangan pro ocelářství

• zinek, nikl nebo kadmium chemickou cestou

• olovo z autobaterií (tam je recyklace velmi efektivní)

• u moderních baterií i kobalt, měď nebo lithium (zatím velmi omezeně)

 

„Recyklace baterií je zatím ekonomicky ztrátová – bez legislativní podpory by v mnoha případech vůbec nemohla fungovat.“

 

Jak bylo uvedeno na začátku, baterie jsou komplikovaný odpad. Proto ani není zarážející, že výrobci tuto skutečnost spotřebitelům nesdělují tak radostně jako nesmysly o jejich výdrži. Maximálně je varují před tím, aby je nevhazovali do ohně (proč asi?). Domnívají se snad, že lidé přestanou baterie používat? To už snad ani nejde.

​

Jak se recyklují lithiové baterie?​

Lithium-iontové baterie patří k nejkomplikovanějším na zpracování.

• Rozebírají se ve speciálním prostředí, aby se zabránilo požáru nebo výbuchu – obsahují hořlavé elektrolyty.

• Po vytřídění (v ČR zatím převážně ručním) jsou baterie bezpečně baleny a odváženy do specializovaných zařízení v zahraničí, například v Belgii, Francii nebo Německu. V ČR zatím plnohodnotná recyklační linka pro Li-ion baterie chybí.

• Recyklace lithium-iontových baterií se rychle vyvíjí, ale stále není příliš efektivní. Získávání lithia samotného je často dražší než jeho těžba, takže se prioritně recyklují spíše jiné kovy (kobalt, nikl, měď). Více o tom ZDE. 

​

„Globálně se recykluje pouze pod 10 % všech vyrobených lithium-iontových baterií!“

​

Zdroje: Ecobat, časopis Odpady, internetové materiály​