JAK SE RECYKLUJÍ PNEUMATIKY

Nejprve se z pneumatik vyjmou ocelové výztuže pomocí magnetických separátorů. Následně se bývalé obutí našich automobilů mechanicky rozdrtí na granulát o různé velikosti. Ten je zbaven kovových a textilních zbytků a následně roztříděn podle velikosti. Nyní je granulát připraven k dalšímu zpracování. Rovněž je možné použít tzv. kryogenní drcení. To se pneumatiky pomocí tekutého dusíku zmrazí a následně rozdrtí. Kryogenní drcení poskytuje kvalitnější granulát, ale je finančně náročnější. Nejspíš kvůli tomu dusíku asi.

 

Drcením nebo kryogenní metodou vzniklý granulát má široké spektrum využití. Část se ho vrací zpět do automobilového průmyslu. Zde se používá k výrobě (překvapivě) nových pneumatik. Dále pak k výrobě nárazníků, těsnění, třecích částí u mechanických brzd a tlumičů, těsnění, interiérových koberečků. Granulát je rovněž používán při výrobě mřížek kanalizace, kanálových vpustí, odpružovacích bloků kolejnic a mostních dílů. Z granulátu se rovněž vyrábějí protihlukové tvárnice a výztuže železničních přejezdů.

Dále nachází gumová drť jemné frakce uplatnění v průmyslu jako filtrační médium při biofiltraci prchavých organických látek z ovzduší (filtrační schopnost je údajně srovnatelná s běžně používanými filtračními médii). Granulát nachází uplatnění i v zemědělství jako univerzální mulčovací materiál (je inertní – tedy nereagující s ničím), který dokáže nahradil klasickou mulčovací kůru. Díky minimální rozkladovosti je trvanlivý. Mimo to je možné tento materiál použít také jako posyp pro jezdecké areály nebo výběhy pro hospodářská i nehospodářská zvířata.

Velké využití nachází granulát ve stavebnictví. Zde je cennou příměsí do betonu nebo asfaltu. Tepelným zpracováním pak mohou vznikat nové materiály do interiérů a exteriérů. Kromě toho se používá k úpravě povrchů dětských a sportovních hřišť nebo k výrobě bezpečnostních prahů na železničních přejezdech. Gumový granulát s přídavkem adheziv na bázi polymerů je možné použít při stavbě protihlukových stěn. Jak vidno, recyklace pneumatik má smysl.

​

Další způsoby zpracování, recyklace a likvidace opotřebených pneumatik

​

Energetické využití opotřebovaných pneumatik

Je v současnosti nejvíce rozšířeným způsobem jak se zbavit ohromného množství pneumatik. V zemích EU se takto zpracovává až polovina z celkového množství sebraných ojetých gum. Pneumatiky jsou velmi dobrým tzv. alternativním palivem. S oblibou ho využívají především cementárny. Uplatnění nachází i ve spalovnách a teplárnách. Staré pneumatiky mohou mít výhřevnost kolem 26MJ/kg. Teoreticky se dá říci, že tuna pneumatik dokáže nahradit až 750 metrů krychlových zemního plynu, nebo 1,25 tuny uhlí. A to za stejného, nebo dokonce nižšího množství emisí CO₂. Navíc mnohé provozy umožňují spalování pneumatik v celku. Odpadá zde tedy nákladné a zdlouhavé drcení (které je nutné v případě pálení v tepelných elektrárnách). Ocelové části pneumatik, které neshoří, jsou mechanicky odstraňovány, popřípadě se v cementárnách stávají součástí vyráběného cementu.

 

Pyrolýza

Je další z možností, jak opotřebované pneumatiky využít. Jde vlastně o rozklad teplem a to do 800°C bez přístupu vzduchu. Odpad z pneumatik je třeba nejdříve rozdrtit, zbavit větších nečistot pomocí vody a potom drť vysušit. Následně je drť vložena do reaktoru, kde je rozložen na plynný podíl a pevný zbytek (což jsou kovy a saze). Získaný plynný produkt se odvede do chladiče. Nezkondenzovaná část je využívána jako zdroj energie pro reaktor nebo sušení drtě. Pevné zbytky z procesu jsou dále separovány a využívány dle možností. Jedno takové zařízení fungovalo v bývalé Škodě Klatovy a dokázalo pojmout až 70 tun pneumatik za den. Z těchto 70 tun dokázali získat kolem 200m³ plynu, přes 20 tun sazí (mj. výroba pneumatik spotřebuje až 85 % světové produkce sazí), 10 tun ocelového šrotu a něco kolem 30m³ kapalných uhlovodíků. Spalování pneumatik není zcela optimální řešení. Nicméně teoreticky může snížit spotřebu fosilních paliv — což, přiznejme si, není příliš pádný argument. O této metodě si můžete přečíst více ZDE.

 

Možnosti využití při úpravách vozovek

Relativně novou možností se jeví být gumový asfalt. Povrchy silnic a dálnic s příměsí gumy by v budoucnu mohly zcivilizovat cestování autem (nejen) po vlastech českých. Hlavní výhodou komunikace, jejíž svrchní vrstva je z tzv. gumoasfaltu, je její elastičnost a odolnost vůči povětrnostním podmínkám. Bez povšimnutí nelze ponechat sni sníženou hlučnost. Pravda, silnice s použitím gumoasfaltu jsou finančně nákladnější, ale vyšší počáteční investice by měla být vyvážena spolehlivostí a trvanlivostí povrchu. A jaká že je hlavní překážka běžného použití gumoasfaltu? Nejprve mu musejí začít důvěřovat investoři, správci silnic a v neposlední řadě i výrobci asfaltu. No, uvidíme.

 

Další alternativní možnosti zpracování

Ozonizace je technologie, která využívá selektivního oxidačního působení na pneumatiky a mění je na pryžový granulát. Ocelová kostra zůstává neporušena. Z tuny pneumatik je touto metodou možné získat kolem 500 kg pryžových granulí.

Regenerace probíhá při tlacích kolem 0,7 MPa a teplotách až 290°C. Výsledkem je pouze na několik hodin vulkanizovatelná pryž horší kvality, než je surový kaučuk. Nejedná se o příliš populární metodu.

 

Zpětný odběr pneumatik má smysl. Na jedné straně pomůže zbavit se tisíců tun ojetých gum a na druhé straně je možné zpětně získané suroviny použít k různým užitečným věcem. Samozřejmě že zpětný odběr pneumatik není spásou, ale pouze jakýmsi řešením, kterým se snažíme snížit negativní dopad tohoto průmyslového odvětví na tzv. životní prostředí – a v podstatě na nás všechny.

​

Zdroj: Gumoeko, Continental, J. Kizlink, Odpady, Odpadové fórum, Eltma