Velká tenisková katastrofa Nike


Už to je bezmála 30 let, kdy se americká společnost vyrábějící sportovní vybavení Nike stala nechvalně známou incidentem, který vešel do dějin pod názvem „The Great Nike Shoe Spill“. Začátek devadesátek byl u nás hektický a tahle zpráva — pokud se k nám vůbec dostala — vyšuměla. Pojďme si jí připomenout, protože patří k jednomu ze základních pilířů problematiky plastového (a všeho jiného) odpadu v mořích. Na konci článku ještě zmínka o podobné environmentální „příhodě“, za kterou stojí ztracený kontejner s kostičkami stavebnice Lego.


Zatracená bouřka

Nákladní loď Hansa Carrier plující z Jižní Koreje do USA se 27. května 1990 dostala jižně od Aljašského poloostrova do extrémní bouře, která dala tomuto bezmála 200 metrů dlouhému kolosu mimořádně zabrat. Ačkoli loď vydržela, bouře a vlny způsobily to, že 21 obrovských přepravních kontejnerů spadlo do moře. (Což není nic neobvyklého. Při lodní dopravě se jedná o běžný jev. Společnosti jen vyřídí pojistku a tím to pro ně hasne). Většina ze ztracených kontejnerů klesla i se svými poklady ke dnu. Ovšem pět (některé zdroje uvádějí čtyři) kontejnerů se z neznámých příčin otevřelo a z jejich útrob se tehdy do volného moře dostalo přibližně 60 000 párů (některé zdroje uvádějí až 80 000 párů) bot značky Nike.

Jak Nike, tak i přepravní společnost se o incidentu nijak nešířily. Ostatně pro přepravní společnost šlo o běžnou škodu a výrobce bot rovněž nestál o negativní publicitu. Pamatujme, že internet tehdy neexistoval, takže se vše tutlalo mnohem snadněji. A berme také v potaz, že tehdy ještě odpad v mořích nikoho příliš nevzrušoval.


Nečekané dary moře

Jenomže už v listopadu téhož roku se muselo s pravdou ven. To protože boty Nike se začaly objevovat ve velkém na různých pobřežích. Nejprve u pobřeží Washingtonu, Oregonu a Britské Kolumbie. Později i na zcela opačných místech zeměkoule. Bylo očividné, že se jedná o nové boty, ne o nějaký zatoulaný odpad. Je tedy zjevné, že nové boty, které přiválo moře, se staly předmětem lokální ekonomiky. Lidé je sbírali a při swappovacích akcích je měnili a prodávali. Říká se, že boty Nike z Hansy bylo možné koupit za čtvrtinu ceny, než by se za ně zaplatilo v obchodech. To také dokazuje, že výrobky Nike byly zřejmě kvalitní, možná i vodě odolné. Nicméně to jen na okraj.


Odhaduje se, že ročně se v mořích a oceánech ztratí přes 10 000 přepravních kontejnerů

Přínos v neštěstí

Když celý incident vyplul na povrch stejně, jako byly vyplavovány boty Nike z moře na pobřeží, oceánografové si uvědomili, že nešťastné tenisky ztracené na přesně známé lokalitě, jim toho mohou hodně prozradit o mořských proudech. Do té doby se informace o proudech získávaly buď z bójí, které vysílaly svou polohu, nebo ze vzkazů v lahvi — opravdu se tato metoda používala. Ovšem jak výzkum pomocí bójí, tak i lahví (je třeba si uvědomit, že lahve se musely zabezpečit a bylo třeba najmout loď a lahve po moři rozvážet) byl finančně nákladný. Vysypané kontejnery se tak pro vědce staly darem z nebes (což je paradoxně v přeneseném slova smyslu pravda). První, koho napadlo poztrácených tenisek využít byl jistý Curtis Ebbesmeyer. Začal kontaktovat „beachcombers“ (něco jako plážový povaleč), kteří se obchodem s teniskami vyplavenými z moře zabývali a měli o nich docela přehled. Navštěvoval swapovací akce a vyzvídal, vyzvídal a vyzvídal. Spolu s dalším oceánografem a odborníkem na počítačové modely Jimem Ingrahamem se mu podařilo sestavit model, který relativně přesně dokázal předpovědět, kde se objeví další boty Nike z Hansy.


Uprchlé kachničky

Když v lednu v roce 1992 se dostala do potíží kontejnerová loď Ever Lauer a z jejich kontejnerů se do moře dostaly stovky tisíc plastových kachniček a podobných plastových hraček, získali odborníci další přesné údaje o pohybech mořských proudů a dokonce i o tom, jaký má tvar té které věci vliv na unášení mořskými proudy. Ale to už bychom zabíhali do přílišných detailů.


Jaké si vzali ponaučení z The Great Nike Shoe Spill oceánografové je zjevné. Výrobci, kteří každoročně přepraví přes moře a oceány více než 7 000 000 000 tun zboží, si ponaučení zřejmě nemají v úmyslu vzít, protože jim jde logicky o obchodní výsledky. A následky přepravy zboží? Věřte, že incident firmy Niké je jen špičkou gigantického ledovce plného negativ, který námořní přeprava představuje.


Moře plné kostiček stavebnice LEGO

Něco podobného, čím obohatila environmentální dějiny společnost Niké se podařolo i výrobci oblíbených stavebnic LEGO. V roce 1997 se do moře dostal špatně upevněný kontejner, ve kterém bylo převáženo kolem 5 000 000 dílků stavebnic Lego. (Mimochodem některé odhady říkají, že kolem dvou milionů kostiček Lega se do moře dostalo proto, že je děti prostě spláchly do záchoda). Tato environmentální příhoda kouzlem nechtěného prokázala, jak odolné kostičky stavebnice Lego jsou. I po desetitelích, kdy se kostičky potulovaly oceánem sem a tam, jsou stále funkční. Pouze ošoupané, se zaoblenými hranami (mechanickým oděrem vznikají mj. mikroplasty).


Kostičly lega se vyrábějí z plastu zvaného akrylonitrilbutadienstyrenu, zkráceně ABS. Což je v principu alternativa Polyvinylchloridu (PVC). Sama společnost lego plánuje pozastavení výroby z tohoto materiálu do roku 2030.


Roušková kalamita

Kontejnerová loď APL England poztrácela koncem května 2020 během cesty z Číny do australského Melbourne část ze svých čtyřiceti kontejnerů. Moře vyplavilo na australské pobřeží mimo elektroniky a plastových obalů i obrovské množství hygienických roušek. Obsah kontejnerů, které neklesly neotevřené ke dnu, je nyní každý nen vyplavován na pláže.




Zdroje: BBC, Randy Fry, The Seattle Times, The Guardian, časopis Odpady


  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

KONTAKT

Tento web není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu