Milované železniční pražce


Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) může podle § 69 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč osobě, která soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady. Zároveň může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy.

Čím to je, že se staré železniční pražce stávají vítaným stavebním materiálem pro českého kutila? Inu, kutilství si různé čórky a kaufy stavebního materiálu a lidové vychytávky nese z minulosti. Tedy z doby, kdy se věcmi, jako jsou jedy a různá svinstva, společnost nezaobírala, protože by to mohlo pošpinit socialistický blahobyt a narušit bezstarostnou pohodu - o kterou nám šlo nejvíce. A co se nenapsalo v novinách nebo neřeklo v televizi, to jako by neexistovalo. A mnoho lidí jede podle tohoto zajetého systému dodnes. Pocit z dobře vykonaného díla mnohdy převáží nad rozumem. Byť zarážející je, jak se k odprodeji železničních pražců v minulosti postavila jinak prudérní EU: překvapivě mu nebránila. A tak se pražce staly i zdrojem nechutných tahanic, kdy nakonec vyšlo najevo, že dráhy raději pražce prodávaly, než by platily za jejich likvidaci. Inu, státní podnik. Ale nebojte se. S železničními pražci se vesele kšeftuje dál. Kde je hloupý kupec, tam je i chytrý prodejce.

STARÉ DŘEVĚNÉ ŽELEZNIČNÍ PRAŽCE NENÍ MOŽNÉ ODEVZDAT VE SBĚRNÉM DVOŘE

Takový kutil, který si z pražců udělal ohrádku kolem záhonu, schodiště nebo plot, určitě nebude chtít slyšet nic o jedech, které tyto pražce obsahují. Nejspíše začne namítat, že jedů a různých chemikálií je všude kolem nás tolik, že to nějaký ten pražec, který si postavil přímo pod okna, nezmění. Což je nesmysl. Takový kutil vystavuje nebezpečným účinkům chemikálií nejen sebe, ale i svou rodinu (má-li nějakou), nejbližší sousedy a zvířata i rostliny v blízkém okolí. Chemikálie obsažené v pražcích se totiž postupně a beze spěchu uvolňují do půdy, kterou takto pozvolna kontaminují. Nebo do vody, použil-li kutil pražce třeba k dotvoření půvabného zahradního jezírka. Anebo aspoň do spodních vod, které si pak kutil čerpá studnou. A pokud jsme si řekli, že některé z jedů se do těla člověka dostávají i zažívacím traktem, tak už jen stačí, aby byl takový pražec kousek od záhonku s mrkví nebo studny, a hned je jasné, proč nám děti pořád marodí, že?

Dřevo, kategorie „N“, s přesným popisem, že se jedná o odpadní železniční/kolejové dřevěné pražce. Kategorie nebezpečného odpadu je odpadním pražcům stanovena z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Většina odpadních pražců je ošetřena látkami, které mohou být karcinogenní. Koncentrace látek je závislá na stáří a na době vystavení takto ošetřeného dřeva.

(Zdroj: enviweb.)

Železniční pražce jsou nebezpečný odpad. Nepřevezmou je od vás v běžném sběrném dvoře. Za likvidaci pražců se platí tzv. oprávněným osobám. A to vede nejednu chytrou hlavu k laborování, jak se po případném prozření pražců zbavit. Chytré hlavy je třeba upozornit, že z důvodu povahy odpadu, je převedení laborování do praxe na hraně zákona a tu a tam i zakončeno nechutnou finanční pokutou. Ten, kdo železniční pražce použil například ke stavbě plotu, může zažít nehezké setkání s legislativou, a to zejména v sousedských vztazích. Stejně tak prodej nemovitosti, kde bylo železničních pražců použito, se může nehezky zkomplikovat. Zkrátka čecháčkovská záliba v železničních pražcích má více temných stránek než světlých. Tak přemýšlejte, než si tato toxiny naimpregnovaná monstra přitáhnete domů na zahradu.

Nicméně věříme, že jsme pravověrné milovníky železničních pražců o škodlivosti jejich oblíbeného stavebního materiálu nepřesvědčili a že budou tento kult i nadále udržovat a šířit, opěvovat a především v něj věřit.

Dřevěné železniční pražce se likvidují pálením za extrémně vysokých teplot v pecích vybavených filtračními systémy. Tedy v ničem, čím topíte doma. Jen šílenec by pak pražce pálil doma v kamnech a na hraně zbavení svéprávnosti je pálení dřevěných pražců na otevřených ohništích. O opékání buřtů nad takovým ohněm už ani nemluvě.

Skvělá zpráva je, že díky využívání betonových železničních pražců bude těch dřevěných pořád dostatek.

Prohlédněte si, co dokáží s železničními pražci šikovné české ručičky připojené k českým hlavičkám.

Třeba zde, není to nádhera?

Zde jeden splněný sen o útulné zahradě.

Pražcová apokalypsa, kde jinde než v České Třebové.

Zde článek doplněný půvabnými aplikacemi železničních pražců.

Zdroje: Státní zdravotní ústav, enviweb, CT24, stavbadomusvepomoci.cz

#ekologie #Českédráhy #zdraví

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu