REMANUFACTURING

Remanufacturing označuje průmyslovou obnovu výrobků s ukončenou životností tak, aby mohly znovu plně fungovat. Na rozdíl od recyklace se výrobek nerozebírá na suroviny, ale opravuje a modernizuje.
Tento přístup prodlužuje životnost výrobků a snižuje vznik odpadu.
Remanufacturing je důležitý především z ekonomického pohledu.

„Remanufacturing prodlužuje životnost strojního zařízení bez ztráty záruky“

CO JE TO REMANUFACTURING

Remanufacturing je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyřazené techniky, lépe využívat zdroje, energii a zachovávat již jednou vytvořené hodnoty. Nejde přitom o nic nového – princip oprav a obnovování techniky existuje prakticky od počátků průmyslu.

„Remanufacturing* je proces, při kterém je výrobek s ukončenou životností odborně rozebrán, zkontrolován, opraven nebo doplněn novými díly tak, aby znovu dosahoval plné funkčnosti a kvality srovnatelné s novým výrobkem – často včetně záruky“.

Dnes se remanufacturing uplatňuje především u technicky a finančně náročných výrobků – například průmyslových strojů, motorů, turbín, zdravotnické techniky, elektroniky nebo automobilových komponent. Nejde tedy jen o těžkou techniku; využívá se i u menších zařízení s vyšší přidanou hodnotou.

*Dříve se anglicky říkalo remanufacturingu rebuilding.

Studie Evropské sítě pro remanufacturing z roku 2015 odhadla tehdejší obrat evropského trhu na 30 miliard eur a zaměstnanost přibližně na 190 000 lidí. Při výrazné podpoře průmyslu a vhodných opatřeních by mohl podle jejího optimistického scénáře trh do roku 2030 vyrůst až na 100 miliard eur a zaměstnávat přes půl milionu lidí. Evropská komise tento potenciál znovu uvedla v roce 2025. Jde však o prognózu, nikoli o potvrzený vývoj. Dostupná data naznačují, že trh v letech 2014–2021 (bohužel) výrazně nerostl.

PRŮMYSLOVÝ REMANUFACTURING
(prodloužení životnosti produktů)

Kdo vymyslel remanufacturing

Remanufacturing nemá jednoho konkrétního autora. Opravy a obnovování techniky existují prakticky od počátků průmyslu. Za jednoho z průkopníků moderního průmyslového remanufacturingu je však často označována americká společnost Caterpillar, která systematický program renovace motorů a strojních dílů spustila už v 70. letech 20. století.

Remanufacturing dnes patří mezi důležité (a funkční) principy tzv. oběhového hospodářství. Jeho hlavním přínosem je prodlužování životního cyklu výrobků, úspora materiálů, energie i nákladů a současně omezení vzniku odpadu. V průmyslu bývá ekonomický efekt obvykle hlavním motivem, environmentální přínos je stále spíše doprovodným benefitem – což ale remanufacturingu nijak neubírá na významu.

Na rozdíl od běžné spotřební elektroniky nebo fast-fashion výrobků jsou průmyslová zařízení často konstruována tak, aby byla opravovatelná, modulární a dlouhodobě servisovatelná — což remanufacturing výrazně usnadňuje.

V jakých odvětvích se nejčastěji využívá remanufacturing

těžké a stavební technice
automobilovém průmyslu (motory, převodovky, turbodmychadla)
letectví a energetice
IT technice a elektronice
zdravotnických zařízeních
renovaci tonerů a cartridgí

Procesy Remanufacturingu

1. Remanufacturing bez ztráty shodnosti

Výrobek je kompletně rozebrán, vyčištěn, zkontrolován a znovu sestaven s výměnou opotřebených dílů. Výsledkem je zařízení funkčně srovnatelné s novým produktem, často se standardní zárukou.
Nejčastěji se tato metoda využívá v oblasti letectví, zdravotnické techniky nebo průmyslových zřízeních.

2. Remanufacturing opotřebených součástí (repas)

Obnovují se pouze vybrané opotřebené komponenty, zatímco celek zůstává zachován.
Typické pro motory, převodovky, hydrauliku nebo stavební techniku.

3. Repetitivní (opakovaný) remanufacturing

Tento postup je využíván, aby u zařízení nedocházelo ke ztrátě tzv. shodnosti. Zařízení je pravidelně renovováno podle servisního plánu, aby si dlouhodobě zachovalo parametry a bezpečnost.
Časté v letectví, energetice nebo dopravní technice.

4. Remanufacturing bez udržení shodnosti (demontáž)

Zařízení už nelze ekonomicky obnovit jako celek, ale použitelné komponenty se demontují a využijí při opravách jiných zařízení. Jde spíše o mezistupeň mezi remanufacturingem a recyklací.

Další možnosti, jak vrátit zařízení (nebo jeho části do oběhu) jsou:

Reuse (znovupoužití)- zařízení se používá dál bez zásadních zásahů – typicky „second-hand“ nebo „použité zboží“.
Oprava - samovysvětlující. Je to odstranění konkrétní závady, výměna dílu.
Renovace (refurbishment) - je to částečná obnova funkčnosti a vzhledu, obvykle bez dosažení parametrů nového výrobku.
Upcyklace – využívá materiály, nebo hotové produkty, ale často pro zcela jiné využítí (o upcyklaci více ZDE).
Recyklace - materiálové využití jednotlivých komponent po rozebrání zařízení. Zpětná výroba identického výrobku z těchto materiálů většinou není možná (o recyklaci více ZDE).

Jaké jsou možnosti remanufacturingu

REMANUFACTURING V ČÍSLECH

Jen v Evropě generuje remanufacturing obrat zhruba 30–40 miliard € ročně.
Zaměstnává asi 200 tisíc lidí.

DŮVODY K VYUŽITÍ REMANUFACTURINGU

Repasovaný výrobek stojí obvykle o 30–60 % méně než nový, přitom může mít stejnou záruku i funkčnost!

JAKÉ ÚSPORY PŘINÁŠÍ REMANUFACTURING

50–80 % materiálu
40–90 % energie
výrazně snižuje emise CO₂ oproti výrobě nového produktu.

POTENCIÁL REMANUFACTURINGU

Do roku 2030 by mohl:

vytvořit až miliony pracovních míst
snížit průmyslovou spotřebu surovin o desítky procent.

Bohužel, zůstává spíš okrajovou strategií.

REMANUFACTURING V ČESKÉ REPUBLICE

V ČR se využívá v:

automobilovém průmyslu (repas dílů)
strojírenství a energetice
IT technice a tonerových kazetách.

Samostatné statistiky prakticky neexistují — obor je evidován jen okrajově.

SKRYTÝ POTENCIÁL REMANUFACTURINGU

A 85 % váhy průmyslových výrobků lze zachovat.
(repas motoru může snížit spotřebu energie až o 90 % oproti výrobě nového)

Přesto dnes většina techniky končí spíš jako odpad než jako kandidát na opravu.

„Na rozdíl od recyklace, která zhodnocuje pouze materiály, remanufacturing zachovává i užitnou hodnotu produktu. V hiearchii nakládání s produkt s ukončenou životností stojí nejvýše. V principu čeká na své objevení investory.“

Proč to vyhazovat,

když to jde opravit.

Každý rok končí na skládkách nebo ve šrotu technická zařízení v hodnotě miliard dolarů. Přitom značná část z nich by mohla být opravena, repasována nebo využita alespoň jako zdroj náhradních dílů.

Remanufacturing je proto důležitou součástí tzv. oběhového hospodářství — umožňuje prodlužovat životnost výrobků, šetřit suroviny i energii a snižovat množství odpadu.

BĚŽNÝ REMANUFACTURING: REPAS

Remanufacturing v domácích podmínkách – oprava, repasování

Remanufacturing byl odjakživa doménou kutilů a opravářů. Neříkali tomu remanufacturing ani repas — prostě „to opravili“. Pokud něco opravit šlo, nebyl důvod to vyhazovat. Existovala celá řada opraven i jednotlivců, kteří za rozumné peníze opravovali téměř cokoli.

S postupným zlevňováním spotřebního zboží se ale začalo více vyplácet staré věci vyhodit a koupit nové. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že řada dnešních výrobků je konstruována tak, aby jejich oprava byla obtížná, nebo ekonomicky nevýhodná. Výsledkem je rostoucí množství odpadu a ztráta materiálů, které se jen částečně daří vracet zpět prostřednictvím recyklace. Ani záruční opravy nejsou vždy řešením — často se výrobek jednoduše vymění za nový, protože je to levnější.

V posledních letech se proto znovu hledají způsoby, jak životnost výrobků prodlužovat a jejich opravitelnost podporovat.

Průmyslové a spotřební zbpží z pohledu remanufacturingu, oprav a repasu

Zatímco v těžkém průmyslu je remanufacturing běžnou a ekonomicky nutnou praxí, u spotřebního zboží je situace opačná. Produkce levných, často krátkodobě použitelných výrobků omezuje možnosti oprav i opětovného využití. Pokud má koncept oběhového hospodářství skutečně fungovat, bude nutné klást větší důraz na kvalitu výrobků, jejich opravitelnost a promyšlený ekodesign — i za cenu vyšší pořizovací ceny, která může spotřebitele motivovat k odpovědnějšímu používání věcí.