TŘÍDĚNÍ ODPADU.CZ

JAK SE RECYKLUJÍ NÁPOJOVÉ PLECHOVKY

a drobné kovové obaly

 

Prapůvod nápojové plechovky bychom zřejmě vystopovali do USA. Tam v dobách prohibice začali prodávat pivo v klasických konzervách, které se otvíraly proražením trojúhelníkové dírky. Později, zřejmě po 2. světové válce (když už kovy nebyly třeba jen k výrobě zbraní), se začaly nápojové plechovky vyrábět tak, jak je známe dnes. Ze 3 dílů: Dno, víčko a válcové tělo. Nejprve byly z plechu a později se začal využívat tzv. hlubokotažené fólie – ty se používají dodnes.

​

Nápojové plechovky třídíme (spolu s ostatním drobným kovovým obalovým odpadem) buď do šedivých kontejnerů, nebo je odvážíme do sběrných dvorů. Při třídění se pokoušíme dbát na to, abychom z plechovek odstranili plastové komponenty, které komplikují zpracování.

​

Tlakové kovové lahvičky (aerosoly od deodorantů, pěn, apod) do kontejnerů na drobný kovový odpad nepatří

Jak se zpracovávají nápojové plechovky

Nejběžnější zpracování nápojových plechovek (a drobných kovových odpadů) je zhruba následující: obsah šedivých kontejnerů (popř. ze sběrných dvorů) se sveze k dotřiďovací lince. Zde se vše vyklopí na pás a přichází ruční dotřídění — odstraňuje se vše, co není kovové. tedy plasty, papír, guma. Vytřiďují se i velké kovové předměty a vůbec vše, co jsme spolu s kovovým odpadem do kontejnerů naházeli. Vyřazují se i tlakové nádobky. Výsledkem této fáze je kovový odpad, který je zbaven opticky rozeznatelných nečistot a balastu.

​

Dotříděný odpad putuje po pásu dál k separátorům, které dokáží magnetickou cestou oddělit všechny magnetické obaly (rozuměj ty materiály, které magnet přitáhne). Vše neželezné putuje k dalšímu dotřídění. Zde bývá další separátor, který funguje na principu vířivých proudů. Ten dokáže oddělit hliníkové materiály. Zbytek se většinou nedotřiďuje a likviduje se.

 

Odpad je pak následně slisován do balíků a prodáván. Tam následuje tavení, lisování... a výsledný produkt je dále prodáván do továren, kde se z nich vyrábějí nové plechovky, popřípadě jiná udělátka. Z toho vyplývá, že k recyklaci hliníku se váže masivní doprava a zpracovatelský průmysl. Nejedná se tedy v žádném případě o činnost ekologickou, ale ryze ekonomickou.

​

Po technické stránce rozlišujeme dvě různé recyklační smyčky: zavřenou a otevřenou.

 

Uzavřená a otevřená recyklační smyčka

U uzavřené recyklační smyčky se hliník znovu používá k výrobě téhož výrobku jako dříve, čímž se vyhýbáme ztrátě vlastností. Otevřená recyklační smyčka funguje obráceně. V Evropě mezi recyklačními metodami převládá uzavřená recyklační smyčka. Například zde je rozsáhlý systém recyklace nápojových plechovek – sbírají se, třídí, dále se roztaví a tím se recyklují na nové plechovky. Čistě z hlediska životního prostředí není důležité, zda se hliník recykluje prostřednictvím otevřené nebo zavřené recyklační smyčky V případě uzavřené recyklační smyčky se sbírají některé hliníkové výrobky, například plechovky, třídí se, dále se roztaví a tím se recyklují na nové plechovky. Čistě z hlediska životního prostředí není důležité, zda se hliník recykluje prostřednictvím otevřené nebo uzavřené recyklační smyčky. (Zdroj: Alumeco)

​

Kovová část dotříděného odpadu se prodává ke zpracování v metalurgickém průmyslu. Nicméně jedná se o naprosto zanedbatelné množství v porovnání s kovovými odpady ze stavebnictví a průmyslu. Nicméně i toto 'zanedbatelné' množství je v konečném důsledku zásadní. A proto můžete-li, třiďte kovové obaly.

​

I přes náročnost recyklace a ekologické zátěži, jsou hliníkové plechovky stále oblíbenější. Jsou ideálně skladovatelné, dobře chrání obsah a jsou zjevně levné. Porto, nakupujete-li v hliníkových plechovkách, třiďte je. To je to nejmenší, co můžete udělat. Otázkou je, zda-li by ke zvýšení úrovně vytříděných nápojových plechovek nepřispělo jejich zálohování. Vzhledem k „efektivitě“ recyklace hliníku je to myšlenka na místě v porovnání s plasty, kde recyklace takové materiálové kvality nedosahuje.

​

Zdroje: Alumeco, Pražské služby, Anbremetall

​

​

Odkazy:

O možnosti zálohování nápojových plechovek ZDE.

O globální spotřebě hliníku ZDE.