KOMUNÁLNÍ ODPAD

Co je to komunální odpad?

Co je to komunální odpad? Definovat tuto skrumáž všemožných odpadů dávalo zabrat i legislativě. Současný zákon nám definuje komunální odpady nějak takto: veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. To samozřejmě neznamená, že odpad, který vznikne za hranicemi obce nebo města, není komunální. Je. Další definice charakterizuje komunální odpad poněkud zbrkle takto: Za komunální odpad se podle rozhodnutí Komise č. to-a-to považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem z domácností, s výjimkou odpadu z výroby a odpadů ze zemědělství a lesnictví. Otázka, která jistě leckoho napadne, zní: je komunální odpad opravdu nějakým druhem nezvládnutelných odpadů nebo je to jen neposedný byrokratický šotek? Na místě je obava, že spíše to druhé. Takže s trochou cynismu lze legislativcům a všemožným specialistům doporučit snažit se definovat spíše to, co komunálním odpadem není než to, co jím je.

Komunální odpad není odpad směsný, ale směsný odpad je součástí komunálního odpadu.

Komunální odpad je ta část komunálního odpadu, která si jako celek a nebo jako jeho jednotlivé části za normálních atmosférických podmínek uchovává svůj tvar a objem. Je to domovní odpad. Zákon, alespoň v době psaní tohoto textu, dělal, že pojem domácí odpad nezná. Je to zjevně odpad z domácností. Prostě odpad z denní spotřeby domácností a jejich provozu. Anebo ještě jinak, je to ta část komunálního odpadu, která vzniká na území obce a pochází z činnosti fyzických osob (nepodnikatelských subjektů).

Nikdo nedokáže přesně zvážit, kolik se kodpadu skutečně vyprodukuje. Je to jen statistická hra s a čísly.

Nakladání s komunálním odpadem 2018_

Rozdělení komunálního odpadu

Předně je tu tuhý komunální odpad. To je ta část komunálního odpadu, která si jako celek a nebo jako jeho jednotlivé části za normálních atmosférických podmínek uchovává svůj tvar a objem. Je to domovní odpad. Zákon, alespoň v době psaní tohoto textu, dělal, že pojem domácí odpad nezná. Je to zjevně odpad z domácností. Prostě odpad z denní spotřeby domácností a jejich provozu. Anebo ještě jinak, je to ta část komunálního odpadu, která vzniká na území obce a pochází z činnosti fyzických osob (nepodnikatelských subjektů).

Za rok 2018 bylo v ČR vyprodukováno 3,7 mil.tun komunálního odpadu

 

Pak je tu odpad podnikatelských subjektů. Říkejme mu živnostenský odpad. Ten je v podstatě hodně podobný dříve zmíněnému domovnímu odpadu. Vzniká při tzv. nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (v úřadech, kancelářích apod.). Pozor! Zákon zde chápe jako původce příslušné právnické a fyzické osoby (tedy firmičky a podnikatele), nikoli obec, jako tomu je s odpady z našich domácností. Jelikož tento odpad je nejenom podobný svým složením odpadům z domácností, ale ani množstvím není nijak zásadní, mohou jeho původci využívat systémy zavedené v té které obci.

 

Co nás bude zajímat jsou tzv. využitelné složky komunálního odpadu. Ano, náš odpad, který lze třídit – pozor, ne recyklovat. Od toho jsou tady jiní. Jde o tzv. druhotné suroviny. Sklo, papír, plasty, železné a neželezné kovy, textil, ale i o nepříliš druhotné suroviny, jako je například biologický odpad. Všechny druhy odpadů, které je možné třídit, ať už pro následnou recyklaci, obchod nebo likvidaci, by měly být ze směsného chumlu vyseparovány a znovu využity. Což se bohužel děje jen z části a ta část je menší, než ta druhá.

Komunální odpad je nepředstavitelný zdroj druhotných surovin, který nedokážeme efektivně využívat. 

 

Nebezpečný odpad. Jsou to ty druhy odpadů, které vykazují alespoň jednu z vlastností, které pojem nebezpečný odpad specifikují. Více o nebezpečných odpadech ZDE.

 

Jako další je vhodné zmínit biologicky rozložitelný odpad. Odpady, které se dokáží rozkládat spolu s kyslíkem nebo bez kyslíku. Tato skupina komunálních odpadů v sobě zahrnuje odpady z často až přemrštěné údržby veřejné zeleně, separované kuchyňské odpady, odpady z dřeva a přírodních textilií. Zjednodušeně si ještě představme gastroodpad, tedy odpad z veřejného stravování a jeho kuchyní.

