Dřevo – odpad, využití a možnosti zpracování

Dřevo je jedním z nejstarších odpadů v lidské historii. Ne-li tím úplně nejstarším. Dřevo bylo prvním materiálem, který člověk dokázal používat. Jednoduše proto, že stromy se nemohly bránit. A je smutné, že se učíme o době kamenné, a ne i o době dřevěné. Možná je to proto, že pokořit kámen je větší hrdinství než pokořit dřevo.

Je možné dřevo recyklovat? Ano. Ale nevznikne dřevo nové, ale pouze produkty, které dřevo obsahují. Více o recyklaci dřeva ZDE.

„O lesích se říká, že jsou to plíce planety. To je ne zcela přesné. Těmi plícemi jsou ve skutečnosti mořské řasy a fytoplankton“.

Dřevo a dřevěné výrobky odevzdáváme na sběrný dvůr, popřípadě do kontejnerů na velkoobjemový odpad.

Recyklace dřeva neexistuje. Ze starého nové nevyrobíme. Dřevo se zpracovává většinou do briket, stavebních desek nebo různých kompozitních materiálů.

Dřevo = stromy = odpad

O vysokých stromech si myslíme, že jsou staré a díky tomu k nim chováme zbytky úcty. Jenomže v současnosti funguje většina lesů jako pole. Stromy se vysázejí a za 80 až 120 let se pokácejí, aby se z nich vyrobila prkna. V přirozených bukových lesích se podle lesních ekologů, jako je Peter Wohlleben, vyskytuje velké množství mladých stromů, které mohou desítky let přežívat ve stínu s tloušťkou kmene jen v řádu centimetrů a výškou dospělého člověka! Teprve po uvolnění prostoru pak rychle dorůstají výrazně větších rozměrů než stromy v hospodářských lesích.

Možná vás bude zajímat, že u nás s lesy hospodaří:

Převážně stát prostřednictvím firem jako jsou Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a Správy národních parků. Patří jim zhruba 60 % lesů.
Zbytek obhospodařují obce a družstva
Soukromí vlastníci
Crkve

Dohromady se odhaduje, že v ČR je 2,7 milionů hektarů lesních pozemků – to je skoro třetina všeho území, co nám zbylo. Lesů máme tedy dostatek, ale ne zdravých. Proto tak často slýcháme o kůrovcových kalamitách. S tímhle pidibroučkem se dokáže zdravý les se ctí vypořádat. Ne však les uměle vysázený, jednodruhový (tzv. monokultury, které fungují v rozporu s přírodní druhovou rozmanitostí). Takový les představuje kůrovce přímo menu a-la carte. O situaci kolem našich lesů si můžete přečíst na stránkách zachranmelesy.cz.

Z jednoho stromu lze prý vyrobit až 80 tisíc papírových archů A4

K čemu se používá dřevo

(zařazení v katalogu odpadů, způsoby likvidace a kam ho odevzdat)

Dřevo má svou vlastní kategorii v katalogu odpadů. Pod pořadovým číslem 3 najdete „Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky.“ Dřevo je ovšem i součástí odpadů ze stavebnictví, kde je hojně využíváno. Dále je dřevo součástí komunálního odpadu a kdovíčeho ještě. S dřevěným odpadem si moc hlavu neděláme. Malé kousky spálíme, větší vyhodíme. A ty úplně největší dáme do kontejneru na velkoobjemový odpad, do sběrného dvora nebo je necháme odvézt. Kam, to už je nám většinou šumafuk.

Dřevo je odpad recyklovatelný. Zatímco recyklace papíru, který máme se dřevem historicky spojený, je pro nás samozřejmost, sběr a recyklace dřeva je pro nás velkou neznámou. Přitom recyklace je svým způsobem nedílnou součástí dřevovýroby – dřevotřískové desky dnes obsahují v průměru přes 70 % recyklátu! V některých zemích se toto číslo šplhá až k 99 %. Pravda, ne že by tady byly na místě ekologické zájmy, mají nedostatek primární suroviny – dřeva

Pozor, pokud je dřevo chemicky impregnované, může se jednat o nebezpečný odpad. Příkladem budiž železniční pražce. O nich si přečtěte něco ZDE.

Jak se recykluje dřevo

Samozřejmě, že ze starého dřeva se nové dřevo nevyrobí. Ani strom. Nejedná se tedy o recyklaci v pravém slova smyslu. Jedná se spíš o jakousi downcyklaci – tedy získání materiálu méně kvalitního než byl ten, který se do procesu dostává. K recyklaci se dostává dřevo různé kvality. Ve velké většině případů se se dřevem k recyklaci dostávají i jiné materiály. Kovové spony, šrouby, plasty, textilie nebo sklo.

V praxi se odpadní dřevo rozlišuje podle původu a míry znečištění, někdy neformálně označované jako „nové“ a „mrtvé“ dřevo.

Nové dřevo jsou zejména zbytky z těžby a zpracování dřeva, jako jsou větve, klest nebo odřezky. Tedy materiály, které se nehodí k žádnému jinému účelu než k využití jako biopaliva, nebo jako doplněk při výrobě kompostu. Ostatně dřevo je i bioodpad, že? Ale pozor: takové dřevo nesmí být chemicky ošetřené.
Když se hovoří o tzv. mrtvém dřevu, mluví se o mrtvém dřevu doslova. Pod tímto pojmem se rozumí nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra… a další zbytky dřeva. Dobrou zprávou je, že starý nábytek se dostává opět do módy a stejně tak dřevěné palety je možné opakovaně používat nebo předělávat na ledacos.

„Zásadním problémem recyklace dřeva je kontaminace jinými materiály“

Postup při recyklaci dřeva

Na počátku všeho toho dřevěného recyklování je třeba vše pečlivě vytřídit. Odstranit ty materiály, které nejsou zpracovatelné, popřípadě znečištěné nebo jinak znehodnocené. Na začátku je tedy velké třídění, které je prováděno ručně. Dřevo je zbaveno odstranitelných materiálů, jako jsou plasty, kovy nebo sklo, které jsou zásadním problémem recyklace, protože mohou poškodit zařízení na zpracování. Ty jsou dále dodávány k recyklaci podle druhu, popřípadě páleny. Zbylé odpadní dřevo (to úplně mrtvé) je dále drceno pomocí drtičů a mlýnů na drť, kterou pak využívají výrobci dřevotřísek.

Zpracování odpadového dřeva na pilách

Na pilách a v dřevozpracujících závodech vzniká značné množství dřevěného odpadu. Dobré je, že tento odpad nachází další uplatnění. Piliny a štěpky lze použít při výrobě dřevotřísky nebo dřevovláknitých desek. Lze je použít i k výrobě celulózy. Zbytky kůry lze využít coby mulčovací kůru a půdoochrannou vrstvu, popřípadě jako přísadu do kompostů. A samozřejmě je možné všechno dřevo využít energeticky. Ať už pálit, nebo ještě před spálením slisovat do podoby briket.

Zpracováním odpadního dřeva z různých zdrojů se v ČR zabývá například jihlavský závod rakouské skupiny Kronospan. Výsledkem recyklačního procesu jsou zde převážně dřevotřískové desky. Odpadním dřevem se zaobírá i společnost Chatlet, která využívá odpadní dřevo (převážně ze stavebnictví) k výrobě designových interiérů.

Pálení dřeva

Dřevo považujeme za biomasu. Věříme, že dokáže splnit tabulkové předpoklady tím, že jeho spalování vrací do atmosféry CO₂, který z ní byl odebrán během růstu stromu. A tak má být spalování dřeva uhlíkově neutrální a nemělo by přispívat ke globálnímu oteplování ani ke skleníkovému efektu. Teorie bezesporu zajímavá. Funkční ovšem pouze za určitých podmínek a v dlouhém časovém horizontu, do kterého by ideálně neměl zasahovat člověk svým hospodařením. Dřevo pálíme i my doma v kamnech, a tím způsobujeme vznik značného množství prachu.

Energetické využívání dřeva (pálení) je nejméně efektivním způsobem
nakládáním s ním

Plýtvání dřevem

Dřevo je sice obnovitelný, ale zároveň omezený přírodní zdroj. Je sice vnímáno jako ekologická surovina, ale jeho nadměrná spotřeba a neefektivní využívání představují reálný environmentální problém. O dřevo nepřicházíme zbytečně jen při samotné těžbě, ale i během zpracování, výrobě, distribuci i konečném užívání výrobků. Dřevo je často používáno k výrobě produktů s krátkou životností (které myslně považujeme za ekologické). Tento model zvyšuje tlak na těžbu primární suroviny a zároveň produkuje rostoucí objem dřevěného odpadu. Globální poptávka po dřevě neustále roste (stavebnictví, nábytkářství, papírenský a obalový průmysl, biopaliv a textilních vláken na bázi celulózy). Bez systematického prodlužování životnosti dřevěných výrobků, omezení jednorázového využití a lepšího nakládání s odpadem hrozí, že se dřevo – navzdory své obnovitelnosti – stane nedostatkovou surovinou.

„V roce 2023 se v ČR vytěžilo 30 256,5 tis. m³ dřeva“

Nadspotřeba dřeva a udržitelnost

Ano, někdo může podotknout, že například právě IKEA (která si přivlastňuje image ekologicky se chovající korporace) používá z velké části certifikované dřevo v systému FSC (Forest Stewardship Council). Ale ruku na srdce. I kdyby to dřevo mělo certifikátů 100 a každý kus by osobně políbil každý zaměstnanec, pořád to bude jen dřevo, kterého IKEA (a ostatní nábytkáři) spotřebuje nehorázně moc na výrobky převážně krátkodobého užití. Ale nechme Ikeu jejím masovým kuličkám a ostatním jejich snaze tento nábytkový řetězec dohnat. Pro účely získávání vláken jako jsou viskóza nebo modal pro textilní průmysl je každoročně pokáceno 70 - 100 milionů stromů.

Význam certifikací dřeva

Je hezké, že se snažíme zabránit drancování lesů tím, že zavádíme certifikace, které mají dodat spotřebitelům dobrý pocit a těžařům a výrobcům čisté svědomí. Ale popravdě řečeno, problém spotřeby dřeva a poškozování přírody razítkem nevyřešíme. A mimochodem, abyste certifikát FSC / PEFC získali, musíte za něj zaplatit poplatek. Mimo to pravidla pro udělení certifikace mnohdy nejdou o moc dále, než jsou zákonem dané normy a předpisy. Certifikace jsou nejjednodušším způsobem, jak dát dřevu punc ekologičnosti.

Bylo by fajn, kdybychom se ke dřevu začali opět chovat tak, jak si zaslouží. Pomohlo nám přeci stát se vládci planety. Nebo ne?

Zdroje: internetové materiály, J. Kizlink-Odpady, FCSCZ, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. Labem, Food and Agriculture Organization of the United Nations, P. Wohlleben - Tajný život stromů.

Zajímavosti a odkazy jinam

Současné lesní hospodářství usiluje o horní věkovou hranici stromů 80–120 let. Pak se stromy kácejí a využívají ekonomicky (P. Wohlleben)

CO JE TO FSC?

Certifikační systém Forest Stewardship Council vznikl v roce 1993 jako reakce na rostoucí globální odlesňování a neudržitelné hospodaření v lesích. Základní myšlenkou je podporovat environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů po celém světě. Cílem certifikace je přispět k ochraně ohrožených lesních ekosystémů a zároveň zajistit, aby těžba dřeva probíhala za jasně stanovených pravidel. Certifikát FSC se vztahuje jak na samotné lesní hospodaření, tak na celý dodavatelský řetězec dřeva a výrobků z něj, a má tak spotřebitelům poskytnout informaci o původu použité suroviny.

OFICIÁLNÍ STRÁNKY ZDE

CO JE TO PEFC?

PEFC vznikl v roce 1999 a sdružuje národní certifikační programy. Cílem je podporovat ekonomicky životaschopné, ekologicky vhodné a společensky odpovědné hospodaření v lesích.

Certifikace PEFC má poskytovat záruku, že dřevo a výrobky z něj pocházejí z lesů obhospodařovaných podle principů trvale udržitelného lesního hospodářství, a to v rámci legislativních i dobrovolných pravidel platných v jednotlivých zemích.

>>> OFICIÁLNÍ STRÁNKY ZDE

Když dva dělají v principu totéž, může to na papíře vypadat stejně.
V praxi se ale mohou lišit pravidla, přísnost kontroly i cena certifikace.

DOPORUČENÁ LITERATURA:

Pokud vás stromy a lesy zajímají, zkuste tyto knížky.

Stromy-Velká kniha (F. Hagender).

Symbolika, mýty, legendy a duchové stromů.

Tajná řeč stromů (E. Thoma)

O stromech s majitelem firmy, která vyrábí dřevěné domy z tzv. měsíčního dřeva.

Tajný život stromů (P. Wohllben)

Fascinující svět stromů pohledem lesníka, který nedělá to, co se v lesnické škole naučil.

Studie Hnutí Duha říká, že až 3/4 jehličnatých stromů v ČR jsou nemocné. A dále že až 80% smrkových lesů hrozí v budoucnu kolaps