Ropa. Historie, těžba, využití.
- 7. 4. 2016
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 1. 3.

Co je to ropa
Ropa je uhlovodíková droga, která vše uvádí do pohybu, na který si naše civilizace vytvořila návyk a z toho pramenící závislost. A jako každý závislý tvor si i naše civilizace opakuje uklidňující mantru: „Až dojde, něco vymyslíme.“ Opravdu? Jenže ropa není jen kapalina v podzemí. Je to celý monstrózní systém. Chemický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, potravinářský průmysl, doprava ... to jsou obory, které jsou na ropě ropě závislé. A tisíce lidí, kteří v jsou v těchto oblastech zaměstnáni závislost na ropě ještě zvyšují. V dnešní době je pěstování většiny potravin bez přispění ropy nemyslitelné. Doprava tak, jak ji známe dnes, by bez ropy neexistovala. Dramaticky by se změnilo všechno, co považujeme za samozřejmé: levná doprava, globalizované dodavatelské řetězce, plastové obaly, syntetické materiály.
Jak vzniká ropa
Ale pojďme se nejprve podívat co to vlastně ropa je. Učitelé přírodopisu nám kdysi tvrdívali (a věřím, že v našem pružném školském systému je tomu doposud), že ropa vzniká ze starých pralesů a mrtvých dinosaurů. Romantická představa. Ropa vznikla především z mořského planktonu, řas a mikroorganismů. Říká se tomu termální přeměna (katageneze). V hloubce 2–4 km pod povrchem. Teplotní „okno ropy“ je zhruba 60–150 °C. Nad 150 °C vzniká spíše zemní plyn.
Z výše uvedeného je jasné, že vznik ropy je v podstatě souhra několika okolností. Ropa se v hlubokém podzemí „vaří“ milióny let. Existuje zde ve formě miniaturních kapiček a je většinou smíchána s vodou. Takováto emulze pak začne trhlinami v hornině pozvolna stoupat směrem vzhůru. Za jeden rok to může být jen několik málo centimetrů. Stoupající ropa se buď dostane na zemský povrch (kde se vypaří) nebo narazí na nepropustnou horninu, která zamezí jejímu dalšímu pohybu vzhůru. Tak se dostane do tzv. ropné pasti. Nejedná se ovšem o podzemní jezero, ale spíše ohavnou rosolovitou hmotu. Vespod voda, uprostřed ropa (je lehčí než voda) a nahoře plyn (to má pro těžaře velkou výhodu protože navrtaná ropa je plynem sama vytlačována (znáte ty záběry z filmů, kdy se narazí na ropu, která začne stříkat?).
Existuje ještě jedna teorie o vzniku ropy. Říká se jí anorganická a ta vychází z předpokladu že ropa vznikla něčím na způsob vlivu přehřáté páry na karbidy těžkých kovů...ať už to znamená cokoli. Většina vědecké obce ji však nepovažuje za hlavní mechanismus vzniku ropy. Dominantní je biogenní původ.

Stručná historie ropy
Kdysi dávno používali ropu v Mezopotámii jako stavební pojivo. Peršané pak jako projímadlo a masážní emulzi. V Číně vrtali ropné studny už před 1000 lety. Kdyby u toho zůstalo, na ropě bychom se nestali závislí.
Hlavním „viníkem“ naší závislosti jsou velryby. Jejich tuk se zpracovával na „velrybí olej“. Ten se po léta používal ke svícení, jako maziva strojů a k úpravě kožešin. Používal se i při výrobě mýdel, mastí nebo vlasových pomád. Šel použít i k impregnaci. Jenomže velryb začalo ubývat a cena velrybího oleje dramaticky rostla. A tak se najednou začala hodit ta podivná tekutina vyvěrající na zemský povrch při vrtání studní.
Paříž, Londýn nebo New York byly před ropným boomem osvětlovány velrybím olejem
V roce 1859 se poprvé v dějinách lidstva zavrtal vrták do země a začala téct ropa. O ropě se dozvěděl pan Rockefeller a společnost Standard Oil byla na světě. Amerika se stala na několik desetiletí ropnou velmocí (dnes ji díky frakování opět jsou). A ropa byla neuvěřitelně levná. 75 tehdejších amerických centů za barel.
Činorodý bratr Alfreda Nobela, Ludwig, zanedlouho zahájil těžbu u břehů Kaspického moře. A tímto okamžikem se datuje konkurence mezi těžaři. Vzniká společnost Royal Dutch Shell. Na scénu přichází British Petroleum. Chemický průmysl začal rychle těžit z průmyslu ropného a technický pokrok užíval výhod, které ropa přinesla. Již začátkem 19. století už byla přes polovina vytěžené ropy využívána k pohonu strojů a pára byla mimo hru. Ovšem bezohledné obchodní praktiky těžařských společností začaly přesahovat snesitelnou mez a právě ony stály za tím, že se Rockfellerovo ropné impérium po zásahu amerických úřadů rozpadlo. Jeho pád dal vzniknout dnes legendárním těžařským koncernům, které měly začátkem 50. let pod kontrolou téměř 90 % tehdy známých ropných zásob (Exxon, Mobil, Chevron, Texaco, British Petroleum a Shell.)
Kolik je ropy
Státy a firmy, které jsou na těžbě ropy závislé, budou vždy tvrdit, že ropy je dostatek. A to bez ohledu na reálný stav, který jim může být znám. Například Saúdská Arábie tvrdí, že je schopna pokrýt i nenadále zvýšenou poptávku po ropě. Přitom skutečností je, že za poslední dvě desetiletí nebylo na jejím území objeveno žádné nové zásadní ložisko ropy a největší část produkce saúdské ropy pochází z největších ropného pole světa Ghawar, které bylo objeveno někdy na počátku padesátých let minulého století (a které má svůj zenit za sebou). Na saúdské ropě je závislá existence této země a především její královské rodiny, do které zisky z ropy plynou. Jen pro zajímavost, samotní Arabové vidí ze své ropy zhruba jen čtvrtinu její ceny. Zbytek spolyká západní svět a jeho daňové systémy.
Druhý faktor je skutečnost, že ropa je obchodovatelná komodita a informace o jejich zásobách mohou (ale nemusí) být čistě spekulativního charakteru. Pokud by těžařská společnost oznámila, že v jejich ložiscích dochází ropa, akcie začnou klesat, a těžařská společnost by nejspíš zanikla nebo by ji pohltila jiná společnost.
Globální prokázané zásoby ropy se pohybují kolem 1,6–1,7 miliard barelů. Při současné spotřebě by to teoreticky znamenalo přibližně 45–50 let těžby.
O nedostatku ropy hovoří geologové i bývalí zaměstnanci těžařských společností. Rovněž existuje pojem "ropný zlom" (Oil Peak). Dost pravděpodobná teorie, podle které již těžba ropy nebude stoupat, pouze stagnovat. Nebo klesat. Produkce ropy se navyšuje:
těžbou břidlic (USA)
těžbou z ropných písků (Kanada)
hlubokomořským vrtům
Každý den spálíme zhruba tolik ropy, kolik vznikalo tisíce let.
Jisté je jedno. Ropy je dost , abychom se mohli ještě několik desetiletí bezstarostně radovat z naší závislosti na ni. Ale není ji zase tolik, abychom se nemuseli vážně zabývat tím, čím ji jednou nahradíme. Jen pro zajímavost. V současnosti se prý na světě denně spotřebuje kolem 100 milionů barelů ropy.)
Co se vyrábí z ropy
benzín
nafta
letecký petrolej
asfalt
rozpouštědla
maziva
hnojiva (nepřímo přes zemní plyn)
syntetická vlákna (polyester, nylon)
léky
kosmetika
Lze ropu recyklovat?
Ne. Částečně lze recyklovat (nebo downcyklovat) materiály, k jejich výrobě byla ropa použita. Jde zejména o plasty asfalt, nebo technické oleje.
Ropa vznikala miliony let. My ji spotřebujeme během dvou století.