 

Součástí komunálního odpadu je i velkoobjemový odpad. Opad větší než ten, který můžeme nacpat do popelnic a kontejnerů. Měli bychom ho odevzdávat ve sběrných dvorech nebo do kontejnerů na velkoobjemový odpad.

 

Abychom byli precizní, zmiňme ještě tzv. zbytkový komunální odpad. To je to, co se nedá zařadit do žádných z výše zmíněných kategorií. Totéž platí o ostatních odpadech z obcí, což jsou klasické pohozené odpadky, zbytky po poutích, trzích a veřejných akcích, z provozu na pozemních komunikacích, cigaretové vajgly, apod. A když jsme u těch odpadů z měst a obcí, připomeňme si ještě odpady ze septiků a žump což je odpad vskutku nevábný a technicky vzato je to výsledek přírodních nebo umělých procesů. Tolik pokus o popis komunálního odpadu v jednom odstavci.

 

Je nutné zdůraznit, že názvy použité v odstavci výše jsou pouze orientační a zákon o odpadech s nimi v současné podobě ne nezbytně musí pracovat. Naštěstí my, obyčejní poplatníci, si s terminologií komunálního odpadu hlavu lámat nemusíme a rozkoš z pátrání po jeho skutkové podstatě přenechat těm, kteří za to jsou z našich daní placeni.

Míra recyklace v České republice je lehce nad 30 %. To je velmi málo. Třídíme výtečně, recyklujeme mizerně. To je třeba do budoucna změnit, jinak nenaplníme směrnice a požadavky EU.

ČSÚ_Produkce_komunalniho_odpadu_triden
Econea_trideniodpadu.png

Členské státy EU musejí usilovat o to, aby od roku 2030 nebyl na skládky odpadu ukládán žádný komunální odpad, který je možné recyklovat, nebo jinak vyžít.

Za rok 2018 bylo v ČR vyprodukováno 3,7 mil.tun komunálního odpadu

730_leaderboard.jpg

Jak se likviduje komunální odpad

Komunální odpad by měl být ochuzen o ty složky, které je možné vytřídit k recyklaci, nebo jinak rozumně zpracovat a zlikvidovat. Toto ochuzení komunálního odpadu by měli provádět jeho skuteční původci. Tedy my, občané, ale stejně tak i firmy. Osud zbylého komunálního odpadu je smutný. V ČR povětšinou dlouho dožívá na skládce, nebo se nakrátko ohřeje ve spalovně.

V rámci snižování množství skládkování odpadů se naskýtá otázka, proč odpad ze stávajících skládek komunálních odpadů prostě nespálit ve spalovnách. Objem odpadů na skládkách by se snížil a vyrobilo by se něco málo toho tepla nebo elektřiny. Možná lepší, než ho nechat jen tak hnít bez užitku jako přítěž budoucím generacím. Nebo ne?

Co je to landfill mining?

Zjednodušeně řečeno, je to zpětné vytěžování odpadů ze skládek. V minulosti bylo vytěžování odpadu ze skládek motivováno především environmentálně v rámci rekultivací. Později se ukázalo, že na skládkách se povaluje skutečně obrovské množství hmoty. Představte si, kolik energie by bylo možné ze statisíců tun odpadu na skládkách vyrobit! Jenomže nic není tak snadné. A levné. Landfill Mining, lhostejno budeme-li se na něj dívat z pohledu environmentálního nebo ekonomického, má svá omezení. Předně, teoreticky snadno lze energeticky využít nedávno navezený odpad. Odpad starší, který se na skládce povaloval desítky let, je velmi často kontaminován těžkými kovy a v běžných spalovnách je nezpracovatelný. Vzhledem k blížícímu se omezení skládkování lze předpokládat, že o vytěžování odpadu ze skládek ještě uslyšíme.

Perlička: daním ani odpady neutečou

Možná budete překvapeni, ale ani likvidace odpadu (pálením a skládkováním) neunikla pozornosti výběrčích daní. Tato činnost podléhá logicky daním z obratu, spotřební dani, dani za energii a dani z příjmu. S výjimkou Německa, Rumunska a Litvy je tak či onak likvidace odpadu zdaněna ve všech zemích EU. V České republice v současnosti daň za spalování není zavedena. Zavedena je pouze daň za skládkování.

 

Třiďte alespoň odpad. Má to fakt smysl.

Možné řešení nespočívá v tom, že se spalování budeme hystericky zbavovat, ale v tom, že se pokusíme najít kompromisní řešení. Ekologové, odpadáři, politici, úředníci a zpracovatelé se musejí dohodnout, ne se hádat. Jejich zodpovědností je tenhle kvíz vyřešit, ne ho vyhrát.

Vtipné samolepky na auto

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu