Sbírat víčka? Vlastně hloupost.

Bohužel, někdo lidem nakukal za dlouhodobé hojné podpory médií nesmysl, že sbíráním plastových víček mohou někomu pomoci. Nepomohou. Tuna se podává okolo šesti tisíc korun a v silách jednotlivce není moc reálné sesbírat ani kilogram. To i za tunu bílých PETek se dává více. A dovoz ke zpracovateli se musí stejně dotovat, nebo se musí obtěžovat s tímhle odpadem dopravci, kterým to zabírá potřebné místo.*1 Nemluvě o nešetrnosti pití vody z plastových lahví. Je mi velice líto lidí a je mi z nich vážně smutno, co vybírají víčka z popelnic na plasty, že žijí v tak obrovském bludu! Přitom vedle leží zlatý důl, ale ono zapojit mozek a kritické myšlení a uvažování je asi pro většinu lidí již příliš mnoho.

Před staletími se v tichomoří za platidlo používali mušličky kauri, dnes bezcenné. Zatímco jste si za mušličky mohli tehdy koupit hodnoty. Za víčka nekoupíte nic, přesto jsou až zbožštěným platidlem, bohužel bez žádné reálné hodnoty, dnes ani kdy jindy. Taky nesbíráte kamínky, abyste je prodali jako štěrk. To samé o víčkách tvrdí i odborníci: „Nesmysl všech nesmyslů. Žádné výkupy na ně nejsou, navíc mají pouze minimální cenu. Aby se za ně něco dalo pořídit, museli by jich být tuny.“ říká Michal Šimlinger, vedoucí třídírny odpadů v Chráštanech u Prahy.*2


PAPÍR, proč to nikoho nenapadne? Za kilo se dávají 2 koruny. A za jak dlouho dáte dohromady kilo papíru oproti kilu víček? Nesrovnatelně rychleji. Vyberete letáky ze schránky a máte hned možná tak kilo papíru týdně. Proč se neustále propaguje zjevný nesmysl, ale vůbec se nemluví o něčem, co by opravdu mohlo reálně pomoci? To mi hlava nebere. Přitom papír, stejně jako hliník (který se všude válí bez povšimnutí po ulicích) jsou lety prověřené druhotné suroviny a jejich výkup je téměř na rohu v každém městě. Přitom za diametrálně vyšší cenu/efektivitu než víčka. A máte hotové peníze na ruku/účet.


Některé školy se ke sběru starého papíru vracejí, ale je to spíše ojedinělý závan zdravého rozumu. Ale dělat ze sběračů víček prakticky hrdiny mi proto přijde už dosti ujeté. Spíš to dokladuje sílu manipulační masáže médii u lidí, kteří hltají předžvýkané zprávy, aniž by u toho občas zapojili mozek a zrešeršovali si problém i z jiných zdrojů. Ono myšlení bolí a evidentně bolí hodně.


Ona charita je totiž jenom kouzlem dobrého marketingu a uměním zpropagovat ten či onen problém, na který lidé slyší, většinou za pomoci citového vydírání (roztomilost malých děti, opuštěných zvířátek, psů a kočiček apod. - dáno evolučně). Natož když nějakou charitu a nadaci má každá druhá (pseudo)celebrita, která se snaží vytáhnout peníze z obyčejných lidí za cenu vlastního zviditelnění. Krásně to vystihuje třeba Kapitán Demo v písni Kouzlo *3 nebo mnohem drsněji Haades – Nikomu Nic. Nebo jak se vyjádřil historik a spisovatel Vlastimil Vondruška: „Charita byla vždycky slovy satirika O. Henryho nejlepší vyžíranda.“ *4


Když už přispívat na „charitu“, tak rozhodně na tu s dlouhodobějším efektem. Tedy podporovat něco, co má opravdu smysl. Například vývoj/výzkum nových léků, které pak mohou pomáhat po celém světě. Nebo aspoň na nějaký konkrétní problém, kde je velký potenciál pacientů, na které se pak finance přerozdělují. Nikoli protěžovat cíleně vybrané jedince se srdceryvným příběhem, kdy použité prostředky nikomu jinému již pomoci nemohou.


Ještě s mnohem dlouhodobějším efektem je ovšem podpora přírody a životního prostředí. Což rozhodně nezahrnuje podporu útulků, či nějakých vybraných roztomilých zvířátek, jak by si někteří pseudomilovníci přírody mohli myslet, ale třeba projekt ČSOP Místo pro přírodu, kde prostředky jdou na výkup ekologicky cenných pozemků v pravém významu toho slova, což má pak za následek užitek pro všechny ve formě zvýšené biodiverzity a zlepšení vodního režimu krajiny.


Autor: Bc. Petr Suchopár

petsuchos@seznam.cz


Zdroje:

*1 Strakonicko 48/X, strana 9, "Pomůže někdo...", (vyšlo 28.11.2018)

*2 Instinkt 19/XVII, strana 32, "Plastic blues stále dokola" (Vyšlo 3. května 2018)

*3 Album Mládí V Trapu (2018), track 3.

*4 Reflex 12/XXVIII, strana 25, "Podepisujeme si ortel smrti" (Vyšlo 23. března 2017)

  • Wix Facebook page
  • Instagram Social Icon
trideniodpadu.cz kontakt

© 2007 - 2020 TŘÍDĚNÍODPADU.CZ | CONCEPT42

Projekt není dotovaný z veřejných zdrojů.

Kniha 7 pádů dpadu