Jsou klasické „tonery“ minulostí?
- 25. 7. 2018
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: před 6 dny
Tonerové a inkoustové kazety
V oblasti zpětného odběru, likvidace, recyklace a repasu tonerových a inkoustových kazet poletuje mnoho nezodpovězených otázek. To ostatně platí i o jiných druzích odpadu. Nicméně bez nejmenších pochyb lze tonery a náplně do tiskáren označit – když ne za nebezpečný – tak alespoň za problematický odpad.
O tonerech více ZDE.
Lze tisknout ekologicky?
Zpětný odběr náplní do tiskáren existuje a je provozován výrobci, popřípadě specializovanými firmami nebo kolektivními systémy. Tonerové kazety jsou totiž kombinací několika materiálů – plastů, kovů, elektronických čipů a chemických barviv. Právě tato kombinace činí jejich recyklaci technicky náročnější.
Samotná problematika náplní do tiskáren neleží ani tak v legislativní, jako spíše v praktické rovině. Zůstaneme-li u náplní spotřebovaných v domácnostech, dostaneme se sice na poměrně vysoké číslo co do množství, ale pokud toto množství rozdělíme mezi jednotlivé domácnosti, zjistíme, že tento druh odpadu vyhazujeme velmi zřídka.
Kam vyhodit toner nebo inkoustovou náplň do tiskárny
vrátit prázdnou kazetu v rámci zpětného odběru u prodejce
využít služby firem, které se repasem a recyklací kazet zabývají
odevzdat kazety ve sběrném dvoře nebo ve specializovaných sběrných boxech
Kazety do tiskáren jsou z hlediska legislativy většinou považovány za elektroodpad nebo jeho součást, protože obsahují elektronické prvky (například čipy). Proto je vhodné odevzdávat je ve sběrných systémech určených právě pro tento typ zařízení.
Když odevzdáváte tiskárnu do sběrného dvora, vždy vyjměte tonerové nebo inkoustové náplně
Proč jsou náplně do tiskáren problém
Tonerové a inkoustové cartridge jsou poměrně sofistikované výrobky. Obsahují:
plastové tělo
kovové součásti
barviva nebo tonerový prášek
elektronický čip
Právě kvůli této kombinaci materiálů není jejich rozebrání a recyklace jednoduchá.
Navíc se odhaduje, že většina použitých kazet se nerepasuje, ale končí v odpadu nebo ve spalovnách.
Každoročně se přitom na světě prodají stovky milionů tonerových a inkoustových kazet. Podle některých odhadů může končit na skládkách až 70 % z nich.
Mnoho tonerových a inkoustových kazet je konstruováno tak, aby jejich opětovné naplnění nebylo jednoduché. Výrobci do nich často instalují elektronické čipy, které komunikují s tiskárnou a sledují množství vytištěných stránek. Jakmile tiskárna vyhodnotí kazetu jako „prázdnou“, může její další použití zablokovat – i když v ní ještě zůstává určité množství inkoustu nebo toneru.
Další překážkou bývá samotná konstrukce kazety. Některé cartridge jsou slepené, nýtované nebo svařované, takže jejich otevření bez poškození není snadné. U některých modelů je také obtížné dostat se k zásobníku barvy nebo toneru.
Tyto konstrukční prvky nejsou technickou nutností. Spíše jde o obchodní strategii výrobců, kteří dlouhodobě vydělávají více na prodeji spotřebního materiálu než na samotných tiskárnách. Není proto výjimkou, že tiskárna stojí relativně málo, zatímco originální náplně mohou během její životnosti stát několikanásobek její pořizovací ceny.
Repas jedné kazety může ušetřit až 2 kg materiálu
Nádržkové tiskárny
Jedním z řešení, jak snížit množství tohoto odpadu, jsou tiskárny využívající integrované nádržky na inkoust, které se pouze doplňují z lahviček.
Namísto výměny celé cartridge se tak pouze dolévá barva. Výrobci jako Canon, Epson nebo HP dnes nabízejí modely, které dokážou na jednu sadu inkoustů vytisknout tisíce stran.
Výhod je několik:
výrazně se snižuje množství plastového odpadu
odpadá výroba složitých jednorázových kazet
uživatel má přehled o skutečném množství inkoustu v tiskárně
Nevýhodou může být poněkud komplikovanější doplňování inkoustu. Na druhou stranu – životní prostředí nechráníme tím, že budeme dělat věci přesně tak, jak jsme zvyklí.
Kolik odpadu vzniká
Podle odhadů se na světě každoročně prodá více než 1 miliarda tiskových kazet.
Jen ve Spojených státech končí ročně na skládkách přibližně 350 milionů tonerů a inkoustových cartridge.
Výroba jedné tonerové kazety spotřebuje přibližně 3–4 litry ropy
Plastové tělo jedné kazety se může v prostředí rozkládat stovky let.
Právě proto má smysl jejich opětovné použití – například repase nebo doplňování.
Jak tisknout ekologicky
Pokud plánujete nákup nové tiskárny pro domácí použití nebo běžné kancelářské tisknutí prezentací a faktur, může dávat smysl zvážit model, jehož barvu lze doplňovat do nádržek, místo aby bylo nutné kupovat stále nové jednorázové kazety.
Získáte přehled o tom, kolik inkoustu vám v tiskárně skutečně zbývá. A zároveň omezíte nákup jednorázových cartridge, jejichž výroba i následná likvidace jsou z environmentálního pohledu problematické.
Levné tonerové kazety – skrytý problém
Na trhu se objevuje velké množství velmi levných kompatibilních nebo padělaných tonerových kazet. Tyto produkty jsou často vyráběny v anonymních továrnách mimo regulovaný průmyslový řetězec a nemusí splňovat evropské bezpečnostní nebo ekologické normy.
Podle organizace ETIRA (European Toner and Inkjet Remanufacturers Association) může být až třetina tonerových kazet prodávaných v Evropě nevyhovující z hlediska evropských předpisů. Tyto kazety často postrádají správné označení, bezpečnostní informace nebo symboly pro správnou likvidaci odpadu.
Problém není jen legislativní. U některých kompatibilních kazet byla zjištěna přítomnost chemických látek, které by v elektronických zařízeních podle evropské legislativy být neměly. Analýzy například odhalily bromované zpomalovače hoření (např. DecaBDE) v koncentracích vyšších, než dovolují evropské normy. Tyto látky se mohou v prostředí hromadit a existuje podezření na jejich karcinogenní účinky.
Dalším problémem je kvalita samotného tonerového prášku. Toner je velmi jemný prach složený z plastových částic, pigmentů a různých aditiv. Pokud se uvolní do vzduchu, může dráždit dýchací cesty a u citlivějších osob vyvolat zdravotní potíže. Některé jeho složky – například uhlíkový pigment (carbon black) – jsou dokonce klasifikovány jako potenciálně karcinogenní látky.
Levné kazety navíc často nevydrží dlouho nebo mohou poškodit tiskárnu. Studie servisních techniků ukazují, že kompatibilní kazety mají vyšší míru poruchovosti, mohou prosakovat nebo obsahovat toner s nevhodnými fyzikálními vlastnostmi, což vede k poškození tiskového mechanismu.
Výsledkem je paradoxní situace: kazety, které měly být levnou alternativou, mohou ve skutečnosti zvýšit množství odpadu, zkrátit životnost tiskárny a přinést další environmentální problémy.
Až 1/3 kazet prodávaných v Evropě nemusí splňovat normy EU
Tonery u soudu
Problematika opětovného plnění tonerových kazet se dostala až k Nejvyššímu soudu Spojených států. Spor známý jako Impression Products vs. Lexmark (2017) se týkal snahy výrobce tiskáren zabránit dalším firmám v repasování a opětovném prodeji použitých kazet.
Společnost Lexmark prodávala část svých kazet v tzv. „Return Programu“ – zákazník dostal náplň levněji, ale pod podmínkou, že ji po spotřebování vrátí výrobci a nebude ji znovu plnit ani prodávat třetím stranám. Firma zároveň používala patentovou ochranu a elektronické čipy, aby zabránila nezávislým firmám v repasi těchto kazet.
Americký Nejvyšší soud však v roce 2017 rozhodl, že jakmile výrobce produkt jednou prodá, jeho patentová práva na konkrétní kus výrobku se vyčerpávají. Jinými slovy – zákazník má právo s kazetou nakládat podle svého, včetně jejího opětovného naplnění nebo prodeje. Rozhodnutí bylo považováno za důležité vítězství pro firmy zabývající se repasem tiskových kazet, ale i pro širší hnutí podporující opravy a opětovné používání výrobků.
