top of page

Úsporné žárovky a ostatní světelné zdroje – třídění a recyklace

Úsporné žárovky, zářivky i LED světelné zdroje patří mezi elektroodpad. Některé z nich obsahují malé množství nebezpečných látek, například rtuti, a proto vyžadují speciální způsob sběru a recyklace. Správné třídění světelných zdrojů umožňuje získat zpět sklo, kovy i další materiály.

Úsporné žárovky byly ne úplně vhodným přechodem od klasických žárovek k technologiím LED. Šetří něco elektrické energie, ale na oplátku se po ukončení služby stávají velmi nepříjemným a problematickým odpadem.

 

Sběrem vysloužilých úsporných žárovek se v ČR zabývá společnost Ekolamp. Tento kolektivní systém byl založen v roce 2005  tuzemskými pobočkami společností Philips, Osram, GE Industrial a Narva B. E. L./ČR. Ekolamp to nemá jednoduché. Lidé jsou líní a běžet ke sběrné nádobě s každou vyhaslou žárovkou se jim nechce.

JAK TŘÍDIT SVĚTELNÉ ZDROJE

Úsporné žárovky jsou svým způsobem nebezpečný odpad. Třídíme nebo vyhazujeme je následujícícm způsobem:

  • Sběrné boxy společnosti Ekolamp

  • Multifunkční kontejnery na odpad

  • Sběrné dvory

  • V prodejnách (je třeba se předem informovat zda-li tuto službu poskytují

Tímto způsobem třídíme všechny světelné zdroje. Nyní i obyčejné wolframové žárovky!

Banner knihy Na čaji s Tálibánem
Hromada žárovek

Úsporná zářivka jako odpad

Tzv. úsporné žárovky (kompaktní zářivky – CFL) obsahují rtuť, a to v podobě par uvnitř trubice. Množství rtuti se u moderních výrobků pohybuje obvykle kolem 1–3 mg na kus (dříve to bylo více).

 

Rtuť je toxická látka a kumulativní jed, proto je důležité s těmito zdroji zacházet opatrně.

Použité zářivky a další světelné zdroje (včetně LED) patří mezi elektroodpad a musí se odevzdávat do systému zpětného odběru. Nevhazují se do směsného odpadu. Z pohledu běžného spotřebitele nejde o klasický „nebezpečný odpad“, ale obsahují nebezpečné složky, proto podléhají zvláštnímu režimu sběru.

Co dělat, když úsporná zářivka praskne?

Pokud se kompaktní zářivka doma rozbije:

  • vyvětrejte místnost alespoň 10–15 minut,

  • střepy nesbírejte vysavačem (mohl by rozptýlit rtuťové páry),

  • použijte rukavice a papírový ubrousek,

  • zbytky odneste do zpětného odběru.

Ekolamp převzal v roce 2023 přibližně 602 tun světelných zdrojů (CFL, lineární zářivky, výbojky i LED). To odpovídá zhruba 5 milionům kusů

Recyklace a materiálové využití

Světelné zdroje obsahují sklo, kovy, plasty i elektronické komponenty. Při správném zpracování lze materiálově využít přes 90 % hmotnosti výrobku. Získává se sklo, hliník, měď a další suroviny. Rtuť je bezpečně oddělena a dále odborně zneškodněna nebo využita.

Dalším důvodem, proč vysloužilé žárovky odevzdávat do sběrných nádob, je ten, že jste si za to zaplatili. Ano, součástí ceny, kterou jste za žárovku zaplatili, je i tzv. recyklační poplatek. 

Domácnosti a firmy v roce 2023 sebraly a předaly k recyklaci 602 tun světelných zdrojů. To představuje necelých pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. Díky tomu se podařilo opětovně využít přes 90 % materiálů. Více informací kolektivního systému Ekolamp ZDE.

Recyklace světelných zdrojů

Zjednodušeně řečeno, recyklace světelných zdrojů se liší podle jejich typu, ale základní princip je podobný – rozebrat výrobek, oddělit jednotlivé materiály a bezpečně zpracovat nebezpečné složky.

Mechanické rozebrání

Nejprve se odstraní kovové části (patice, vodiče, elektronika). Skleněná část se oddělí od plastů a kovů.

Drcení a separace

Zdroje se drtí v uzavřeném zařízení. Následně se materiály třídí: sklo, kovy (hliník, měď, ocel), plasty a elektronické součástky.​

Zachycení nebezpečných látek

U zářivek a výbojek se zachytává rtuť — obvykle pomocí filtrů s aktivním uhlím. Ta se pak bezpečně ukládá nebo dále zpracovává.

Další využití materiálů

  • sklo – výroba nového skla nebo stavební materiály,

  • kovy – hutní zpracování,

  • plasty – recyklace nebo energetické využití,

  • elektronika (LED zdroje) – specializovaná recyklace elektroodpadu.

 

Recyklační poplatek

Součástí ceny světelného zdroje je tzv. recyklační příspěvek. Ten financuje sběr, přepravu a zpracování výrobku po skončení jeho životnosti. Jinými slovy – recyklaci jste si již zaplatili při nákupu.

Sběrná nádoba na světelné zdroje

Ekolamp provozuje více než 4 000 sběrných míst po celé České republice.

Klasické, přímo žhavené (wolframové)  žárovky původně do zpětného odběru zařazeny nebyly. Od 1. ledna 2021 se však situace změnila. Zákon o výrobcích s ukončenou životností nově nařizuje třídit i klasické a halogenové žárovky. Více ZDE.

Do sběrných boxů je možné vlazovat i klasické wolframové žárovky

Bizarní lustr z úsporných žárovek
recyklace úsporných žárovek

Životní cyklus úsporné žárovky. Kliknutím zvětšíte. Zdroj: Ekolamp.

Rozebraná úsporná žárovka

Rozdíly mezi typy světelných zdrojů

Vedle kompaktních „úsporných žárovek“ existuje celá řada dalších světelných technologií. Liší se principem fungování, energetickou účinností, životností i dopadem na tzv. životní prostředí.

Klasická žárovka (wolframová)

Skleněná baňka ze sodnovápenatého skla obsahuje wolframové vlákno. Baňka je vyplněna vakuem nebo inertním plynem (argon, krypton s dusíkem).

  • Nepotřebuje předřadník ani elektroniku.

  • Až 90–95 % energie se mění na teplo, nikoli na světlo.

  • Životnost obvykle kolem 1 000 hodin.

V EU se postupně přestaly prodávat mezi lety 2009–2012 v rámci energetických opatření.

Nyní je možné je třídit spolu s ostatními světelnými zdroji.

 

Halogenové žárovky

Vylepšená verze klasické žárovky. Baňka je z křemenného skla, uvnitř wolframové vlákno a halogenový cyklus (např. jód, brom).

  • O cca 20–30 % vyšší účinnost než klasická žárovka.

  • Životnost cca 2 000–4 000 hodin.

V EU byly většinou vyřazeny z trhu mezi lety 2018–2021 kvůli nízké energetické třídě (ekodesign).

 

Zářivky (tzv. lineární)

Nízkotlaké rtuťové výbojky. V trubici je malé množství rtuti a inertního plynu. UV záření vzniklé výbojem se mění pomocí luminoforu na viditelné světlo.

  • Úspora energie oproti klasické žárovce činí cca 60–80 %.

  • Životnost až 10 000–20 000 hodin.

  • Vyžadují předřadník (elektromagnetický nebo elektronický).

Od roku 2023 jsou v EU většina lineárních zářivek postupně vyřazována z trhu kvůli obsahu rtuti (na základě nařízení RoHS).

 

Kompaktní zářivky (CFL – „úsporné žárovky“)

V podstatě zmenšená zářivka s integrovaným předřadníkem a závitem E27/E14.

  • Úspora energie cca 70–80 % oproti klasické žárovce.

  • Životnost 6 000–15 000 hodin.

  • Obsahují malé množství rtuti (typicky 1–3 mg).

V EU jsou od roku 2023 rovněž postupně stahovány z trhu.

 

Indukční výbojky

Speciální typ výbojky bez elektrod – využívají elektromagnetickou indukci.

  • Velmi dlouhá životnost (až 60 000 hodin).

  • Obsahují rtuť.

  • Používaly se zejména ve veřejném osvětlení.

Dnes jsou postupně nahrazovány LED technologiemi.

Vysokotlaké rtuťové výbojky

Starší technologie veřejného osvětlení.

  • Nižší účinnost než moderní výbojky.

  • Obsahují vyšší množství rtuti.

V EU jsou již prakticky vyřazeny z trhu.

 

Halogenidové výbojky (metal-halide)

Vysoce intenzivní zdroje používané ve sportovních halách či průmyslu.

  • Vysoký světelný výkon.

  • Obsahují rtuť a kovové halogenidy.

Postupně nahrazovány LED technologií.

 

Sodíkové výbojky

Světlo vzniká výbojem v sodíkových parách.

  • Velmi vysoká účinnost.

  • Typické oranžové světlo (nízký index podání barev).

  • Používaly se v pouličním osvětlení.

Také jsou dnes nahrazovány LED.

 

LED světelné zdroje

Diodové zdroje světla na bázi polovodičového čipu.

  • Účinnost dnes běžně 100–200 lm/W.

  • Životnost 15 000–50 000 hodin.

  • Neobsahují rtuť.

  • Vyžadují elektronický driver (usměrnění a řízení proudu).

Obsahují však elektroniku, chladiče (hliník), plasty a malé množství vzácných kovů, což zvyšuje materiálovou složitost.

 

Čím je světelný zdroj energeticky účinnější, tím bývá konstrukčně složitější a materiálově náročnější (elektronika, kovy, polovodiče).

Zdroj: Ekolamp, odpady, fyzweb, moderní obec, odbornecasopisy.cz, proelektrotechniky.cz

CO JE TO JEVONSŮV PARADOX?

Myšlenka říká, že technologické zvyšování účinnosti využívání zdrojů nemusí vést k jejich úspoře. Naopak — protože je jejich využívání levnější a dostupnější, může celková spotřeba dokonce růst.

U osvětlení to může znamenat, že úspornější zdroje (např. LED) snižují spotřebu jedné lampy, ale protože svítíme více a déle, výsledná spotřeba elektřiny nemusí klesat tak výrazně, jak bychom čekali.

Hromada vyhozených úsporných žárovek v přírodě

ZAJÍMAVOSTI O ŽÁROVKÁCH

Úsporné světlo je automaticky ekologické.
Ne nutně. LED a zářivky šetří elektřinu, ale obsahují více materiálů, elektroniky a někdy i rizikových látek.

LED světla vydrží vždy desítky let.
Platí spíš teoreticky. Levné zdroje často selhávají kvůli elektronice nebo chlazení dříve.

Úspornější světlo automaticky sníží spotřebu elektřiny.
Ne vždy. Levnější svícení může vést k vyššímu používání (tzv. rebound efekt / Jevonsův paradox – viz zelený box.

Světelný smog dnes ovlivňuje více než 80 % populace Evropy a Severní Ameriky.

LED diody původně vznikly jen jako kontrolky v elektronice. Dnes patří mezi nejrozšířenější zdroje světla na světě.

Moderní veřejné osvětlení s LED technologiemi může městům snížit spotřebu elektřiny na svícení až o 50–70 %.

Banner knihy Tapati

Světelné odkazy a zajímavosti

  • Zajímavý srovnávač chytrých žárovek naleznete ZDE.

  • Mapa sběrných míst ekolamp ZDE

  • Úspora úsporných žárovek se rozebírá ZDE.

  • O úsporných žárovkách coby odpadu ZDE.

bottom of page