Podle odhadů se každý den na této planetě vypije kolem 2 miliard šálků kávy každý den. Jiný odhad (americké ministerstvo zemědělství) odhadlo produkci kávy v současnosti na 174,5 milionu žoků (žok = 60 kg). Další čísla napovídají, že nejvíce kávy se vypije v zemích EU. Následují USA, Brazílie, Japonsko a Filipíny. Co mají všechna tato čísla společného? Říkají nám, že spotřeba kávy je obrovská. Tato čísla však neříkají, co se s umletou kávou po uvaření kávy děje. My víme, že zbude kávová sedlina. Lógr. Z toho se prý dá věštit budoucnost, nebo to lze vrátit tam, kam to patří. Do přírody. Výsledek je ovšem takový, že se přes 90 procent kávové sedliny vyhodí. Kolik je to každý rok tun je v principu šumafuk.
Každý den se na světě vyhodí tuny materiálu, který lze vrátit zpět do půdy.
Česká republika sice není kávová velmoc, ale množství lógru, které vyprodukují domácnosti a restaurace není zrovna zanedbatelný. Kávovou sedlinu lze vyhazovat na kompost nebo do kontejnerů na bioodpad. Kdo to ale dělá, že? A právě jako součást kompostu je kávová sedlina doslova pokladem. Obohacuje humus.
Co je to humus?
Humus je houbovitá hmota, která díky své struktuře dokáže zadržovat vodu. Tím může zabránit vzniku povodní mnohem efektivněji, než železobetonové přehrady. Dokáže absorbovat toxické látky a vyrovnávat pH. Dále pak humus zvyšuje kyprost půdy a optimalizuje její osídlení různými mikroby a ostatními obyvateli, kterým toto prostředí vyhovuje. Tak zabraňuje půdní erozi. Vezmeme-li v potaz, že život na planetě existuje pouze a jenom díky půdě, vodě, vzduchu a světle, je význam humusu zjevný, viďte? A právě ten „obyčejný“ lógr je vzácnou přísadou do kompostu.
Půda je to, co dává lidstvu obživu. Bohužel, kvanta lidí si myslí, že obživu jim dávají supermarkety.
Zdravý rozum nám říká, že pokud je lógr k něčemu užitečný, měl by se plošně sbírat a vozit do kompostáren. Zatím se tak neděje. Je s tím práce a zřejmě se čeká i na to, jak se k tomu postaví bruselský úřední šiml. No nic. V Českém Krumlově jsou v tomto daleko napřed. Jirka Podhorecký zde sbírá lógr od místních restaurací a kaváren. S podporou města (což je od místní radnice fantastické) je k dispozici kontejner, který je vyvážen na místo, kde je přimícháván do kompostu, jeho kvalitu, jak už bylo řečeno, lógr zvyšuje.
Když se kavárny připojují k různým aktivitám ohledně kelímků, nic jim nebrání, aby se inspirovaly právě u Jirky Podhoreckého a začaly se zabývat i vzácným odpadem, který produkují. Je na místě předpoklad, že i v jiných městech a obcích se k podobným projektům radnice postaví tak, jako v Krumlově.
Osobně považuji Jirkovu aktivitu za naprosto fantastickou, odvážnou a především přínosnou. Na jeho aktivity navazuje i tento článek o téměř blahodárných schopnostech kávového lógru si můžete přečíst ZDE. Dozvíte se, že jde o zcela přírodní hnojivo, které je zdrojem organických živin pro pěstované rostliny i živným zdrojem pro půdní organismy, žížaly a další bezobratlé živočichy, které pak rychleji rozkládají veškerý kompostovaný materiál. Zároveň má regulační efekt na přemnožení slimáků a hlemýžďů zahradních, protože je účinně, ale ekologicky odpuzuje. Tím pádem lze říci, že může nahradit drastické metody používání škodlivé chemie.
Ještě více o tom, jak je možné využít kávovou sedlinu, si přečtěte ZDE.
Televize Seznam o tom natočila dokument, který doporučuji shlédnout.
M. Hobrland
