CD DVD A PODOBNĚ

KAM S ILEGÁLNÍ DISKOTÉKOU NEBO BEZCENNÝMI DATY

Kompaktní disky jsou vyrobeny z prevítu zvaného polykarbonát. Kromě něj obsahují i mikrofilm, který tvoří mimo jiné hliník, zlato, titan a kdo ví co ještě. Jejich pietním uložením na skládku tedy hrozí teoretické nebezpečí, že se obsah tohoto mikrofilmu dostane do půdy a kontaminuje ji těžkými kovy (ale nebojte, většina legálních skládek je proti průsakům zabezpečena). V případě, že se likvidují běžným způsobem pálením, mohou se při jejich likvidaci uvolňovat jedovaté látky. Například rozmilé dioxiny. Netřeba připomínat, že pálení těchto disků v kamnech je naprostá pitomost. Jedovaté látky si tak vypustíte do nejbližšího okolí, takzvaného sousedství. Polykarbonát navíc obsahuje bisfenol A (viz rámeček vpravo – ten zelený). Více o bisfenolu A ZDE.

 

Kulaté cédéčko je původním nápadem korporací Sony a Philips někdy z roku 1982. Úplně původní nápad pochází z roku 1970 a vylíhl se v hlavách inženýrů z RCA — autorů známých konektorů cinch. Už o rok později stála první lisovna v Německu. Úplně prvním titulem, který byl na CD vydán, byla Alpská symfonie, kterou si zadirigoval Herbert von Karajan.

 

Pro záznam počítačových dat se CD používá od roku 1985. U kolébky CD-ROM stály společnosti Apple, Microsoft, DEC, Hitachi, Philips, 3M, TMS, Reference Technology, Video Tools, Xebec a jakýsi Yelick.

 

Jak třídíme a recyklujeme?

S posunem technologií mají cédéčka a dévédéčka nejspíš stejně odzvoněno. Tudíž investice do jejich recyklace očekávat nelze.Recyklace jako taková v ČR v neexistovala a neexistuje. Zpracování takto sebraných nosičů zajišťuje v současnosti zahraniční zpracovatel. Jak takový proces vypadá, vypovídá například toto video na YouTube. Vzhledem k tomu, že CD jsou z trhu již zcela vytlačena jinými médii a on-line úložišti, je jejich recyklace neperspektivní. S trochou škodolibosti by se dalo říci, že ještě dříve, než jsme přišli na to, jak je recyklovat, cédéčka zanikla. V oblasti počítačových dat už se jedná o archaismus. Hudební, herní a filmový průmysl CD a DVD nosiče ještě stále využívá, ale jejich cílem je výrobu ukončit. Výroba a distribuce je nákladná a budoucnost, jak se dnes zdá, patří digitální formě šíření. Možná jednoho dne bude toto médium zažívat opětovný boom, podobně jako se to podařilo gramofonovým deskám, nebo magnetofonovým kazetám. Takže odpověď na otázku jak třídíme a recyklujeme cédéčka a dévédéčka je: už vlastně nijak.

 

Jako při většině recyklačních procesů vznikne při recyklaci nosičů granulát. Ten pak nachází uplatnění v automobilovém nebo stavebním průmyslu.

 

Dalším řešením zpracování těchto nosičů může být tzv. downcycling. V případě plastů tím rozumíme zpracování vícedruhových plastů na “druhořadý plast”, který se používá při výrobě transportních palet, zatravňovacích dlaždic (například na svazích dálnic), kabelových koryt (takové ty žlaby, kterými se vede kabeláž například v metru nebo podzemních kolektorech) a dalších výrobků, kde je tento nevzhledný a relativně pevný druhořadý plast použitelný. Při tomto procesu zpracování CD/DVD nepatrné množství příměsí z mikrofilmu nevadí. O nosičích zde hovoříme jako o doplňku, který se lidově řečeno při tomto druhu zpracování mezi ostatními zpracovávanými plasty “ztratí”. Nejde tedy (to je třeba zdůraznit) o primární recyklaci CD DVD. Nutno podotknout, že tento druh zpracování není dostupný všude. Či lépe řečeno je dostupný málokde.

 

Ostatně úplná digitalizace pravděpodobně odešle na smetiště dějin cédéčka a dévédéčka již brzy tak jako tak. A USB to zřejmě čeká brzo jakbysmet.

 

Jste-li absolventi kroužku dovedných rukou, můžete z cédéček vytvořit skvostné podtácky, svícny nebo plašiče ptactva, ozdůbky, a dokonce i nějaké to umění.

 

Popřípadě můžete uposlechnout rady kolektivního systému Eko-kom, které nabádá vyhazovat cédéčka do směsného odpadu.

CD a DVD a jim podobné disky vyhazujte do směsného odpadu. Plastové krabičky do plastu. Papírové inlaye do papíru.

Jak cédéčko vypadá, ví téměř každý. Ale málokdo už ví, že celková délka stopy je přes 5 km dlouhá.
Jak recyklovat CD

Co je to BISFENOL A?

Je to látka obsažená v polykarbonátu. Tedy v materiálu, ze kterého se vyrábějí CD, DVD nebo kojenecké lahve (již od roku 2011 platí zákaz jejich prodeje!). Tuší se o něm, že pravděpodobně oslabuje imunitní systém, a podle testů na laboratorních zvířatech navíc během nitroděložního vývoje může ovlivňovat vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje výskyt rakoviny prsu. Bisfenol A je rovněž podezříván z toho, že způsobuje úbytek spermií. Ale na 100 % mu to nikdo ještě nedokázal.

  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu