BIOODPADY

CO JE TO BIOODPAD, BRKO a BRO?

 

Bioodpad nemá nic společného s biopotravinami, a dokonce ani s biografem. Jsou to zbytky z kuchyně nebo veřejného (či neveřejného) stravování. Tedy to, co oloupete, okrájíte, nesníte nebo na co nemáte chuť. Ale nejen to. Je to například posekaná tráva, uřezané větve, dřevo a zbytky ze zemědělské výroby. Nebo potravinářské výroby. Je to tedy všechen odpad biologického původu. Nebo chytřeji řečeno jsou to jakékoli odpady, které podléhají aerobnímu (za přítomnosti kyslíku) nebo anaerobnímu (bez přístupu kyslíku) rozkladu. Tyto bioodpady tvoří pravděpodobně 40 — 50 % celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu.

 

V roce 2018 bylo v ČR vytříděno zhruba 670 000 tun bioodpadů

 

BRKO a BRO

Biologicky rozložitelné komunální odpady používají zkratku BRKO. Brky jsou odpady biologického původu z domácností, úřadů, firem, z veřejného stravování, úpravy veřejné zeleně, apod. 

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) jsou pak všechny kompostovatelné odpady z tzv. prvovýroby v zemědělství a zahradnictví. Dále pak odpady z dřevovýroby, textilního a kožedělného průmyslu, výroby papíru. Rovněž odpady z oblasti myslivosti a rybářství. A v neposlední řadě i některé odpady ze stavebnictví nebo odpadů z čištění odpadních vod.

Podle Ministerstva životního prostředí se v roce 2018 v ČR vytřídilo kolem 670 000 tun bioodpadu. To je o nějaká 3 % více, než o rok dříve. Odhlédneme-li od statistik, ve směsném odpadu se stále vyskytuje velmi značný podíl bioodpadu.

 

Bioodpad a legislativa?

Díky novele zákona o odpadech máme mít od 1. ledna 2015 možnost separovaného sběru komunálního bioodpadu. Bioodpady můžeme separovat. A pokud máme tu možnost, tak kompostovat. Více na toto téma ZDE.

 

Ovšem žádnou revoluci nečekejme. Důvodem pro zavedení tohoto zákona byly spíše hrozící sankce EU. A v neposlední řadě je třeba připomenout, že pokud se něco stane součástí vyhlášky, směrnice, nebo zákona, neznamená to automaticky, že je problém vyřešen. Je však třeba obsah takové směrnice uvést do praxe. A tady se může ukázat, jak nešikovně se v celé věci často na nejvyšších místech přistupuje. Předně tu jsou dvě zcela odlišné věci. Třídění a zpracování – a někde mezi tím svoz.

Tříděni kuchyňského bioodpadu z domácností do sběrných kontejnerů je potíž už v principu. Hygiena. To bude od občanů a radnic vyžadovat nový přístup, na který většinová část společnosti není absolutně připravena. Navíc jde o nákladnou formu sběru.

V malých obcích a městech býval zvyk využívat domácího kompostování a zpracovávat komunální bioodpad v místě vzniku. Funkční a téměř ideální. Domácí kompostování totiž (světe div se!) není uznáno jako způsob zpracování BRKO. Stejně tak zákon neuznává domácí kompostéry. 

První kompostárna v Praze byla postavena v roce 1916

 

Bioplynové stanice

Většina bioplynových stanic v ČR jsou tzv. zemědělské a zpracovávají téměř výhradně energetickou biomasu, která se pro tyto účely pěstuje na polích namísto potravin, a statkové odpady. Tedy vstupní suroviny, které nevyžadují hygienizaci. Pro zpracování bioodpadů musí být stanice uzpůsobeny podle legislativních požadavků na procesní podmínky. V České republice je nyní v provozu kolem 500 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem téměř 400 MW. Podíl bioplynu na obnovitelných zdrojích energie v ČR již přesahuje 22 %. Potenciál těchto stanic je mnohem větší. Otázkou, která se nabízí je, zda-li nebudou bioplynové stanice zdrojem energie, který bude spotřebovávat na polích vypěstované plodiny. Více na téma bioplynu ZDE.

 

Kompostárny

Kompost je směsí stabilizovaných organických látek, které absolvovaly řízené biologické přeměny a jsou zabezpečovány převážně aerobními mikroorganismy.  Vzhledem k nadměrnému používání chemických hnojiv dochází k obrovské degeneraci půdy a kvalitní kompost může půdu před úplným zničením zachránit. Nicméně pro uplatnění kompostu na trhu je v první řadě jeho kvalita. Dále pak schopnost komunikace mezi zemědělci a producenty kompostu.

Poněkud zbrklá výstavba kompostáren a bioplynových stanic poháněna dotacemi vedla k tomu, že nebylo myšleno na infrastrukturu – tedy prospěšnost celé věci. Výsledkem je, že tyto stanice nejsou rozmístěny systematicky. Někde jich je mnoho, jinde minimálně. 

 

Jak je to s bioodpady?

S bioodpady to není tak snadné jako s plasty nebo papírem. Ne každý může kompostovat (tedy on skoro každý teoreticky může, stačí jen hodně chtít). Zahrádkáři jsou tady ve výhodě. Kompostování není jen pěstovaní si hnojiva pro jahody a růže. Je to především prostředek, jak vrátit do půdy živiny, které se z ní neustále vytrácejí (v poslední době stále více a více). Kompost totiž obsahuje humus.

 

Pro vaši představu humus je něco jako "odporná" houbovitá hmota, která díky své struktuře dokáže zadržovat vodu (tím může mj. zabránit vzniku povodní), absorbovat toxické látky a vyrovnávat pH. Dále pak náš přítel humus zvyšuje kyprost půdy a optimalizuje její osídlení různými mikroby a ostatními obyvateli, kterým toto prostředí vyhovuje. Tak zabraňuje půdní erozi. Humus je důležitý. A my, pokud budeme hodně chtít, ho můžeme pomoci vyrábět. Hummus, se kterým se můžete setkat v některých restauracích, je jiného původu.

 

Mimo klasické kompostování existují i jiná řešení. Například kompostovací sáčky, do kterých naládujete své kuchyňské zbytky a zakopete do země. Existují i kuchyňské kompostéry, či dokonce mikrokompostéry. Tyto mašinky nejenže kompost dokáží provzdušnit, ale dokonce na vás po pár týdnech zapípají, že kompostík je hotov, připraven na kytičky. Ovšem na druhé straně kompost z takových udělátek není kvalitní. Jejich smysl je tedy možno spatřovat především v tom, že omezí množství kuchyňských bioodpadů, které by jinak skončily v popelnicích a na skládkách. A spíše než k užitku slouží k dobrému pocitu (což mimochodem dělá mnoho jiných ekoudělátek). A i to stojí za to, nemyslíte? Nicméně doba se mění a vše se doufejme bude měnit s ní. Mimochodem například v Kutné Hoře mají komunitní kompostér přímo ve městě. Ovšem jak již bylo řečeno, svůj bioodpad byste nyní měli třídit, ne doma zpracovávat.

 

Bioodpad tvoří většinu směsného komunálního odpadu

 

Pokud vás napadne, že by bylo ideální, kdyby si zemědělec sám ze sebraného bioodpadu kompost vyráběl, tak narazíte na již zmíněnou  legislativní komplikaci. Protože takový zemědělec by musel disponovat oprávněním k nakládání s odpady.

Společnost IS Environment SE zprovoznila první bioplynovou stanici v ČR, která je výhradně zaměřena na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Jedná se o ucelený koncept zpracování druhotných biosurovin pokročilou technologií anaerobní fermentace. Zařízení dokáže, mimo jiné, zpracovat i prošlé potraviny, které dokáže strojově zbavit obalů. Více o tomto podniku u obce Rapotín na Šumpersku čtěte ZDE.

Bioodkazy

Jsme připraveni třídit bioodpad?

O bioodpadu na stránkách kompostuj.cz ZDE.

Článek o kompostování na iReceptář ZDE.

Zajímavé nádoby na bioodpad včetně rad jak s nimi zacházet najdete ZDE.

Kompostovací poradna projektu kompostuj.cz je přímo TADY.

Seznam bioplynových stanic v ČR ZDE.

Zajímavé řešení likvidace bioodpadu na stránkách biouhel.cz.

Náš fanklub bioplynových stanic ZDE.

Stránky věnované komunitnímu kompostování KOKOZA.cz.

Na návštěvě v bioplynové stanici. Článek z webu zachranjidlo.cz je ZDE.

 

Zdroje: biom.cz, kompostuj.cz, ekodomov, Wikipedia, biouhel.cz, Odpadové forum, internetové materiály

Novela Zákona o odpadech

č. 229/2014 Sb zavedla povinné

a plošné třídění biologicky rozložitelných odpadů (a kovů) ve městech a obcích. A od roku 2019 by toto mělo platit celoročně.

Povinné třidění bioodpadů se na základě tzv. Balíčku k oběhovému hospodářství  předpokládá do 31. 12. 2023.

Současné zemědělství hospodaří tak hloupě, že jeho činnost vede ke snižování organické hmoty v půdě.

Velkoobjemový kontejner na bioodpad

Biouhel je další možností, jak zpracovávat bioodpad. A velmi jednoduchou, chce se říct. Pro úředníky a běžné zemědělce je to možná velká novinka. Ovšem tahle dnešní novinka byla a je využívána na mnoha místech naší planety. Její přínos znali již amazonští indiáni.

Více ZDE.

Organizované kompostování

Obor kompostárenství v ČR vzájemně nijak nespolupracoval. To se nyní má změnit prostřednictvím založení Kompostářské asociace. Jejím cílem má být osvěta (a logicky i lobbing). Členem se může stát provozovatel kompostárny, věděcko-výzkumné instituce nebo univerzity.

CO UMÍ KOMPOST:
  • pomáhá omezovat vliv klimatických změn v půdě

  • zvyšuje absorbci vody

  • snižuje riziko sesuvů půdy

  • napomáhá rozkladu pesticidů

  • snižuje kontaminaci podzemních vod chemikáliemi

  • zvyšuje obsah organické hmoty v půdě

...a mnohem mnohem víc.

BIOMETAN A METAN

Bioplyn je tvořen především metanem (asi 60 %) a dále CO₂ (zhruba 40 %). Jde vlastně o plyn, který je identický s plynem zemním.

  • I u bioodpadů platí, že bychom se měli více zaměřovat na omezování jejich vzniku.

  • Zhruba čtvrtina biologického odpadu vzniká zcela zbytečně. Ať už přílišnou produkcí, zajetými stereotypy nebo jako následek konzumní ekonomiky. 

  • Je nutné sledovat nejen to, kam bioodpad odevzdáváme, ale i to, co z něj vznikne a jak se to, co z něj vznikne, dokáže uplatnit v praxi tak, aby to bylo ekonomicky smysluplné.

  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

KONTAKT

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu