JAK SE RECYKLUJÍ ELEKTRICKÉ KABELY

 

Elektrické kabely jsou svým způsobem elektroodpad. A jako každý elektroodpad v sobě skrývají vzácné kovy, které je z nich vhodné získat zpět pro další použití. Stejně tak je možné zpětně využít i materiály z izolace. Velké množství odpadních kabelů pochází především ze stavebnictví (demolice), z leteckého a automobilového průmyslu, a samozřejmě z běžné elektroniky, domácích rekonstrukcí. Jejich zpětné využití je důležité především proto, že kabely obsahují měď, která je velmi žádaným kovem.

Staré kabely, káblíky a drátky je možné v malém odevzdávat do kontejnerů na elektroodpad. Nebo do sběrných dvorů.

Podmořský kabel-foto_refresher.sk.png
Co obsahují elektrické kabely?

Jak vypadá elektrický kabel víme. Uvnitř je drát, nebo hned několik, a je obalený izolací. V naprosté většině je vodivá část vyrobena z mědi, popřípadě starší kabeláž z hliníku. Existují i kabely využívající jiné drahé kovy, ty se však používají především v elektronice a co do množství se nejedná o zásadní množství.

Říká se, že právě měď je třetím nejzásadnějším průmyslovým kovem hned po železu a hliníku (více o mědi ZDE).  Světová spotřeba mědi je zhruba 24 mil. tun ročně. Mědi ubývá a její recyklace je důležitou součástí ekonomiky (lhostejno zda-li cirkulární, či nikoli).

Další látkou, kterou elektrické kabely obsahují je izolace, kterou tvoří převážně PVC. Aby bylo možné PVC používat jako izolační materiál, je nutné do něho přidávat zpomalovače hoření, tzv. plastifikátory (změkčovadla) nebo stabilizátory. PVC izolace z kabeláže nevhazujeme do kontejnerů na plast!

Jak se recyklují elektrické kabely?

Předně je tu mechanický způsob. Při mechanické recyklaci se kabely (hovoříme zde o kabelech minimálně o centimetrovém průměru) řežou nebo drtí na malé kousky, které se dále dotřiďují na základě jejich hustoty, popřípadě pomocí elektrostatických technologií. Tímto způsobem je možné získat z odpadních kabelů zpět čistou měď a PVC. 

Tenké kablíky se zpracovávají vymrazováním nebo, ultrazvukem popřípadě pomocí horké vody nebo extrakcí plastifikátorů, což způsobí změknutí PVC izolací.

Chemická recyklace kabelů je založena na oxidačních činidlech, popřípadě loužení.

Třetí možností je energetické zpracování. Výsledkem této metody je oxidovaná měď a vznik nežádoucích plynů. Tato metoda je sice nejméně efektivní, ale zatím nejvíce používaná. Při použití moderní pyrolýzy získáváme měď neoxidovanou a uhlovodíky. Tento proces je však energeticky velmi náročný.

 

Granulát získaný z izolací je pak dále prodáván zpracovatelům plastu. Získané kovy jsou prodávány a využívány pro další výrobu. Odhaduje se, že podíl recyklované mědi je přes 30 %.

Recyklace podmořských kabelů

Samostatnou kapitolu tvoří podmořské kabely. Ty jsou po ukončení životnosti ponechávány na mořském dně. Je to nejenom bezohledné, ale i ekonomicky ztrátové. Tyto kabely jsou vyráběny z vysoce kvalitních materiálů a obsahují velké množství drahých kovů. Odhaduje se, že pod mořem je nataženo kolem 1 200 000 kilometrů kabeláže. Jak vypadá řez takovým podmořským kabelem vidíte na obrázku. Zanechávat tento materiál ladem na mořském dně se už nyní ukazuje jako ekonomicky nanejvýš hloupé a proto se objevují první pokusy o zpětnou těžbu této kabeláže a její recyklaci. Pionýrem v této oblasti je společnost je společnost CRS Holland.

Poslední, co je třeba zmínit ve spojitosti s recyklací elektrických kabelů, je skutečnost, že díky ilegálnímu obchodu jsou kabely v některých chudých částech světa zbavovány izolace prostým hořením. Jelikož izolace obsahují PVC, do ovzduší se uvolňují nebezpečné látky.

 

Odkazy

Jak se zpětně těží podmořské kabely si můžete přečíst ZDE (anglicky).

 

Zdroje: třetí ruka, VŠCHT Praha, 

jak třídit.png
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg