JAK SE CO RECYKLUJE, 

KDYŽ SE TO RECYKLUJE?

Recyklace není nic moc ekologického. Recyklace nechrání životní prostředí, ale přispívá k menší míře jeho poškozování. Dokáže částečně nahradit některé materiálové zdroje. Recyklace je technologický proces, bytostně závislý na ekonomice, kterým se snažíme z odpadního materiálu vytvořit opět materiál přibližně stejné kvality. A recyklace má své limity. Zde jsou ty základní:

FINANČNÍ RENTABILITA

Je hlavním dnes limitem . A to v okamžiku, kdy náklady převýší cenu výsledného recyklátu. Nebo v případě, kdy nově vyrobený materiál je cenově výhodnější, než je recyklát.

TECHNOLOGIE A MATERIÁLY

Materiálu (odpadu) je málo a nevyplatí se investovat do jeho recyklace. Popřípadě existují materiály, které ani při současných technologiích nejsme schopni jakkoli smysluplně recyklovat.

TRH A OBCHOD

Trh je mocný. A v okamžiku, kdy nabídka materiálu k recyklaci převyšuje poptávku, jde vše takříkajíc do háje. Právě trh je důvodem, proč je recyklace velmi zranitelná. Jakýkoli zádrhel může být devastující.

KRITICKÝ BOD

Kritickým bodem je situace, kdy materiál vyrobený z recyklátu již nedokáže nahradit materiál z nové suroviny. Jinak řečeno recyklát již negarantuje kvalitu nebo bezpečnost.

ZÁTĚŽ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recyklace je průmysl.

V okamžiku, kdy je zátěž způsobená recyklací větší, než je používání původních materiálů, naráží recyklace na další limit.

"Aby byl proces recyklace efektivní a ekonomicky samoživitelný, neměla by cena recyklátu přesáhnout 50 % ceny nové primární suroviny. Pouze bude-li cena recyklátu pro odběratele ekonomicky zajímavá, bude se používat. Pokud budou muset firmy do recyklačního byznysu investovat své peníze jen kvůli tomu, co jim nařizuje legislativa nebo regulační orgán, bude to jen zátěž a nepovede k rozvoji oboru". (G. Karra, Lavaris).

Jak se to tedy recykluje, když se to recykluje?

Aby byla recyklace plně funkční a především smysluplná, nelze ji chápat jako ochranu tzv. životního prostředí, ale jako součást ekonomiky.

Recykluji, recyklujeme, recyklujete

Buďme upřímní: recyklace není nic ekologického. Recyklace nechrání životní prostředí. Ani přírodu. Avšak může teoreticky částečně omezit nutnost těžby, rafinace nebo výroby některých surovin (za předpokladu, že je recyklát cenově atraktivnější než primární materiál). Recyklace je v podstatě technologický proces, kterým se snažíme z odpadního materiálu A vytvořit opět materiál A, nebo něco tomu podobného. Recyklace je proces, který je (stejně jako výroba čehokoli jiného) náročná na energie, vodu. A i recyklační procesy vytvářejí odpady a zplodiny. I přes veškerou propagaci recyklace je třeba mít na zřeteli to, že recyklace není vždy ekonomicky rentabilní proces. Dokonce by se dalo říci, že recyklace některých komodit je ztrátová. (Malé zamyšlení na toto téma ZDE.) Bohužel, na nic lepšího, jak získávat zpět z odpadu cenné suroviny, jsme ještě nepřišli. Stranou nelze ponechat ani regulaci legislativního a podnikatelského prostředí, která věc mnohdy zbytečně komplikuje.

Míra recyklace v ČR je pouhých 34 %

Podle kolektivního systému Eko-Kom obyvatelé ČR vytřídili během posledních 15 let neuvěřitelných 8,3 milionů tun obalového odpadu. Co do objemu se jedná o množství údajně zhruba dosahující velikosti hory Říp. Otázkou je, kolik obalového odpadu obyvatelé ČR nevytřídili a k jaké hoře nebo pohoří by šlo takové množství odpadu přirovnat. A to nehovoříme o té větší části odpadu, kterou produkují firmy. Mnohem zásadnější než to, kolik se vytřídilo je to, kolik se skutečně zrecyklovalo. A toho je žalostně málo. 34 %. Samo MŽP přiznává, že „zpracovatelský průmysl bezpochyby chybí.“ To je ostudné a je to důkazem bezkoncepčnosti, s jakou se k této problematice přistupovalo. Není od věci se domnívat, že i odpad, který je vyvezen do zahraničí, může být vykázán jako odpad zrecyklovaný. 

Recyklace není třídění odpadu. A třídění odpadu není recyklace.

Třídění odpadu je separování těch druhů odpadů, které je pak možno dále zpracovávat.  Samozřejmě, že recyklovat nelze vše, co se do kontejneru na tříděný odpad dostane. Nejedná se zde pouze o onu legendární recyklovatelnost, ale i o to, je-li někde v dosahu zpracovatel, který takový druh materiálu zpracovat dokáže. Pokud ne, pak je často snazší a ekonomicky smysluplnější odpad energeticky využít. Tedy spálit. Nebo vyexportovat do zahraničí. 

 

Za barevné kontejnery na tříděný obalový odpad nic neplatíme. V principu za ně však platíme v ceně zboží.
 
Trocha odpadového dějepisu

První novodobé provozy na mechanicko-bilogické zpracování odpadu známe z konce předminulého století. Vznikaly v New Yorku. Avšak nedlouho potom je jejich provoz ukončen z důvodu nadměrného vypouštění škodlivin. Následně město New York staví první třídicí linku na suchý a vlhký popel. A kolem roku 1900 spouštějí v USA provoz tzv. prasečnice, kde je odpad zkrmován nebohými prasaty. Což vedlo pouze k šíření epidemií. Nicméně z této doby pochází bizarní informace, že 73 prasat zkonzumuje tunu odpadu denně. Takzvanou "plně průmyslovou recyklaci" známe přibližně od roku 1800 a o domácím třídění odpadu prý existují první záznamy kolem roku 1895. (Zdroj: Odpady 10 2016)

 

Má smysl recyklovat a třídit odpad?

Ano. Nic lepšího, co by zvládlo kvanta našeho odpadu zatím neznáme. V současnosti je to jediný relativně zvládnutý proces, jak získat z oběhu zpracovatelný odpad. A z něj získat zpět některé materiály. Mimo to i zabránit tomu, aby se látky z těchto odpadů dostávaly do vody, půdy nebo ovzduší. A jelikož recyklaci předchází proces třídění odpadů, má smysl dozajista i to. Ale efektivní třídění odpadu by nemělo být o kvantitě toho, co naházíme do kontejnerů, ale o druhové kvalitě toho, co do nich naházíme. Totéž platí i o legislativě, která platí pro firmy a korporace. Třídění odpadu a recyklace je v současnosti doslova  tím nejmenším, co můžeme v rámci naší konzumní společnosti pro náš vlastní svět dělat. 

V roce 2017 schváleny nové směrnice, které je nyní třeba pod pohrůžkou nehorázných pokut (12—15 tisíc EUR denně) realizovat . Tady přestává všechna legrace a vracíme se do dob absolutismu.

Míra recyklace v Evropě.

Balíček k tzv. Oběhovému hospodářství předpokládá zavedení povinného třídění

  • Textil - 2025

  • Bioodpad - 2023

  • Nebezpečné složky komunálního odpadu - 2025

Lze říci, že recyklace snižuje nutnost těžby nebo výroby nových surovin. Vše ostatní (emise, energie, spotřeba vody, vznik odpadů) zůstává při aplikaci recyklace přibližně na stejné úrovni.

Princip recyklace tak, jak ho chápeme dnes, je krátkozraký. Mnohdy totiž z recyklátu vyrobíme již nadále nerecyklovatelný produkt. 

jak třídit.png
  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon

© 2007 - 2019 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

750_wide.jpg