Biouhel. Seznamte se.

Uhlík, který se vrací do půdy

Biouhel je další možností, jak zpracovávat bioodpad. A překvapivě jednoduchou. Byla a je využívána na mnoha místech planety. Její přínos znali už amazonští Indiáni, kteří vytvářeli legendární tmavé, mimořádně úrodné půdy známé jako terra preta.

Biouhel může dát odpověď nejen na otázku, co s bioodpadem, ale i na otázku, co se zbytky po fermentačních procesech. Tedy s kompostem nebo digestátem (zbytkem z bioplynových stanic). Ano, protože i zpracování odpadu produkuje odpad. A to platí nejen o bioplynových stanicích nebo kompostárnách.

Jak vzniká biouhel

Biouhel vzniká karbonizací. Jde o tepelný rozklad biomasy za nepřístupu kyslíku při teplotách obvykle mezi 350–700 °C. Proces je podobný výrobě dřevěného uhlí, ale rozdíl je v účelu i surovině.

Surovinou může být:

• dřevní štěpka

• sláma

• zbytky z rostlinné výroby

• kaly z čistíren

• nebo i vysušený digestát

Výsledkem je porézní materiál bohatý na stabilní uhlík – biouhel (anglicky biochar).

Vedlejším produktem je také syntézní plyn a bioolej, které lze energeticky využít. Proces tedy nemusí být jen „spalováním bez plamene“, ale může být součástí cirkulárního energetického systému.

Biouhel se nepálí

Na rozdíl od klasického dřevěného uhlí není biouhel určen k topení. Jeho místo je v půdě.

Díky své vysoce porézní struktuře:

• zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu,

• zlepšuje sorpční kapacitu (váže živiny),

• podporuje půdní mikroorganismy,

• může omezit vyplavování dusíku a fosforu do vod,

• pomáhá stabilizovat půdní uhlík.

Jinými slovy – vrací uhlík tam, odkud pochází.

Moderní zemědělství za poslední desetiletí významně snížilo obsah stabilního organického uhlíku v půdě. Intenzivní orba, chemizace a eroze půdu zásadně ochudily. Biouhel může být jedním z nástrojů, jak tento deficit alespoň částečně kompenzovat.

Uhlík jako klimatická služba

Jedním z nejzajímavějších aspektů biouhlu je jeho schopnost dlouhodobě vázat uhlík. Uhlík v biouhlu je velmi stabilní a může v půdě zůstat stovky až tisíce let.

To znamená, že biouhel je jednou z mála technologií, která:

• nejen snižuje emise,

• ale může aktivně odebírat CO₂ z atmosféry a ukládat jej do půdy.

Proto je dnes biouhel zvažován i v rámci tzv. „carbon removal“ technologií.

Samozřejmě – vše záleží na tom, z jaké biomasy byl vyroben a jaký byl celý energetický vstup do procesu.

Funguje to všude?

To je otázka.

Účinky biouhlu se liší podle typu půdy, typu biomasy, dávkování a kombinaci s kompostem nebo hnojivy

V chudých tropických půdách jsou výsledky velmi výrazné. V úrodných evropských půdách mohou být efekty méně dramatické.

Biouhel je „půdní kondicionér“. A jako každý nástroj funguje jen tehdy, když se používá rozumně.

Budoucí trh pro biouhel je pravděpodobně v zemědělství, které hledá způsoby, jak:

• zlepšit půdní strukturu

• snížit závislost na chemických hnojivech

• a zároveň reagovat na klimatickou politiku

Zemědělci však nejsou experimentátoři. Budou chtít vidět dlouhodobé výsledky. A především ekonomickou návratnost. Jinak řečeno, v konkurenci s chemickými hnojivy zatím nemá biouhel šanci.

Stránky biouhel.cz

Zajímavé odkazy

O amazonských indiánech.

O biouhlu s vědeckým přístupem ZDE.

Text a foto použito se svolením biouhel.cz

#biouhel #bioodpad