KOVOŠROT

STRÁNKA STAROSTY OCELOVÉHO MĚSTA

Hovoříme-li o kovu, máme většinou automaticky na mysli jen (dost mylně) železo. Byť tato látka znamenala pro lidstvo v minulosti velký skok vpřed. Přenesla nás od klacků a pazourků k ostrým mečům a ocelářským konglomerátům. Kovů ale existuje mnohem více. Kovy jsou lehké i těžké. Tvrdé i měkké. Vodivé i nevodivé. Jedovaté i neškodné a drahé i laciné. Dobrá zpráva je, že mnoho z nich je možné velmi snadno recyklovat. 

 

Česká republika patří mezi vyspělé země v oblasti sběru kovových odpadů. 

Výkup kovů má u nás dlouholetou tradici. Jeho hlavním cílem je zpětné získání materiálu pro jeho další využití. Tradičně se kovové předměty vozily do výkupen, kde za ně dostal člověk zaplaceno. To postupem času vedlo k tomu, že sběrny začaly odebírat i takové kovové předměty, které zjevně pocházely z trestné činnosti. Legislativa tomuto trendu zabránit logicky nedokázala, nicméně alespoň mu sekundovala v podobě restrikcí a novelizací. Proto od roku 2015 již není možné vyplácet za odebrané kovy od fyzických osob hotovost. Tento krok si kladl za cíl snížit nekontrolovatelný tok kradených materiálů od nejnižších sociálních vrstev. ​Novela Zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. zavedla povinné a plošné třídění kovových odpadů ve městech a obcích. A to buďto prostřednictvím sběrných dvorů, nebo tzv. shromažďovacích míst. To ovšem nic nezmění na tom, že nejzásadnějšími příjemci kovových odpadů od občanů jsou stále výkupny odpadů.

V domácnostech se nejčastěji setkáváme s kovy v podobě jednorázových obalů. Nápojové plechovky, hliníkové tácky, alobal. Pro tyto drobné kovové odpady jsou určeny kontejnery na drobné kovové odpady. Ve městech se tyto kontejnery již běžně objevují. V menších obcích je stále třeba využívat sběrných dvorů. Více o hliníkových obalech v kapitole HLINÍK. Jelikož hliník je jako jednorázový obal vyloženě neekologický, byť výtečně chrání obsah a mnohdy je třeba jeho přítomnosti v obalech i z hygienických důvodů, je vhodné se nákupu potravin a nápojů v jednorázových obalech v co nejširší míře vyhýbat. Ano, hliník je recyklovatelný, ale jeho recyklace je natolik náročná, že je skutečně jen východiskem z nouze.

 

Potíž s kontejnery na sběr kovů je v tom, že se stávají oblíbeným cílem profesionálních sběračů kovů. 

 

Mějte na paměti, že podle vyhlášky č. 383/2001 Sb. je zakázáno přijímat do výkupu předměty mající povahu díla uměleckého, pietního, části průmyslového nebo obecně prospěšného zařízení. Pokud něco takového do výkupny donesete, koledujete si o malér. A provozovatel výkupny jakbysmet.

 
Co všechno je kov?

Kov není jen železo. Pojďme tedy promarnit několik málo minut povídáním o kovech. Předně, kovy jsou materiálem, jejichž recyklaci lidstvo zvládalo zřejmě už ve starověku. A jisté je, že k tomu naše předky nevedla ochrana životního prostředí, ale ryze ekonomické zájmy.

 

Železo a ocel

Mít svaly ze železa není žádná výhra. Být železným mužem taky ne. Železo (Fe) jako takové je totiž až překvapivě měkké. Bez slitin je v podstatě nepoužitelné. Pokud chceme hovořit o síle a pevnosti, bavme se o oceli. Ocel je slitina železa s uhlíkem. Historie recyklace oceli sahá skoro 200 let nazpět. Význam recyklace je doslova zásadní. Snižuje totiž náklady na výrobu a přitom ocel recyklací v podstatě neztratí nic ze svých vlastností. Úspora energie získaná recyklací může dosáhnout až 80 % (!) v porovnání s výrobou oceli bez přidaného recyklátu. Ocel se  recykluje v ocelárnách metodou oxidace v kyslíkových konvektorech. Běžněji se však recykluje tavením v elektrických obloukových pecích (při výrobě oceli s nízkým obsahem uhlíku) nebo v indukčních pecích (pro výrobu železných slitin). Při těchto metalurgických procesech vznikají jako vedlejší produkt strusky.

 

Těžké kovy

Kovy, zejména ty těžké, jsou součástí například LCD displejů, některých baterií. Těžké kovy jsou nebezpečné (a nejenom, když vám upadnou na nohu). Pod pojmem těžký kov se skrývá celý zástup látek. Těžké kovy nevzrušují jen metalurgy, ale i toxikology. Spíše než o recyklaci u těžkých kovů hovoříme o jejich bezpečném odstranění a likvidaci. Ne všechny jsou totiž bezpečné. Některé se dají označit i za nebezpečné. A některé z nich působí jako kumulativní jedy. To znamená, že se ukládají v organismu a trpělivě vyčkávají na příležitost. Třeba rtuť, která se dostala na výsluní popularity díky svému zastoupení v úsporných žárovkách. 

 

Drahé kovy

Někdy se jim také říká vzácné kovy. To dává smysl. Když je něco vzácné, je to logicky i drahé. Vzácné kovy jsou z hlediska odpadu také vzácné. Proto objem recyklace drahých kovů neustále roste. Růst je podpořen především poptávkou. Možná to bude překvapující zjištění, ale jen v ČR je roční poptávka po 10 tunách zlata, 150 tunách stříbra, 8 tunách platiny a třeba 4 tunách palladia. Je samozřejmé, že tyto drahé kovy nespotřebuje jen šperkařský průmysl. Velkou spotřebu těchto drahých kovů má i elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, chemický průmysl, sklářství, lékařství a mincovnictví. No a odkud že se všechen ten zrecyklovaný drahý kov bere? To stříbro, zlato a tak? Mimo klasické těžby i z použité elektroniky. Ze všech těch uhynulých počítačů, televizorů a mobilů. A nutno podotknout, že recyklace zdaleka nepokrývá poptávku. A to hovoříme jen o České republice.

Výkupem drahých kovů se zabývá především firma Safina. Přes tuto společnost projde zhruba 65 % objemu veškerých recyklovaných drahých kovů v ČR.

 

Recyklace drahých kovů zdaleka neuspokojuje poptávku

 

Pokud bychom si chtěli drahé a vzácné kovy vyjmenovat, jmenovali bychom zlato, stříbro, palladium, rhodium a platinu. Velké množství drahých kovů je ukryto v elektrospotřebičích. Ať už se jedná o vinutí motorů, tištěné spoje, kabely, různé lišty a kdovíco ještě, co na čínských výrobních linkách do takových kouzelných strojků montují. Nemálo drahých kovů obsahují i mobilní telefony. K tomu, abychom mohli kovy ukryté v dosloužilých elektrospotřebičích vytřídit k recyklaci, není třeba náročná demontáž. Vysloužilé elektrospotřebiče spadají do kategorie zvané elektroodpad a o jejich demontáž se starají odborné firmy řízené sběrnými systémy. 

 

A co jsou kovy vzácných zemin?

Již částečně, avšak ne zcela od věci, nám zůstávají kovy vzácných zemin. Aniž bychom si to nějak zvláště ráčili uvědomit, jedná se o doslova strategické suroviny pro elektrotechnický průmysl. Proto se i na tyto, veřejnosti málo známé prvky obrací pozornost zpracovatelů elektroodpadu. Jde o velmi specifickou skupinu využívanou mimo jiné v technologiích satelitních a mobilních telefonů, hybridních motorů a permanentních magnetů nebo infrared optiky. Tedy produktů, které jsou
v současnosti velmi in. Nepříliš potěšující je, že naprostou většinu světové produkce třímá ve svých rukách komunistická Čína (až 95 %). A svou pozici soudruzi posilují investicemi v zahraničních firmách, aby se zmocnili i zbylých 5 %. A to není pro naši civilizaci příliš optimistická vyhlídka. Ostatně svou moc v této oblasti již Čína předvedla v roce 2009, kdy razantně omezila vývoz a doslova paralyzovala Japonsko, USA i relativně vyspělé země EU. Čína je mocná. 

 

Kovy vzácných zemin jsou:

Lanthan (La), Cer (Ce), Praseodym (Pr), Neodym (Nd), Promethium (Pm), Samarium (Sm), Europium (Eu), Gadolinium (Gd), Terbium (Tb), Dysporsium (Dy), Holmium (Ho), Erbium (Er), Thulium (Tm), Ytterbium(Yb) a Lutecium (Lu)

 

Kovy vzácných zemin (mimo jejich přirozená naleziště) najdeme téměř v každém druhu elektroodpadu. Někdy jsou označovány za superkritické komodity. My, spotřebitelé, se se vzácnými kovy zemin setkáváme v LCD obrazovkách, mobilních telefonech, dotykových monitorech, klimatizacích, zdravotnických přístrojích, hodinkách, hračkách... a bezpočtu dalších zařízeních.

Kovové odkazy:

Nejsou strusky jako strusky. Článek o tomto druhu odpadu naleznete ZDE.

Jak se zpracovávají nápojové plechovky? Video ZDE.

 

 

Zdroje: Odpady, Safina, Odpadové fórum, Odpady, Pražské služby, a.s.

Vše železné a kovové a drahokovové odevzdávajte na sběrný dvůr. Nebo do kontejnerů na drobný kovový odpad. Jen namátkou a pro inspiraci:

  • kovové konstrukce, traverzy, armatury, účka, , éčka apod.

  • rámy jízdních kol, kočárků, trakařů, apod.

  • plechy, kryty, okapy, 

  • vraky pluhů a zemědělských strojů po našich předcích a podobné haraburdí

  • výrobky ze slitin kovů (dural, mosaz, bronz, apod)

CO DO KONTEJNERŮ NA KOV:

  • Tyto kontejnery jsou určeny převážně pro drobný kovový odpad. Cílem je získat především nápojové plechovky, konzervy, drobné kovové předměty.

  • Tlakové nádoby od kosmetiky (deodoranty, pěny na holení) do těchto kontejnerů nepatří, protože mohou obsahovat zbytky látek, které naplňují některou z charakteristik nebezpečných odpadů. A navíc plastové komponenty

ZA TĚŽKÉ KOVY MŮŽEME POVAŽOVAT:

Olovo, měď, rtuť, cín, kadmium, chróm, polonium, baryum, arsen, thallium, uran, antimon, thorium, cer, aktinium, protaktinium, neptunium, americium, curium, kalifornium, berkelium, einsteinium, ferium, mendelevium, nobelium, lanthan, praseodym, neodym, samarium, promethium, europium, gadolinium, terbium, holmium, disprosium, holmium, erbium, thulium, ytterubin, lutecium a možná ještě nějaké další.

 

Světový trh se stříbrem potřebuje dalších téměř 60 milionů uncí. Tento kov schází v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, ve šperkařství, sklářství i ve zdravotnictví. A v poslední době i - budete překvapeni - v textilním průmyslu.

Zdroj: Safina.

Virga_kniha_Martin_Hobrland.jpg

Provozovatelé zařízení pro tavbu a stacionárních zařízení, kde se nakládá s druhotnými kovovými surovinami, musí od ledna 2017 přijmout opatření pro detekci tzv. opuštěných zdrojů ionizujícího záření. Za ignoraci tohoto "atomového zákona" jim je vyhrožováno pokutou do výše půl milionu korun.

PATŘÍ TLAKOVÉ NÁDOBKY DO KONTEJNERU NA KOV?

Ne. Tzv. aerosoly do kontejneru na kov neházíme. Jednak jsou pod tlakem a při lisování mohou explodovat. A kromě toho obsahují plastová tlačítka a hadičky.

jak třídit.png
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu