Lógr – hnědé zlato z kávy
- 26. 5. 2020
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 6. 3.

Podle odhadů se každý den na této planetě vypije kolem 2,25 miliardy šálků kávy. Jiný odhad (americké ministerstvo zemědělství – USDA) uvádí, že celosvětová produkce kávy dosahuje přibližně 174,5 milionu žoků ročně (jeden žok = 60 kg).
Další statistiky napovídají, že nejvíce kávy se vypije v zemích Evropské unie, následují USA, Brazílie, Japonsko a Filipíny. Co mají všechna tato čísla společného? Ukazují nám, že spotřeba kávy je obrovská. Jenomže tahle čísla neříkají, co se s kávou děje poté, co ji vypijeme. Po každém šálku totiž zůstává kávová sedlina – lógr.
Odhaduje se, že více než 90 % kávové sedliny na světě končí bez využití v odpadu
Česká republika sice není kávová velmoc, ale množství lógru, které vyprodukují domácnosti, kavárny a restaurace, rozhodně není zanedbatelné.
Kávovou sedlinu je možné vyhazovat na kompost nebo do kontejnerů na bioodpad.
Právě v kompostu je kávová sedlina doslova pokladem. Pomáhá totiž vytvářet humus.
Co je to humus?
Humus je tmavá, houbovitá hmota v půdě, která dokáže zadržovat vodu a živiny. Díky své struktuře pomáhá půdě hospodařit s vlhkostí, zlepšuje její kyprost a vytváří ideální prostředí pro půdní mikroorganismy.
Zároveň pomáhá stabilizovat pH půdy a zvyšuje její schopnost vázat některé nežádoucí látky. Humus je zkrátka jedním z klíčových prvků zdravé půdy.
A právě „obyčejný“ kávový lógr je jednou z drobných, ale cenných přísad, které mohou kvalitu kompostu zlepšovat.
Kávový lógr je totiž přírodní hnojivo, které obsahuje organické látky a menší množství živin. V kompostu slouží také jako potrava pro mikroorganismy a žížaly, které pomáhají rozkládat organický materiál.
Na zahradách se někdy lógr používá i jako přírodní doplněk půdy nebo mulčovací materiál. Některé zdroje uvádějí, že může mírně odpuzovat slimáky, i když jeho účinnost není vždy spolehlivá.
Půda je to, co dává lidstvu obživu. Bohužel, kvanta lidí si myslí, že obživu jim dávají supermarkety.

Zdravý rozum říká, že pokud je lógr užitečný, měl by se systematicky sbírat a vozit do kompostáren. Zatím se to děje jen výjimečně.
Lógr jako projekt
Jedním z příkladů je projekt v Českém Krumlově, kde podnikatel Jiří Podhorecký začal sbírat kávovou sedlinu z místních restaurací a kaváren. S podporou města vznikl kontejner, do kterého podniky lógr odkládají, a ten se následně používá při výrobě kompostu. Podobné projekty ukazují, že i zdánlivě bezcenný odpad může být užitečnou surovinou. Na jeho aktivity navazuje i tento článek o téměř blahodárných schopnostech kávového lógru si můžete přečíst ZDE.
V České republice vzniká ročně přibližně 80 000 tun kávového lógru, který většinou končí ve směsném odpadu
Kolik kávové sedliny vlastně vzniká?
Kávová sedlina není žádná drobnost. Jen v České republice vzniká ročně přibližně 80 000 tun kávového lógru, který většinou končí ve směsném odpadu.
Jedna průměrná kavárna v Praze vyprodukuje až kolem 1,5 tuny kávové sedliny ročně.
V celé EU vzniká každý rok přibližně 1 milion tun použité kávové sedliny a většina z ní se stále nevyužívá.
A aby byla představa úplná: z 1 kilogramu připravené kávy vzniknou zhruba 2 kilogramy mokré kávové sedliny.
K čemu lze využít lógr
Kávová sedlina (lógr) je ve skutečnosti poměrně cenný organický materiál. Lze ji využít například takto:
Kompost a hnojivo – zlepšuje strukturu kompostu, obsahuje dusík a podporuje aktivitu mikroorganismů v půdě.
Mulčování půdy – může pomáhat udržovat vlhkost půdy a omezovat růst plevele.
Potrava pro žížaly – v menším množství je vhodná do vermikompostérů.
Pěstování hub – například hlívy ústřičné; některé firmy na tomto principu staví celé podnikání.
Výroba biopaliv – ze sedliny lze získat oleje, které lze využít například při výrobě biodieselu.
Výroba bioplastů a kompozitních materiálů – lógr se přimíchává do některých ekologických plastů nebo stavebních materiálů.
Kosmetika – používá se jako přírodní peeling nebo přísada do mýdel.
Pohlcovač pachů – usušená sedlina dokáže absorbovat některé pachy (například v lednici).
Barvivo – může sloužit jako přírodní pigment pro papír, textil nebo dřevo.
Zdroj energie – vysušená sedlina může být využita i jako biomasa pro energetické zpracování.
Prý odpuzuje slimáky.
Nejpodivnější využití kávového lógru
Kávová sedlina dnes přestává být jen odpadem. Některé firmy a výzkumníci z ní dokonce vyrábějí poměrně fakt překvapivé věci:
Tenisky a oblečení – některé firmy přimíchávají jemně mletou kávovou sedlinu do vláken syntetických textilií. Materiál pak lépe pohlcuje pachy a rychleji schne.
Nábytek a stavební materiály – lógr lze smíchat s biopolymerem nebo pryskyřicí a vytvořit kompozitní materiál podobný plastu nebo dřevotřísce.
Palivové pelety – vysušená kávová sedlina má poměrně vysokou výhřevnost, takže ji lze lisovat do pelet pro vytápění.
3D tiskové materiály – experimentuje se i s filamenty pro 3D tisk obsahujícími příměs kávového prášku.
Firmy, které už využívají kávovou sedlinu
Kaffeeform (Německo)
Berlínský startup vyrábí šálky a další nádobí z kávové sedliny. Použitý lógr sbírají z kaváren, suší ho a míchají s biopolymery, ze kterých vzniká materiál podobný plastu.
bio-bean (Velká Británie)
Firma z Londýna začala vyrábět biopalivo z kávového odpadu. Z lógru lisovala pelety a brikety pro vytápění a experimentovala i s výrobou biodieselu, který se testoval například v londýnských autobusech.
Kaffe Bueno (Dánsko)
Dánská biotechnologická firma zpracovává kávovou sedlinu na ingredience pro kosmetiku, potraviny nebo zemědělství. Z kávového odpadu získává oleje, antioxidanty a další biologicky aktivní látky.
EcoBean (Polsko)
Polský startup pracuje s myšlenkou, že kávová sedlina není odpad, ale surovina pro chemický průmysl. Přeměňuje ji na bio-chemikálie, které mohou sloužit třeba při výrobě kosmetiky nebo obalů.
Coffee Based (Nizozemsko)
Firma vyrábí z kávového lógru biokompozitní materiál, ze kterého vznikají designové předměty, obklady nebo nábytek.
Ještě více o tom, jak je možné využít kávovou sedlinu, si přečtěte ZDE.
Televize Seznam o tom natočila dokument, který doporučuji shlédnout.




