POTRAVINOVÝ ODPAD

Jak zacházet se zbytky potravin

Potravinovým odpadem rozumíme především odpady ze supermarketů, potravinářského průmyslu a odpady z domácností. V České republice statisticky připadá na každého obyvatele 56 kg potravinového odpadu ročně. Nejvíce domácnosti vyhazují tzv. prošlé nebo zkažené potraviny. Do roku 2030 by se mělo toto množství podle plánu EU snížit o 30 %. Jak? Nevíme.

 

Z domácností pochází prý až 53% veškerého potravinového odpadu

Celosvětově se odpadem stane zhruba jedna třetina vyprodukovaný potravin. V EU končí jako odpad kolem 20 % celkově vyprodukovaných potravin. V přepočtu 88 000 000 tun potravin určených k likvidaci, což je podle dalšího přepočtu zhruba 175 kg na každého Evropana (v ČR to je zhruba 56 kg na obyvatele).

Většina z nás si nadspotřebu potravin za řídítky vozíků v supermarketech neuvědomuje. Často instinktivně nakupujeme víc, než dokážeme spotřebovat a mnohdy pak takové přebytky končí ve směsném odpadu, ačkoli se jedná o bioodpad, který je z velké části možné separovat. 

Jukněte a podpořte zajímavý projekt JSEM PŘIPRAVEN

který si klade za cíl omezit zbytečné plýtvání potravinami.

Tu a tam se setkáte se statistikami, které všerůzně počítají, kolik každý z nás vyhodí potravin. V principu se však jedná jen o čísla, která mají spíše mediální váhu než váhu sktutečně vyhozených potravin.

Potravinový odpad

Jak se zachází s potravinovými odpady

Nejvíce je vyhazováno ovoce a zelenina. Dále mléčné a masné výrobky, nesnědené zbytky hotových jídel. Pro tyto druhy potravin, kterých se obchodní řetězce musejí zbavovat, je velmi obtížné – ne-li nemožné – pro ně najít využití. Bohužel, v současné době jsou v České republice pouze zřejmě jen 
dvě bioplynové stanice, které jsou schopny zpracovávat tuny potravinového odpadu ze supermarketů. Část nespotřebovaných potravin míří do bioplynových stanic, část k dalšímu zpracování na výrobu zvířecích krmiv. Trvanlivější potraviny jsou obchodními řetězci předávány potravinovým bankám.

V České republice jsou zatím jen 2 bioplynové stanice, které dokáží zpracovat odpad ze supermarketů

 

Potravinový odpad v číslech

Podle údajú ÚZEI (Ústav zemědělské ekonomiky a informací) vyprodukují zhruba 53% potravinového odpadu domácnosti. 19% vzniká během zpracování a úprav a 12% ve veřejných stravovacích službách. 11% odpadu vzniká během prvovýroby a 5% na ztráty během transportu a prodeje.

Ačkoli jsou Češi často ušmudlaní slevožrouti, potravinami plýtvat umíme.

Z pečiva se dá teoreticky vyrobit nejvíce bioplynu
Kniha Tapati, Dana Smékalová, banner

Odpady z drtičů kuchyňského odpadu

Sen kdejaké hospodyňky se začal zdát – kde jinde než v USA, kde lenost dotáhli k naprosté dokonalosti. Ovšem jen zdánlivě. Drtič neumí nic jiného, než drtit. Pokud se někdo domnívá, že rozdrcením vše končí, je na omylu. Možná tím končí starost kdejaké líné hospodyňky. Ale skutečné starosti rozdrcením teprve začínají. Výrobci těchto udělátek argumentují, že drtiče odpadu snižují celkové množství odpadu (což je samozřejmě hloupost, pouze mění jeho formu). Malé částečky potravinového odpadu jsou posléze prý snadněji zpracovatelné v rozkladných biologických procesech v čistírnách odpadních vod, septikových nádržích nebo v přírodě. Někteří dokonce takovou likvidaci odpadu označují za ekologickou! V principu výrobci dělají z kuchyňského dřezu nádobu na odpad. Jenomže je tu kanalizace. A veřejné kanalizační přípojky nejsou dimenzovány na to, aby jimi proudily rozdrcené odpadky, které je zanášejí. Navíc na mnoha místech nemá vedení ani dostatečný spád. Tak způsobují drtiče svým odpadem ucpávání kanalizace pevnými látkami. A na ty se s oblibou váží zejména tuky, což může způsobit úplné ucpání. Co taková skutečnost může v domě napáchat, je snad každému zcela jasné. Odpady vznikající používáním domácích drtičů kuchyňských odpadů nejsou odpadními vodami (ve smyslu § 38 zák.č. 254/2001 Sb. vodního zákona). S tím počítá i legislativa, která napojování drtičů kuchyňských odpadů na veřejnou kanalizační síť v podstatě podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech zakazuje. A to s tím, že postih za porušení se může vyšplhat až na velmi nepříjemných hodně moc set tisíc korun. To by mělo zanícené drtiče odpadu od připojení k veřejné kanalizaci odradit. Nutno dodat, že v nemovitostech, které jsou přímo napojeny na žumpu bez odtoku nebo malou domovní čistírnu odpadních vod, legislativa neprotestuje.

 

Kuchyňské odpadky nepatří do veřejné kanalizace!

Minimální trvanlivost a spotřebujte do

Z plýtvání potravin nelze vinit jen nás, spotřebitele. My jen konzumujeme to, čeho je všude dostatek. Jelikož nadprodukci omezit neumíme, můžeme se alespoň podívat a pochopit, co znamená doba určení trvanlivosti potravin. Termíny „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do.“ Jde totiž o to, že po dobu minimální trvanlivosti je teoreticky garantována tzv. nejvyšší kvalita a potraviny lze konzumovat i po uplynutí této doby. Rozhodující je termín »spotřebujte do«. Takže tak.

Zdroje: bio-info.cz, odpady, iDnes, euractiv.cz, Waste Management, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Odkazy

  • Lze vyrábět ekologické textilie z potravinového odpadu? Ano. MiTerro.

  • Co je to „spotřebujte do...“ a „minimální doba trvanlivosti“. Čtěte ZDE na zachranjidlo.cz

  • Jak likvidují potraviny obchodní řetězce? ZDE.

Odpad z mořských plodů

O ochraně moří a oceánů slýcháme často. Je až bizarní, jak tak malinkatý suchozemec, jako je člověk, dal široširým oceánům zabrat. Studie agentury CLC (Center for Livable Furure) upozorňuje na možnou skutečnost, že až polovina potravin pocházejících z moří končí jako odpad. Studie hovoří o USA, kde je průměrná roční spotřeba potravin pocházejících z vodního prostředí přes 2 miliardy kilogramů ročně. Ovšem než se dostanou tyto potraviny na talíře, přes miliardu tun se jich stačí proměnit v odpad. Nejvíce se změní v odpad již během lovu. Dále se na ztrátách podepisuje distribuce a obchod. A dalších miliony tun se pak stávají odpadem z důvodu nadbytečných nákupů, popřípadě skončí jako zbytky na talíři.

V ČR existuje několik projektů, které se zabývají prevenci plýtvání s potravinami. Jsou to například:

www.zachranjidlo.cz

www.potravinovabanka.cz

www.potravinypomahaji.cz

Korupce po 3. pivu kniha