JAK SE RECYKLUJÍ CHLADNIČKY

 

Taková lednice, kterou odešlete na penzi, se stává velkoobjemovým elektroodpadem, který je dost složité recyklovat. To z toho důvodu, že se skládá z různých pevných materiálů. A mimo to obsahuje většinou i chladicí médium, jehož některé části jsou škodlivé pro ozonovou vrstvu (ve velkém množství samozřejmě). Ve vyspělých zemích se využívá možnosti zpětného odběru nebo sběrného dvora. U nás taktéž. Jsme totiž také docela vyspělá země.

 

Není to tak dávno, kdy vysloužilé lednice končily za odměnu svou službu na chodnících vedle popelnic, popřípadě ve škarpách nebo na skládkách. Doba se naštěstí změnila a to především díky legislativě, která zavedla pojem zpětný odběr. Díky němu zaplatíte za novou lednici o pár korun navíc. Těmi hradíte náklady na recyklaci. Tedy, popravdě řečeno, přispíváte zpracovateli na likvidaci vaší staré lednice.

V EU se ročně prodá přes 25 milionů kusů chladicích zařízení, což představuje zhruba 1 250 000 tun.

 

Předně si pojďme připomenout, z čeho se taková lednice skládá. Předně je tu tělo lednice vyrobené ze slitin. Vnitřek obsahuje plasty, většinou tuhý polystyren nebo polypropylen (u novějších typů). Dále tu máme sklo, polyuretan, gumu a v neposlední řadě chladicí a nadouvací médium. Jako nadouvadla se donedávna používaly jen freony. V současnosti to jsou především pentan nebo cyklopentan.​
 

Jak se tedy recyklují staré lednice?

Nejprve je třeba lednice k recyklaci dostat. Proto se odevzdávají do sběrných dvorů, nebo se sbírají v rámci zpětného odběru. Sebrané lednice je nejprve třeba roztřídit. Vyjmout z nich skleněné části a volné plastové díly (boxy, separátory). Tyto části se posílají k recyklaci k jiným zpracovatelům. No a odstřihne se přívodní šňůra. Demontovaná elektrozařízení z chladniček se recyklují dále jako elektroodpad.

 

Následně je třeba extrahovat oleje a plyny. Zejména freony (fluorochlorouhlovodíky), které se vyskytují nejen v ledničkách, ale i v klimatizačních zařízeních. A dále zbytková, tedy kondenzovaná voda. 

V další fázi je třeba uzavřít spojení s kompresorem a vyvrtat se do něj otvor. Díky tomu se vypustí se mazací olej a extrahuje se chladicí plyn. Následně v separačním systému probíhá proces, během něhož jsou od sebe navzájem oddělovány olej, plyn, vzduch, kondenzovaná voda a nečistoty. Oddělené látky se čerpají do recyklačních lahví.

U profesionálních chladicích zařízení to je stále freon. Tzv. F-plyny s obsahem fluoru. U klasických domácích ledniček to je izobutan. Prý.

 

V našich podmínkách se zachycená média většinou odesílají do spaloven nebezpečného odpadu. A to do Ostravy do zařízení na energetické zpracování odpadu SPOVO, které je k tomu to čelu vybaveno potřebnými technologiemi. Recyklovat chladiva u nás zatím nedokážeme. Dokáží to však v sousedním Německu, kam jsou vyvážena v recyklačních nádobách k čemusi, čemu se říká dvoustupňová recyklace. Ta probíhá v konverzní komoře ve vodíkokyslíkovém plameni nažhaveném na teplotu 2000°C a výsledkem je separované cosi, čemu chemici říkají HCI a HF. Jedná se zatím o jediný provoz tohoto druhu v Evropě a je součástí koncernu Hoechst. Česká republika sem ke zpracování dodá ročně k recyklaci kolem 40 tun CFC chladiv.

Ale zpět k nebohé lednic prodělávající recyklaci. Z každé z nich tak zbyde takový ubohý korpus. Základní konstrukce, chcete-li. Z korpusu se vybrakuje plastová izolace, která se drtí v tzv. podtlakovém zařízení.

 

Samotné korpusy lednic jsou také drceny. A tak zatímco z jedné strany do drtiče vjíždějí celé lednice (zbavené elektrosoučástí, olejů a plynů), z druhé strany drticího monstra vypadávají rozdrcené části o velikosti kolem třech centimetrů. Zároveň je odsáván pěnový polyuretan a zbytky plynů. PUR se dříve pouze spaloval. Dnes již existují technologie, které dokáží tento materiál využít například pro stavební účely. Vzniklá drť se dále třídí na jednotlivé frakce. Kovové části jsou separovány pomocí magnetů. V poslední řadě se separují měděné a hliníkové části drtě. ​

V ČR se legálně zpracuje zhruba 65 % množství chladicích zařízení

V České republice se legálně zpracuje zhruba 65 % množství chladicích zařízení, která byla v daném roce uvedena na trh. Ovšem ne všechny ty lednice, chladicí boxy a mrazáky se dostanou na konci svého života tam, kam by měly. Nemalé množství těchto zařízení je zpracováváno ilegálně v nevyhovujících zařízeních. Říká se, že tímto způsobem se do ovzduší každoročně uvolňuje až 8 tun ekvivalentu CO₂.

Chladivé odkazy:

O nelegálním zpracování chladicích zařízení něco málo ZDE.

Recyklace chladicích zařízení má dva cíle. Recyklovat pevné části a separovat oleje a plyny.
V roce 2018 byla uvedena do provozu špičková linka na recyklaci lednic u Havličkova Brodu. Ročně zde zpracují 160 tisíc lednic a teoreticky by dokázali pokrýt potřeby celé ČR. Více ZDE.
Další špičkové zařízení bylo v roce 2019 otevřeno ve Stráži pod Ralskem, kde dokáží zpětně získat až 85 % materiálů. Více ZDE.

PAMATUJTE

vysloužilou ledničku nemusíte hned nutit k recyklaci. Pokud je funkční, je vhodnější ji poskytnout někomu, kdo ji využije. Recykace by měla být tím posledním krokem.

Využijte projektu kolektivního systému Elektrowin jsemzpět.cz

jsemzpet.cz
PP_250x250.jpg
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu