MOBILNÍ TELEFONY

Jak třídit a recyklovat mobilní telefony

Mobilní telefon obsahuje až 63 prvků z periodické soustavy. Z nich je více než 50 kovů. V současné době je možné zrecyklovat až 90 % celkové hmotnosti mobilního telefonu (nebo tabletu). Precizní recyklací je možné z každého zařízení získat 11 druhů kovů (Ni, Cu, As, Pd, Ag, Sn, Sb, Pt, Au, Pb, Bi).

(Zdroj: Asekol)

Přepočteno na obyčejné peníze, každý mobil v sobě obsahuje „drahé kovy“ zhruba za 20 Kč. A ty je třeba dostat ven. A to nejenom proto, že jsou drahé (nebo vzácné, chcete-li), ale i proto, že jejich zpětným vytěžením z elektrošrotu lze nepatrně snížit nutnost jejich těžby.

Recyklací jednoho milionu kusů tzv. chytrých mobilů je prý možné získat až 16 tun mědi, 350 kg stříbra, 34 kg zlata a 1,5 kg paladia.

Za rok 2020 po světě prodalo přes 1,4 miliardy mobilních telefonů. Předpokládá se, že zhruba 60 % z nich nahradilo staré a dosloužilé přístroje. V současnosti se celosvětově k recyklaci dostane zhruba 10 % vysloužilých mobilních telefonů (v ČR zhruba 6 %). A to je přitom mobilní telefon nejčastěji obměňovaný elektrospotřebič na světě! To je škoda nejen z pohledu tzv. ochrany životního prostředí, ale především z pohledu ekonomického. Protože teoreticky až 90 % z každého mobilu nebo tabletu lze recyklovat a materiálově opětovně využít. Anebo telefon používat, dokud skutečně nedoslouží. Prodlužování životnosti je jedním (ne-li úplně zásadním) z pilířů tzv. udržitelné ekonomiky. 

 

Odhadujeme, že jen 10 % všech vyřazených mobilních telefonů na světě je vyřazeno z primárního provozu z důvodů fatální technické závady nebo mechanického zničení. Naprostá většina těchto zařízení končí svou (statisticky vzato 1–3 letou) službu z důvodů tzv. technologické zastaralosti, příchodu nových trendů a softwarové degradace. To je plýtvání, které kromě zisku pro výrobce, nedává žádný smysl.

Je lepší přístroj používat déle, než ho recyklovat

Ilustrační foto, vyřazené mobilní telefony
Jeden mobil  nebo tablet může obsahovat drahé kovy až v hodnotě 20 Kč. 
Kniha Magnitudo banner
Činnosti spojené s výrobou jednoho chytrého telefonu s sebou mohou nést až tunu různých odpadních materiálů.

Mobilní telefon: zdroj cenných kovů

Je to dost podobné jako u automobilového (či vlastně téměř u jakéhokoli jiného) průmyslu. Nejvíce škod napáchá těžba surovin, výroba, doprava a likvidace. Samotný provoz zařízení je v porovnání s výše zvedeným „zanedbatelný“. Tím bohatstvím v nadpisu samozřejmě nemáme na mysli váš adresář, hry nebo fotografie a videa. Nýbrž „bohatství“ v podobě materiálů využitých pro výrobu. Ale buďme realisté. V jednom současném takzvaně chytrém mobilu může být 40 miligramů zlata. A zlato je jednoznačně na vysloužilých mobilech to nejzajímavější. Jenomže, ať má obsah mobilních telefonů jakoukoli hodnotu, je třeba brát v potaz i náklady na jejich získání. Sběr, svoz, rozebrání. Takže v konečných číslech to žádný win-win byznys není.

Život každého mobilního telefonu nebo tabletu (a vlastně čehokoli jiného) začíná u surovin. Jejich těžby nebo výroby. Těží se hliník, zlato, stříbro, měď olovo, tantal, nikl, lithium, cín, křemík, platina, kovy vzácných zemin nebo suroviny pro výrobu skel. Vyrábějí se plasty, pryž, papír na obaly. Pak je třeba ještě někde sehnat například beryllium, rtuť, paladium, aresen a kdoví co ještě. Třeba kůži na luxusní modely. Ano, všechny tyto materiály v chytrých mobilních zařízeních najdeme.

Podle odhadů těžba zlata potřebného pro jeden telefon generuje 100 kilogramů odpadu.

Co můžeme například v mobilních zařízeních najít?

PVC

Nebezpečný prevít, který tvoří těla některých mobilů, při jehož hoření vznikají  škodlivé karcinogenní látky na bázi oblíbeného chloru (chlorovodík /ten tak nebezpečný není/, hexachlorobenzen nebo PCB).

Nikl

Ten se nachází v kovových konstrukcích mobilů a v bateriích. Ve větším množství je tato látka karcinogenní. Geologové říkají, že nejvíce niklu je v zemském středu — dokázat to ale nemohou.

Beryllyum

Jeho soli jsou karcinogenní. Při dlouhodobém vdechování způsobuje plicní onemocnění. Získává se dost drastickým způsobem za vyskokých teplot.

Měď

V koncentracích od 0,25 g se stává nebezpečnou. Vyšší množství může být smrtelné. V mobilech je měď zastoupena v kabelech a drátcích.

Stříbro

Každý mobil, a nemusí být nezbytně chytrý nebo drahý, v sobě může obsahovat kolem 250 mg tohoto vzácného kovu.

Kobalt

Naše mobily jsou zdrojem kobaltu, jehož spotřeba celosvětově stoupá. Polovina zdrojů kobaltu jsou v Africe a zpracovává se v Číně — jedná se o naprosto neekologický způsob zpracování. Zdraví škodlivý je kobalt jen ve větším množství. Podle Wikipedie koncentrace několika desetin miligramů kobaltu na kilogram půdy prokazatelně zlepšuje zdravotní stav pasoucího se dobytka. To potěší.

Rtuť

Je to kumulativní jed, který se v těle shromažďuje. Ukládá se v ledvinách. Vyšší koncentrace rtuti v lidském organismu mohou vést k chudokrevnosti, zažívacím potížím.

Zlato

Mobilní zařízení v sobě může skrývat až 2o—40 mg zlata. A tím nemáme na mysli nevkusné pozlacené mobily ruských zbohatlíků, ale i obyčejné iPhony, Samsungy a další chytráky.

Tekuté krystaly

Ty jsou obsaženy v LCD displejích. Při jejich spalování se uvolňují toxické polycyklické aromatické uhlovodíky, halogeny, furany a dioxiny.

Arsen

Můžeme ho najít v polovodičových součástkách. Při náhodném požití se v trávicím ústrojí přeměňují na jedovatý oxid arsenitý. Ten vyvolává průjmy, křeče
a v krajních případech i srdeční poruchy.

Paladium

je poměrně reaktivní drahý kov. Uplatnění nalézá hlavně ve slitinách pro katalyzátory a v dentálních slitinách.

Bromované zpomalovače hoření

Jsou obsaženy v destičkách plošných spojů. Dlouhodobější vystavení se těmto látkám může způsobit poruchy paměti.

(Zdroj: ASEKOL)

Mimo to obsahují mobilní telefony takzvané kovy vzácných zemin. Ty považujeme za doslova strategické suroviny pro elektrotechnický průmysl.

Nebezpeční ukryté v nezrecyklovaných mobilních zařízeních

Americká organizace Environmental Protection Agency (EPA) loni podrobila 34 druhů mobilů testům, které simulovaly skládkové podmínky. Ze všech unikalo nebezpečně vysoké množství olova, průměrně 17krát překračující povolenou hranici v USA. Kromě olova však mobily obsahují i další nebezpečné materiály jako kadmium, rtuť, berylium, PVC a další. Prodej mobilů do Afriky a Asie sice umožňuje prodloužit jejich životnost, ale v tamních podmínkách neexistuje infrastruktura pro efektivní sběr a recyklaci elektroodpadu. Celosvětově tedy dochází k recyklaci pouhých několika procent mobilů.

(Zdroj: Odpady-online)

Tuna rudy ze zlatého dolu vynese průměrně jen pět gramů cenného kovu, zatímco tuna vyřazených mobilních telefonů může obsahovat až 150 gramů zlata.

Zdroj: Yokohama Metal Co Ltd.

Ilustrační foto, rozebraný iPhone

Z každého milionu správně recyklovaných mobilních telefonů lze získat zpět 16 000 kg mědi, 350 kg stříbra, 24 kg zlata a 14 kg palladia.

Kniha Špionáž prázdné mysli banner
Materialy v mobilnich telefonech
Remobil_trideniodpadu
JSEM ZPET

Lepší než recyklovat je déle telefonovat

Prodlužování životnosti čehokoli je prospěšnější a rozumnější, než hned telefon nebo tablet vyhazovat a nechat ho recyklovat. K celkovému množství mobilních telefonů je třeba počítat i tablety, které svým způsobem představují mobilní telefony s větším displejem. Ano, tablety jsou technologicky blíže telefonům než počítačům. 

Mobilní telefon je v současnosti nejčastěji obměňovaný elektrospotřebič na světě

Podívejte se na charitativní projekt Remobil. Ten provozuje kolektivní systém Retela (nyní součást systému Asekol). Tento projekt je svým způsobem podobný projektu kolektivního systému Elektrowin s názvem JsemZpět. Projekt Remobil si, mimo jiné, klade za cíl získávat zpět vysloužilé mobilní telefony a ty funkční pak poskytnout těm, kteří si nemohou každé dva roky kupovat novou předraženou placku. Spojuje tak v sobě jak environmentální cíle, tak i cíle společensky prospěšné.

Na místě je i připomenout, že nejenom vysloužilý telefon představuje odpad, ale že odpady vznikají i při jejich výrobě. Veškeré činnosti spojené s výrobou jednoho chytrého telefonu, tedy od těžby, rafinace, dopravy a výroby) na sebe mohou navázat až 1 tunu různých odpadů.

Váš mobilní telefon má na sobě více bakterií, než záchodové prkénko

Jak se recyklují mobilní telefony

Mobilní telefony, potažmo tablety, se zpracovávají podobně jako ostatní drobný elektroodpad a často se s drobným elektroodpadem i zpracovává. Na počátku je většinou ruční separace a následuje drcení. Vzniklou drť pak třídí různé separátory. Tímto způsobem je možné os sebe oddělit jednotlivé materiály, které se dále běžně obchodují.

 

Na počátku je drcení. Jednotlivé části pak separují a jednotlivé frakce se obchodují s hutěmi (podobné jako u ostatních elektrozařízení). Ostatní materiály (sklo, plasty, apod.) se prodávají jejich dalším zpracovatelům.

O vysloužilé mobilní telefony (a ostatní drobnou elektroniku) je mezi zpracovateli zájem. Tato zařízení jsou malá a přitom obsahují velké množství cenných kovů. 

CO JE TO SOFTWAROVÁ DEGRADACE

Zjednodušeně řečeno se jedná o krácení použitelnosti elektronických zařízení bez možnosti tento proces ze strany uživatele ovlivnit. A to prostřednictvím aktualizací, které neberou v potaz technické vybavení starších zařízení. Ty potom, ačkoli zcela funkční, není možné nadále s aktualizovaným softwarovým vybavením využívat. Tímto způsobem omezují životnost svých zařízení mnozí výrobci elektroniky. 

Velmi nehezky na toto doplatila americká firma Apple.

Zivot_pod_psa_250x250.jpg

Zajímavé odkazy jinam: