PNEUMATIKY

VĚČNĚ KULATÉ. VĚČNĚ PROBLEMATICKÉ.

 

Za to, že říkám gumě guma, by mě znalci nepochválili. Gumě se má říkat pryž! Ale když guma prostě zní lépe. Jak víme, guma se získává z přírodního nebo syntetického kaučuku pomocí vhodného síťování a vulkanizace (pozor, vulkanolog není vědec, zabývající se gumou, nýbrž podivín lezoucí do sopek).

Místy zpětného odběru pneumatik jsou autoservisy a místa prodeje pneumatik. Ne sběrné dvory. Pneumatika není komunální odpad. 

 

Od ledna 2018 je možné odevzdávat použité pneumatiky zdarma a bez ohledu na značku výrobce v pneuservisech a autoservisech. Na pneumatiky se vztahuje zpětný odběr. Týká se výrobců, distributorů i koncových prodejců. Může se tak stát, že pneumatiky od vás ve sběrném dvoře nepřevezmou. Ani za úplatek.

Problém zvaný pneumatika

Pneumatiku vymyslel jistý skotský lékař John Dunlop. A to někdy kolem roku 1887 proto, aby se jeho synátorovi jezdilo pohodlněji na kole. Jeho vynález se dodnes v principu nezměnil. Pneumatika je pořád kulatá. Nicméně mění se to, z čeho se vyrábí. Vznikají nové směsi na jejich výrobu a hlavně se jich vyrábí čím dál tím víc. Taková pneumatika se skládá z několika vrstev různých materiálů. Kolem 80 % celkové váhy pneumatiky tvoří směs pryže, vulkanizovaných přírodních a syntetických kaučuků, sazí, antioxidantů, antidegradantů, antiozonantů a kdovíjakých dalších anti-tentononců. Výztuž tvoří textil a ocel. Tzv. all-steel (celoocelové pneumatiky) mají pružný ocelový ráfek a textilní kord. Ten byl původně z bavlny. Později ho nahradila viskóza a v dnešních pneumatikách už najdeme téměř výhradně polyamidy. Není bez zajímavosti, že tzv. zimní pneumatiky a pneumatiky nákladních automobilů obsahují všeobecně více kaučuku přírodního než ostatní pneumatiky. O tom, jak se recyklují pneumatiky, si přečtěte ZDE.

Hodnota recyklace pneumatik je v současnosti záporná. To znamená, že stojí víc, než dokáže vydělat. Bylo by fajn, aby byly produkty z recyklátu všemožně podporovány. Anebo — v ještě lepším případě — konečně přijít s něčím, co bude mít delší životnost a nahradit zbytečnou kvantitu produkce kvalitou.

 

Ročně se na světě prodá zhruba 1,5 miliard pneumatik. Druhotně se zpracuje zhruba 50 % z nich.

 

K výrobě pneumatik se používá tzv. polotvrdá pryž ze syntetického butadienového kaučuku pro pneumatiky nákladních vozidel. Nebo kaučuku butadien-styrenového pro ostatní pneumatiky. Tato polotvrdá pryž obsahuje 16-25 % síry, až 50 % sazí jako plnidlo a v malém množství urychlovače vulkanizace, aktivátory a retardéry (tiazoly, oxid olovnatý, oxid hořečnatý a vápenatý). Pěkné, co? Rozdíl mezi osobními a nákladními pneumatikou se výrazněji liší v poměru jednotlivých komponent.

Za rok 2018 se  podařilo systému ELTMA zpětně získat kolem 47 000 tun pneumatik

Největším spotřebitelem pneumatik je bezpochyby automobilový a letecký průmysl — tedy doprava. Ačkoli doprava (automobilová i letecká) je neustále na paškále ohledně emisí CO₂, tuny použitých pneumatik nechávají veřejnost chladnou.

 

Z ojetých pneumatik není možné získat zpět původní kaučuk

 

V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování (přes polovinu celkového množství sebraných pneumatik). Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé, nebo ve formě drti). Výhřevnost pneumatik je podobná jako je u černého uhlí (pálí se proto někdy i v uhelných elektrárnách). A jedna tuna paliva z pneumatik dokáže díky své výhřevnosti nahradit až 750 m³ zemního plynu. Síra a železo jsou využity k výrobě cementu. Dalo by se tedy říci, že pálení ojetých pneumatik v cementárnách není až tak úplně od věci. Nicméně u pálení nás zajímají nejvíce zplodiny.

 

Využitím odpadu z pryže lze teoreticky ušetřit až 2 tuny ropy na tunu pryžových výrobků

 

V ČR funguje několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají zhruba 9 % české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení, jsou (vedle ignorance části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz. 

Kromě jiného, recyklátoři pneumatik vytvářejí pracovní místa. To je ekonomický aspekt, který je vždy nutné mít na paměti.

 

Zpětný odběr pneumatik

Od dubna 2016 se pneumatiky staly další komoditou, pro kterou byl zřízen kolektivní systém zpětného odběru. Akreditaci MŽP získalo sdružení ELTMA. To je založeno předními výrobci pneumatik (Continental, Bridgestone, Barum, Goodyear, Pirelli, Dunlop, Michelin a Nokian). Momentálně je to 60 výrobců. Díky tomuto systému je nyní možno odevzdat ojeté pneumatiky zdarma v kterémkoli označeném sběrném místě. Jejich seznam je ZDE. A to bez ohledu na typ nebo výrobce. Zpětný odběr pneumatik byste měli využívat. Proč? Zaplatili jste si za něj při nákupu pneumatik. 

Každá pneumatika je jiná

I když vypadají všechny stejně, jsou kulaté, černé, každá pneumatika je jiná. Předně je rozdíl v tom, je-li pneumatika určena pro letní nebo zimní provoz. Ovšem rozdíly jsou i mezi jednotlivými značkami výrobců. Každý výrobce používá jinou směs gumy. Sjednocení výrobních technologií by značně zjednodušilo následné využití ojetých gum. Ale to by mělo vliv i na konkurenční boj mezi výrobci.

 

U velkých výrobců je znatelná odpovědnost a následná snaha. Na jejich úsilí  pak bezostyšně parazitují někteří menší dovozci a často tzv. nejlevnější internetoví prodejci pneumatik. Ti do tohoto systému neinvestují a sami zpětný odběr použitých pneumatik často ani neprovozují.

O skládkování a pálení pneumatik

Za normálního stavu nebyla u pneumatik prokázána toxicita. V případě možných průsaků se ukázaly zvýšené hodnoty některých těžkých kovů. Ovšem pálení pneumatik - to už je něco úplně jiného. Pálením se uvolňuje záludný oxid uhelnatý a polycyklické uhlovodíky (PAU). Největší část se hořením přemění na oxidy uhlíku (oxid uhelnatý) a saze. Uvolňuje se i benzen a styren. Ze síry obsažené v pneumatikách vzniká oxid siřičitý a sirné deriváty. Součástí hoření jsou i oxidy kovů, a to olova, hořčíku a zinku. Nejvíce dráždivý je bezesporu právě oxid siřičitý. Dlouhodobé vystavení zplodinám z hoření pneumatik může mít karcinogenní následky (pro lidi, ne pro pneumatiky, samozřejmě). O čmoudu a zápachu ani nemluvě. Nicméně výrazné nebezpečí hrozí jen při velkých požárech. Hoří-li menší množství, zplodiny se v ovzduší rychle rozptýlí. Pneumatiky doma ani nikde na otevřených ohništích nepalte.

Šťouraly bude jistě zajímat, že teplota nutná pro vzplanutí takové pneumatiky je kolem 290 stupňů Celsia a ke vznícení 400 stupňů Celsia. Sirkou tedy haldu pneumatiku nepodpálíte. Zajímavé je i to, že výhřevnost pneumatik je srovnatelná s výhřevností černého uhlí.

Legislativa zakazuje skládkování opotřebených pneumatik. Výjimkou je používání pneumatik
k technickému zabezpečení skládek.

Nejen samotné hoření, ale i hašení hořících pneumatik je problematické. Při hoření totiž vzniká nevábná olejovitá hmota zvaná pyrolytický olej. Jakási směs ropných látek. Voda použitá
k hašení splachuje tuto směs do půdy, kterou tak kontaminuje.

Co se vyrábí z recyklovaných pneumatik?

Recyklovaná pneumatika je nesmysl. Protože pneumatiky se rozdrtí a právě drť je výsledkem recyklačního procesu. Pak ještě ocel. Drť získaná z pneumatik se využívá k výrobě například podlahových krytin, podlah sportovišť. Vyrábět lze protihlukové izolace nebo obklady ve stájích. Dále se využívá k výrobě protihlukových a antivibračních izolací v kolejištích. Své uplatnění nacházejí výrobky z recyklátu ve stavebnictví (přísady do asfaltů) a je zde velká možnost pro uplatnění při výstavbě silničních komunikací. Více o recyklaci pneumatik ZDE.

 

ZÁVĚREM: Doporučuje se měnit pneumatiky v autorizovaných servisech, popřípadě místech, která jsou začleněna do systému zpětného odběru. Pokud nakupujete laciné gumy přes internet a výměnu si provádíte svépomocí, alespoň ojeté gumy neházejte do škarpy. Podle průzkumu portálu EnviWeb se v roce 2019 dostalo mimo legální toky kolem 17 000 ojetých pneumatik, které skončily ve škarpách a na nelegálních skládkách a byly uklizeny dobrovolníky akce Ukliďme Česko.

Zdroje: Gumoeko, Odpady, Odpadové fórum, J. Kizlink, ELTMA

 

Gumové odkazy

ETRMA (European Tyre Recycling and Manufacter's Association)

ELTMA, český kolektivní systém zpětného odběru pneumatik.

Jak se recyklují pneumatiky.

Co se děje, když hoří pneumatiky čtěte ZDE.

FIrma, která využívá pro podrážky svých bot pneumatiky: TireFlops.

Upcyklace pneumatik. Americká firma Indosole vyrábí z vysloužilých pneumatik podrážky bot.

RPG Recycling, firma zabývající se recyklací ojetých pneumatik.

Zajímavý průzkum mezi řidiči ohledně použitých pneumatik provedl EnviWeb ZDE.

Za odevztdání ojetých pneumatik platit nemusíte. Více ZDE.

Složení úplně běžné pneumatiky je asi následující:

  • Kaučuk kolem 68 %

  • Ocel 10 - 12 %

  • Saze 24 %

  • Textil (nebo polyamidy) 8 - 10 %

  • Oxid zinečnatý 3 %

  • Síra 2 %

  • Změkčovadla kolem 1 %

  • Antioxidanty

  • Urychlovače

Pneumatiky b Botiči

Tím, že se pneumatika používá, postupně se obrušuje tzv. dezén jejího běhounu. Dochází k úbytku materiálu. Pryže a sazí. Z toho pochází takový ten černý mazlavý prach, který v bytech a domech u silnic najdeme skoro všude. Používáním se ztratí až 20% hmotnosti pneumtiky.

Jednou z možností prodloužení životnosti pneumatiky je protektorování. To vymyslela firma Michelin v roce 1891. Nicméně odborníci nedoporučují používání protektorovaných pneumatik na přední nápravy vozidel.

Nejpopulárnější zpracování ojetých pneumatik je jejich energetické využití. V zemích EU se takto zlikviduje až polovina sebraných pneumatik. Pneumatiky jsou výhodným alternativním palivem se skvělou výhřevností. Využívají je spalovny, teplárny a nejvíce pak  cementárny. Říká se, že každá tuna použitého alternativního paliva, dokáže nahradit přibližně 1,25 t uhlí a zároveň vzniká i méně emisí oxidu uhličitého.

(Zdroj: Energy 2008)

EKOPNEUMATIKA?

Máme i ekopneumatiku. Ať už to znamená cokoli, tato ekopneumatika se zdá být spíše startérem pro nutnost vývoje nových technologií z důvodu zásob kaučuku. On totiž poměr zásob kaučuku v poměru k jeho spotřebě je v současnosti nejnižší za posledních deset let (možnou alternativou zdroje kaučuku mohou být nebohé pampelišky) . A tak, zatímco nová auta je stále z čeho vyrábět, s pneumatikami je to, zdá, se o něco horší. Za pojmem ekopneumatika se samozřejmě skrývá snižování emisí CO₂. Proč ne. Nicméně vývoj pneumatiky z jiného, než stávajícího materiálu na bázi kaučuku, je nejen náročný na výzkum, ale i na finance. Závěr? Pneumatiky nejspíš podraží. Ale budou to ekopneumatiky. Možná i proto se opět začínají objevovat pneumatiky pro celoroční provoz.

Vtipné samolepky na auto
jak třídit.png
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu