CIGARETOVÉ NEDOPALKY

Cigaretové nedopalky jsou „nebezpečný“ odpad

Cigaretové nedopalky — nebo vajgly, chcete-li — jsou tím druhem odpadu, kterému se konečně po zásluze začíná věnovat i mediální pozornost. Škodlivost kouření je prokazatelná. Stejně tak škodlivost nedopalků povalujících se ve volné přírodě nebo na ulicích. On totiž takový cigaretový vajgl je taková malá zásobárnička škodlivých až toxických látek, které se dostávají do našeho životního prostředí.

Cigaretové nedopalky jsou jedním z nejčastěji vyhazovaných odpadů

S enormním množstvím cigaretových nedopalků, které končí ve volné přírodě, jde ruku v ruce i nedostatek popelníků, popřípadě popelníků připevněných k odpadkovým košům. Více na toto téma v článku ZDE.

Koukněte na web cigaretovník.cz, kde se dozvíte další zajímavé informace o cigaretových nedopalcích coby záludného odpadu.

Jak škodí cigaretové nedopalky?

Cigaretový nedopalek je vlastně filtr obalený papírem s troškou (většinou) chemicky upraveného tabáku a tenkého papíru. Na první pohled nic, co by stálo za řeč. Jenomže většina cigaretových filtrů je vyrobena z acetátu celulózy. Někdy se tomuto materiálu říká acetátové hedvábí. Jak poetické, že? To je vlastně plast, který jen tak sám od sebe nezmizí. To u plastu nepřekvapí. Naopak lze předpokládat, že dochází k fragmentaci. Tedy jevu, při kterém vznikají mikroplasty. Potíž je v tom, že během kouření se v tomto materiálu zachycují některé škodlivé látky a ty v něm zůstávají a jakmile se nskytne příležitost, uvolňují se do okolí. Do vody, do půdy. Z filtrů na bázi aktivního uhlí se uvolňují uhlíkaté sloučeniny. Cigaretové nedopalky tak lze označit za vcelku závažný zdroj úniku nebezpečných látek. Některé z nich jsou pro okolí škodlivé i v malém množství. Pro některé vodní živočichy je výluh z cigaretových nedopalků doslova zkázou. To říká studie Univerzity v San Diegu: většina sladkovodních ryb nepřežije ve výluhu jednoho cigaretového nedopalku na litr vody!

Dříve se prý filtry vyráběly z vaty, papíru, ale i z azbestu.

Problematika cigaretových nedopalků

Roční produkce tabákových koncernů prý atakuje hranici 6 bilionů kusů cigaret. Kdosi spočítal, že to představuje nějakých 1,3 milionů tun cigaretových nedopalků. A někdo jiný přišel s tím, že odpad z 6 bilionů cigaret tvoří 30% světového odpadu! Vajgly jsou v současnosti pouze odklízeny a zametány. Končí v kanalizaci i ve volné přírodě. Ty uklizené ve spalovně. Za zmínku v této oblasti stojí jen ojedinělý projekt firmy TerraCycle (více ZDE v angličtině).

Cigaretové nedopalky jsou nejčastějším plastovým odpadem v mořích

Kolektivní systém pro sběr a likvidaci nedopalků „nevajgluj“

Akciová společnost Nevajgluj byla založena za účelem provozování kolektivního systému pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky podle zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (také tzv. zákon o jednorázových plastech). Zakladateli jsou významné firmy tabákového průmyslu působící v ČR, na které se vztahují povinnosti dané zákonem. Za úklid odpadu z tabákových výrobků, jehož se koneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání (littering), a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu vyplácí systém obcím úhrady nákladů. Obce mají nárok na náhradu za soustřeďování (sběr) odpadu z tabákových výrobků (nedopalků) v rámci obecních systémů odpadového hospodářství do odpadkových košů, popelníků a jiných sběrných nádob na směsný komunální odpad, umístěných na veřejných prostranstvích, přepravu a zpracování odpadu.

Zákaz kouření neřeší vznik odpadu

Kouření je závislost. Navíc legální. A z pohledu zdanění zajímavá. Je přinejmenším naivní domnívat se, že zákaz je řešením. Zákaz je pouze důkazem, že řešení nemáme. Zákazy kouření (a s nimi související stahování popelníků) paradoxně vedou ke zvyšování množství volně se povalujících nedopalků po ulicích. Přitom to je přesně to, čemu by se mělo předcházet! Je třeba si přestat namlouvat, že se zákazem kouření nedopalky samy zmizí. Veřejná prostranství je třeba vybavit dostatečným množstvím popelníků, nebo nádob na nedopalky. Zákaz nezákaz. V současnosti je tato možnost minimální. A odhazovat nedopalek do odpadkového koše zavání vznikem požáru. Například v Budapešti byly svého času všechny pouliční odpadkové koše vybaveny kovovými popelníčky. V ČR je tam většinou pouze jakási bizarní ploška na uhašení. To je špatně. Takže chceme-li snížit množství tohoto problematického odpadu volně se povalujícího po ulicích a v přírodě, je třeba umožnit jeho vyhození tam, kde ho potřebujeme mít. A následně tyto odpady likvidovat. Jinak řečeno smířit se, že tento druh odpadu vzniká a vznikat bude a zařídit se podle toho. Otázkou je, budeme-li si si říkat proč to smysl nemá, nebo proč to smysl má, že? Ostatně, bizarní situaci ilustruje tento dialog:

„Dobrý den, proč tady nemáte popelníky?“

„Tady je zákaz kouření.“

„A proč tady jsou všude po zemi vajgly?“

„No, lidi sem chodí kouřit.“

Cigaretové nedopalky jsou zdrojem škodlivých až toxických látek, které se uvolňují do okolního prostředí.

Co obsahuje cigareta?

amoniak (čpavek)
akrolein
arsen
oxid uhelnatý (CO)
formaldehyd
kyanid
kadmium
methanol
nikotin
oxidy dusíku
fenol
oxidy síry
dehet
podle některých zdrojů i radioaktivní polonium 210, které je 250 tisíckrát jedovatější než kyanidy.

Vše obalené většinou kvalitním celuózovým papírem.

Co obsahuje cigaretový papír?

údajně v něm je nejvíce chemikálií z celé cigarety

Uhličitan vápenatý. Ten zlepšuje poréznost a hoření.
Uhličitan hořečnatý, který ovlivňuje barvu popela.
Oxid titaničitý k dobarvení popela.
Dusičnan draselný. Ten dodává popelu konzistenci a zlepšuje proces hoření.

Cigaretové nedopalky tvoří údajně až 40% venkovních odpadů.

Lze využít cigaretové nedopalky?

Ano i ne. Jak již bylo zmíněno, jedná se o odpad s příměsí nebezpečných látek. Roli zde hraje i hygienický aspekt. Doposud se touto problematikou nikdo zásadně nezaobíral. Smutné je, že ani výrobci v této oblasti v současnosti nevyvíjejí žádnou znatelnou aktivitu. A to i přes to, že by starost o jejich „použité“ produkty měla být jejich starost. No nic. Cigaretové nedopalky recyklovat nelze. Nicméně uvažuje se o jejich využití ve stavebnictví k vylehčování stavebních dílců (do stavebních materiálů se dnes přidává kde co). Nebo do asfaltových směsí. Nicméně problémem je zde právě výše zmíněný obsah nebezpečných látek, které se do okolního materiálu budou uvolňovat. Takže ačkoli samotný materiál použitý k výrobě filtrů využitelný je, látky v něm obsažené je třeba eliminovat. Jak? Těžko říci. Škodliviny z filtrů teplou vodou neodstraníme. A tak je zpětné využití stovek tun cigaretových filtrů pro nás další výzva, kterou by bylo záhodno se zabývat.

Tabákové zbytky lze teoreticky využít jako hnojivo. Nicméně vzhledem k tomu, co bylo napsáno, to nelze doporučit.

Na rozdíl od popela vzniklého hořením dřeva, který je možné využít jako hnojivo, o popelu z cigaret platí pravý opak. Cigaretový popel s největší pravděpodobností obsahuje zvýšený obsah kadmia, arsenu, olova a zinku, dehtových látek a polyaromatické uhlovodíky. Z toho vyplývá, že i cigaretový popel nashromážděný ve větším množství na jednom místě představuje riziko.

Odpady z tabákového průmyslu obsahují až 7000 různých škodlivin

Problematika odpadů z tabákových výrobků má tedy dva aspekty, které je třeba vyřešit. Zajistit, aby se v co největší míře nedostávaly do volné přírody a do vody. A následně pak sakra konečně přijít na to, co s nimi. Popřípadě přiohnout regulace a samozřejmě, motivovat kuřáky k tomu, aby své nedopalky odhazovali tam, kam mají.

Je dost dobře možné, že budoucnost přinese cigarety z biologicky rozložitelných materiálu. Proslýchá se, že někteří výrobci plánují do filtrů vkládat semínka rostlin, které z odhozeného vajglu vyroste. Jedno je jasné. V nejbližší době část lidstva tomuto zlozvyku holdovat nepřestane. Nicméně dávat do cigaret semínka, aby z odhozeného vajglu vyrostla tráva je už kapitální pitomost, viďte?

Zdroje: ekolist, The New York Times, Český Rozhlas, volně dostupné internetové materiály

Kouřové odkazy

Nevajgluj – kolektivní systém pro kompenzace obcím za likvidaci nedopalků.
Cigaretovník – (téměř) vše, co potřebujete vědět o cigaretových nedopalcích je ZDE.
O problematice odpadu z tabákových výrobků na stránkách ekolist.cz ZDE.
O tom, že většina z nás ani netuší, jaký problematický plast v cigaretových vajglech je. Článek ZDE.
Záhadný recyklační program výrobce IQOS Philip Morris je popsán ZDE.

Trocha tabákového dějepisu

Cokoli, co fungovalo kdysi jako filtr mělo zabránit tomu, aby se kousky tabáku dostávaly do úst. Zdravotní aspekt přišel až později.

První cigaretový filtr zřejmě vyrobil Maďar Boris Aivaz v roce 1925. Byl vyroben z krepového papíru.

V roce 1931 představila značka Parliament první papírový filtr.

V roce 1952 představila značka Viceroy první cigaretový filtr na bázi celulózy.

První cigaretou s filtrem, jak ho známe dnes (vyrobila ho firma DuPont a jmenoval se Micronite), byla značka Kent někdy v roce 1952. To bylo využito marketingem k demonstraci toho, jak kentka škodí méně, než ostatní cigarety. Nicméně tento filtr obsahoval i azbest.

V roce 1954 značka Marlboro představila filtr typu Selectrite s obsahem korku.

Firma Brown & Williamson představila v roce 1955 filtr na bázi uhlíku.