KALY Z ČISTIČEK A ODPADNÍ VODY

Odpady vznikající během čištění vody

Odpadní vody v principu nepovažujeme za odpad. Proto se nakládání s nimi neřídí podle věčně novelizovaného zákona o odpadech, ale podle tzv. vodního zákona. Budiž. Pojďme si ale nejprve ve stručnosti něco říct o vodě jako takové. (Popřípadě jukněte na Fanklub obyčejné vody.) 

Voda je pro existenci života na zemi naprosto nezbytná. Jak víme ze školy, pokrývá většinu povrchu naší planety. A je sladká a slaná. A – což nás zajímá více – pitná a nepitná. Většina z nás otočí kohoutkem nebo stiskne splachovač záchoda... a voda teče. Potom, co je pracně upravena, aby vyhovovala všem předpisům, ji paradoxně jen zhruba 5% procent skutečně vypijeme nebo použijeme k přípravě jídel. Zbytek? Zacházíme s ní jako s vodou užitkovou, nebo šedou (jak se dnes říká dešťové vodě). Většina vody tak končí velmi záhy v čističkách odpadních vod. Těm se zkráceně říká ČOV.

Spotřeba vody na jednoho obyvatele České republiky se pohybuje kolem 88 litrů denně. Což je i množství vody, které se rázem stává vodou odpadní.

 

Poučka nám říká, že tyto odpadní vody vykazují zhoršenou kvalitu, která byla způsobena lidskou činností. Tyto vody jsou systémem stok odváděny právě do čistírny odpadních vod. Jak to v takové čistírně vypadá si můžete prohlédnout ZDE.

Odpadní voda není odpad!

Pouze asi 5 % z celkového množství pitné vody se v domácnostech vypije nebo použije na vaření.
třídění odpadu kaly z čističek vod

Podle vědců z Arizony je vcelku dost dobře možné, že v kovech získaných z odpadních vod, mohou být materiály v hodnotě přes 10 milionů dolarů. Mimochodem Japonci již "těží zlato" z popela ze spáleného kalu. (Zdroj: tretiruka.cz)

Co jsou odpadní vody

Odpadní vody nejsou odpadem. Vznikají tím, jak vodu používáme. Pocházejí z našich domácností. Vlastně v principu ze všech budov bez ohledu na to, co takové budovy v sobě ukrývají. Za zmínku stojí veřejné stravování a ubytovací služby, které produkují odpadních vod více, než je zdrávo. Dále se jedná o odpadní vody z myček automobilů. Ty mohou představovat závažný ekologický problém. Obsahují saponáty a ropné produkty (glykoly, tuky, oleje). A pak tu jsou samozřejmě odpadní vody, které pocházejí z průmyslu. Systémem stok jsou odpadní vody přiváděny k čističkám. Ty jsou zpravidla vystavěny v blízkosti měst nebo větších podniků. Nejběžnějším způsobem čištění odpadních vod je mechanicko-biologický způsob čištění. Zařízení na tomto principu funguje asi následovně: nejprve je vodu třeba zbavit velkých kusů nečistot, popřípadě štěrku. To probíhá pomocí mechanických lapačů, kterým se říká česle. Menší nečistoty zachycují síta, popřípadě jiná mechanická zařízení. Někdy je ještě voda provzdušňována a je tak zbavována tuků. Pak je třeba vodu zklidnit, což se děje v usazovacích nádržích. Zde je voda díky usazování zbavována jemnějších nečistot.  Když je voda zbavena mechanických nečistot, přichází na řadu biologické čištění. Technologií, které se využívají, je hned několik. Nejznámější je tzv. aktivace, kdy dochází ke kontaktu odpadní vody a mikroorganismů v tzv. aktivačním kalu, který rozkládá nečistoty. (U menších domácích čističek mohou být využívány biofiltry. Ty fungují na podobném principu, jako výše zmíněná aktivace. Rozdíl je v tom, že kal není ve vodě, ale je součástí zařízení.) Dále pak v tzv. dosazovacích nádržích se aktivační kal odděluje od vyčištěné vody. Část je navracena zpět do aktivačních nádrží. Přebytečný aktivovaný kal se smísí s kalem z usazovacích nádrží. Zahušťuje se a je dopraven do vyhnívací nádrže. Zde bez přístupu vzduchu za teploty kolem 50°C hnije a může z něj být vyráběn bioplyn. Vyčištěná voda může být ještě terciárně čištěna. Jedná se o dočišťovací proces, kdy se odstraňuje především fosfor a dochází k hygienizaci vody. Pak je voda navracena zpět do vodních toků. Bohužel, tento druh čištění si nedokáže poradit s mnoha materiály, které se pak z čističek dostávají do volné přírody. Jmenujme například zbytky léčiv, zbytky nanomateriálů nebo mikroplasty.

Voda z čističek je vypouštěna zpět do vodních toků

 

Zatímco odpadní voda odpadem ve smyslu zákona není, odpadní kal již ano. Takže co s kalem? Odpadní kaly tvoří zhruba 1—2 % celkového objemu čištěných odpadních vod. Jenomže obsahují až 80% původního znečištěníNáklady na zpracování kalů z čističek odpadních vod stojí dle informací MŽP více než polovinu nákladů na celkové čištění odpadních vod. Kaly obsahují širokou škálu organických a anorganických látek. Jsou zdrojem organické hmoty. Stejně tak ale obsahují nebezpečné složky. V ČR se ročně vyprodukuje zhruba 750 000 tun kalů z čističek odpadních vod. Co s kaly z čištění vod začíná být oříškem. Proč? To, co se vypouští do kanalizace se v poslední době hodně změnilo. K horšímu, bohužel. K čističkám vod putuje stále více a více látek, které z kalu mohou vytvořit problematický materiál. Namátkou jmenujme zbytky léčiv, ftaláty, nanomateriály, furany nebo zbytky drog. To, že se složení vodárenských kalů mění mění i to, jak je s nimi dále nakládáno. Dříve se tyto materiály používaly jako zemědělská hnojiva. Takže ačkoli se jedná o organickou hmotu, která má v principu jako hnojivo velmi prospěšný vliv, v posledních desetiletích se diskutuje o jejich možném negativním vlivu právě díky znečištění. Lze totiž předpokládat, že látky, které se do půdy dostanou spolu s hnojivy, se nakonec dostanou do našeho potravního řetězce.

Jak škodí vodě fosfor?

Látky, které čistírenské kaly obsahují, zahrnují i fosfor. A ten je definován jako tzv. kritický materiál. Čistírenské kaly se tak stávají jeho obnovitelným zdrojem. Což je ekonomicky zajímavé. Protože přírodního fosforu nemáme nazbyt. Obyčejným spalováním a skládkováním se o fosfor připravujeme. Říká se, že neuváženým nakládáním s čistírenskými kaly přicházíme až o 7 % celkového celosvětově vytěženého fosforu. A přitom obsah fosforu ve zbytcích po zplynování a spalování je údajně srovnatelný s množstvím v chudších fosforových horninách. 

Fosfor způsobuje eutrofizaci vody, která podporuje růst planktonních sinic, mikroskopických řas, ale i vodních rostlin. Je to vlastně takové hnojivo. Výsledkem je, že celý ekosystém pracuje intenzivněji, čehož výsledkem je nedostatek kyslíku a vysoké pH (kyselost). Důsledkem takové změny prostředí je pak to, že některé druhy zmizí a je porušena rovnováha. A samozřejmě v zeleným balastem zamořené vodě se nám nechce koupat.

CO NEPATŘÍ DO KANALIZACE
  • látky infekční 

  • jedy a žíraviny

  • kyselé, anebo alkalické roztoky

  • omamné látky

  • organická rozpouštědla

  • zvířecí trus, moč

  •  hnojiva, pesticidy

  • látky působící změnu barvy vody

  • vývojky, aktivátoruy, ustalovače a ostatní roztoky s obsahem stříbra

  • látky, které mohou způsobit ucpání kanalizační stoky (vlhčené ubrousky, pleny apod.)

  • pevné odpady včetně kuchyňských odpadů, ať ve formě pevné nebo rozmělněné (např. odpady z drtičů kuchyňského odpadu, stelivo pro kočky apod.), které se dají likvidovat tzv. „suchou cestou“.

  • odpadní rostlinné a živočišné jedlé oleje a tuky (např. použité fritovací oleje)

Látky, které se do kanalizace nesmí vypouštět specifikují Kanalizační řády jednotlivých čistíren odpadních vod.

V ČR je k dispozici kolem 2 500 čističek odpadních vod pro tzv. veřejnou potřebu.

Econea_trideniodpadu.png

Jak je možné likvidovat čistírenské kaly?

Mimo možnosti jejich využití jako zemědělského hnojiva. To však naráží nejen na problematiku znečistění kalů, ale i to, že zatímco kaly vznikají po celý rok, hnojí se jen jednou nebo dvakrát ročně. Hlavní překážkou možnosti využití kalů v zemědělství je ta skutečnost, že tyto kaly obsahují stále více hormonálních léčiv, antikoncepčních přípravků a dalších látek, které byste v jídle bezesporu nacházet nechtěli. Mimo to je kaly možné likvidovat skládkováním—kdy se nejedná o likvidaci, ale odložení. A dále pak je možné je termicky zpracovávat. Tedy spalovat. Termické zpracování kaly sterilizuje, snižuje jejich objem a je možné získat energii. Na druhé straně nám zůstává popel, který je nutné někam uložit. Což je problém. Tento popel obsahuje vysoké množství rozpustných solí a kovů. V současnosti hledáme pro tento druh popela environmentálně svéprávné využití než je uložení na skládky. Kaly je možné likvidovat zplyňováním. Jedná se o přeměnu tuhého materiálu na plynné palivo. A zmínit je ještě třeba pyrolýzu čistírenských kalů. Jde o termický rozklad organické hmoty v inertní atmosféře... ať už to znamená cokoli.

V ČR se kaly neukládají na skládky. Ve světě se kaly běžně ukládaly do moře, čemuž byl učiněn útrum v roce 1998.

 

Téměř všechna města s více než 2 000 obyvatel disponují čističkou, což je výsledkem i přijetí Rámcové směrnice o čištění městských odpadních vod, která byla podepsána při našem vstupu do EU. Produkci kalů není možné zastavit, pokud budeme (a my musíme) vodu čistit. Co je možné, je pomocí technologií toto množství omezit. Popřípadě nacházet nová využití. Což ovšem z podstaty složení tohoto druhu odpadu bude velmi obtížné. Omezení plýtvání vodou má vlastně ještě jeden dopad. Omezení vzniku tohoto komplikovaného druhu odpadu.

 

V ČR je čištěno zhruba 78 % všech odpadních vod

Zatímco v ČR je čištění odpadních vod na vysoké úrovni a potýkáme se zde (podobně jako jinde v Evropě) s legislativními lapáliemi, téměř 3,5 miliardy lidí nemá k dispozici dosažitelné zdroje pitné vody. Podle zástupce organizace AquaFed je v současnosti možná až 80 % odpadních vod ve světě vypouštěno zpět do vodních toků bez čištění. Následky jsou již dnes znatelné především na dolních tocích některých řek.

Recyklace vody?

Vodu nelze recyklovat. Pokud někde narazíte na termín recyklace vody, pak nejde o nic jiného, než o její čištění do té míry čistoty, jako měla před znečištěním. Tento princip se používá například v kosmických programech. 

Zdroje: tretiruka.cz, cisticka.info, J. Kyzlink: Odpady, MŽP, ovodarenstvi.cz, biom.cz, Ústav chemie a ochrany prostředí, VŠCHT Praha,  Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

Čistírenské kaly se stávají významným zdrojem fosforu.

Stará čistírna odpadních vod Bubeneč

Náklady na likvidaci kalů z čističek vod platíme v rámci tzv. stočného.

Virga_kniha_Martin_Hobrland.jpg

Do čističky vody v Bubenči na Císařském ostrově proudí zhruba 3,6 kubíků vody za sekundu. Během zhruba 8 hodin se z ní na ploše 22 hektarů stává opět voda čistá, která je vypouštěna zpět do Vltavy.

Odkazy

Krásný článek o pražské podzemní kanalizaci je ZDE.

O čištění odpadních vod v České republice na stránkách Vodní hospodářství

O čištění vody s hydrobiologem na webu Ekolist čtěte ZDE.

O efektivním využití a likvidaci čistírenských kalů na webu biom.cz.

Kniha 7 pádů dpadu
Třidění odpadu CZ logo

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Logo © Designology