CIGARETOVÉ NEDOPALKY

TÍPNUTÉ ODPADY

Cigaretové nedopalky — nebo vajgly, chcete-li — jsou tím druhem odpadu, kterému není věnována mediální pozornost. To je však ke škodě nás všech. Škodlivost kouření je prokazatelná. Stejně tak škodlivost nedopalků povalujících se ve volné přírodě nebo na ulicích. On totiž takový cigaretový vajgl není jen eklhaft věc, ale i taková malá zásobárnička škodlivých až toxických látek.

Jak škodí cigaretové nedopalky?

Cigaretový nedopalek je vlastně filtr obalený papírem s troškou (většinou) chemicky upraveného tabáku a cigaretového papíru. Na první pohled nic, co by stálo za řeč. Jenomže... většina cigaretových filtrů je vyrobena z acetátu celuózy. Někdy se tomuto materiálu říká acetátové hedvábí. Jak poetické, že? To je vlastně plast, který jen tak sám od sebe nezmizí. To u plastu nepřekvapí. Naopak lze předpokládat, že dochází k fragmentaci. Tedy jevu, při kterém vznikají mikroplasty. Potíž je v tom, že během kouření se v tomto materiálu zachycují některé škodlivé látky a ty v něm zůstávají. A jak bývá u takových látek zvykem, jakmile k tomu mají příležitost, uvolňují se do okolí. Do vody, do půdy. Z filtrů na bázi aktivního uhlí se uvolňují uhlíkaté sloučeniny. Cigaretové nedopalky tak lze označit za vcelku závažný zdroj úniku nebezpečných látek. Některé z nich jsou pro okolí škodlivé i v malém množství. Pro některé vodní živočichy je výluh z cigaretových nedopalků doslova zkázou. To říká studie Univerzity v San Diegu: většina sladkovodních ryb nepřežije ve výluhu jednoho cigaretového nedopalku na litr vody. 

Dříve se prý filtry vyráběly z vaty, papíru, ale i z azbestu

Roční produkce tabákových koncernů atakuje hranici 6 bilionů kusů cigaret. Kdosi chytrý spočítal, že to představuje nějakých 1,3 milionů tun cigaretových nedopalků. A někdo jiný přišel s tím, že odpad z oněch 6 bilionů cigaret tvoří 30 % světového odpadu. No budiž. V současnosti, až na zanedbatelné pokusy, neexistuje žádný systém, který by se sběrem cigaretových nedopalků zabýval. Vajgly jsou pouze odklízeny a zametány. Končí v kanalizaci i ve volné přírodě. Ty uklizené ve spalovně. Za zmínku v této oblasti stojí jen ojedinělý projekt firmy TerraCycle (více ZDE v angličtině). Přitom cigaretové nedopalky jsou, podobně jako tuky z kuchyní, druhem odpadu, který je vhodné co nejvíce sbírat a likvidovat separovaně. Zatímco u jedlých tuků již systém v jakémsi prenatálním stavu existuje, u cigaretových nedopalků jedno velké nic. A to i přes to, že právě tyto vajgly jsou nejčastěji vyhazovaným drobným (a ano, plastovým) odpadem. Jisté je, že pokud se tabákové korporace k nějakému systému zpětného odběru rozhoupou, nebo je k tomu přinutí legislativa, povede to k dalšímu zdražování. Což je ale, na rozdíl od pouhého zdaňování, smysluplné. A mimochodem v gigantickém množství se tento druh odpadu vyskytuje ve vodních tocích a mořích. Tam podle některých zdrojů představuje mnohem zásadnější problém, než brčka, tašky nebo ostatní zakazovaná plastová udělátka.

Vajgly jsou nejčastějším druhem odpadu v mořích

Ponecháme-li stranou škodlivost kouření, vysoké zdanění a regulaci, je v principu naprosto nezbytné, aby cigaretové nedopalky nekončily ve volné přírodě nebo kanalizaci

Zákaz kouření neřeší vznik odpadu

Kouření je závislost. Navíc legální a z pohledu zdanění zajímavá. Je přinejmenším naivní domnívat se, že zákaz je řešením. Zákaz je pouze důkazem, že řešení nemáme. Zákazy kouření (a s nimi související stahování popelníků) paradoxně vedou ke zvyšování množství volně se povalujících nedopalků po ulicích. Přitom to je přesně to, čemu by se mělo předcházet! Je třeba si přestat namlouvat, že se zákazem kouření nedopalky samy zmizí. Veřejná prostranství je třeba vybavit dostatečným množstvím popelníků, nebo nádob na nedopalky. Zákaz nezákaz. V současnosti je tato možnost minimální. A odhazovat nedopalek do odpadkového koše zavání vznikem požáru. Například v Budapešti byly svého času všechny pouliční odpadkové koše vybaveny kovovými popelníčky. V ČR je tam většinou pouze jakási bizarní ploška na uhašení. To je špatně. Takže chceme-li snížit množství tohoto problematického odpadu volně se povalujícího po ulicích a v přírodě, je třeba umožnit jeho vyhození tam, kde ho potřebujeme mít. A následně tyto odpady likvidovat. Jinak řečeno smířit se, že tento druh odpadu vzniká a vznikat bude a zařídit se podle toho. A ano, jistě budou kuřáci, kteří budou vajgly zahazovat tam, kam se jim zamane. Otázkou je, budeme-li si si říkat proč to smysl nemá, nebo proč to smysl má, že?

Cigaretové nedopalky jsou zdrojem škodlivých až toxických látek, které se uvolňují do okolního prostředí.

Lze cigaretové nedopalky recyklovat nebo jinak využít?

Ano i ne. Jak již bylo zmíněno, jedná se o odpad s příměsí nebezpečných látek. Roli zde hraje i hygienický aspekt. Doposud se touto problematikou nikdo zásadně nezaobíral. Smutné je, že ani výrobci v této oblasti nevyvíjejí žádnou znatelnou aktivitu. A to i přes to, že by starost o jejich „použité“ produkty měla být na pořadu pracovních schůzek jejich týmů. No nic. Cigaretové nedopalky recyklovat nelze. Nicméně uvažuje se o jejich využití ve stavebnictví k vylehčování stavebních dílců (do stavebních materiálů se dnes přidává kde co). Nebo do asfaltových směsí. Nicméně problémem je zde právě výše zmíněný obsah nebezpečných látek, které se do okolního materiálu budou uvolňovat. Takže ačkoli samotný materiál použitý k výrobě filtrů využitelný je, látky v něm obsažené je třeba eliminovat. Jak? Těžko říci. Škodliviny z filtrů teplou vodou neodstraníme. A tak je zpětné využití stovek tun cigaretových filtrů pro nás další výzva, kterou by bylo záhodno se zabývat.

Tabákové zbytky lze teoreticky využít jako hnojivo. Nicméně vzhledem k tomu, co bylo napsáno, to nelze doporučit.

Na rozdíl od popela vzniklého hořením dřeva, který je možné využít jako hnojivo, o popelu z cigaret platí pravý opak. Cigaretový popel s největší pravděpodobností obsahuje zvýšený obsah kadmia, arsenu, olova a zinku, dehtových látek a polyaromatické uhlovodíky. Z toho vyplývá, že i cigaretový popel nashromážděný ve větším množství na jednom místě představuje riziko.

Odpady z tabákového průmyslu obsahují až  7000 různých škodlivin (globalnews.com)

Problematika odpadů z tabákových výrobků má tedy dva aspekty, které je třeba vyřešit. Zajistit, aby se v co největší míře nedostávaly do volné přírody a do vody. A následně pak sakra konečně přijít na to, co s nimi. Popřípadě přiohnout regulace a samozřejmě, motivovat kuřáky k tomu, aby své nedopalky odhazovali tam, kam mají.

Je dost dobře možné, že budoucnost přinese cigarety z biologicky rozložitelných materiálu. Proslýchá se, že někteří výrobci plánují do filtrů vkládat semínka rostlin, které z odhozeného vajglu vyroste. Jedno je jasné. V nejbližší době část lidstva tomuto zlozvyku holdovat nepřestane. Nicméně dávat do cigaret semínka, aby z odhozeného vajglu vyrostla tráva je už kapitální pitomost, viďte?

Zdroje: ekolist, The New York Times, Český Rozhlas, volně dostupné internetové materiály

Kouřové odkazy

Rozbor škodlivin v cigaretě naleznete ZDE.

O problematice odpadu z tabákových výrobků na stránkách ekolist.cz ZDE.

O tom, že většina z nás ani netuší, jaký problematický plast v cigaretových vajglech je. Článek ZDE.

Cigaretové nedopalky jsou jedním z nejčastěji vyhazovaných odpadů na světě.

cigaretove_nedopalky_odpad.png

Co obsahuje cigareta?

  • amoniak (čpavek)

  • akrolein

  • arsen

  • oxid uhelnatý (CO)

  • formaldehyd

  • kyanid

  • kadmium

  • methanol

  • nikotin

  • oxidy dusíku

  • fenol

  • oxidy síry

  • dehet

  • podle některých zdrojů i radioaktivní polonium 210, které je 250 tisíckrát jedovatější než kyanidy. 

Vše obalené většinou kvalitním celuózovým papírem.

Co obsahuje cigaretový papír?

údajně v něm je nejvíce chemikálií z celé cigarety

  • Uhličitan vápenatý. Ten zlepšuje poréznost a hoření.

  • Uhličitan hořečnatý, který ovlivňuje barvu popela.

  • Oxid titaničitý k dobarvení popela.

  • Dusičnan draselný. Ten dodává popelu konzistenci a zlepšuje proces hoření.

Trocha dějepisu

Cokoli, co fungovalo kdysi jako filtr mělo zabránit tomu, aby se kousky tabáku dostávaly do úst. Zdravotní aspekt přišel až později.

První cigaretový filtr zřejmě vyrobil Maďar Boris Aivaz v roce 1925. Byl vyroben z krepového papíru.

V roce 1931 představila značka Parliament první papírový filtr.

V roce 1952 představila značka Viceroy první cigaretový filtr na bázi celuózy.

První cigaretou s filtrem, jak ho známe dnes (vyrobila ho firma DuPont a jmenoval se Micronite),  byla značka Kent někdy v roce 1952. To bylo využito marketingem k demonstraci toho, jak kentka škodí méně, než ostatní cigarety. Nicméně tento filtr obsahoval i azbest. 

V roce 1954 značka Marlboro představila filtr typu Selectrite s obsahem korku.

Firma Brown & Williamson představila v roce 1955 filtr na bázi uhlíku.

Virga_kniha_Martin_Hobrland.jpg
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg