JAK SE RECYKLUJE PLAST

 

Výrobky z recyklátu jsou mnohdy (ale ne vždy) stejně kvalitní a odolné, jako výrobky z primárních surovin. Jde o to, že při termických, chemických, mechanických a biologických procesech během recyklace dochází k jejich degradaci. To může vést k omezení možností využití recyklovaných plastů. Lze tedy říci, že vlastnosti recyklovaných plastů nemusí být stejné, jako vlastnosti plastů nově vyrobených.

 

Je také třeba připomenout, že většímu využití odpadových plastů (tzv. materiálovou recyklací) brání pohodlí vývozu plastového odpadu do asijských zemí, kde jsou (logicky) náklady na práci nižší než u nás v Evropě. Krom toho si Evropa sama komplikuje recyklaci bezpočtem předpisů. Právě v Číně údajně až do nedávna končilo až 76 % evropského plastového odpadu (přibližně 7,3 milionů tun). Budoucnost vývozu do Číny je však pravděpodobně minulostí. To by teoreticky mohlo vést buď v krátkozrakému hledání nových odbytišť, nebo naopak k efektivnímu budování recyklační infrastruktury. 

Při posuzování rentability recyklace plastů je třeba brát v potaz cenu recyklátu v porovnání s novým plastem a absenci podpory produktů z recyklátu.

Pro úspěšnou recyklaci je třeba odpadní plasty co nejlépe vytřídit. Tedy to, co vhodíme do kontejnerů, prochází dalším tříděním na třídicích linkách. Ať už automatizovaně (například odrazivostí světla z povrchu materiálů), nebo mnohem častěji za přispěním lidské ruky. Technologie sice pokročily, ale se spoustou věcí si ještě neporadí. Čím čistější je odpad na vstupu do procesu, tím kvalitnější bude s největší pravděpodobností recyklát na výstupu. Pamatujte: ne vše, co naházíme do kontejneru na plast se zrecykluje. V průměru jen něco kolem 30 %. Tzv. jednodruhové odpadní odpady se drtí a následně se této drtě využívá při výrobě nových produktů. Zjednodušeně řečeno. Možností recyklace plastů je bezpočet. My se zde podíváme na to, jak lze recyklovat PET , Polystyren a PVC.

Plast není nijak složité recyklovat. Je-li k dispozici technologické vybavení, jedná se o proces téměř identický s jakoukoli jinou výrobou. A to se vším, co s výrobou souvisí.

Recyklaci plastu a její rentabilitu mimo sběr, třídění a zpracování ovlivňuje i cena ropy. Například pokud klesne cena polyetylenu (jednoho z tzv. panenských polymerů) pod určitou hodnotu za kilogram, přestává být pro výrobce finančně zajímavé nahrazovat jej druhotnými surovinami (recyklovanými). Tím klesá poptávka a recyklace nám, lidově řečeno, vázne. Výroba plastu spotřebuje cca 8 % celkové produkce ropy, nepočítaje v to energii a dopravu. Do roku 2050 (budeme-li tady ještě) by to mohlo být až 20 %.

Recyklace plastu není ekologicky příznivá činnost. Jak si budete moci přečíst níže, jedná se o technologické procesy, které si v ničem nezadají s běžnou výrobou. A i z recyklace plastů vzniká odpad v podobě nezpracovatelných materiálů a dále jsou vedlejším produktem recyklace (nejen) plastů odpadní vody, spotřeba energie s průvodní negativní následky dopravy.

Nejde o to jen recyklovat, ale dokázat recykláty prakticky a hlavně ekonomicky využít.

Jak se recykluje PET

Podívejme se na komoditu, která je mezi zpracovateli a obchodníky nejvíce oblíbená. Je to PET. O ten je všeobecně největší zájem a mnohdy je to právě PET, který se ze sebraného plastu v největší míře zužitkuje. Není to pravidlem, ale není to ani výjimkou. Vše závisí na možnostech zpracovatele. Říká se, že právě recyklace PET je tahounem celého oboru recyklace plastů. 

Potom, co vhodíte své oblíbené plastové obaly do žlutého kontejneru, přijede svozový vůz a plasty odveze na dotřiďovací linku. Zde týmy relativně kvalifikovaných zaměstnanců vybírají na běžícím pásu vše, co tam nepatří. Mimo to se zde plasty dotřiďují podle jednotlivých druhů (v ČR se v současnosti nejčastěji vytřiďují PET, duté obaly z tvrdého plastu, pěnový polystyren a plastové fólie). Pak se vše roztříděné zabalí, sváže a odveze k dalšímu zpracování. To, co zbude, je možné použít na tzv. downcycling. To je metoda (disponuje jí například Transform a. s. Lázně Bohdaneč.), kdy se vše semele a vznikne nevzhledný druhořadý plast. Ten je využitelný ve stavebnictví nebo na výrobu různých krytů, kabelových koryt, apod. Downcycling není v ČR příliš rozšířený a tak dost často plasty, které se k ničemu nehodí, putují dále jako TAP (tuhé alternativní palivo) do tepláren nebo cementáren. 

Odpad z tříděného odpadu

Odpadu z recyklačních linek se říká výmět. Může ho být 30—50 % z původního množství vytříděného odpadu. Spalovny ani skládky o tento materiál nemají velký zájem. Další zpracování není z důvodů velké různorodosti těchto materiálů možné. Proto je doporučováno třídit jen ty druhy plastů, které lze zpracovávat. Správným tříděním snižujeme náklady na recyklaci.

 

Důležitým faktorem je „čistota“ recyklátu. Ta je důležitá pro cenu následného zrecyklovaného produktu. Docílit tzv. jednodruhovosti je však technicky složité. Žádný z třídicích systémů není stoprocentně dokonalý. Situaci navíc komplikují sami někteří výrobci, kteří používají stále nové, vícevrstvé, povrchově upravené a barvené plasty, jejichž využitelnost pro recyklaci je minimální. Jinými slovy výrobci se snaží uchvátit zákazníka novým, ještě lepším obalem, jehož recyklovatelnost je často komplikovaná, ne-li nemožná. Samostatnou kapitolu komplikace recyklace tvoří plasty s příměsí biosložky (více ZDE).

Jak to probíhá na klasické recyklační lince při recyklaci PET?

Nejprve se tedy z hromady odpadu na třídicí lince vyberou PET obaly, průhledné fólie a pevné duté plasty (např. kelímky od jogurtů, obaly od kosmetiky a čisticích prostředků a jiné využitelné odpadní plasty). Co se stane se zbytkem, už víme. Následuje další krok a tím je drcení a mletí. Materiál se rozdrtí na maličké vločky a ty se dokonale properou ve vodě. Tím se odstraní zbytky potravin, nápojů, lepidel a dalších nečistot. Proprané vločky se roztaví a podle druhu, popřípadě, se vytvoří směs. Tento polotovar se tepelně upraví a vtlačuje se do kovových forem. Pak putuje recyklát ke svému odběrateli. Někteří odběratelé mají zájem jen o vločky.

 

Podobně se recyklují například plastové fólie. I ty projdou martyriem mletí a drcení, kdy z nich vzniknou granule, které se tepelně taví a lisují do jakéhosi nekonečného „rukávu“. Z něj se pak vyrábějí třeba pytle, které doma používáte na odpady. Pěkný článek o recyklaci PETu naleznete ZDE (článek z portálu Černá labuť).

 

Recyklace zvlákňováním

Jedná se o technologii, která se používá v textilním průmyslu. Nejedná se však o recyklaci v pravém slova smyslu. Textilní polyesterové výrobky vyrobené z odpadního plastu již nejsou nadále opět recyklovatelné a až doslouží, jsou likvidovány jako běžný nerecyklovatelný odpad.

Metoda zvlákňování vyžaduje jako vstupní surovinu roztříděný, nasekaný, čistý a vysušený PET materiál. Ten je roztaven a zvlákňovacím procesem. Je to proces přeměny tekuté látky na textilní vlákno. Pamatujte na to, až zase někde budete číst o oblečení z PET.

 

Bottle-To-Bottle recyklace

Jedná se o metodu, kdy se z použitých lahví z PET vyrobí opět lahve nové. Základním předpokladem (a nezbytností) je extrémně čistý vstupní PET materiál. Ten se nejprve pečlivě vytřídí, rozdrtí, vykoupe a usuší. Pak následuje tavení za teplot kolem 280° C. Tavenina se filtruje pod vysokým tlakem přes keramický filtr, aby se odstranily nečistoty. Následuje chlazení. Vznikne něco, čemu se odborně říká regranulát.  Z tohoto materiálu se opět vyfoukne nová krásná PET lahev. V současnosti je tato metoda na ústupu.

 

Recyklace PET pomocí mikrovln

Myšlenka pochází z půdy Ústavu chemických procesů AV ČR. Tato technologie využívá ke štěpení PET na jednotlivé složky mikrovlnnou energii. Popsat ji lze asi takto: jedná se o princip depolymerizace polyethylentereftalátu na kyselinu tereftalovou a ethylenglykol použitím mikrovln. Vševysvětlující, že? Pokud vám to ještě nestačí, tak celé to spočívá v selektivním štěpení esterové vazby na kyselinovou a alkoholickou část. Získané složky (kyselina tereftalová a ethylenglykol) se opět vracejí do procesu polykondenzací. Jde o postupnou kondenzaci monomerů a oligomerů. Vznikají při ní polykondenzáty. Výhodou mikrovlnného způsobu recyklace PET je to, že PET není třeba třídit podle barvy. Navíc je možné touto metodou recyklovat nejen petky, ale i polyesterové tkaniny, koberce a materiály vyrobené z PET všeobecně.  Více o tomto prosesu recyklace ZDE.

Zdroj: wiki, AV ČR

Víc a víc si přejeme, aby se plast třídil a recykloval. Háček je v tom, že ne vždy to je ekonomicky rentabilní.
Problémem pro efektivní recyklaci jsou nestandardní obaly,
Schází smysluplná a konstruktivní komunikace mezi výrobci plastů a zpracovateli plastových odpadů. To brání zavedení udržitelných výrobních a následných zpracovatelských postupů.
Recyklace plastů se vztahuje i na recyklaci odpadních plastů ze stavebnictví a průmyslu.
JAK PLASTY DEGRADUJÍ BĚHEM RECYKLACE
U PETu vyrobeného z recyklovaných lahví bylo zaznamenáno ovlivňování kvality obsahu (vody)
  • HDPE polyetylén vykazoval po 30 recyklačních cyklech zhoršenou materiálovou kvalitu
  • Kvality recyklátu ovlivňuje použití aditiv a barviv vstupního materiálu
  • Opakovanou recyklací byl v některých plastech laboratorně zaznamenán zvýšený obsah chromu
Zdroj:Ústav chemie a ochrany prostředí a VŠCHT Praha
PLASTOTEXTIL
Chemie pronikla již dávno i do textilního průmyslu. Hovoříme-li o recyklaci a zpracování plastu. musíme zmínit i to, že až 35 % globální produkce odpadního textilu je tvořena polyesterem (což je název pro známý PET). Tento plast z textilu zatím nedokážeme efektivně získat zpět.
Jak se recyklují víčka z PET lahví?

Sebraná plastová víčka jsou drcena podle jednotlivých druhů materiálů, ze kterých jsou vyrobená a dále podle barev. V další fázi dochází tepelným zpracováním ke vstřikování materiálu do forem, ze kterých pak vypadávají nové skvělé výrobky. Úžasné, viďte? Z víček od PET lahví se vyrábějí například potrubí, jejich spojovací komponenty, plastové konstrukce. Lze doporučit sbírat víčka od PETek zvlášť a poskytovat je přímo zpracovatelům — což je tip zejména pro školy, restaurace a podobná zařízení.

Jak se recykluje pěnový polystyren

Zkratka pro pěnový polystyren je EPS a jeho průměrná životnost je kolem padesáti let. Naprostou většinu pěnového polystyrenu tvoří vzduch. Jen dvě procenta jsou plast. Z toho důvodu je již samotná přeprava sesbíraného polystyrenu výzvou. Proto se začíná vuyžívat briketování polystyrenu. Aby byla recyklace efektivní, musí být polystyren kvalitně vytříděný. V principu by neměly vadit samolepky, izolepa nebo potisky. Co může vadit je barevný pěnový polystyren. Barviva snižují kvalitu recyklátu a o ten pak není zájem. Nicméně i ten lze využít při lehčení betonů, avšak ne všichni zpracovatelé ho dokáží využít.

Pěnový polystyren se drtí a výsledným produktem recyklátu je granulát, ze kterého se vyrábějí další produkty. Nejznámější je zřejmě použití v izolačních materiálech.

Polystyren ze stavebnictví lze likvidovat pouze předepsanými způsoby.
Jeho ukládání do kontejnerů na plast je zákonem zakázáno.

Problematický je polystyren ze stavebnictví. Ten velmi často obsahuje různá aditiva a zpomalovače hoření, které běžnou recyklaci znemožňují. Nejznámějším zpomalovačem je hexabromcyklododekan. A říká se o něm, že má karcinogenní účinky. Takovýto odpadní polystyren se pálí při teplotách kolem 900° C a je zákonem zakázáno ho vhazovat do kontejnerů na plast (postih až 50 000,- Kč). Týká se to i polystyrenu, který vám zbyl například po rekonstrukci doma v bytě nebo domě. V současnosti se objevují metody, které by v budoucnu mohly umožnit recyklaci i tohoto problematického materiálu.

 
 
Jak se recykluje PVC

Recyklace PVC je relativně náročná. To je i důvod, proč veliká část tohoto plastu končí na skládkách a ve spalovnách. Při posuzování možností recyklace je třeba brát v potaz aditiva do PVC přidávaná (stabilizátory, maziva, plnidla). Dalším předpokladem smysluplné recyklace je stejnodruhovost vstupního odpadu.

Mechanická recyklace PVC se využívá například při zpracování plastových oken a podobných odpadů ze stavebnictví. Komponenty jsou zbaveny ostatních materiálů (sklo, kov). Dopravníkem je materiál veden do tzv. mlýna, kde se odpad drtí na částice o velikosti zhruba 10 mm. Tato drť postupuje dále k tzv. odprašovacímu zařízení, kde elektrostatický separátor od sebe oddělí částice pryže a PVC. Získaný recyklát lze použít k opětovné výrobě rámů plastových oken. Odhaduje se, že až 40 % plastových oken je vyrobeno z recyklátu s použitím metody tzv. koextruze. Recyklát lze použít i k výrobě technických výrobků vstřikováním, popřípadě vytlačováním.

Odpad z PVC potrubí se namele na částice o velikosti zhruba 5 mm a využívá se k výrobě lehčené střední vrstvy nových potrubí.

Recyklát z odpadních PVC podlahovin se po úpravě s vhodnými aditivy používá na střední nebo spodní vrstvu podlahovin.

Chemická recyklace štěpí řetězec molekul polymeru. Chemická recyklace odpadů z PVC je určena především k zpětnému získání chlorovodíku a uhlovodíku. Vznikající uhlovodíky jsou využity buď jako chemická surovina, nebo energetické palivo. Tento druh recyklace je velmi náročný.

Co recyklaci plastů brzdí

Již víme, že plasty lze nejen třídit, ale i recyklovat. V dnešní době, kdy se ze všech možných i nemožných stran dozvídáme o tom, jak kde co je eko a tak, je s podivem, jak nízkou podporu má aplikace produktů z recyklovaných plastů. Vyjma stavebnictví, které do sebe vsákne kde co, žádná instituce využití produktů z recyklovaného plastu významněji nepodporuje. Jistě, je mnohem snadnější něco zakazovat, než něco podporovat. Skutečností je, že recyklát, který nenajde využití, je k ničemu stejně jako vše, co jeho získání předcházelo. Tedy i to naše slavné třídění odpadů. Nemůžeme se donekonečna ukájet skutečností (vytrženou z kontextu), že se z PETu dělají bundy. Že se s recyklátu vyrábějí komponenty pro nábytek. Izolace. To je málo. I kdyby celý svět chodil navlečený v nevkusných fleecových bundách a vysedával na zahradách v plastových židlích, nic to nebude znamenat. Přitom využití produktů z recyklátu může být mnohem širší. Například profláknuté protihlukové stěny. Ty lze z recyklátu snadno vyrábět, avšak když se podíváme kolem silnic, stále se stavějí z betonu a ze skla. Doplňky interiérů lze rovněž z recyklátu vyrábět. Jenže interiéroví designéři a architekti zjevně nejsou pro. Využití recyklátů může být mnohem širší. Možná časem...

Odkazy

Co vše vyrábí z recyklovaných plastů firma Traplast se dozvíte na jejich webu ZDE.

Výrobky z PVC se nerecyklují spolu s ostatními plasty. A do kontejneru na plast nepatří. Více o PVC ZDE.

Více o recyklaci PET si přečtěte ZDE.

Více o plastech si přečtěte ZDE.

Asociace výrobců polystyrenu EPS.

Problematika zpomalovačů hoření v pěnovém polystyrenu je stručně popsána ZDE.

 

 

Zdroje: Časopis Odpady, Odpadové Fórum, zpracovatelé, EPS, J. Kizlink-Odpady 2014, Recypoint.cz, komunalweb, VŠCHT Praha,Ústav chemie a ochrany prostředí

jak třídit.png
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg