Jak fungují bioplynové stanice

Bioplynové stanice (BPS) jsou významnou součástí hospodaření s bioodpady. V České republice dnes funguje přibližně 550–600 bioplynových stanic. Většina z nich vyrábí elektřinu a teplo v kogeneračních jednotkách. Kde jsou, to najdete na tomto odkazu.

Pouze jednotky zařízení (řádově do deseti) jsou v současnosti schopny vyrábět biometan, tedy vyčištěný bioplyn s obsahem minimálně 95 % metanu. Biometan je svým složením prakticky shodný se zemním plynem, liší se pouze původem.

​

Co lze v bioplynových stanicích zpracovávat?

• bioodpady z domácností, zahrad a údržby veřejné zeleně,

• zbytky z kuchyní, jídelen, restaurací,

• prošlé potraviny ze supermarketů,

• bioodpady z potravinářských a zemědělských provozů (pekárny, pivovary, cukrovary, masokombináty),

• odpady z chovu hospodářských zvířat (kejda, hnůj, podestýlka),

• cíleně pěstovanou biomasu (kukuřice, vojtěška, řepa, senáže).

​

Do bioplynové stanice však nelze „nasypat všechno“. Bioodpad musí být zbaven nebiologických příměsí. Proto jsou BPS vybaveny separátory, které dokážou oddělit plasty, obaly, kovy a další nežádoucí materiály, které se do bioodpadu běžně dostávají.

​

„V ČR je možné vyrobit z odpadů až 185 000 000 m³ biometanu ročně“

​

Jak se bioodpad zpracovává v bioplynové stanici

• V bioplynové stanici prochází bioodpad anaerobním fermentačním procesem, při němž se jeho snadno rozložitelná část přemění na bioplyn. Ten je následně využit energeticky.

• Větší část hmoty se přemění na digestát – tedy fermentační zbytek. Digestát může být využíván jako rekultivační materiál nebo hnojivo, případně jako přísada do kompostu.

• Vedlejším produktem je také procesní voda (tzv. fugát), která je považována za odpadní vodu a dále se čistí v čistírnách odpadních vod.

• Specifickým problémem bioplynových stanic je zápach, způsobený zejména amoniakem, sirovodíkem a těkavými látkami vznikajícími při rozkladu. Moderní technologie však dokážou emise zápachu výrazně omezit.

Více na téma bioplynu ZDE.

Co jsou to kompostárny a jak fungují

Kompostování je aerobní proces, při němž mikroorganismy za přístupu vzduchu přeměňují bioodpad na stabilizovaný kompost. Kompost je organické hnojivo sloužící ke zlepšení půdy a navracení živin zpět do půdního systému.

​

Kompost vzniká řízeným biologickým rozkladem směsi převážně rostlinných materiálů a musí splňovat legislativně stanovené kvalitativní požadavky.

​

„Kompostárny v ČR vyprodukují ročně přes 1, 5 milionu tun kompostu“

​

Co je to komunitní kompostování a jak funguje

Zjednodušeně řečeno, hlavní výhodou komunitního kompostování je to, že ke zpracování dochází přímo v místě jeho vzniku. Jde o jednoduchý a efektivní způsob předcházení vzniku odpadů a svým způsobem i prevence poškozování klimatu. Pomocí komunitního kompostování je možné zpracovávat jak odpad zahradní, odpad z údržby veřejné zeleně, tak i kuchyňský zbytkový odpad. Návod, jak začít s komunitním kompostováním si přečtěte v tomto článku.

​

Co je to domácí kompostování a jak funguje

Bioodpad lze zpracovávat jak na zahradě, tak i v bytě. Domácí kompostování snižuje množství odpadu ve směsných popelnicích a umožňuje získat kvalitní hnojivo.

Používají se:

• zahradní kompostéry a klasické komposty,

• vermikompostéry (za asistence žížal),

• fermentační systémy typu bokashi,

• elektrické domácí kompostéry (s vyšší energetickou náročností a nižší kvalitou výstupu).

Jakýkoli způsob domácího zpracování bioodpadu je lepší variantou než jeho vyhazování do směsného odpadu.

​

Co jsou to kaly z čističek odpadních vod a jak se likvidují

Kaly z čistíren odpadních vod jsou vedlejším produktem čištění vody. Obsahují živiny, ale zároveň koncentrují znečišťující látky, jako jsou patogeny, těžké kovy nebo zbytky chemikálií.

Neupravené kaly nelze používat na zemědělské půdě. Musejí projít technologicky náročnou úpravou. Pokud úpravou neprojdou, jsou považovány za nebezpečný odpad.

​

„V ČR končí na skládkách a ve spalovnách přibližně 30–35 % biosložky komunálního odpadu!“