JAK SE RECYKLUJÍ PNEUMATIKY

Je několik způsobů, jak se zbavit ojetých pneumatik. Nejvíce využívané je energetické využití. Tedy spálení pro účely získání energie. Objevují se další a další možnosti, jak opotřebované pneumatiky využít. Ale původní kaučuk z nich už stejně nikdy nezískáme.

Od ledna 2018 je možné zdarma odevzdat ojeté pneumatiky (bez ohledu na množství a výrobce) v pneuservisech a autoservisech. Ne do sběrných dvorů. Pneumatika není komunálním odpadem.

Jak se recyklují pneumatiky?

Komplikací jsou už logistika a svoz. Pneumatiky pro recyklaci / ekologickou likvidaci / pocházejí převážně ze zpětného odběru, který financují výrobci a dovozci pneumatik. Kolektivní systém zpětného odběru pneumatik se jmenuje ELTMA. Mnohem méně pak ze sběrných dvorů, které už pneumatiky nesbírají. Logistika sběru a svozu je velmi ekonomicky náročný proces.

Hodnota recyklace pneumatik je v současnosti záporná

Hodnota recyklace pneumatik je záporná. To znamená, že vlastně stojí víc, než vydělá. Proto by bylo více než záhodno, aby byly produkty z recyklátu všemožně podporovány. Anebo — v ještě lepším případě — konečně přijít s něčím, co bude mít delší životnost a nahradit zbytečnou kvantitu produkce kvalitou.

Za rok 2018 se prostřednictvím systému ELTMA podařilo odebrat více než 47 000 tun pneumatik. Úroveň zpětného odběru mezi účastníky (výrobci, kteří na systému participují) tak dosáhla hranice 80 %. 

Co je to protektorování pneumatik?

Jeden z nejstarších způsobů, jak se vypořádat s opotřebovanými pneumatikami. Nejedná se o recyklaci v pravém slova smyslu. Jde spíše o prodloužení životnosti pneumatiky. Tuto technologii vymyslela už v roce 1891 firma Michelin. Protektorovat pneumatiky lze dvěma způsoby. Za tepla a za studena. K protektorování lze použít jen pneumatiky s nepoškozenou ocelovou kostrou. Proces je u obou způsobů obdobný. Začíná se lišit až v okamžiku aplikace tzv. běhounu a procesu vulkanizace běhounu s kostrou. Protektorovat pneumatiky pro osobní automobily lze jednou, autobusové 3x a pneumatiky nákladních automobilů až 4x. Pneumatiky podvozků letadel prý až 8x. Zbytkovým produktem protektorování je čistá prášková pryž.

PROTEKTOROVÁNÍ ZA TEPLA
Se vlastně velmi podobá výrobě nové pneumatiky. Materiál běhounu je odebírán přímo od vytlačovacího stroje a následně je pokládán na odrásanou kostru. Pak je kostra se surovým běhounem vložena do vulkanizační tvárnice s požadovaným dezénem. Dezén běhounu je vytvořen během vulkanizačního procesu obdobně jako u nové pneumatiky.

PROTEKTOROVÁNÍ ZA STUDENA
Vylisovaný a předvulkanizovaný běhoun je aplikován na připravenou kostru. Pás běhounu spolu s vrstvou vulkanizačních činidel je položen na odrásanou kostru. Pak je takto připravená pneumatika vložena do autoklávu (což je vulkanizační komora). Zde dojde vlivem teploty a tlaku ke spojení jednotlivých částí.

Materiál z pneumatik skvělou druhotnou surovinou. Mají některévynikající vlastnosti, o které je škoda přijít.

Recyklace pneumatik ve zkratce

Předně se z pneumatik vyjmou ocelové výztuže pomocí magnetických separátorů. Následně se bývalé obutí našich automobilů mechanicky rozdrtí na granulát o různé velikosti. Ten je zbaven kovových a textilních zbytků a následně roztříděn podle velikosti. Nyní je granulát připraven k dalšímu zpracování. Rovněž je možné použít tzv. kryogenní drcení. To se pneumatiky pomocí tekutého dusíku zmrazí a následně rozdrtí. Kryogenní drcení poskytuje kvalitnější granulát, ale je finančně náročnější. Nejspíš kvůli tomu dusíku asi.

 

Drcením nebo kryogenní metodou vzniklý granulát má široké spektrum využití. Část se ho vrací zpět do automobilového průmyslu. Zde se používá k výrobě (překvapivě) nových pneumatik. Dále pak k výrobě nárazníků, těsnění, třecích částí u mechanických brzd a tlumičů, těsnění, interiérových koberečků. Granulát je rovněž používán při výrobě mřížek kanalizace, kanálových vpustí, odpružovacích bloků kolejnic a mostních dílů. Z granulátu se rovněž vyrábějí protihlukové tvárnice a výztuže železničních přejezdů.

Dále nachází gumová drť jemné frakce uplatnění v průmyslu jako filtrační médium při biofiltraci prchavých organických látek z ovzduší (filtrační schopnost je údajně srovnatelná s běžně používanými filtračními médii). Granulát nachází uplatnění i v zemědělství jako univerzální mulčovací materiál (je inertní, tedy nereagující s ničím), který dokáže nahradil klasickou mulčovací kůru. Díky minimální rozkladovosti je trvanlivý. Mimo to je možné tento materiál použít také jako posyp pro jezdecké areály nebo výběhy pro hospodářská i nehospodářská zvířata.

Velké využití nachází granulát ve stavebnictví. Zde je cennou příměsí do betonu nebo asfaltu. Tepelným zpracováním pak mohou vznikat nové materiály do interiérů a exteriérů. Kromě toho se používá k úpravě povrchů dětských a sportovních hřišť nebo k výrobě bezpečnostních prahů na železničních přejezdech. Gumový granulát s přídavkem adheziv na bázi polymerů je možné použít při stavbě protihlukových stěn. Jak je tedy vidno, recyklace pneumatik má smysl.

Další způsoby zpracování, recyklace a likvidace opotřebených pneumatik

Energetické využití opotřebovaných pneumatik

Je v současnosti nejvíce rozšířeným způsobem jak se zbavit ohromného množství pneumatik. V zemích EU se takto zpracovává až polovina z celkového množství sebraných ojetých gum. Pneumatiky jsou velmi dobrým tzv. alternativním palivem. S oblibou ho využívají především cementárny. Uplatnění nachází i ve spalovnách a teplárnách. Staré pneumatiky mohou mít výhřevnost kolem 26MJ/kg. Teoreticky se dá říci, že tuna pneumatik dokáže nahradit až 750 metrů krychlových zemního plynu, nebo 1,25 tuny uhlí. A to za stejného, nebo dokonce nižšího množství emisí CO₂. Navíc mnohé provozy umožňují spalování pneumatik v celku. Odpadá zde tedy nákladné a zdlouhavé drcení (které je nutné v případě pálení v tepelných elektrárnách). Ocelové části pneumatik, které neshoří, jsou mechanicky odstraňovány, popřípadě se v cementárnách stávají součástí vyráběného cementu.

 

Pyrolýza

Je další z možností, jak opotřebované pneumatiky využít. Jde vlastně o rozklad teplem a to do 800°C bez přístupu vzduchu. Odpad z pneumatik je třeba nejdříve rozdrtit, zbavit větších nečistot pomocí vody a potom drť vysušit. Následně je drť vložena do reaktoru, kde je rozložen na plynný podíl a pevný zbytek (což jsou kovy a saze). Získaný plynný produkt se odvede do chladiče. Nezkondenzovaná část je využívána jako zdroj energie pro reaktor nebo sušení drtě. Pevné zbytky z procesu jsou dále separovány a využívány dle možností. Jedno takové zařízení fungovalo v bývalé Škodě Klatovy a dokázalo pojmout až 70 tun pneumatik za den. Z těchto 70 tun dokázali získat kolem 200m³ plynu, přes 20 tun sazí (mj. výroba pneumatik spotřebuje až 85 % světové produkce sazí), 10 tun ocelového šrotu a něco kolem 30m³ kapalných uhlovodíků. Spalování pneumatik není zcela optimální řešení. Nicméně teoreticky může snížit spotřebu fosilních paliv — což, přiznejme si, není příliš pádný argument.

 

Možnosti využití při úpravách vozovek

Relativně novou možností se jeví být gumový asfalt. Povrchy silnic a dálnic s příměsí gumy by v budoucnu mohly zcivilizovat cestování autem (nejen) po vlastech českých. Hlavní výhodou komunikace, jejíž svrchní vrstva je z tzv. gumoasfaltu, je její elastičnost a odolnost vůči povětrnostním podmínkám. Bez povšimnutí nelze ponechat sni sníženou hlučnost. Pravda, silnice s použitím gumoasfaltu jsou finančně nákladnější, ale vyšší počáteční investice by měla být vyvážena spolehlivostí a trvanlivostí povrchu. A jaká že je hlavní překážka běžného použití gumoasfaltu? Nejprve mu musejí začít důvěřovat investoři, správci silnic a v neposlední řadě i výrobci asfaltu. No, uvidíme.

 

Další alternativní možnosti zpracování

Ozonizace je technologie, která využívá selektivního oxidačního působení na pneumatiky a mění je na pryžový granulát. Ocelová kostra zůstává neporušena. Z tuny pneumatik je touto metodou možné získat kolem 500 kg pryžových granulí.

Regenerace probíhá při tlacích kolem 0,7 MPa a teplotách až 290°C. Výsledkem je pouza na několik hodin vulkanizovatelná pryž horší kvality, než je surový kaučuk. Nejedná se o příliš populární metodu.

 

Jak je tedy vidno zpětný odběr pneumatik má smysl. Na jedné straně pomůže zbavit se tisíců tun ojetých gum a na druhé straně je možné zpětně získané suroviny použít k různým užitečným věcem. Samozřejmě že zpětný odběr pneumatik není spásou, ale pouze jakýmsi řešením, kterým se snažíme snížit negativní dopad tohoto průmyslového odvětví na tzv. životní prostředí - a v podstatě na nás všechny.

Stranou nelze ponechat ani rozvíjející se obor upcyklace. Například americkou firmu Indosole, nebo Vaho ze Španělska, které se upcyklací odpadních pneumatik zabývají.

AKTUÁLNÍ SEZNAM SBĚRNÝCH MÍST PNEUMATIK SI STÁHNĚTE ZDE.

 

Zdroj: Gumoeko, Continental, J. Kizlink, Odpady, Odpadové fórum, Eltma

Z pneumatik není možné získat zpět původní kaučuk.

Pro ČR, kde jsou věčně rozbité silnice pravidelným tématem, je nadějí číslo jedna právě „gumový asfalt.“ Testováním materiálů s příměsí gumového granulátu se v roce 2007 zabývala Stavební fakulta Vysokého učení technického v Brně. V rámci rozsáhlého výzkumného projektu se zaměřila na zkoumáním vlastností „gumového“ asfaltu a betonu. Výsledky byly překvapivě dobré.

Při zátěžovém testu, který měl simulovat vznik silničních kolejí, byla prokázaná odolnost gumoasfaltového betonu o celých 40%. Při testování směsi gumoasfaltového drenážního koberce byly prokázány skvělé výsledky při namáhání v mrazu – směs prokázala, že po prvotním opakovaným namáháním nedochází k rozšiřování trhlin jako u asfaltu.

Výsledky laboratorního výzkum byly posléze kontrolovány přímo v terénu – a to na silnici 2. třídy u obce Solopisky u Černošic. Test výsledky potvrdil a zejména v otázce mrazuvzdornosti předčil očekávání. Oproti klasickému asfaltu nebo asfaltobetonu vykázaly stejné hmoty s příměsí 15-20 % granulátu výraznější odolnost proti nasákavosti, díky čemuž se mikrotrhliny neobjevily ani při mrazech dosahujících teploty -30°C. Silnice s příměsí gumy jsou tedy skvělou volbou i pro českou silniční síť. Detail publikace lze dohledat zde.

Zdroj: Tisková zpráva GUMOEKO.

CO LZE VYROBIT Z RECYKLÁTU?

Jak víme, výsledkem recyklace pneumatik je jednak ocel, která se zpracovává v metalurgickém průmyslu. A hlavně gumová drť. Ta musí být kvalitní, bez nečistot, a vyrobit z tohoto materiálu lze

  • podlahové krytiny

  • dopadové desky

  • protihlukové desky

  • obklady do stájí

  • izolace pro odhlučnění kolejí

  • produkty pro městské mobiliáře

  • lze využít jako filtrační materiály nebo jako mulčovací materiál

Srandolepky_250x250_2.jpg
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

KONTAKT

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu