GASTROODPAD

 
ODPAD MISTRA KUCHAŘE A JEHO POMOCNÍKŮ

Vaření je současný fenomén. Podíváme-li se na televizní program v prime-time, tak se tam buď vraždí, nebo vaří. Kdejaký kuchtík, nebo více či méně známá celebrita, se ohánějí vařečkou a moudry o tom, jak vařit tohle, támhleto. Jenomže to je iluzorní svět televizní zábavy. Každodenní realita je bohužel velmi často naprosto odlišná. Faktem je, že ani jedna kuchtící televizní celebrita se nezmiňuje o tom, že při vaření vzniká odpad. A odpad dost záludný. Pokud doma šolýcháte guláš nebo se inspirujete u podivína Láďi Hrušky, pak toho odpadu nebude tolik. Část skončí v odpadu směsném, část v bioodpadu – pokud se obtěžujete. Jiné je to s tzv. veřejným stravováním a výrobou.

Co je to gastroodpad?

Tenhle gastroodpad (čili biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven) vzniká ve výrobnách potravin, restauracích, jídelnách, hotelech, bufetech... prostě všude tam, kde se vaří ve větším až velkém. Není to nic jiného, než zbytky z přípravy, vaření a toho, co se nedojedlo. A věřte, je toho každý den pěkná hromada. V principu však lze mezi gastroodpad počítat i prošlé potraviny a potraviny nevyhovující kvality z obchodní sítě. Více o potravinovém odpadu ZDE. V Katalogu odpadů najdeme gastroodpad pod číslem 20 01 08 a také informaci, že se jedná o odpad z podnikatelské činnosti. (Naše domácí bioodpady pak pod číslem 20 02 01). Na těchto číslech není nic vzrušujícího. Vzrušující však je, že problematického gastroodpadu je velké množství. Ptáte se kolik? Jak moc? Nikdo neví. A i kdyby snad věděl, nebo předstíral, že přesně ví, byla by nám ta čísla v principu k ničemu.

Gastroodpad je problematický zejména z hygienických důvodů

Gastroodpad je problematický odpad. (Dříve se mu říkalo pomeje. Nyní tu a tam i gastro-waste) Ostatně stejně jako kterýkoli jiný biologický odpad. A to nejen co do množství, ale i co do hygieny a bezpečnosti. Je to konec konců většinou bývalá živá hmota. Pokud se skládkuje, je příčinou vzniku nepopulárního skládkového plynu a tzv. výluhů. Legislativa zakazuje jeho zkrmování hospodářskými zvířaty. A v neposlední řadě se nesmí vypouštět (ani jinak ládovat) do kanalizace. To mimochodem platí i pro naše domácí drtiče kuchyňských odpadů, které nesmějí být k veřejné kanalizaci připojeny, pokud nesplňují přísné požadavky. Takže co s gastroodpadem?

Co s gastroodpadem?

Na prvním místě je zodpovědnost a rozum. Proč? Jde o hygienu. Či lépe řečeno o možné šíření infekcí. Proto musí být tento druh odpadu odstraňován z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji. Museí se skladovat v uzavíratelných (gastro) nádobách a tyto nádoby musejí být pravidelně vyváženy, a udržovány v čistém (sanitace) a technicky řádném stavu. O zápachu samozřejmě ani nemluvě. Svoz gastroodpadu z podniků veřejného stravování musí provádět samozřejmě jen firma s patřičnými oprávněními. Nicméně svoz gastroodpadu si nemůžeme představovat jako svoz směsného odpadu. Tedy tak, že do uzavíratelné nádoby nahážeme vše bez ladu a skladu. I v nakládání s gastroodpadem je na místě třídění. Ano. Třídění je univerzální způsob, jak do jisté míry zjednodušit i nakládání s gastroodpady. "Tříděním" gastroodpadu je míněno například oddělení rostlinných zbytků od zbytků živočišného původu (masa, vejce, mléko). Se zbytky rostlinného charakteru (prostě slupky, natě, ohryzky, apod) je totiž možné nakládat jako s běžným bioodpadem – za předpokladu, že nepřišel do styku se zbytky živočišného odpadu. Další komoditou, která se v gastronomii sbírá zvlášť, jsou tuky a oleje (více zde). 

Předávat zbytky z veřejného stravování fyzickým osobám je zakázáno!

 

Majitelé a provozní restaurací, jídelen, nebo hotelů, většinou volí profesionální svoz gastroodpadu. Ten dnes zajišťují všechny významné odpadové firmy. Nejen že majitelům zajistí legální odvoz gastroodpadních zbytků, ale postarají se i o jeho smysluplnou likvidaci. A to včetně všech legislativních nezbytností... tedy nutností. 

Co se s gastroodpadem stane?

Likvidace gastroodpadu podléhá přísným regulím. Což je samozřejmě dobře. Gastroopady je možné využívat látkově (kompostování) nebo energeticky (v bioplynových stanicích). 

Problém zpracování kuchyňských odpadů v kompostárnách v České republice je v nedostatečném odbytu kompostu do zemědělství, čímž se systém kompostování kuchyňských odpadů může stát problematickým. Konzistence kuchyňských odpadů pro kompostování musí být upravována dalšími často nedostatkovými substráty např. slámou, pilinami apod.

Při zpracování kuchyňských odpadů na bioplynových stanicích se využívá pro hygienizaci teplo, které se získává z provozu kogenerační jednotky. Konzistence kuchyňských odpadů jak pro hygienizaci odpadním teplem, tak pro vlastní zbioplynování je výhodná. Kuchyňské odpady jsou dobrým zdrojem bioplynu. Z jedné tuny sušiny je možno získat 200 – 600 m³ bioplynu. Produkce bioplynu stoupá se zvyšujícím se podílem tuků. Rovněž digestát po biozplynování kuchyňských odpadů je dobrým organickým hnojivem a u bioplynových stanic, jejímiž provozovateli jsou zemědělské podniky, nejsou problémy s uplatněním těchto digestátů. Většina zemědělských bioplynových stanic však zpracování kuchyňských odpadů odmítá z důvodu snižování výkupní ceny energie ve srovnání se zbioplynováním čistě jen zemědělských suroviny. (Zdroj: třetíruka.cz)

V ČR se gastroodpady navíc i spalují, nebo skládkují. Odpady z veřejného stravování je možno využít i k přípravě biologicky dosoušené biomasy (BDB) jako biopaliva.

Je zjevné, že gastroodpad je v principu bioodpad. Tedy druh odpadu velmi problematický. Více o bioodpadu si přečtěte tady.

Gastroodkazy:

O gastroodpadu na stránkách kompostuj.cz

O patáliích s rozdrceným gastroodpadem v kanalizaci na stránkách biom.cz

O bioodpadu na stránkách trideniodpadu.cz.

 

Zdroje: Třetí ruka, Biom.cz, kompostuj.cz

Nikoho jistě nepřekvapí, že problematika gastroodpadu trápí především obyvatele tzv. západního světa :-)

Zbytky z kuchyní je zakázáno krmit hospodářská zvířata. Říká se tomu 

Princip předběžné opatrnosti. Vychází se zde z předpokladu, že jídlo, které bylo neškodné pro člověka, by mohlo třeba prasatům uškodit.

Kuchyňské odpady jsou vhodným zdrojem bioplynu. Z tuny sušiny lze získat 200 – 600 m³ bioplynu.

PROČ ZPRACOVÁVAT GASTROODPAD?

1. Zákon a pořádek

Nakládání s kuchyňskými odpady upravuje legislativa. Vypouštění do kanalizace nebo zkrmování je zakázáno.

2. Peníze

Využívání odpadů je efektivnější, než jeho prosté odkládání. Odpady lze finančně zhodnotit.

3. Životní prostředí

Přispívá k úspoře zdrojů. 

V zemích EU vzniká ročně něco kolem 100 milionů tun potravinových odpadů.
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg