Potravinový odpad – jak vzniká a jak se likviduje

Potravinovým odpadem rozumíme odpady ze supermarketů, potravinářského průmyslu, gastronomie a domácností. Patří sem jak zbytky jídel, tak neprodané či zkažené potraviny nebo suroviny z výroby.

Množství potravinového odpadu

V ČR připadá podle aktuálních odhadů zhruba 80–90 kg potravinového odpadu ročně na obyvatele. Největší část tvoří vyhozené potraviny z domácností, často kvůli špatnému plánování nákupů, nevhodnému skladování nebo prostému plýtvání.

Evropská unie si v rámci strategie Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) stanovila cíl snížit potravinový odpad do roku 2030 přibližně o polovinu. Množství odpadu významně ovlivňují i ceny potravin a ekonomická situace domácností.

Z domácností pochází prý až 55 % veškerého potravinového odpadu

Celosvětově se vyhodí asi třetina všech vyprodukovaných potravin (cca 1,3 miliardy tun ročně). V samotné EU vzniká podle Eurostatu přibližně 59 milionů tun potravinového odpadu ročně. Paradoxně přitom miliony lidí v Evropě nemají pravidelný přístup ke kvalitní stravě.

Podle údajů ÚZEI pochází přibližně:

asi 50–55 % potravinového odpadu z domácností,
kolem 20 % ze zpracovatelského průmyslu,
zhruba 10–12 % z gastronomie a veřejného stravování,
přibližně 10 % z prvovýroby,
a několik procent vzniká při distribuci a prodeji.

Velká část potravinového odpadu je biologicky rozložitelná a lze ji třídit jako bioodpad. Přesto stále často končí ve směsném komunálním odpadu, kde zbytečně zatěžuje skládky i spalovny.

Jak se zachází s potravinovými odpady v obchodech

Největší podíl potravinového odpadu v maloobchodu tvoří ovoce a zelenina, dále mléčné a masné výrobky a neprodaná hotová jídla. Ještě před několika lety byl přístup obchodníků k tomuto odpadu poměrně laxní a velká část neprodaných potravin končila bez většího řešení ve spalovnách nebo na skládkách.

Pod tlakem veřejnosti, legislativy i ekonomiky obchodní řetězce postupně přístup změnily. Investovaly do lepších chladicích technologií, logistiky a přesnějšího plánování zásob. Běžné jsou také slevy na potraviny před koncem data spotřeby nebo jejich darování potravinovým bankám. V ČR dokonce platí zákonná povinnost velkých obchodů neprodané potraviny vhodné ke konzumaci charitativním organizacím nabízet.

Jak zacházíme s potravinovým odpadem doma

Podle aktuálních odhadů vyhodí každý obyvatel ČR ročně přibližně 80–90 kg potravin, což odpovídá zhruba 800–1 800 Kč ročně na osobu v závislosti na cenách potravin.

Hlavní příčinou bývá špatné plánování nákupů, nevhodné skladování nebo nákup většího množství potravin, než jsme schopni spotřebovat. Statistiky zároveň naznačují, že více plýtvá mladší generace, zatímco starší lidé bývají v nakládání s potravinami úspornější.

Celkově tak v České republice vznikají stovky tisíc tun potravinového odpadu ročně, přičemž značná část by mohla být využita jako bioodpad nebo vůbec nevzniknout.

Kam vyhodit potravinový odpad

Do kontejneru na bioodpad nebo na kompost. Ale pozor, tam patří pouze potraviny rostlinného původu. Zbytky živočišného původu zabalte do igelitu a do směsného odpadu. Potravinový odpad rostlinného původu lze zpětně využít. Více ZDE.

Odpad z mořských plodů

Podle studií FAO a dalších institucí se odhaduje, že zhruba 30–40 % úlovků ryb a mořských plodů se nikdy nedostane ke spotřebitelům. Ztráty vznikají už při samotném rybolovu (například vedlejší úlovky, které se vracejí mrtvé zpět do moře), během zpracování, dopravy i prodeje.

Například v USA se ročně spotřebují přibližně 2–3 miliardy kilogramů ryb a mořských plodů, přičemž významná část skončí jako odpad ještě před konzumací — kvůli logistickým ztrátám, nadměrným nákupům nebo zbytkům na talíři.

Potravinový odpad z moří tak nepředstavuje jen ekonomický problém. Znamená také zbytečný tlak na rybí populace, ekosystémy oceánů a energetické zdroje potřebné k lovu, zpracování i dopravě těchto potravin.

Odpady z drtičů kuchyňského odpadu

Sen kdejaké hospodyňky se začal zdát – kde jinde než v USA, kde lenost dotáhli k naprosté dokonalosti. Ovšem jen zdánlivě. Drtič neumí nic jiného, než drtit. Pokud se někdo domnívá, že rozdrcením vše končí, je na omylu.

Výrobci argumentují, že drtiče snižují množství odpadu. Ve skutečnosti se ale odpad pouze přesune z koše do kanalizace. Rozdrcené zbytky potravin pak putují do čistíren odpadních vod, kde představují zátěž technologických procesů. Kanalizační systémy navíc nejsou primárně konstruovány na transport většího množství pevných organických částic. Ty se mohou usazovat, zachytávat tuky a postupně potrubí ucpávat.

Česká legislativa k tomu přistupuje poměrně opatrně. Podle vodního zákona a zákona o odpadech není vypouštění rozmělněných kuchyňských odpadů do veřejné kanalizace obecně podporováno a může být omezeno provozním řádem kanalizace. Jinými slovy – někde to tolerují, jinde to může být problém. Výjimkou bývají objekty s vlastní čistírnou odpadních vod nebo bezodtokovou jímkou.

Kuchyňské odpadky nepatří do veřejné kanalizace!

Co znamená „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“?

Označování potravin daty trvanlivosti se začalo ve větším měřítku používat v 70. letech 20. století. Původně šlo hlavně o logistickou informaci pro obchodníky, postupně se však stalo důležitým vodítkem i pro spotřebitele.

Špatné pochopení těchto údajů přitom vede k významnému plýtvání. Takže:

Datum minimální trvanlivosti

Udává dobu, po kterou si potravina při správném skladování zachovává své typické vlastnosti (chuť, vůni, konzistenci). Po uplynutí tohoto data bývá většinou stále bezpečná ke konzumaci, pokud není zjevně zkažená.

Datum „spotřebujte do“

Týká se rychle se kazících potravin (např. maso, ryby, čerstvé mléčné výrobky). Po uplynutí tohoto data už potravina nemusí být zdravotně bezpečná, i když může vypadat nebo vonět normálně.

Z důvodu špatného pochopení datumů spotřeby a trvanlivosti se ročně vyhodí až 10 % potravin

Zdroje: bio-info.cz, odpady, iDnes, euractiv.cz, Waste Management, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

V ČR existuje několik projektů, které se zabývají prevenci plýtvání s potravinami. Jsou to například:

zachranjidlo.cz

potravinovabanka.cz

potravinypomahaji.cz

CATERING JAKO VÝZNAMNÝ ZROJ POTRAVINOVÉHO ODPADU

Odhady říkají, že při velkých akcích může skončit jako odpad až 15–30 % připraveného jídla. Důvod je jednoduchý: organizátoři raději připraví víc, než aby hostům něco chybělo. Výsledkem jsou přebytky, které často končí jako bioodpad, protože hygienické předpisy další distribuci mnohdy neumožňují.

CATERING V LETECKÉ DOPRAVĚ

Zbytky jídla z mezinárodních letů se ve většině zemí považují za rizikový biologický odpad. Kvůli možné kontaminaci patogeny nebo zavlečení chorob se proto zpravidla energeticky likvidují spalováním. Recyklace nebo kompostování tu nepřipadá v úvahu.

Odkazy

Lze vyrábět ekologické textilie z potravinového odpadu? Ano. MiTerro.
Co je to „spotřebujte do...“ a „minimální doba trvanlivosti“. Čtěte ZDE na zachranjidlo.cz
Jak likvidují potraviny obchodní řetězce? ZDE.