BIOODPADY

ODPAD S KRYCÍM NÁZVEM BRKO a BRO

 

Bioodpad nemá nic společného s biopotravinami, a dokonce ani s biografem. Jednoduše řečeno jsou to zbytky z kuchyně nebo veřejného (či neveřejného) stravování. Tedy to, co oloupete, okrájíte, nesníte nebo na co nemáte chuť. Ale nejen to. Je to například posekaná tráva, uřezané větve, dřevo a zbytky ze zemědělské výroby. Nebo potravinářské výroby. Abychom to zkrátili, je to tedy všechen odpad biologického původu. Nebo chytřeji řečeno jsou to jakékoli odpady, které podléhají aerobnímu (za přítomnosti kyslíku) nebo anaerobnímu (bez přístupu kyslíku) rozkladu. Tyto bioodpady tvoří pravděpodobně 40 — 50 % celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu.

 

Bioodpad je překvapivě velmi problematický odpad

 

BRKO a BRO

Biologicky rozložitelné komunální odpady používají známou zkratku BRKO. Brky jsou odpady biologického původu z domácností, úřadů, firem, z veřejného stravování, úpravy veřejné zeleně, apod. Biologicky rozložitelné odpady (BRO) jsou pak všechny kompostovatelné odpady z tzv. prvovýroby v zemědělství a zahradnictví. Dále pak odpady z dřevovýroby, textilního a kožedělného průmyslu, výroby papíru. Rovněž odpady z oblasti myslivosti a rybářství. A v neposlední řadě i některé odpady ze stavebnictví nebo odpadů z čištění odpadních vod.

 

Je třeba si povinnost ochočit

Díky novele zákona o odpadech máme mít od 1. ledna 2015 možnost separovaného sběru komunálního bioodpadu. Tak alespoň praví zákon. Budeme tedy bioodpady separovat. Nebo, pokud máme tu možnost, kompostovat. Více na toto téma ZDE. Ovšem žádnou revoluci nečekejme. Důvodem pro zavedení tohoto zákona byly spíše hrozící sankce EU než nějaká potřeba změny. A v neposlední řadě je třeba připomenout, že pokud se něco stane součástí vyhlášky, směrnice, nebo zákona, neznamená to automaticky, že je problém vyřešen. A nejinak tomu je v otázce povinného třídění bioodpadu. Poslanci EU schválí směrnici. Tu jsou pod hrozbou sankcí nuceni poslanci v jednotlivých členských státech schválit také. Následně je však třeba obsah takové směrnice uvést do praxe. A tady se může ukázat, jak hloupě se v celé věci často na nejvyšších místech přistupuje. Předně tu jsou dvě zcela odlišné věci. Třídění a zpracování (a někde mezi tím svoz — tedy doprava odpadu z místa vzniku na místo zpracování).

Třidění kuchyňského bioodpadu z domácností do sběrných kontejnerů je potíž už v principu. Hygiena. To bude od občanů a radnic vyžadovat nový přístup, na který většinová část společnosti není absolutně připravena.

V malých obcích a městech býval zvyk využívat domácího kompostování a zpracovávat komunální bioodpad v místě vzniku. Funkční a téměř ideální. Nový eurosystém likviduje dlouhodobou snahu vést obyvatele ke kompostování a navracení cenné biosložky zpět do půdy. Bioodpady se budou třídit a vozit ... kdoví kam. Domácí kompostování totiž (světe div se!) není směrnicí (či zákonem, chcete-li) uznáno jako způsob zpracování BRKO. Stejně tak zákon neuznává domácí kompostéry. Pitomost, říkáte si? Jistěže. Ale posvěcená. V neposlední řadě je třeba připomenout, že obce budou za svoz a likvidaci svého BRČKA muset zaplatit.

První kompostárna v Praze byla postavena v roce 1916

 

Zpracování vytříděného bioodpadu je další kapitolou, která přetéká problémy. Většina bioplynových stanic v ČR jsou tzv. zemědělské a zpracovávají rády téměř výhradně energetickou biomasu (která se pro tyto účely pěstuje na polích namísto potravin) a statkové odpady. Tedy vstupní suroviny, které nevyžadují hygienizaci. Pro zpracování bioodpadů musí být stanice uzpůsobeny podle legislativních požadavků na procesní podmínky. Jinými slovy, nemáme dostatek bioplynových stanic, které by už dnes dokázaly pojmout taková kvanta bioodpadu, která nyní musíme pod pohrůžkou sankcí EU vytřídit. Navíc zpracováváním bioodpadu v kompostárnách se nevyrábí žádná energie. Hmota se jen bakteriálně rozloží.

Poněkud zbrklá výstavba kompostáren a bioplynových stanic poháněna dotacemi vedla k tomu, že nebylo myšleno na infrastrukturu – tedy prospěšnost celé věci. Výsledkem je, že tyto stanice nejsou rozmístěny systematicky. Někde jich je mnoho, jinde minimálně. Máme tedy co napravovat.

 

Jak je to s bioodpady?

S bioodpady to není tak snadné jako s plasty nebo papírem. Ne každý může kompostovat (tedy on skoro každý teoreticky může, stačí jen hodně chtít). Zahrádkáři jsou tady ve výhodě. Kompostování není jen pěstovaní si vlastního hnojníčku pro jahody a růže. Je to především prostředek, jak vrátit do půdy živiny, které se z ní neustále vytrácejí (v poslední době stále více a více). Kompost totiž obsahuje humus.

 

Pro vaši představu humus je něco jako "odporná" houbovitá hmota, která díky své struktuře dokáže zadržovat vodu (tím může mj. zabránit vzniku povodní), absorbovat toxické látky a vyrovnávat pH. Dále pak náš přítel humus zvyšuje kyprost půdy a optimalizuje její osídlení různými mikroby a ostatními obyvateli, kterým toto prostředí vyhovuje. Tak zabraňuje půdní erozi. Humus je důležitý. A my, pokud budeme hodně chtít, ho můžeme pomoci vyrábět. Hummus, se kterým se můžete setkat v některých restauracích, je jiného původu.

 

Mimo klasické kompostování existují i jiná řešení. Například kompostovací sáčky, do kterých naládujete své kuchyňské zbytky a zakopete do země. Existují i kuchyňské kompostéry, či dokonce mikrokompostéry. Tyto mašinky nejenže kompost dokáží provzdušnit, ale dokonce na vás po pár týdnech zapípají, že kompostík je hotov, připraven na kytičky. Ovšem na druhé straně kompost z takových udělátek není kvalitní. Jejich smysl je tedy možno spatřovat především v tom, že omezí množství kuchyňských bioodpadů, které by jinak skončily v popelnicích a na skládkách. A spíše než k užitku slouží k dobrému pocitu (což mimochodem dělá mnoho jiných ekoudělátek). A i to stojí za to, nemyslíte? Nicméně doba se mění a vše se doufejme bude měnit s ní. Mimochodem například v Kutné Hoře mají komunitní kompostér přímo ve městě. Ovšem jak již bylo řečeno, svůj bioodpad byste nyní měli třídit, ne doma zpracovávat.

 

Bioodpad tvoří většinu směsného komunálního odpadu

 

Jak bylo řečeno v úvodu, novela zákona ukládá městům a obcím umožnit občanům separovaný sběr bioodpadu (a kovů). Jak, to už záleží na nich. Proto si možná na mnoha místech ani ničeho nevšimneme. Dobrá. Budeme třídit bioodpad. Ten se někam sveze. A co dál? Mezi námi, ono nestačí jen jásat nad nějakou tou novelou, která v nás probudí pocit, že se děje něco správného. Něco zeleného. Je třeba přemýšlet dál. A to, o čem bychom měli přemýšlet dál je to, co s tím vytříděným bioodpadem. No co. Asi zpracovat, že? Dobře. Ale co pak s tím kompostem? Odbyt tohoto kompostu je totiž odjakživa zásadní problém. Konkuruje chemii.

 

Pokud vás napadne, že by bylo ideální, kdyby si zemědělec sám ze sebraného bioodpadu kompost vyráběl, tak narazíte na již zmíněnou  legislativní komplikaci. Protože takový zemědělec by musel disponovat oprávněním k nakládání s odpady.

Společnost IS Environment SE zprovoznila první bioplynovou stanici v ČR, která je výhradně zaměřena na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Jedná se o ucelený koncept zpracování druhotných biosurovin pokročilou technologií anaerobní fermentace. Zařízení dokáže, mimo jiné, zpracovat i prošlé potraviny, které dokáže strojově zbavit obalů. Více o tomto podniku u obce Rapotín na Šumpersku čtěte ZDE.

Bioodkazy

Jsme připraveni třídit bioodpad?

O bioodpadu na stránkách kompostuj.cz ZDE.

Článek o kompostování na iReceptář ZDE.

Zajímavé nádoby na bioodpad včetně rad jak s nimi zacházet najdete ZDE.

Kompostovací poradna projektu kompostuj.cz je přímo TADY.

Seznam bioplynových stanic v ČR ZDE.

Zajímavé řešení likvidace bioodpadu na stránkách biouhel.cz.

Náš fanklub bioplynových stanic ZDE.

Stránky věnované komunitnímu kompostování KOKOZA.cz.

Na návštěvě v bioplynové stanici. Článek z webu zachranjidlo.cz je ZDE.

 

Zdroje: biom.cz, kompostuj.cz, ekodomov, Wikipedia, biouhel.cz, Odpadové forum, internetové materiály

Novela Zákona o odpadech

č. 229/2014 Sb zavedla povinné

a plošné třídění biologicky rozložitelných odpadů (a kovů) ve městech a obcích. A od roku 2019 by toto mělo platit celoročně.

Povinné třidění bioodpadů se na základě tzv. Balíčku k oběhovému hospodářství  předpokládá do 31. 12. 2023.

Současné zemědělství hospodaří tak hloupě, že jeho činnost vede ke snižování organické hmoty v půdě.

Biouhel je další možností, jak zpracovávat bioodpad. A velmi jednoduchou, chce se říct. Pro úředníky a běžné zemědělce je to možná velká novinka. Ovšem tahle dnešní novinka byla a je využívána na mnoha místech naší planety. Její přínos znali již amazonští indiáni.

Více ZDE.

V České republice se nejvíce kompostovalo v 80. letech minulého století. Socialistické zemědělství kompostování protěžovalo. Skutečných kompostáren však byl nedostatek. Proto se výroba kompostu řešila jaksi improvizovaně: výrobou kompostu přímo na okraji hnojeného pozemku.

CO UMÍ KOMPOST:

  • pomáhá omezovat vliv klimatických změn v půdě

  • zvyšuje absorbci vody

  • snižuje riziko sesuvů půdy

  • napomáhá rozkladu pesticidů

  • snižuje kontaminaci podzemních vod chemikáliemi

  • zvyšuje obsah organické hmoty v půdě

...a mnohem mnohem víc.

BIOMETAN A METAN

Bioplyn je tvořen především metanem (asi 60 %) a dále CO₂ (zhruba 40 %). Jde vlastně o plyn, který je identický s plynem zemním.

  • I u bioodpadů platí, že bychom se měli více zaměřovat na omezování jejich vzniku, než fňukat, jak ho využít.

  • Zhruba čtvrtina biologického odpadu vzniká zcela zbytečně. Ať už přílišnou produkcí, zajetými stereotypy nebo jako následek konzumního života. 

  • Je nutné sledovat nejen to, kam bioodpad odevzdáváme, ale i to, co z něj vznikne a jak se to, co z něj vznikne, dokáže uplatnit v praxi tak, aby to bylo ekonomicky smysluplné.

  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu