Jak fungují bioplynové stanice

Bioplynové stanice (BPS) Jsou významnou součástí hospodaření s odpady. V České republice funguje kolem 550 (některé zdroje uvádějí přes 600) bioplynových stanic. Kde jsou, to najdete na tomto odkazu. Momentálně pouze 5 z nich vyrábí biometan, což je vyčištěný bioplyn s obsahem alespoň 95 % metanu. Složením je identický se zemním plynem, rozdíl je pouze ve způsobu jeho vzniku.

​

Co lze v bioplynových stanicích zpracovávat?

• bioodpady z domácností a ze zahrad, z údržby veřejné zeleně

• zbytky z kuchyní, jídelen a restaurací, bufetů, apod.

• prošlé potraviny ze supermarketů

• bioodpady z podnikatelských provozoven (masokombináty, pekárny, pivovary, cukrovary, apod)

• odpady z chovu hospodářských zvířat (podestýlky, kejda, hnůj)

• a samozřejmě cíleně pěstovanou biomasu (vojtěška, řepa, kukuřice nebo senáž)

​

Do zařízení bioplynové stanice však nelze nasypat vše. Je nutná důkladná separace od všech nebiologických příměsí. Pro tento účel jsou bioplynové stanice vybaveny separátory, které jsou schopny odseparovat například původní balení potravin a dalších materiálů, které navezený bioodpad obsahuje.

​

„V ČR je možné vyrobit z odpadů až 185 000 000 m³ biometanu ročně“

​

Jak se bioodpad zpracovává v bioplynové stanici

Když se bioodpad zpracuje v bioplynové stanici, prochází fermentačním procesem, při kterém je jeho část přeměněna na bioplyn. Jedná se tedy o energetické využití. Jenže využita je jen menší, lehce rozložitelná část. Větší část se stává součástí takzvaného fermentačního zbytku, kterému se říká digestát. Digestáty z bioplynových stanic, zpracovávajících bioodpady, jsou rekultivačním materiálem, což je jakýsi tuhý zbytek po vlastním vyhnití. Ten lze použít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k povrchovým úpravám terénu. A to jen za předpokladu, že takový digestát splňuje přísné předpisy. Další látkou je procesní voda. Říká se jí půvabně fugát. Ta je tekutým vedlejším produktem vyhnívacího procesu a je považována za vodu odpadní. Tato tekutina je dále zpracovávána v čistírnách odpadních vod. Vedlejším produktem bioplynových stanic je zápach. Jeho nositelem je amoniak, sirovodík a různé těkavé látky vzniklé rozkladem. Nejmodernější bioplynové stanice již tento zápach dokážou eliminovat a nedráždí tak své okolí tolik jako dříve. Více na téma bioplynu ZDE.

 

Co jsou to kompostárny a jak fungují

Kompostování je aerobní proces, při němž se činností mikro a makroorganismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost. Kompost je organický materiál, který slouží ke zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny. Je získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky (legislativa). Kompost tedy slouží ke hnojení a navracení živin do půdy. Je to hnojivo. 

​

„Kompostárny v ČR vyprodukují ročně přes 1, 5 milionu tun kompostu“

​

Co je to komunitní kompostování a jak funguje

Zjednodušeně řečeno, hlavní výhodou komunitního kompostování je to, že ke zpracování dochází přímo v místě jeho vzniku. Jde o jednoduchý a efektivní způsob předcházení vzniku odpadů a svým způsobem i prevence poškozování klimatu. Pomocí komunitního kompostování je možné zpracovávat jak odpad zahradní, odpad z údržby veřejné zeleně, tak i kuchyňský zbytkový odpad. Návod, jak začít s komunitním kompostováním si přečtěte v tomto článku.

​

Co je to domácí kompostování a jak funguje

Kompostovat dnes již jde na zahradě, ale i doma v bytě. Zahradním/domácím kompostováním lze získat cenné hnojivo pro rostliny, ale omezí se i množství odpadu, který je pálen nebo skládkován. Existuje několik základních způsobů. Pro byty je na místě doporučit japonskou bokashi fermentaci, kdy je bioodpad míchán s mikroorganismy (recenze bokashi kompostéru je ZDE). Existují „elektrické“ domácí kompostéry, které lze umístit třeba na kuchyňskou linku. Nevýhodou je však relativní energetická náročnost a to, že výstupem je sušená organická hmota, která zdaleka nedosahuje kvality kompostu. Další oblíbenou metodou jsou vermikompostéry. Zde se na procesu podílejí mikroorganismy a žížaly. Vermikompostéry existují pro zahradní i bytové účely. Pro větší objem bioodpadu jsou určeny zahradní kompostéry, popřípadě „klasické komposty“ udržované hráběmi a lopatou. Jakýkoliv způsob kompostování je vhodnější řešení, než vyhazování organického odpadu do směsného odpadu.

​

Co jsou to kaly z čističek odpadních vod a jak se likvidují

O kalech z čističek odpadních vod si můžete přečíst ZDE. Jde o „odpad“ z procesu čištění vody. I ten může být zdrojem živin pro půdu. Ovšem tyto kaly v sobě koncentrují škodliviny, které byly odstraněny z čištěné vody. Jde především o patogenní organismy, nebezpečné chemikálie nebo těžké kovy. Neupravené kaly nelze na zemědělské půdě využívat. Musejí projít náročným procesem úpravy. Pokud jsou neupravené, považují se za nebezpečný odpad.

​

„V ČR končí na skládkách a ve spalovnách zhruba 35 % biosložky“