Je velmi potěšující, když se podělíte o své názory. Jeden z nich jsme dostali nedávno a těžko bychom našli něco, v čem by se s ním nebylo možné ztotožnit.
Tak nějak mě teď trápí (ne)jedna věc. U nás ve vsi jsem se pár let snažil jako zastupitel o menší osvětu, co se třídění odpadu týče, mezi lidem i mezi zastupiteli. I Váš web (pozn. myšleno je www.trideniodpadu.cz) mi byl zdrojem informací. Máme už tady tedy kontejnery na ledasco, máme i sběrný dvoreček, odkud odvážejí certifiko-homologo... firmy nebezpečný, elektro a další odpad kamsi – do Asie asi. Se ženou třídíme, nikoli bezhlavě, ale důsledně, dokonce si od kolaudace nové chalupy vážíme a zapisujeme veškeré vytříděné složky, směsný odpad, bio a další. Jen tak, mám rád statistiku, když už někoho poučuji, mám rád v rukách vlastní přesná čísla a fakta. Třídím už dvacet let, od vojny. Zprvu, co šlo, na co byly ve vsi (říkám jim) "bobíci". Sklo, plasty a papír. Pak, s přibývajícími nádobami ty věci další. Jako veřejně činný, zvolený lidem, jsem pak chtěl v duchu svého "přesvědčení" snížit náklady obce na vývoz skládkovaného odpadu. Bylo ho moc, stálo to moc peněz daňových poplatníků – přes sto tun a jen pár tun "recyklátů" na sto dvacet čísel popisných. Jsme na tom lépe, lid všeobecně třídí, má kde, má kam. Od srdce se směji směrnicím EU, když nesu kyblíček s bioodpadem na vlastní kompost a obracím pak za čas lopatou humus v políčko, očekávaje bohatou sklizeň zeleniny, když nesu ovcím zbytky zeleniny a pesům zbytky masa a kostiček. Ještě více se pak řechtám, když se oblizují. A řechtám se, když se po skopové pečínce s vlastnoručně pěstěným bramborem oblizuji já. A že je to (polo)ilegální, na to z vysoka...
Když u nás ve vsi zaplatím za čtyřčlennou domácnost 2000,- Kč ročně (sám jsem si to navýšení na "pětikilo" za duši odsouhlasil) a do popelnice vyhodím "jen metrák" směsného za rok, mám dilema. Kdybych to odvezl na skládku, zaplatím dvě stovky při ceně 2 Kč/kg – ověřeno, taková je cena na místní skládce. A to ten "šmoula v budce" vůbec nekontroluje, co v tom pytli je. A neberu v potaz recyklovatelné plasty, které lze na smeťáku odevzdat zdarma a už vůbec ne papír a kovy, za které dostanu aspoň "patnáct padesát". A už vůbec neberu v potaz, že zbytky z kuchyně, posečenou trávu a další bio zkompostuji, podestelu a zkrmím, ať se (euro)poslanci dál vrtaje v nose či jiném otvoru, otočí vlastním prstem ve vlastní díře třeba naruby. Víc toho snad "nevyprodukujeme", těch pár baterek hodíme v krámu do krabičky, televizi mám patnáct let starou, starý "kompjútr" a mobily z nostalgie ve skříni, pneu z vozu nechávám v servisu, léky odevzdáváme do lékárny a těch pár plechovek od barev a laků odevzdám do místního sběrného dvorku. Paní v Penny už mě zná, "igelpytlík" na nanuky mi ani nenabízí, tašky taháme bytelné, vlastní, recyklovatelné, letité a nákup odvážíme naším "nízkoemisním" japonským vozítkem. Pívo chlastám jen z "lahváčů" nebo v putyce z kríglu. Vodu pijeme z řadu, mimochodem, je tady u nás vynikající, jen prckovi kupujeme kojenecké PET "pětilitry", které dál "recykluje" tchán v hospodářství, jako "kanďáky na mlíko". Barák mi vytápí elektrokotel v kombinaci s biomasou - krbovkami na dřevo - za pohodovou cenu. Kálíme si do vlastní čističky, kterou pravidelně udržuji, kterou každoročně nechávám laboratorně vyšetřit, poněvadž "výluh" vypouštím do vlastního rybníka, ze kterého pojídám rybinu a poněvadž mi to ukládá frk z (euro)poslancovic nosů. U baráku jsem nechal stát čtyři stoleté duby, i přes ten "bordel", který musím podzim co podzim shrabat a zkompostovat. A přitom si myslím, že žiju úplně normální "pohodovej lajf". A že nejsem ekomagor. Že je to normální.
Za ty léta provozu webu (pozn. myšleno je www.trideniodpadu.cz) máte asi spousty zkušeností s "různým materiálem", já osobně bych chtěl pokračovat v přesvědčování ostatních, že to má smysl, ale nějak mi ubývá sil. Například ve firmách (velké nadnárodní i menší), kterými jsem za dvacet let prošel, se na to kálí úplně. V tomto duchu mi certifikace ISO a další normy v téhle zemi připadají jako totální šaškárny. Před ohlášenou návštěvou hygieniků, auditem či jakoukoliv "echt" návštěvou se strojí habaďůry, staví se na plac sběrné nádoby, hlídá se jejich obsah a po skončení akce se na to... Chce se mi "blejt"! Nejsem pitomec, vím, že každé chování má své následky, že každá jednotlivá věc má souvilosti. Ale koho to zajímá? Pohoda, pivko, televíze. "Mámo! Přilož do kotle to naše levný uhlí! Ať máme teploučko!" Smrad a tuny popela, koho to zajímá? "Voni se nepos..., si zavrou vokna a popel vyvezou cigáni v pátek! Platim pětistovku, tak ať makaj!" "Co blbneš Mařeno?! Proč máš ty štyry koše v kuchyni? Ty třídíš, jó?" "Kájo, musíš zejtra vyndat popelnice! Jó, a v kolně je ten pytel s chcíplym králikem, eště se tam vejde!" Před svozem stojí u dvora dvě popelnice, dva černé pytle s čímsi, z jednoho vyčnívají větvě thují. "By mohli aspoň zařídit kontejner, blbečkové vobecní! Kam mám ty větvě asi tak dávat? Pálit to nebudu, si nezase... kotel!" V kontejneru mezi větvovím, listím a povadlými růžemi dva "chcíplí králici". "Kur..., to je smrad! Co zase ten Pič... topí?" "Holky, to byste nevěřily, co prej bylo v kontejnéru s plastama! Kájovi R..., prej minulej pátek nevyvezli popelnice, protože tam prej měl nějakej bordel, tak se nas... a narval tam dva chcíplý králiky! A esli ho prej eště starosta bude sr..., tak...
Žabomyší válku vedeme, přátelé! Tak, hodně štěstí!
Publikováno se svolením autora a bez redakčních zásahů.