DŘEVO
Jak se recykluje a zpracovává dřevěný odpad
Dřevo jako odpad? Jistěže. Dřevo je dokonce jedním z nejstarších odpadů v lidské historii. Ne-li tím úplně nejstarším. A je to to samé dřevo, které spolu s ohněm pomohlo olysalému lidoopovi s malým přirozením stanout na pomyslném vrcholu evoluce, kterou si sám vymyslel, aby se na ten vrchol mohl dostat. Ne, vážně. Dřevo bylo prvním materiálem, který člověk dokázal používat. Jednoduše proto, že stromy se nemohly bránit. A je smutné, že se učíme o době kamenné, a ne i o době dřevěné. Možná je to proto, že pokořit kámen je větší hrdinství než pokořit dřevo.
O lesích se říká, že jsou to plíce planety. To je ne zcela přesné. Těmi plícemi jsou ve skutečnosti mořské řasy.
Dřevo a dřevěné výrobky odevzdáváme na sběrný dvůr, popřípadě do kontejnerů na velkoobjemový odpad.
Recyklace dřeva neexistuje. Ze starého nové nevyrobíme. Dřevo se zpracovává většinou do briket, stavebních desek nebo různých kpmpozitních materiálů.
Stromy jako odpad
O vysokých stromech si myslíme, že jsou staré a díky tomu k nim chováme zbytky úcty. Jenomže v současnosti funguje většina lesů jako pole. Stromy se vysázejí a za 80 až 120 let se pokácejí, aby se z nich vyrobila prkna. V přirozených podmínkách lesu, který není účelově vysázen, mají takové stromy tloušťku tužky a výšku dospělého člověka. To, co roste ve většině lesů, jsou nezdravé stromy určené na porážku. Možná vás bude zajímat, že u nás s lesy hospodaří převážně stát prostřednictvím firem jako jsou Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a Správy národních parků. Patří jim zhruba 60% lesů. Zbytek obhospodařují obce, družstva, soukromí vlastníci a církve. Dohromady se odhaduje, že v ČR je 2,7 milionů hektarů lesních pozemků – to je skoro třetina všeho území, co nám zbylo. Lesů máme tedy dostatek, ale ne zdravých. Proto tak často slýcháme o kůrovcových kalamitách. S tímhle pidibroučkem se dokáže zdravý les bez problémů vypořádat. Ne však les uměle vysázený, jednodruhový (tzv. monokultury, které jsou zcela v rozporu s přírodní druhovou rozmanitostí). Takový les představuje pro hejna kůrovců přímo menu a-la carte. O tristní situaci kolem našich lesů si můžete přečíst na stránkách zachranmelesy.cz.
Jak dřevo vypadá, na co všechno se dřevo používá a co se z něj vyrábí, to víme. A také víme, že všechno, co se vyrobí, se jednou stane odpadem. Víme i to, jak je to s papírem, k jehož výrobě se svým způsobem dřevo používá (a dost nešťastně tak papír považujeme za tzv. ekologický materiál).
Z jednoho stromu lze prý vyrobit až 80 tisíc papírových archů A4
Co ale všechno ostatní, k čemu dřevo využíváme? Dřevo má svou vlastní kategorii v katalogu odpadů. Pod pořadovým číslem 3 se skrývají „Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky.“ Dřevo je ovšem i součástí odpadů ze stavebnictví, tedy oboru, ve kterém je hojně využíváno. Dále je dřevo součástí komunálního odpadu a kdovíčeho ještě. S dřevěným odpadem si moc hlavu neděláme. Malé kousky spálíme, větší vyhodíme. A ty úplně největší dáme do kontejneru na velkoobjemový odpad, do sběrného dvora nebo je necháme odvézt. Kam, to už je nám většinou šumafuk. A vězte, dřevo je odpad recyklovatelný. Zatímco recyklace papíru, který máme se dřevem historicky spojený, je pro nás samozřejmost, sběr a recyklace dřeva je pro nás pravděpodobně velkou neznámou. Přitom recyklace je svým způsobem nedílnou součástí dřevovýroby – dřevotřískové desky dnes obsahují v průměru přes 70% recyklátu! V některých zemích se toto číslo šplhá až k 99%. Pravda, ne že by tady byly na místě nějaké ekologické zájmy. Prostě mají nedostatek přírodního dřeva. Je tedy zjevné, že se jedná o státy jižní. A neopomíjejme ovšem to, že i když je dřevo svým způsobem recyklovatelné, plýtvat by se s ním nemělo. Nicméně jeho využívání pro energetické účely může v blízké budoucnosti přinést "dřevěnou krizi."
V roce 2030 chybět v Evropské unii přes 300 milionů m³ dřeva
Pozor, pokud je dřevo chemicky impregnované, může se jednat o nebezpečný odpad. Příkladem budiž železniční pražce. O nich si přečtěte něco ZDE.
Jak se recykluje dřevo
Samozřejmě, že ze starého dřeva se nové dřevo nevyrobí. Ani strom. Nejedná se tedy o recyklaci v pravém slova smyslu. Jedná se spíš o jakousi downcyklaci – tedy získání materiálu méně kvalitního než byl ten, který se do procesu dostává. K recyklaci se dostává dřevo různé kvality. Ve velké většině případů se se dřevem k recyklaci dostávají i jiné materiály. Kovové spony, šrouby, plasty, textilie nebo sklo. Odpadáři dělí odpadní dřevo na nové a mrtvé.
Novým dřevem se mají na mysli třeba čerstvě poražené stromy, větve apod. Tedy materiály, které se nehodí k žádnému jinému účelu než k využití jako biopaliva, nebo jako doplněk při výrobě kompostu. Ostatně dřevo je i bioodpad, že?
Když se hovoří o tzv. mrtvém dřevu, mluví se o mrtvém dřevu doslova. Pod tímto pojmem se rozumí nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra… a další zbytky dřeva. Dobrou zprávou je, že starý nábytek se dostává opět do módy a stejně tak dřevěné palety je možné opakovaně používat nebo předělávat na ledacos.
Zásadním problémem recyklace dřeva je kontaminace jinými materiály
Na počátku všeho toho dřevěného recyklování je třeba vše pečlivě vytřídit. Odstranit ty materiály, které nejsou zpracovatelné, popřípadě znečištěné nebo jinak znehodnocené. Na začátku je tedy velké třídění, které je prováděno ručně. Dřevo je zbaveno odstranitelných materiálů, jako jsou plasty, kovy nebo sklo, které jsou zásadním problémem recyklace, protože mohou poškodit zařízení na zpracování. Ty jsou dále dodávány k recyklaci podle druhu, popřípadě páleny. Zbylé odpadní dřevo (to úplně mrtvé) je dále drceno pomocí drtičů a mlýnů na drť, kterou pak využívají výrobci dřevotřísek.
Co odpadne od pily
Na pilách a v dřevozpracujících závodech vzniká značné množství dřevěného odpadu. Dobré je, že tento odpad nachází další uplatnění. Piliny a štěpky lze použít při výrobě dřevotřísky nebo dřevovláknitých desek. Lze je použít i k výrobě celulózy. Zbytky kůry lze využít coby mulčovací kůru a půdoochrannou vrstvu, popřípadě jako přísadu do kompostů. A samozřejmě je možné všechno dřevo využít energeticky. Ať už pálit, nebo ještě před spálením slisovat do podoby briket.
Zpracováním odpadního dřeva z různých zdrojů se v ČR zabývá například jihlavský závod rakouské skupiny Kronospan. Výsledkem recyklačního procesu jsou zde převážně dřevotřískové desky. Odpadním dřevem se zaobírá i společnost Chatlet, která využívá odpadní dřevo (převážně ze stavebnictví) k výrobě designových interiérů.
Dřevo hoří, má panenko!
Dřevo považujeme za biomasu. Věříme, že jaksi záhadně dokáže splnit tabulkové předpoklady tím, že jeho pálení vrací do atmosféry CO₂, který z ní byl odebrán během růstu. A tak nepřispívá spalování dřeva ke globálnímu oteplování nebo ke skleníkovému efektu. Teorie bezesporu zajímavá. Ale funkční jen v ideálních podmínkách, do kterých by nesměl zasahovat člověk. O energii získané ze dřeva se říká, že je čistá, protože obsahuje málo dusíku a síry – tedy látek, které způsobují tzv. kyselé deště. No budiž. Dřevo pálíme i my doma v kamnech, a tím způsobujeme vznik enormního množství prachu. Ale to už je na jiné téma. A samozřejmě pokud pálíme v kamnech chemicky ošetřené dřevo, tedy dřevo impregnované nebo natřené, sám bůh nemá jasno, co mu to z komína vylétává pod nos.
Plýtváš, plýtvám, plýtváme
To, že je dřevo energeticky využitelné a do jisté míry recyklovatelné, by v žádném případě nemělo být důvodem k plýtváním s ním. To platí v principu o všech materiálech. Pokud jsme si v úvodu řekli, kolik se ročně dřeva vytěží (v roce 2014 to bylo 1837 milionů m³), máme vcelku jasný obrázek o tom, kolik dřeva se stane odpadem. Těžba dřeva není nic, co by planetě Zemi prospívalo. Drastický úbytek pralesů v Amazonii je mediálně známý. A člověk vlastně od pradávna mýtil a klučil, aby získal dřevo jako materiál a místo pro pole nebo svá obydlí. Takže vlastně nic nového pod sluncem. Jen v neustále se zvětšující míře. O to více zarážející je minimum informací, které se k nám, běžným spotřebitelům o dřevěných odpadech dostane. Věděli jste například, že nábytkářský gigant IKEA spotřebuje zhruba 1% světové těžby dřeva? I proto nedávno tento řetězec zakoupil lesy v Rumunsku a Pobaltí, kde bude pěstovat pravděpodobně jehličnaté monokultury. Pokud si k IKEA přidáte všechny ostatní nábytkářské firmy a řetězce, můžeme se dostat i o několik procent výše. IKEA, která se snaží seč může vytvářet dojem ekologicky zodpovědné firmy umožňuje zákazníkům něco na způsob zpětného odběru (více o tomto projektu ZDE). Byť popravdě řečeno, jde spíše o bazar než o zpětný odběr.
V roce 2019 se v ČR vytěžilo 30 256,5 tis. m³ dřeva
Ano, někdo může podotknout, že například právě IKEA (která si přivlastňuje image ekologicky se chovající korporace) používá z velké části certifikované dřevo v systému FSC (Forest Stewardship Council). Ale ruku na srdce. I kdyby to dřevo mělo certifikátů 100 a každý kus by osobně políbil každý zaměstnanec, pořád to bude jen dřevo, kterého IKEA (a ostatní nábytkáři) spotřebuje nehorázně moc na výrobky převážně krátkodobého užití. Ale nechme Ikeu jejím masovým kuličkám a ostatním jejich snaze tento nábytkový řetězec dohnat. Pro účely získávání vláken jako jsou viskóza nebo modal pro textilní průmysl je každoročně pokáceno 70 - 100 milionů stromů.
Certifikuji - chráním. Opravdu?
Je hezké, že se snažíme zabránit drancování lesů tím, že zavádíme certifikace, které mají dodat spotřebitelům dobrý pocit a těžařům a výrobcům čisté svědomí. Ale popravdě řečeno, problém spotřeby dřeva a poškozování přírody razítkem nevyřešíme. A mimochodem, abyste certifikát FSC / PEFC získali, musíte za něj zaplatit poplatek. Mimo to pravidla pro udělení certifikace mnohdy nejdou o moc dále, než jsou zákonem dané normy a předpisy. Certifikace jsou nejjednodušším způsobem, jak dát dřevu punc ekologičnosti.
Bylo by fajn, kdybychom se ke dřevu začali opět chovat tak, jak si zaslouží. Pomohlo nám přeci stát se vládci planety. Nebo ne?
Zdroje: internetové materiály, J. Kizlink-Odpady, FCSCZ, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. Labem, Food and Agriculture Organization of the United Nations, P. Wohlleben - Tajný život stromů.
Dřevěné odkazy
Současné lesní hospodářství usiluje o horní věkovou hranici stromů 80–120 let. Pak se stromy kácejí a využívají ekonomicky (P. Wohlleben)
CO JE TO FSC?
Certifikační systém FSC vznikl v roce 1993. Základní myšlenkou organizace FSC je podporovat environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky smysluplné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomoci chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy.
CO JE TO PEFC?
Certifikační systém FSC vznikl v roce 1999 se sídlem v Ženevě. přispívá k podpoře ekonomicky životaschopného, ekologicky vhodného a společensky prospěšného hospodaření v lesích, poskytuje spotřebitelům a široké veřejnosti záruku, že lesy certifikované pod tímto programem jsou obhospodařovány trvale udržitelným způsobem
Když dva dělají totéž, může to být v principu totéž, ale pokaždé za jiné peníze :-)
DOPORUČENÁ LITERATURA:
Pokud vás stromy a lesy zajímají, zkuste tyto knížky.
Stromy-Velká kniha (F. Hagender).
Symbolika, mýty, legendy a duchové stromů.
O stromech s majitelem firmy, která vyrábí dřevěné domy z tzv. měsíčního dřeva.
Tajný život stromů (P. Wohllben)
Fascinující svět stromů pohledem lesníka, který nedělá to, co se v lesnické škole naučil.
Studie Hnutí Duha říká, že až 3/4 jehličnatých stromů v ČR jsou nemocné. A dále že až 80% smrkových lesů hrozí v budoucnu kolaps