Letadla – jak se likvidují a recyklují

Každoročně se z provozu vyřadí zhruba 300–500 dopravních letadel. Podle odhadů leteckého průmyslu by do roku 2030 mohlo být odstaveno 6–8 tisíc letadel, zejména starších typů s vyšší spotřebou paliva.

Letouny se vyřazují z provozu především z těchto důvodů:

technická zastaralost a ekonomicky neúnosná modernizace,
rostoucí náklady na provoz a údržbu,
nedostupnost náhradních dílů,
zpřísňující se legislativa (emise, hluk, bezpečnost).

Životní cyklus dopravních letadel je poměrně dlouhý — běžně 20 až 30 let, někdy i déle. Po celou dobu procházejí pravidelnými technickými kontrolami a generálními opravami. V určitých intervalech se letadlo skutečně téměř kompletně rozebírá, kontroluje a znovu skládá.

Jak se z letadel stává odpad

Stejně jako se obchoduje s ojetými auty, obchoduje se i s použitými letadly. Pokud byste se podívali do „papírů“ toho či onoho letadla, často byste zjistili, že změnilo majitele víckrát než leckterý rodinný hatchback. Letoun se přebarví, změní označení a létá se dál.

Obvykle to funguje tak, že když si stroj nalétá své hodiny na dlouhých tratích u velkých aerolinek, přesune se na regionální linky, případně je prodán menší společnosti. Další častou variantou je přestavba dopravních letadel na nákladní (tzv. P2F – Passenger to Freighter), kde pak slouží kurýrním nebo cargo firmám ještě řadu let.

Jak jsme si řekli, dopravní letadla mají dlouhou životnost — klidně 20 až 30 let. Až když už modernizace nedává ekonomický smysl, náhradní díly zdražují a provoz přestává být efektivní, přichází okamžik, kdy se z letadla definitivně stává odpad.

Co jsou hřbitovy letadel

Každý známe z filmů tzv. hřbitovy letadel. Ty se zpravidla nacházejí v suchých oblastech USA — například v Arizoně, Kalifornii, Novém Mexiku nebo Texasu. Suché klima totiž výrazně zpomaluje korozi, takže odstavené stroje mohou čekat na další osud i dlouhé roky. Jejich seznam je ZDE.

V Evropě najdeme velká odstavná letiště například ve Walesu (St Athan), ve francouzských Tarbes nebo Châteauroux či ve španělském Teruelu.

Ovšem ne každé letadlo, které tam stojí, je určeno rovnou k likvidaci. Často jde o dlouhodobé odstavení. Stroje čekají na nového majitele, rozebrání na náhradní díly nebo jen na lepší ekonomické časy.

Likvidace a recyklace letadel

V USA standardy pro recyklaci vysloužilých letadel nastavuje organizace AFRA (Aircraft Fleet Recycling Association). Nejde o likvidační firmu, ale o profesní sdružení, které vytváří pravidla pro bezpečnou demontáž a materiálové využití letadel.

V Evropě se na samotnou demontáž specializují konkrétní firmy — například nizozemská společnost AELS (Aircraft End-of-Life Solutions), která se věnuje ekologickému rozebrání letadel a prodeji použitelných dílů.

Upcyklace letadel

Kromě klasické recyklace existuje i kreativnější cesta. Vysloužilá letadla se někdy mění na restaurace, bary, kanceláře, muzea, ubytování nebo dokonce mateřské školky. A pokud celé letadlo využít nejde, nachází druhý život alespoň jeho části — sedadla, okna, panely nebo hliníkové konstrukce. Upcyklační firmy z nich vyrábějí designový nábytek nebo interiérové prvky.

Jaký je postup demontáže a recyklace letadla

Procesu recyklace letadel se říká „parting-out“. Znamená to, že se letoun systematicky rozebere na jednotlivé díly, které se buď znovu použijí, prodají jako náhradní díly, nebo putují k materiálové recyklaci.

Největší podíl tvoří hliník. Pokud průměrnou hmotnost dopravního letadla vezmeme zhruba kolem 70 tun, může z toho přibližně 30 tun připadat právě na hliníkové slitiny. Vedle nich letadla obsahují také kvalitní ocel, titan, plasty, kompozity, elektroniku, kabeláž, pryžová těsnění i interiérové vybavení kabiny. A samozřejmě také provozní kapaliny, chemikálie nebo dnes už běžná uhlíková vlákna.

„Funkční díly z vyřazeného letounu mohou mít větší hodnotu, než samotné vyřazené letadlo v celku“.

Neplatí však, že každé letadlo skončí okamžitě ve šrotu. I vyřazené stroje obsahují komponenty, které lze po revizi dál používat v leteckém provozu — typicky motory, podvozky nebo avioniku. Ty jsou konstruovány na přesně definovaný počet cyklů (vzlet–přistání) a po servisní kontrole mohou sloužit ještě řadu let.

Naopak některé součástky musí být zlikvidovány i tehdy, když jsou funkční. Důvodem jsou přísné bezpečnostní a certifikační předpisy. V letectví se pro ně někdy používá označení „life-limited parts“ — tedy díly s omezenou životností.

Demontované části letadel často nacházejí i netradiční využití. Kokpity slouží jako simulátory pro výcvik pilotů, části kabiny pro trénink palubního personálu a celé trupy někdy využívají hasiči nebo záchranáři při výcviku zásahů.

„Až 85–90 % hmotnosti moderních dopravních letadel lze materiálově využít nebo recyklovat.“ (údaje výrobců letadel a recyklačních asociací, např. Airbus/AFRA)

Vysoce kvalitní hliník získaný z vyřazených letadel se běžně vrací do výroby. Ostatní materiály putují podle charakteru buď k recyklaci, nebo k energetickému využití.

Jak se zpracovávají kompozitní materiály z letadel

Mechanické zpracování

Tady začíná problém – a neplatí to jen o kompozitech v letadlech. Moderní stroje jako Boeing 787 nebo Airbus A350 obsahují zhruba 50 % kompozitních materiálů. Jsou lehčí, což snižuje spotřebu paliva, a zároveň lépe odolávají korozi.

Tyto kompozitní materiály lze v současnosti pouze downcyklovat. Kompozit se rozemele na prášek nebo krátká vlákna. Takový recyklát se používá například ve stavebnictví nebo technických kompozitech. Původní pevnost a vlastnosti materiálu se však ztrácejí.

Pyrolyza

Ta se zatím jeví jako nejperspektivnější technologie. Materiál se zahřívá bez přístupu kyslíku, polymerní matrice se rozloží a zůstanou uhlíková vlákna. Ta lze znovu použít například v automobilovém průmyslu, sportovním vybavení nebo technických kompozitech.

Nevýhodou je zatím vysoká cena celého procesu.

Chemická recyklace (solvolýza)

Princip spočívá v rozpuštění polymerní matrice chemikáliemi. Výhodou je lepší zachování kvality uhlíkových vláken. Technologie je ale finančně náročná a zatím málo rozšířená.

Energetické využití

Kompozitní materiály lze také spalovat. Získá se energie, ale materiál je definitivně ztracen. Jinými slovy – kvalitní uhlíková vlákna prostě vyletí komínem.

První velká generace kompozitních dopravních letadel teprve postupně dosluhuje, takže máme ještě čas technologie doladit. Výrobci letadel už s recyklací experimentují a tlak bude pravděpodobně přicházet i z evropské legislativy. Jinak by nám jednou mohly na „hřbitovech letadel“ místo hliníku zůstat hromady kompozitů, se kterými si zatím úplně nevíme rady.

Vyřazená dopravní letadla patří k největším zdrojům kvalitního hliníkového šrotu. Jeden běžný dopravní letoun může obsahovat kolem 30 tun hliníkových slitin a při demontáži se většina tohoto kovu vrací zpět do průmyslu.

Už v roce 2008 se z vyřazených letadel podařilo získat více než 200 000 tun hliníku a přibližně 3 700 tun kvalitních hliníkových slitin. Demontáž letadel tak patří mezi významné zdroje druhotných kovových surovin.

REMANUFACTURING V LETECTVÍ

Obchod s použitelnými leteckými součástkami patří mezi perspektivní segmenty remanufacturingu. Certifikované díly z vyřazených letadel lze znovu použít nebo repasovat se zárukou, což z nich dělá ekonomicky velmi atraktivní komoditu – často mají vyšší hodnotu než samotný letoun určený k likvidaci.

Do roku 2040 může být celosvětově vyřazeno přes 15 000 dopravních letadel — a tedy miliony tun velmi kvalitních materiálů.

Funkční náhradní díly mohou tvořit až 80 % ekonomické hodnoty vyřazeného letadla.

CATERING – SKRYTÉ ODPADY LETECKÉ DOPRAVY

Odpady z mezinárodních letů jsou podle legislativy EU i většiny světa považovány za rizikový biologický materiál (možný přenos chorob, škůdců apod.).

Obsahují směs jídla, obalů, tekutin i hygienických odpadů — třídění by bylo složité a riskantní.

Proto se obvykle bez třídění spalují ve spalovnách nebezpečných odpadů.

Odkazy

Krátký dokument o tom, jak se také letadla recyklují na YouTube ZDE. (anglicky)
Falcon Aircraft Recycling, firma zabývající se recyklací letadel ZDE.
O recyklaci letadel na webu Flying Revue ZDE.
Evropské lokality podílející se na recyklaci letadel ZDE.
Americké lokality: hřbitovy letadel, recyklační zařízení, ZDE.
Ostatní lokality: hřbitovy letadel, recyklační zařízení ZDE.